Lucas 22

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yo be l'oge Ajị Buredi, ẹ te kodu ekoko, eekuje Ajị Esweta dụwa ntse;
1 Faltava pouco tempo para a Festa dos Pães sem Fermento , chamada Páscoa .
2 ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu achọkashilahaa ẹge ẹphe e-shi gbua Jisọsu. Obenu l'ẹphe atsụ ọha egvu.
2 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei procuravam um jeito para matar Jesus em segredo porque tinham medo do povo.
3 Sétanu abya epheba Júdasu l'obu. Júdasu ono bẹ ẹpha etushi iya bụ Isukáriyọtu, bụkwa-a onye lanụ l'ụmadzu iri l'ẹbo ono.
3 Então Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, que era um dos doze discípulos.
4 Yọ tụgbua jekfushia ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ishi ọgbogu, echeje eze-ụlo Nchileke nche; je ekfuru ẹphe ẹge ya e-shi deru Jisọsu ye ẹphe l'ẹka.
4 Judas foi falar com os chefes dos sacerdotes e com os oficiais da guarda do Templo para combinar a maneira como ele ia lhes entregar Jesus.
5 Ẹhu atsọlahaa ẹphe ẹna; ẹphe ekweta iya okpoga.
5 Eles ficaram muito contentes e prometeram dar dinheiro a ele.
6 Júdasu ekweta ẹge ono; watawaphu ole ẹnya teke gbaru nụ, ya e-deru Jisọsu ye ndu ono l'ẹka t'ọha ba ama.
6 Judas aceitou e começou a procurar uma oportunidade para entregar Jesus a eles, sem que o povo ficasse sabendo.
7 Ya ndono; mbọku Ajị Buredi, ẹ te kodu ekoko ono erua, bụ iya bụ mbọku, eegbuje nwatụru, e gude anyata mbọku Ajị Esweta ono.
7 Chegou o dia da Festa dos Pães sem Fermento , dia em que os judeus matavam carneirinhos para comemorar a Páscoa .
8 Jisọsu abya ezi Pyita; mẹ Jọnu; sụ ẹphe: “Unu je akwakọberu ayi nri-ẹnyashi Ajị Esweta ọbu t'ayi bya eria.”
8 Então Jesus deu a Pedro e a João a seguinte ordem:
9 Ẹphe asụ iya: “?Bụ awe b'ọ dụ ngu t'ẹphe je anọdu kwakọbe iya?”
9 Eles perguntaram: — Onde o senhor quer que a gente prepare o jantar?
10 Yọ sụ ẹphe: “Teke unu bahụleruphu lẹ Jerúsalemu bẹ nwoke, vu ite mini a-byakfuta unu. Unu tsoru iya bahụ l'ufu, ọo-bahụ.
10 Jesus respondeu:
11 Unu sụ onye nwe ufu ono l'ọo O-zi-iphe sụru t'o koshi unu ẹke yẹle ndu etsoje ụzo iya a-nọdu gbaa Ajị Esweta ọbu.
11 e digam ao dono dela: “O Mestre mandou perguntar a você onde fica a sala em que ele e os seus discípulos vão comer o jantar da Páscoa.”
12 Oo-duta unu bahụ l'ime ụlo k'eli eli. Ime ụlo ọbu hakpọo ụsa; e dowa iya oshi ẹge ọo-dụ. Unu kwakọberu iya ẹphe l'ẹke ono.”
12 Então ele mostrará a vocês uma grande sala mobiliada, no andar de cima. Preparem ali o jantar.
13 Ẹphe atụgbua bya erua; yọ bụleruphu ẹge o kfuru b'ọ dụ. Ẹphe anọdu l'ẹke ono; kwakọbelahaa kẹ Ajị Esweta ono.
