Lucas 23
Bayịburu Ikwo (IQW) vs BKJ
1 Ya ndono; mkporo-ọha ono awụ-lihu; kpụta Jisọsu kpujeshiaru Páyileti.
1 E, levantando-se toda a multidão deles, levaram-no a Pilatos.
2 Ẹphe erulephu ẹke ono; bya awata okfushi iphe ẹphe sụru l'o meru; sụ: “L'ẹphe phụru nwoke-wa l'ẹke oodusweshi ndibe ẹphe. Ọ jịkaru t'ẹphe ba atụshi akịriko nụ Síza; sụkwaphu l'ọo ya bụ eze ẹphe ono, Nchileke sụru l'ọo-bya ono.”
2 E eles começaram a acusá-lo, dizendo: Encontramos este indivíduo pervertendo a nação, proibindo dar o tributo a César, e dizendo ser ele mesmo Cristo, um rei.
3 Ya ndono; Páyileti ajị Jisọsu; sụ iya: “?Bụ nggu bụ Eze ndu Ju?”
3 E Pilatos perguntou-lhe, dizendo: És tu o REI DOS JUDEUS? E ele, respondendo, disse-lhe: Tu o dizes.
4 Páyileti asụ ndu ishi, achịjeru Nchileke ẹja; mẹ mkpọro ọha ono: “L'ẹ t'ọ dụkwa iphe, ya phụru, nwoke-wa metaru.”
4 Então, disse Pilatos aos principais sacerdotes e à multidão: Eu não acho culpa alguma neste homem.
5 Ẹphe akaru okfushi ike; sụ: “L'ọ tụkoru Judíya zigbaru iphe egbuka mkpụkpu egbuka. Ọ wataru iya ezizi lẹ Gálili; ziru iya ẹge ono gbururu byeye l'ẹke-a.”
5 E eles, ainda mais violentos, disseram: Ele agita o povo ensinando por toda a Judeia, começando pela Galileia até este lugar.
6 Páyileti anụlephu iphe ndu Ju ono kfuru; bya ajị: “?Ọ bụ onye Gálili?”
6 Quando Pilatos ouviu falar da Galileia, ele perguntou se aquele homem era um galileu.
7 Yọ malẹruphu lẹ Jisọsu bẹ shi ibyiya ọphu Hérọdu achị; sụ t'e duru iya jekfu Hérọdu. Hérọdu anọdukwanu lẹ Jerúsalemu teke ono.
7 E, assim que soube que ele pertencia a jurisdição de Herodes, ele enviou-o a Herodes, que também estava em Jerusalém naqueles dias.
8 Hérọdu aphụlephu Jisọsu; ẹhu atsọo ya ẹna; okfu l'o shihawa teke teru etete; chọta tẹ ya phụ iya; lẹ ya nụwaru akọ iya; chọkwanua ẹge ya e-me haru phụ iphe dụ biribiri, oomeje.
8 E Herodes, quando viu a Jesus, alegrou-se muito; porque ele desejava vê-lo há muito tempo, por ter ouvido muitas coisas dele; e esperava ver algum milagre feito por ele.
9 Yọ bụru iphe kparu iphe ọ jịru iya ajị ogologo ndono. Ọbe Jisọsu ta dụdu ọnu, o yeru iya.
9 Então, o interrogava com muitas palavras, mas ele nada lhe respondia.
10 Ndu ishi, achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu abya evudo evudo kfushilahaa iphe ẹphe sụru l'o meru; l'ara iya arara.
10 E os principais sacerdotes e os escribas estavam ali, e o acusavam com veemência.
11 Hérọdu; mẹ ndu sọja iya atụko wata ọja Jisọsu ewena. A nọnyaa; Hérọdu ezi ẹphe; ẹphe eje achịta uwe, ama ntụmatu, bụ uwe ndu oke amadụ woru yee ya; bya akpụ-phuru iya Páyileti azụ.
