Lucas 22

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Yo be l'oge Ajị Buredi, ẹ te kodu ekoko, eekuje Ajị Esweta dụwa ntse;
1 Estava próxima a Festa dos Pães sem Fermento, chamada Páscoa.
2 ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu achọkashilahaa ẹge ẹphe e-shi gbua Jisọsu. Obenu l'ẹphe atsụ ọha egvu.
2 Os principais sacerdotes e os escribas procuravam uma forma de matar Jesus; porque temiam o povo.
3 Sétanu abya epheba Júdasu l'obu. Júdasu ono bẹ ẹpha etushi iya bụ Isukáriyọtu, bụkwa-a onye lanụ l'ụmadzu iri l'ẹbo ono.
3 Ora, Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, que era um dos doze.
4 Yọ tụgbua jekfushia ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ishi ọgbogu, echeje eze-ụlo Nchileke nche; je ekfuru ẹphe ẹge ya e-shi deru Jisọsu ye ẹphe l'ẹka.
4 Judas foi entender-se com os principais sacerdotes e os capitães sobre como lhes entregaria Jesus.
5 Ẹhu atsọlahaa ẹphe ẹna; ẹphe ekweta iya okpoga.
5 Eles se alegraram e combinaram em lhe dar dinheiro.
6 Júdasu ekweta ẹge ono; watawaphu ole ẹnya teke gbaru nụ, ya e-deru Jisọsu ye ndu ono l'ẹka t'ọha ba ama.
6 Judas concordou e buscava uma boa ocasião para lhes entregar Jesus, longe da multidão.
7 Ya ndono; mbọku Ajị Buredi, ẹ te kodu ekoko ono erua, bụ iya bụ mbọku, eegbuje nwatụru, e gude anyata mbọku Ajị Esweta ono.
7 Chegou o dia da Festa dos Pães sem Fermento, em que era necessário fazer o sacrifício do cordeiro pascal.
8 Jisọsu abya ezi Pyita; mẹ Jọnu; sụ ẹphe: “Unu je akwakọberu ayi nri-ẹnyashi Ajị Esweta ọbu t'ayi bya eria.”
8 Então Jesus enviou Pedro e João, dizendo:
9 Ẹphe asụ iya: “?Bụ awe b'ọ dụ ngu t'ẹphe je anọdu kwakọbe iya?”
9 Eles lhe perguntaram: — Onde o senhor quer que a preparemos?
10 Yọ sụ ẹphe: “Teke unu bahụleruphu lẹ Jerúsalemu bẹ nwoke, vu ite mini a-byakfuta unu. Unu tsoru iya bahụ l'ufu, ọo-bahụ.
10 Jesus lhes explicou:
11 Unu sụ onye nwe ufu ono l'ọo O-zi-iphe sụru t'o koshi unu ẹke yẹle ndu etsoje ụzo iya a-nọdu gbaa Ajị Esweta ọbu.
11 e digam ao dono da casa: “O Mestre pergunta: ‘Onde fica o aposento no qual comerei a Páscoa com os meus discípulos?’”
12 Oo-duta unu bahụ l'ime ụlo k'eli eli. Ime ụlo ọbu hakpọo ụsa; e dowa iya oshi ẹge ọo-dụ. Unu kwakọberu iya ẹphe l'ẹke ono.”
12 Ele lhes mostrará um espaçoso cenáculo mobiliado; ali façam os preparativos.
13 Ẹphe atụgbua bya erua; yọ bụleruphu ẹge o kfuru b'ọ dụ. Ẹphe anọdu l'ẹke ono; kwakọbelahaa kẹ Ajị Esweta ono.
13 E, indo, acharam tudo como Jesus lhes tinha dito e prepararam a Páscoa.
14 Yọ gbalẹphu teke eerije nri ono; Jisọsu yẹle ndu ishi-ozi iri l'ẹbo ono abya anọdu l'eri nri ono.
14 Chegada a hora, Jesus se pôs à mesa, e os apóstolos estavam com ele.
15 Jisọsu asụ ẹphe: “L'ọogushikpokwaa ya ike t'unu l'iya rifuodu nri Ajị Esweta-wa; tẹmanu ya ejede iphe-ẹhuka.
15 Então Jesus lhes disse:
16 Mbụ; tẹ ya karu unu: Ya te erihekwa iya ọdo jeye teke ee-ri ọkpobe iya l'ẹke Nchileke bụ eze.”
16 Pois eu lhes digo que nunca mais a comerei, até que ela se cumpra no Reino de Deus.
17 Yọ bya ewolihu okoro; bya ekele Nchileke ekele; sụ ẹphe: “Unu naru ngụgbaru iya l'unu ha.
17 E, pegando um cálice, depois de ter dado graças, disse:
18 Lẹ ya ekfuru unu lẹ shita nta-a jeyewaru bẹ ya ta angụbahekwaa mẹe, shi l'akpụru vayịnu jeye teke Nchileke e-koshi l'ọ bụ eze.”