13 Os dois discípulos foram até a cidade e encontraram tudo como Jesus tinha dito. Então prepararam o jantar da Páscoa.
14 Yọ gbalẹphu teke eerije nri ono; Jisọsu yẹle ndu ishi-ozi iri l'ẹbo ono abya anọdu l'eri nri ono.
14 Quando chegou a hora, Jesus sentou-se à mesa com os apóstolos
15 Jisọsu asụ ẹphe: “L'ọogushikpokwaa ya ike t'unu l'iya rifuodu nri Ajị Esweta-wa; tẹmanu ya ejede iphe-ẹhuka.
15 e lhes disse:
16 Mbụ; tẹ ya karu unu: Ya te erihekwa iya ọdo jeye teke ee-ri ọkpobe iya l'ẹke Nchileke bụ eze.”
16 Pois eu digo a vocês que nunca comerei este jantar até que eu coma o verdadeiro jantar que haverá no
17 Yọ bya ewolihu okoro; bya ekele Nchileke ekele; sụ ẹphe: “Unu naru ngụgbaru iya l'unu ha.
17 Então Jesus pegou o cálice de vinho, deu graças a Deus e disse:
18 Lẹ ya ekfuru unu lẹ shita nta-a jeyewaru bẹ ya ta angụbahekwaa mẹe, shi l'akpụru vayịnu jeye teke Nchileke e-koshi l'ọ bụ eze.”
18 Pois eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até que chegue o Reino de Deus.
19 Yọ bya ewota buredi; bya ekelekwaphu Nchileke ekele; bya eworu iya wakashịaru ẹphe; sụ: “Ọwaa bụ ugwẹhu iya, a nụru l'okfu ẹhu unu; unu meje iya gude nyatajẹ iya.”
19 Depois pegou o pão e deu graças a Deus. Em seguida partiu o pão e o deu aos apóstolos, dizendo:
20 Ẹge ono kwaphu l'ẹphe rigeeru nri; yọ bya anụ ẹphe okoro ono; sụ ẹphe: “Okoro-wa ekoshi ọgba-ndzụ ọphungu ono, shi l'ẹka Nchileke ono. O gude mee nk'iya, ya lọkaru l'okfu ẹhu unu; mee t'ọgba-ndzụ, shi iya l'ẹka vuru ire.”
20 Depois do jantar, do mesmo modo deu a eles o cálice de vinho, dizendo:
21 “Obenu l'agha; unu makwaru amaru l'onye e-deru iya ye bẹ yẹ l'iya eyekokwaa ẹka lẹ nri.
21 Mas vejam: o traidor está aqui sentado comigo à mesa!
22 Lẹ Abụbu-Ndiphe alalẹkwaa l'ẹge ọ gbaru iya l'alala. Obenu; nshọo onye ono, ee-shi l'ẹka iya deru iya ye l'ẹka ndu achọ ishi iya ono.”
22 Pois o
23 Ẹphe awata ọjifashi ibe ẹphe onye ọbu l'ẹphe ha; sụ: “?Bụ onye e-mekpoo iphe dụ ẹge ono?”
23 Então os apóstolos começaram a perguntar uns aos outros quem seria o traidor.
24 Ndu etsoje ụzo iya awata ọdzo ẹnya onye ka nụ.
24 Os apóstolos tiveram uma forte discussão sobre qual deles deveria ser considerado o mais importante.
25 Jisọsu asụ ẹphe: “Ndu bụ eze ndu eze lẹ mgboko-a anọduje akpapyashị ndu ẹphe achị akpapyashị. Ndu bụ ndu ishi, achị l'ike; b'e egbe anọduje eku ‘o-me-l'uko.’
25 Então Jesus disse:
26 Obenu lẹ nk'unu ta dụkwa ẹge ono. Ẹge ọo-dụ-chia bụ: t'onye bụ ishi l'unu ha dụje l'ọ bụ iya katsụa ọbu nwata; t'onye ishi dụje l'ọ bụ nwozi.
26 Mas entre vocês não pode ser assim. Pelo contrário, o mais importante deve ser como o menos importante; e o que manda deve ser como o que é mandado.
27 ?Bụ onye ka nshinu l'onye dụgaru eri nri; ma l'onye akwaru iya nri ono? ?Tọ bụdu onye ọphu dụgaru eri nri ka nshinu? Obenu lẹ yẹbedua bụ nwozi bẹ ya bụ l'ẹke unu nọ.
27 Quem é o mais importante? É o que está sentado à mesa para comer ou é o que está servindo? Claro que é o que está sentado à mesa. Mas entre vocês eu sou como aquele que serve.
28 L'iphe-adata iya l'ọha bẹ unu l'iya nọkotakpooru.
28 — Vocês têm estado sempre comigo nos meus sofrimentos.
29 Ọo ya bụ l'ọ bụ ẹge Nna iya meru iya eze; bẹ ya e-me unu;
29 Por isso, assim como o meu Pai me deu o direito de governar, eu também dou o mesmo direito a vocês.
30 t'unu ria; ngụa l'ẹke ya bụ eze; dụgagbaaru l'aba-eze; kpee ikfu iri l'ẹbo ndu Ízurẹlu ikpe.”