11 E Herodes, com os seus homens de guerra, desprezou-o, e, escarnecendo dele, vestiu-o de uma roupa deslumbrante, e enviou-o novamente a Pilatos.
12 Keshinu mbọku ono; Páyileti yẹle Hérọdu adụbe shilahaa ọgbodo ọ̀nyà; kẹ l'ẹphe shikwanu nọduru onwẹphe l'ẹjo oshi teke iphe ono ẹ-ta adadụa.
12 E, no mesmo dia, Pilatos e Herodes se tornaram amigos; porque antes tinham uma inimizade entre eles.
13 Páyileti abya ekukobe ndu ishi, achịjeru Nchileke ẹja; ndu gude ọha; mẹ ọha l'ophu; sụ ẹphe:
13 E Pilatos chamando os principais sacerdotes e governantes do povo,
14 “Unu shi dutaru iya nwoke-wa sụ l'oodusweshi ndu ndu-unu edusweshi. Ya ajịebe-wa iya ajị l'ifu unu; tọ dụ iphe ono l'ọ ha, unu sụru l'o meru ono, gbe nweru ọphu ikpe iya nmaru iya.
14 disse-lhes: Trouxeram-me este homem como pervertedor do povo; e eis que, examinando-o perante vós, não achei neste homem nenhuma culpa daquilo que o acusam,
15 Ẹge ono kwaphu bẹ ẹ-to nwedu iphe Hérọdu phụru, meru iphe ọ sụru t'a kpụ-phutaru iya ẹphe azụ. Unu phụkwa l'ẹ t'ọ dụkwa iphe nwoke-wa metaru kẹ t'a kfugbua ya.
15 mas nem Herodes; pois eu lho enviei novamente, por causa de vós, e nada digno de morte foi cometido por ele.
16 Ya a-sụ t'e chia ya ẹchachi; paru iya haa.”
16 Portanto, castigá-lo-ei e o soltarei.
17 L'iphe bụ Ajị Esweta, sweru esweswe b'a sụru tẹ Páyileti tụfujeru ẹphe onye lanụ lẹ ndu mkpọro t'ọ laa.
17 (Porque era-lhe necessário soltar-lhes um por ocasião da festa).
18 Mkpọro ọha ono atụa ụzu; sụ: “Kpaphua nwoke ọwaa; hachiaru ẹphe Barábasu t'ọ laa.”
18 E gritavam todos juntos, dizendo: Fora daqui com este homem, e solta-nos Barrabás;
19 Barábasu ono bụ nwoke, a tụru mkpọro l'o gburu ọchi; mẹ k'agbaghashi, ọ gbaghashịru mkpụkpu; te eyeheru gọvumenti ọnu.
19 (que fora lançado na prisão por causa de uma rebelião feita na cidade, e de um assassinato).
20 Páyileti abyakwa bya ekfuru yeru ẹphe ọdo; l'ẹke oomekwanu tẹ ya haa Jisọsu.
20 Novamente, pois, Pilatos falou, querendo soltar a Jesus.
21 Ẹphe atụko tụa ụzo ọdo; sụ: “Kpọpyabe iya l'oshi-osweru! Kpọpyabe iya l'oshi-osweru!”
21 Mas eles gritavam, dizendo: Crucifica-o! Crucifica-o!
22 Páyileti asụkwaphu ọdo k'ugbo ẹto ya: “?Ishi iya abụru lẹ ngụnu? ?Bụ egbe ẹjo iphe ngụnu b'o meketeeru? M'ẹ t'ọ dụkwa ẹjo iphe ya phụru, o meru. Ikpe ta nmakwa iya; k'ọphu ee-kpe iya nkfugbu. Iphe e-me nụ bụ lẹ ee-chi iya iphe; paru iya haa.”
22 E ele lhes disse pela terceira vez: Por que, que mal ele fez? Não achei nele culpa de morte. Portanto, castigá-lo-ei e o soltarei.
23 Ẹphe azụlee gwogwogwo l'ekfushi iya ike t'a kpọpyabe iya l'oshi-osweru. Ẹphe aranyaa; rata.