18 Pois eu digo a vocês que, de agora em diante, não mais beberei do fruto da videira, até que venha o Reino de Deus.
19 Yọ bya ewota buredi; bya ekelekwaphu Nchileke ekele; bya eworu iya wakashịaru ẹphe; sụ: “Ọwaa bụ ugwẹhu iya, a nụru l'okfu ẹhu unu; unu meje iya gude nyatajẹ iya.”
19 E, pegando um pão, tendo dado graças, o partiu e lhes deu, dizendo:
20 Ẹge ono kwaphu l'ẹphe rigeeru nri; yọ bya anụ ẹphe okoro ono; sụ ẹphe: “Okoro-wa ekoshi ọgba-ndzụ ọphungu ono, shi l'ẹka Nchileke ono. O gude mee nk'iya, ya lọkaru l'okfu ẹhu unu; mee t'ọgba-ndzụ, shi iya l'ẹka vuru ire.”
20 Do mesmo modo, depois da ceia, pegou o cálice, dizendo:
21 “Obenu l'agha; unu makwaru amaru l'onye e-deru iya ye bẹ yẹ l'iya eyekokwaa ẹka lẹ nri.
21 — Mas eis que a mão do traidor está comigo à mesa.
22 Lẹ Abụbu-Ndiphe alalẹkwaa l'ẹge ọ gbaru iya l'alala. Obenu; nshọo onye ono, ee-shi l'ẹka iya deru iya ye l'ẹka ndu achọ ishi iya ono.”
22 Pois o Filho do Homem vai segundo o que está determinado, mas ai daquele por quem ele está sendo traído!
23 Ẹphe awata ọjifashi ibe ẹphe onye ọbu l'ẹphe ha; sụ: “?Bụ onye e-mekpoo iphe dụ ẹge ono?”
23 Então começaram a perguntar entre si qual deles seria o que estava para fazer isso.
24 Ndu etsoje ụzo iya awata ọdzo ẹnya onye ka nụ.
24 Houve também entre eles uma discussão sobre qual deles parecia ser o maior.
25 Jisọsu asụ ẹphe: “Ndu bụ eze ndu eze lẹ mgboko-a anọduje akpapyashị ndu ẹphe achị akpapyashị. Ndu bụ ndu ishi, achị l'ike; b'e egbe anọduje eku ‘o-me-l'uko.’
25 Mas Jesus lhes disse:
26 Obenu lẹ nk'unu ta dụkwa ẹge ono. Ẹge ọo-dụ-chia bụ: t'onye bụ ishi l'unu ha dụje l'ọ bụ iya katsụa ọbu nwata; t'onye ishi dụje l'ọ bụ nwozi.
26 Mas vocês não são assim; pelo contrário, o maior entre vocês seja como o menor; e aquele que dirige seja como o que serve.
27 ?Bụ onye ka nshinu l'onye dụgaru eri nri; ma l'onye akwaru iya nri ono? ?Tọ bụdu onye ọphu dụgaru eri nri ka nshinu? Obenu lẹ yẹbedua bụ nwozi bẹ ya bụ l'ẹke unu nọ.
27 Pois qual é maior: aquele que está à mesa ou aquele que serve? Não é verdade que é aquele que está à mesa? Pois, no meio de vocês, eu sou como quem serve.
28 L'iphe-adata iya l'ọha bẹ unu l'iya nọkotakpooru.
28 Vocês são os que têm permanecido comigo nas minhas tentações.
29 Ọo ya bụ l'ọ bụ ẹge Nna iya meru iya eze; bẹ ya e-me unu;
29 E eu confio a vocês um reino, assim como o meu Pai confiou a mim,
30 t'unu ria; ngụa l'ẹke ya bụ eze; dụgagbaaru l'aba-eze; kpee ikfu iri l'ẹbo ndu Ízurẹlu ikpe.”
30 para que comam e bebam à minha mesa no meu Reino; e vocês se assentarão em tronos para julgar as doze tribos de Israel.