30 Vocês vão comer e beber à minha mesa no meu
31 A nọnyaa; Jisọsu ekua Pyita: “Sáyịmonu; Sáyịmonu; Sétanu sụkwaru t'a haa ya tẹ ya datakọta unu l'unu ha; k'ọphu ya á-phụ́chá unu l'ọ bụ onye aphụcha ẹswa ereshi.
31 Jesus continuou:
32 Obenu lẹ ya kfuwaru nụ Nchileke tẹ ekwekwe ngu ba afọnga afọnga. Ọo ya bụ teke i laphutaleruphu azụ lakfuta iya; nggu eje emee ụnwunna ngu t'ẹphe vudoshia ike.”
32 Mas eu tenho orado por você, Simão, para que não lhe falte fé. E, quando você voltar para mim, anime os seus irmãos.
33 Pyita asụ iya: “Nnajiufu; ya kwakọbeekwaru onwiya k'otso ngu jee mkpọro; m'ọ bụ laa maa.”
33 Então Pedro disse a Jesus: — Estou pronto para ser preso e morrer com o senhor!
34 Jisọsu asụ iya: “Tẹ ya karu ngu; Pyita: oke-ọku nchi-abọhu -bya ara ọra; b'ị tụakwaru ẹgo ụgbo ẹto; l'ẹ tị madu onye ya bụ.”
34 Então Jesus afirmou:
35 Ya ndono; Jisọsu asụ ẹphe: “Teke ono, ya ziru unu t'unu je; sụ t'ẹ b'ọ dụkwa iphe unu e-gude eje ono: t'unu be egudekwa iphe eeyeje okpoga; m'ọ bụ ẹda; m'ọ bụ akpọkpa; ?o nwekpooru iphe ụko iya dụru unu?”
35 Depois Jesus perguntou aos discípulos: — Não faltou nada! — responderam eles.
36 Yọ sụ ẹphe: “Obenu lẹ nta-a bụ: t'onye nweru nwẹda, eeyeje okpoga wota iya; nyakwaruphu ẹkpa iya; t'onye ẹ-te nwedu ogu-mbeke; ree ukpo iya; zụta iya.
36 Então Jesus disse:
37 Lẹ ya eme tẹ ya karu unu l'iphe-a, e deru l'ẹkwo okfu Nchileke-wa e-rekota ẹge e deru iya l'ẹhu iya; mbụ ẹke ono, ọ sụru: ‘L'a gụkoberu iya lẹ ndu eme ẹjo iphe.’ L'iphemiphe ọbule, e deru k'ẹhu iya e-rekota ẹge e deru iya.”
37 Pois as
38 Ẹphe asụ iya: “Nnajiufu; lekwa mma labụ, ẹphe gude.”
38 Aí os seus discípulos disseram: — Senhor, aqui estão duas espadas.
39 Jisọsu alụfuta; tụgbua jeshia lẹ Ugvu Olivu ẹge oojejehawa. Ndu etsoje ụzo iya etsoru iya.
39 Jesus saiu e foi, como de costume, ao monte das Oliveiras; e os seus discípulos foram com ele.
40 Yo rua ẹke ono bya asụ ẹphe: “Unu kfukwaru nụ Nchileke t'ẹ b'e nwuru unu ye l'iphe a-data unu.”
40 Quando chegou ao lugar escolhido, Jesus disse:
41 Yọ haa ẹphe; kpịribe jee iphe ha l'ọ bụ ọha-ẹka-mkpuma; byishiwaphu ikpere l'ẹke ono; kfuru nụ Nchileke; sụ iya:
41 Então se afastou a uma distância de mais ou menos trinta metros. Ajoelhou-se e começou a orar,
42 “Nna; ọ -bụru l'ọ bụ uche-obu ngu; pafụnu iya okoro iphe-ẹhuka-wa l'ẹhu. Ọlobu; t'ẹ b'ọ bụkwa iphe nọ iya l'uche e-me; ọ kwa ọphu bụ uche ngu e-me.”
42 dizendo:
43 Ojozi-imigwe eshi l'imigwe bya esee ya l'ifu; bya awata iya ọdu ike t'o nweru iya ọkpoma.
43 [Então um anjo do céu apareceu e o animava.