23 E eles insistiam em alta voz, requerendo para que ele pudesse ser crucificado. E as suas vozes e as dos principais sacerdotes prevaleceram.
24 Páyileti abya ebua ikpe; sụ tẹ nk'ẹphe mee;
24 E Pilatos deu sentença, que deveria ser como eles exigiam.
25 bya aparu nwoke-wa, e shi tụa mkpọro ọchi kẹ utsu, daru nụ-wa haaru ẹphe; bụkwanu iya bụ onye ẹphe shi sụ t'a haaru ẹphe. Yọ sụ t'a kpọpyabe Jisọsu l'oshi-osweru, bụ iya bụ iphe dụ ẹphe mma.
25 E soltou-lhes o que fora lançado na prisão por uma rebelião e assassinato, que era o que eles desejavam; mas entregou Jesus à vontade deles.
26 Ya ndono; ẹphe akpụru Jisọsu tụgbua. Ẹphe erua l'esu-ụzo; bya egude onye Sayiríni, shi iphe ala, ẹpha iya bụ Sáyịmonu. Ẹphe eyechia ya; bo iya oshi-osweru, Jisọsu vu sụ t'o vuru iya tso Jisọsu l'azụ.
26 E, enquanto o conduziam, eles pegaram um certo Simão, cireneu, que vinha do campo, e colocaram nele a cruz, para que ele pudesse carregá-la após Jesus.
27 Mkpọro ọha ono l'eze gbigbigbi etso iya l'azụ; mẹkpowaru ụnwanyi, ara ẹkwa; atsọ aphụ Jisọsu.
27 E seguia-o uma grande multidão de povo e de mulheres, que também pranteavam e lamentavam por ele.
28 A nọnyaa; Jisọsu abya aghaa ẹnya; lee ẹphe; sụ ẹphe: “Ụnwanyi Jerúsalemu; unu ba arashị ẹkwa iya. Unu raa ẹkwa onwunu; mẹ ẹkwa ụnwu unu.
28 Mas Jesus, voltando-se para elas, disse: Filhas de Jerusalém, não choreis por mim; mas chorai por vós mesmas e por vossos filhos.
29 Ishi iya abụru l'ụboku abyaphụ teke ẹphe a-sụ: ‘Ọnu-ọma bụ k'ụnwanyi, ẹ-ta tsụbua ime; mbụ nwanyi, nwa ẹ-ta ngụbua ẹra.’
29 Porque eis que virão dias em que dirão: Abençoadas são as estéreis, e os ventres que nunca geraram, e os peitos que nunca amamentaram.
30 Teke ono bẹ ọo-dụ ẹphe t'ugvu zee zekputa ẹphe; kpupyabe ẹphe.
30 Então, eles começarão dizer para os montes: Caiam sobre nós; e aos outeiros: Cubram-nos.
31 T'e lewaru ẹge e meru oshi onyingu; akamaka oshi ọkponku.”
31 Pois se eles fazem estas coisas em uma árvore verde, o que se fará na seca?
32 O nwekwaruphu ụmadzu ẹbo ọdo, meru ẹjo iphe aakpụkwaphu eje akfugbu: ẹphe lẹ Jisọsu.
32 E havia também outros dois, que eram malfeitores, sendo conduzidos com ele para serem mortos.
33 Ẹphe abyarutalephu ẹke ọbu, eekuje “Okpokoro Ishi”; woru Jisọsu kpọpyabe l'oshi-osweru l'ẹke ono. Ẹphe akpọpyabekwaphu ụmadzu labụ ono, meru ẹjo iphe ono: onye lanụ l'ẹka-ụtara iya; onye ọphu l'ẹka-ibyita iya.
33 E, quando eles chegaram ao lugar que é chamado Calvário, ali o crucificaram, e aos malfeitores, um à direita, e outro à esquerda.