31 A nọnyaa; Jisọsu ekua Pyita: “Sáyịmonu; Sáyịmonu; Sétanu sụkwaru t'a haa ya tẹ ya datakọta unu l'unu ha; k'ọphu ya á-phụ́chá unu l'ọ bụ onye aphụcha ẹswa ereshi.
31 — Simão, Simão, eis que Satanás pediu para peneirar vocês como trigo!
32 Obenu lẹ ya kfuwaru nụ Nchileke tẹ ekwekwe ngu ba afọnga afọnga. Ọo ya bụ teke i laphutaleruphu azụ lakfuta iya; nggu eje emee ụnwunna ngu t'ẹphe vudoshia ike.”
32 Eu, porém, orei por você, para que a sua fé não desfaleça. E você, quando voltar para mim, fortaleça os seus irmãos.
33 Pyita asụ iya: “Nnajiufu; ya kwakọbeekwaru onwiya k'otso ngu jee mkpọro; m'ọ bụ laa maa.”
33 Porém Pedro respondeu: — Estou pronto para ir com o Senhor, tanto para a prisão como para a morte.
34 Jisọsu asụ iya: “Tẹ ya karu ngu; Pyita: oke-ọku nchi-abọhu -bya ara ọra; b'ị tụakwaru ẹgo ụgbo ẹto; l'ẹ tị madu onye ya bụ.”
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Ya ndono; Jisọsu asụ ẹphe: “Teke ono, ya ziru unu t'unu je; sụ t'ẹ b'ọ dụkwa iphe unu e-gude eje ono: t'unu be egudekwa iphe eeyeje okpoga; m'ọ bụ ẹda; m'ọ bụ akpọkpa; ?o nwekpooru iphe ụko iya dụru unu?”
35 A seguir, Jesus perguntou aos discípulos: Eles responderam: — Não faltou nada!
36 Yọ sụ ẹphe: “Obenu lẹ nta-a bụ: t'onye nweru nwẹda, eeyeje okpoga wota iya; nyakwaruphu ẹkpa iya; t'onye ẹ-te nwedu ogu-mbeke; ree ukpo iya; zụta iya.
36 Então Jesus lhes disse:
37 Lẹ ya eme tẹ ya karu unu l'iphe-a, e deru l'ẹkwo okfu Nchileke-wa e-rekota ẹge e deru iya l'ẹhu iya; mbụ ẹke ono, ọ sụru: ‘L'a gụkoberu iya lẹ ndu eme ẹjo iphe.’ L'iphemiphe ọbule, e deru k'ẹhu iya e-rekota ẹge e deru iya.”
37 Pois eu lhes digo que é preciso que se cumpra em mim o que está escrito: “Ele foi contado com os malfeitores.” Pois o que a mim se refere está sendo cumprido.
38 Ẹphe asụ iya: “Nnajiufu; lekwa mma labụ, ẹphe gude.”
38 Então lhe disseram: — Senhor, aqui estão duas espadas! Jesus lhes respondeu:
39 Jisọsu alụfuta; tụgbua jeshia lẹ Ugvu Olivu ẹge oojejehawa. Ndu etsoje ụzo iya etsoru iya.
39 E, saindo, Jesus foi, como de costume, para o monte das Oliveiras; e os discípulos o acompanharam.
40 Yo rua ẹke ono bya asụ ẹphe: “Unu kfukwaru nụ Nchileke t'ẹ b'e nwuru unu ye l'iphe a-data unu.”
40 Chegando ao lugar escolhido, Jesus lhes disse:
41 Yọ haa ẹphe; kpịribe jee iphe ha l'ọ bụ ọha-ẹka-mkpuma; byishiwaphu ikpere l'ẹke ono; kfuru nụ Nchileke; sụ iya:
41 Ele, por sua vez, se afastou um pouco, e, de joelhos, orava,
42 “Nna; ọ -bụru l'ọ bụ uche-obu ngu; pafụnu iya okoro iphe-ẹhuka-wa l'ẹhu. Ọlobu; t'ẹ b'ọ bụkwa iphe nọ iya l'uche e-me; ọ kwa ọphu bụ uche ngu e-me.”
42 dizendo:
43 Ojozi-imigwe eshi l'imigwe bya esee ya l'ifu; bya awata iya ọdu ike t'o nweru iya ọkpoma.
43 Então lhe apareceu um anjo do céu que o confortava.
44 Obu awalahaa ya awawa; l'awashị iya ẹya ike. Yọ kafụaru okfu anụ Nchileke. Ẹphuru, shi iya l'ẹhu adụtsulephu l'ọ bụ mee; adashị patapata l'alị.