44 Obu awalahaa ya awawa; l'awashị iya ẹya ike. Yọ kafụaru okfu anụ Nchileke. Ẹphuru, shi iya l'ẹhu adụtsulephu l'ọ bụ mee; adashị patapata l'alị.
44 Cheio de uma grande aflição, Jesus orava com mais força ainda. O seu suor era como gotas de sangue caindo no chão.]
45 Yo kfuebeleruphu nụ Nchileke; gbeshi; bya ejekfushia ndu etsoje ụzo iya; rua; ẹphe ekutsuwa mgbẹnya aphụ.
45 Depois de orar, ele se levantou, voltou para o lugar onde os discípulos estavam e os encontrou dormindo, pois a tristeza deles era muito grande.
46 Yọ sụ ẹphe: “?Bụ ngụnu kparu iphe unu eku mgbẹnya? Unu gbeshi kfuru nụ Nchileke t'ẹ b'e nwuru unu ye l'iphe a-data unu.”
46 E disse:
47 Jisọsu akpụkwaduru-a okfu l'ọnu; mkporo-ọha-a ezebata; ẹphe lẹ nwoke ono, ẹpha iya bụ Júdasu ono, bụ onye lanụ l'ụmadzu iri l'ẹbo ono. Yọ bụru iya du mkporo-ọha ono. Yọ bya akpịrita Jisọsu ntse ntse tẹ ya tsuta iya ọnu gude kele iya.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou uma multidão. Judas, um dos doze discípulos, que era quem guiava aquela gente, chegou perto de Jesus para beijá-lo.
48 Jisọsu asụwa iya phụ: “Júdasu; ?bụ otsuta ọnu k'ekele b'i gude ederu Abụbu-Ndiphe eye t'e gbua.”
48 Mas Jesus disse:
49 Yo be teke ndu nọnyabe iya nụ phụleruphu iphe abya iya ememe; ẹphe asụ: “Nnajiufu; ?t'ẹphe gbuwaru mma?”
49 Quando os discípulos que estavam com Jesus viram o que ia acontecer, disseram: — Senhor, devemos atacar essa gente com as nossas espadas?
50 Onye lanụ l'ime ẹphe amịfuta mma iya; gbua ya ohu eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; kwata iya nchị ẹka-ụtara.
50 Um deles feriu com a espada o empregado do Grande Sacerdote , cortando a sua orelha direita.
51 Obenu lẹ Jisọsu sụru: “Be emehekwa ọdo.” Jisọsu abya ebyia ya ẹka lẹ nchị ono; yọ dụ iya ẹge ọ dụhawa iya.
51 Mas Jesus ordenou: Aí tocou na orelha do homem e o curou.
52 Jisọsu asụ ndu ishi ono, achịjeru Nchileke ẹja ono; mẹ ndu ishi ọgbogu, echeje eze-ụlo Nchileke nche; mẹ ndu bụ ọgurenya, byaru iya egude: “?Unu chịgbaa mma; mẹ mgbọro abya iya egude. ?Ya bụ onye ana nfụ.
52 Em seguida disse aos chefes dos sacerdotes, aos oficiais da guarda do Templo e aos líderes judeus que tinham vindo para prendê-lo:
53 Unu l'iya shi anọkpoo mbọku-mbọku l'eze-ụlo Nchileke; unu te ebyibua ya ẹka kẹ egude. Obenu lẹ nta-a b'ọ gbaru unu l'ememe iya. Nta-a bẹ ike Obutuswe, bụ ike ẹkpuru-ọchi achịwa.”
53 Eu estava com vocês todos os dias no pátio do Templo, e vocês não tentaram me prender. Mas esta é a hora de vocês e também a hora do poder da escuridão.
54 Ẹphe akpachịa Jisọsu; kpụru iya jeshia ufu-eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja. Pyita etso ẹphe ote-ẹnya ote-ẹnya l'ụzo azụ.
54 Eles prenderam Jesus e o levaram até a casa do Grande Sacerdote . E Pedro os seguia de longe.
55 Ẹphe aphunwulephu ọku l'ogbodufu ono; bya adọ-phee ya mgburumgburu l'anya; Pyita abya anọnyabe ẹphe.