34 Jisọsu asụ: “Nna; gụaru ẹphe nvụ; l'ẹphe ta madu iphe ẹphe eme.”
34 Então, disse Jesus: Pai, perdoa-lhes, porque eles não sabem o que fazem. E, repartindo as suas vestes, lançaram a sorte.
35 Mkporo-ọha ono evudo chịru ẹnya yeru iya. Ndu ono, gude ọha ono l'aja iya ewena; asụje: “Mgbẹ ọodzofutaje ndu ọdo; t'ọ dzọfutanu onwiya m'ọ -bụru iya bụ Kuráyisutu ọbu, shi l'ẹka Nchileke, bụ iya bụ onye ọbu, ọ fọtaru ọbu.”
35 E o povo ficou parado e olhando, e também os governantes o ridicularizavam, dizendo: Ele salvou aos outros; salve-se a si mesmo, se é o Cristo, o escolhido de Deus.
36 Ndu sọja l'ajakwa iya phụ ewena. Ẹphe abyakfuta iya bya anụ iya mẹe, shihuru ụka t'ọ ngụa;
36 E também os soldados zombavam dele, chegando-se a ele, e oferecendo-lhe vinagre,
37 sụ iya: “Ọ -bụru nggu bụ Eze ndu Ju; dzọnua onwongu!”
37 e dizendo: Se tu és o REI DOS JUDEUS, salva-te a ti mesmo.
38 O nwekwaruphu iphe e deru; kfube l'oshi-osweru ono, sụru: “Ọwaa bụ Eze ndu Ju.” E deru iya l'okfu Giríku; dee ya l'okfu Látinu; dekwaa ya phụ l'okfu Híburu.
38 E também havia uma inscrição, escrita acima dele em letras de grego, e latim, e hebraico: Este é o REI DOS JUDEUS.
39 Onye lanụ lẹ ndu ono, a kpọpyabekotaru ẹphe l'iya ono ajakwa iya phụ ewena; sụ iya: “?Tọ bụdu nggu bụ Kuráyisutu ọbu? Dzọnua onwongu; dzọo ẹphe.”
39 E um dos malfeitores que estavam pendurados, enfurecido, dizia: Se tu és o Cristo, salva-te a ti mesmo e a nós.
40 Onye ọphu agbọ-chia ya nchị; sụ iya: “Chaa! ?Tịi tsụdu Nchileke egvu l'a nmaru nggu lẹ nwoke-wa egbe ikpe lanụ?
40 Mas o outro, respondendo, repreendia-o, dizendo: Tu nem mesmo temes a Deus, estando na mesma condenação?
41 Ikpe nk'ẹphe abụru ikpe, dụ maa: l'ẹphe eri-wa uru iphe ẹphe meru. Obenu lẹ nwoke-wa ta dụdu iphe o meru ẹji.”
41 Porque nós, em verdade, padecemos justamente, pois nós recebemos a devida recompensa dos nossos atos; mas este homem nada fez de errado.
42 Yọ sụ Jisọsu teke ono: “Nyatakwa iya nụ; Jisọsu; teke ịi-bụru eze bya.”
42 E ele disse a Jesus: Senhor, lembra-te de mim, quando tu vieres em teu reino.
43 Jisọsu asụ iya: “Kamẹnu; tẹ ya karu ngu: ntanụ ọwaa bẹ nggu l'iya a-nọ l'ogbodufu Nchileke.”
43 E disse-lhe Jesus: Verdadeiramente eu te digo: Hoje tu estarás comigo no paraíso.
44 Ẹnyanwu egvuleruphu l'echi ishi; nchi abụru pyịritikingu; jihu. Ẹkemeke ọbule agbakọta tsụbalangu jeye l'oke-eswe urẹnyashi.
44 E era já quase à hora sexta, e houve trevas sobre toda a terra até a hora nona.
45 Ẹnyanwu ejikputa; ẹkwa, eegechitaje ọnu-ụzo ime ụlo ọbu, bụ iya bụ ẹnya eze-ụlo Nchileke agbalẹphu tarara: lajahụ ẹbo.