44 E, estando em agonia, orava mais intensamente. E aconteceu que o suor dele se tornou como gotas de sangue caindo sobre a terra.
45 Yo kfuebeleruphu nụ Nchileke; gbeshi; bya ejekfushia ndu etsoje ụzo iya; rua; ẹphe ekutsuwa mgbẹnya aphụ.
45 Levantando-se da oração, Jesus foi até onde os discípulos estavam, e os encontrou dormindo de tristeza.
46 Yọ sụ ẹphe: “?Bụ ngụnu kparu iphe unu eku mgbẹnya? Unu gbeshi kfuru nụ Nchileke t'ẹ b'e nwuru unu ye l'iphe a-data unu.”
46 E disse:
47 Jisọsu akpụkwaduru-a okfu l'ọnu; mkporo-ọha-a ezebata; ẹphe lẹ nwoke ono, ẹpha iya bụ Júdasu ono, bụ onye lanụ l'ụmadzu iri l'ẹbo ono. Yọ bụru iya du mkporo-ọha ono. Yọ bya akpịrita Jisọsu ntse ntse tẹ ya tsuta iya ọnu gude kele iya.
47 Enquanto Jesus ainda falava, eis que chegou uma multidão. E um dos doze, que se chamava Judas, vinha à frente deles e se aproximou de Jesus para o beijar.
48 Jisọsu asụwa iya phụ: “Júdasu; ?bụ otsuta ọnu k'ekele b'i gude ederu Abụbu-Ndiphe eye t'e gbua.”
48 Jesus, porém, lhe disse:
49 Yo be teke ndu nọnyabe iya nụ phụleruphu iphe abya iya ememe; ẹphe asụ: “Nnajiufu; ?t'ẹphe gbuwaru mma?”
49 Os que estavam ao redor de Jesus, vendo o que estava por acontecer, perguntaram: — Senhor, devemos atacar com as espadas?
50 Onye lanụ l'ime ẹphe amịfuta mma iya; gbua ya ohu eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; kwata iya nchị ẹka-ụtara.
50 Um deles golpeou o servo do sumo sacerdote e cortou-lhe a orelha direita.
51 Obenu lẹ Jisọsu sụru: “Be emehekwa ọdo.” Jisọsu abya ebyia ya ẹka lẹ nchị ono; yọ dụ iya ẹge ọ dụhawa iya.
51 Mas Jesus interveio, dizendo: E, tocando na orelha do homem, o curou.
52 Jisọsu asụ ndu ishi ono, achịjeru Nchileke ẹja ono; mẹ ndu ishi ọgbogu, echeje eze-ụlo Nchileke nche; mẹ ndu bụ ọgurenya, byaru iya egude: “?Unu chịgbaa mma; mẹ mgbọro abya iya egude. ?Ya bụ onye ana nfụ.
52 Então Jesus disse aos principais sacerdotes, capitães do templo e anciãos que vieram prendê-lo:
53 Unu l'iya shi anọkpoo mbọku-mbọku l'eze-ụlo Nchileke; unu te ebyibua ya ẹka kẹ egude. Obenu lẹ nta-a b'ọ gbaru unu l'ememe iya. Nta-a bẹ ike Obutuswe, bụ ike ẹkpuru-ọchi achịwa.”
53 Todos os dias, estando eu com vocês no templo, vocês não tentaram me prender. Esta, porém, é a hora de vocês e a hora do poder das trevas.
54 Ẹphe akpachịa Jisọsu; kpụru iya jeshia ufu-eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja. Pyita etso ẹphe ote-ẹnya ote-ẹnya l'ụzo azụ.
54 Então, prendendo Jesus, levaram-no e o introduziram na casa do sumo sacerdote. Pedro seguia de longe.
55 Ẹphe aphunwulephu ọku l'ogbodufu ono; bya adọ-phee ya mgburumgburu l'anya; Pyita abya anọnyabe ẹphe.
55 Quando acenderam um fogo no meio do pátio e se assentaram juntos, Pedro tomou lugar entre eles.
56 A nọnyalephu; nwata mgbọko, ejeje ozi-ụlo l'ẹke ono aphụa Pyita l'ẹke Pyita nọ l'iphoro ọku ono; yọ tụbe Pyita ẹnya; sụ: “Nwoke-wa bẹ yẹle Jisọsu-wa shifukwaa ayị.”