55 Quando acenderam uma fogueira no meio do pátio, Pedro foi e sentou-se com os que estavam em volta do fogo.
56 A nọnyalephu; nwata mgbọko, ejeje ozi-ụlo l'ẹke ono aphụa Pyita l'ẹke Pyita nọ l'iphoro ọku ono; yọ tụbe Pyita ẹnya; sụ: “Nwoke-wa bẹ yẹle Jisọsu-wa shifukwaa ayị.”
56 Uma das empregadas o viu sentado ali perto da fogueira, olhou bem para ele e disse: — Este homem também estava com Jesus!
57 Pyita agọo; sụ iya: “Nwanyi ibe iya; ya ta makwa onye ọ bụ.”
57 Mas Pedro negou, dizendo: — Mulher, eu nem conheço esse homem!
58 A nọtalephu nwanshị; onye ọdo aphụkwaa ya phụ; bya asụ: “Mẹ nggụbedua yịkwa lẹ ndu etsoje iya nụ.”
58 Pouco tempo depois, um homem o viu ali e disse: — Você também é um deles! Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sou um deles.
59 A nọkpowaru-oo jeye onye ọdo abya ékébékpélèphù: “L'ọ kwa ọkpobe okfu bẹ ya ekfu; lẹ nwoke-wa bẹ yẹle Jisọsu shikwa ayị; keshinu ọ bụ onye Gálili.”
59 Mais ou menos uma hora depois, outro insistiu: — Você estava mesmo com ele porque também é galileu.
60 Pyita asụ: “Nwoke ibe iya; ya ta makwa iphe iikfu.”
60 Mas Pedro respondeu: — Homem, eu não sei do que é que você está falando! Naquele instante, enquanto ele falava, o galo cantou.
61 Nnajiufu abya aghaa ẹnya; lee Pyita. Pyita anyatawaphu okfu ono, Nnajiufu kfuru iya ono; bụ iya bụ iphe ono, o kfuru; sụ iya lẹ tẹmanu oke-ọku araa ọra ntanụ ọwaa b'ọ tụakwaru ẹgo ugbo ẹto lẹ ya ta madu iya.
61 Então o Senhor virou-se e olhou firme para Pedro, e ele lembrou das palavras que o Senhor lhe tinha dito: “Hoje, antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.”
62 Pyita egbeshi; lụfushia etezi je anọdu rashia ẹkwa ike.
62 Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
63 Ndu ono, nọ l'eche Jisọsu nche ono ajalahaa ya ewena; l'echi iya iphe.
63 Os homens que estavam guardando Jesus zombavam dele e batiam nele.
64 Ẹphe eworu iya ẹnya kechia; l'ajị iya: “T'ọ kọeduru ẹphe onye chiru iya iphe!”
64 Taparam os olhos dele e perguntavam: — Quem foi que bateu em você? Adivinhe!
65 Ẹphe ekfushibebewaru igweligwe okfu ọdo, ẹphe gude kọo ya ọnu.
65 E diziam muitas outras coisas para insultá-lo.
66 Nchi abya abọhu; ndu bụ ọgurenya ndu Ju abya edzukota; mẹ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu; ẹphe akpụru iya jekfushia ndu ọgbo, ekpeje ikpe.
66 Quando amanheceu, alguns líderes dos judeus, alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei se reuniram. Depois mandaram levar Jesus diante do Conselho Superior .
67 Ẹphe asụ: “Kanụru ẹphe; ?bụ nggu bụ Onye Ndzọta ọbu, Nchileke kweru ụkwa iya ọbu?”
67 Então lhe disseram: — Diga para nós se você é o Ele respondeu:
68 Ya -jịa unu ajị bẹ unu te eyeduru iya ẹya ọnu.
68 E, se eu fizer uma pergunta, vocês não vão responder.
69 Obenu lẹ shita ntanụ bẹ yẹbe Abụbu-Ndiphe a-dụgaru l'ẹka-ụtara Ọkaribe-Kakọta-Ike, bụ Nchileke.”
69 Mas de agora em diante o
70 Ẹphe atụko; sụ: “?Bụ iya bụ l'ọo nggu bụ Nwatibe Nchileke ọbu tọo?”
70 Aí todos perguntaram: — Então você é o Filho de Deus? Jesus respondeu:
71 Ẹphe asụ: “?Bụ egbe ekebe ngụnu bẹ ẹphe elehunu ẹnya iya ọdo? Ẹphe nụwaru iya l'ọnu iya l'onwẹphe.”
71 E eles disseram: — Não precisamos mais de testemunhas. Nós mesmos ouvimos o que ele disse.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.