45 E o sol se escureceu, e o véu do templo rasgou-se ao meio.
46 Jisọsu echia mkpu; sụ: “Nna; ya yeru ngu ume iya l'ẹka.” Yo kfuebelephu ẹge ono; tubua ume.
46 E Jesus gritando em alta voz, disse: Pai, nas tuas mãos eu entrego o meu espírito. E, tendo dito isso, ele rendeu o espírito.
47 Onye ishi ndu sọja aphụlephu iphe meru nụ; jalahaa Nchileke ajaja; sụ: “Haa! Nwoke-wa kwaphụ onye doberu ẹka ndoo l'oswiya.”
47 Ora, quando o centurião viu o que estava feito, ele glorificou a Deus, dizendo: Certamente este era um homem justo.
48 Ndu ono, dzuru l'ẹke ono t'ẹphe phụ iphe ada nụ aphụlephu iphe meru nụ; kụtsuaru ẹka l'olu awụ ala; ẹke aphụ jiru ẹphe ọkpoma.
48 E toda a multidão que se ajuntara para observar, vendo as coisas que estavam feitas, retornavam batendo no peito.
49 Iphe bụ ndu maru Jisọsu ọhuma; je akpaa l'ụnwanyi, shi Gálili tsoru iya evudokota ote-ẹnya; l'ele iphe ono l'ọ ha.
49 E todos os seus conhecidos, e as mulheres que o haviam seguido desde a Galileia, estavam de longe vendo estas coisas.
50 O nweru nwoke ọbu, ẹpha iya bụ Jósẹfu. Ọ bụ onye Ju, shi Arimatíya. Nwoke ono tso lẹ ndu ọgbo ikpe; bụru ọkpobe madzụ; bụkwaruphu onye doberu ẹka ndoo.
50 E eis que havia um homem de nome José, um conselheiro, e ele era homem bom e justo;
51 Ọbu l'ẹ to nwedu teke o kwejeru l'idzu, ono, ndu ọgbo ikpe chịru ono; mẹ iphe ẹphe meru Jisọsu. O gbe shi elehawa ẹnya teke ọbu, Nchileke e-koshi l'ọo ya bụ eze ọbu.
51 (que não tinha consentido no conselho e nos atos deles), ele era de Arimateia, cidade dos judeus; e ele também esperava o reino de Deus.
52 Nwoke ono ejekfushia Páyileti; je arọo ya t'o kwe tẹ ya pata odzu Jisọsu je elia.
52 Este homem foi a Pilatos, e implorou pelo corpo de Jesus.
53 E meebe; yo je apatsuta odzu ono; gude ẹkwa ọcha kwaa ya; pata iya je enyobe l'ili, a tụru lẹ mkpuma. Ili ono b'ẹ t'e libua odzu.
53 E, havendo-o tirado, envolveu-o em um pano de linho, e o deitou em um sepulcro lavrado na rocha, onde nenhum homem ainda havia sido posto.
54 Mbọku ono bụ mbọku, echile iya a-bụru mbọku ọtu-ume, bụ iya bụ mbọku, ẹ te ejejedu ozi lẹ phuu; mbọku ọtu-ume ono egbe adụbewa adụbe.
54 E era o dia da preparação, e ia começar o shabat.
55 Ụnwanyi ono, ẹphe lẹ Jisọsu shi lẹ Gálili yịru ono etsokwaruphu Jósẹfu. Ẹphe erua bya elee ẹnya l'ili ono; hụbe iya ama; phụkwaaphu ẹge e nyoberu odzu Jisọsu ono.
55 E as mulheres que tinham vindo com ele da Galileia o seguiram também, e viram o sepulcro, e como foi posto o seu corpo.
56 Ẹphe alaa; bya akwakọta iphe eshi mkpọ; mẹ manụ-mbeleke, ẹphe e-te odzu ono.
56 E elas retornando, prepararam especiarias e unguentos; e no dia do shabat repousaram, conforme o mandamento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.