56 Uma empregada, vendo-o sentado perto do fogo, fixou os olhos nele e disse: — Este também estava com ele.
57 Pyita agọo; sụ iya: “Nwanyi ibe iya; ya ta makwa onye ọ bụ.”
57 Mas Pedro negou, dizendo: — Mulher, não o conheço.
58 A nọtalephu nwanshị; onye ọdo aphụkwaa ya phụ; bya asụ: “Mẹ nggụbedua yịkwa lẹ ndu etsoje iya nụ.”
58 Pouco depois, outro homem, ao ver Pedro, disse: — Você também é um deles. Mas Pedro disse: — Homem, eu não sou um deles.
59 A nọkpowaru-oo jeye onye ọdo abya ékébékpélèphù: “L'ọ kwa ọkpobe okfu bẹ ya ekfu; lẹ nwoke-wa bẹ yẹle Jisọsu shikwa ayị; keshinu ọ bụ onye Gálili.”
59 E, tendo passado cerca de uma hora, outro afirmou, dizendo: — Com certeza este também estava com ele, porque também é galileu.
60 Pyita asụ: “Nwoke ibe iya; ya ta makwa iphe iikfu.”
60 Mas Pedro insistiu: — Homem, não sei do que você está falando. E logo, enquanto Pedro ainda falava, o galo cantou.
61 Nnajiufu abya aghaa ẹnya; lee Pyita. Pyita anyatawaphu okfu ono, Nnajiufu kfuru iya ono; bụ iya bụ iphe ono, o kfuru; sụ iya lẹ tẹmanu oke-ọku araa ọra ntanụ ọwaa b'ọ tụakwaru ẹgo ugbo ẹto lẹ ya ta madu iya.
61 Então, o Senhor voltou-se e fixou os olhos em Pedro. E Pedro se lembrou da palavra do Senhor, como lhe tinha dito: “Hoje, antes que o galo cante, você me negará três vezes.”
62 Pyita egbeshi; lụfushia etezi je anọdu rashia ẹkwa ike.
62 E Pedro, saindo dali, chorou amargamente.
63 Ndu ono, nọ l'eche Jisọsu nche ono ajalahaa ya ewena; l'echi iya iphe.
63 Os homens que detinham Jesus zombavam dele, davam-lhe pancadas e,
64 Ẹphe eworu iya ẹnya kechia; l'ajị iya: “T'ọ kọeduru ẹphe onye chiru iya iphe!”
64 colocando uma venda sobre os olhos dele, diziam: — Profetize! Quem foi que bateu em você?
65 Ẹphe ekfushibebewaru igweligwe okfu ọdo, ẹphe gude kọo ya ọnu.
65 E muitas outras coisas diziam contra ele, blasfemando.
66 Nchi abya abọhu; ndu bụ ọgurenya ndu Ju abya edzukota; mẹ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu ezije ekemu; ẹphe akpụru iya jekfushia ndu ọgbo, ekpeje ikpe.
66 Logo que amanheceu, reuniu-se a assembleia dos anciãos do povo, tanto os principais sacerdotes como os escribas, e o conduziram ao Sinédrio, onde lhe disseram:
67 Ẹphe asụ: “Kanụru ẹphe; ?bụ nggu bụ Onye Ndzọta ọbu, Nchileke kweru ụkwa iya ọbu?”
67 — Se você é o Cristo, diga-nos. Então Jesus lhes respondeu:
68 Ya -jịa unu ajị bẹ unu te eyeduru iya ẹya ọnu.
68 E, se eu perguntar, vocês não me darão resposta.
69 Obenu lẹ shita ntanụ bẹ yẹbe Abụbu-Ndiphe a-dụgaru l'ẹka-ụtara Ọkaribe-Kakọta-Ike, bụ Nchileke.”
69 Desde agora, o Filho do Homem estará sentado à direita do Deus Todo-Poderoso.
70 Ẹphe atụko; sụ: “?Bụ iya bụ l'ọo nggu bụ Nwatibe Nchileke ọbu tọo?”
70 Todos perguntaram: — Então você é o Filho de Deus? Jesus respondeu:
71 Ẹphe asụ: “?Bụ egbe ekebe ngụnu bẹ ẹphe elehunu ẹnya iya ọdo? Ẹphe nụwaru iya l'ọnu iya l'onwẹphe.”
71 Eles disseram: — Que necessidade ainda temos de testemunho? Porque nós mesmos ouvimos o que ele falou.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.