Lucas 20
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH
1 Yo be ujiku lanụ lẹ Jisọsu nọ l'ezi ndu ono iphe l'eze-ụlo Nchileke; l'ara ozi-ọma ono arara; ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; ndu ezije ekemu; mẹ ndu bụ ọgurenya awukfutashia ya;
1 Certo dia, Jesus estava no pátio do Templo ensinando o povo e anunciando o evangelho . Então chegaram ali alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei, junto com alguns líderes do povo,
2 bya asụ iya: “Karu ẹphe: ?bụ egbe ike ngụnu b'i gude emeebe iphe ọwaa, iime-wa? ?Bụ onye ziru ngu t'ị bya iya ememe?”
2 e perguntaram: — Diga para nós: com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
3 Jisọsu asụ ẹphe: “Lẹ yẹbedua a-jịkwaphu unu ajị. Unu kaẹduru iya:
3 Jesus respondeu:
4 ?Bụ onye ziru Jọnu t'ọ bya emee baputizimu: bụ Nchileke t'ọ bụ madzụ?”
4 Quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas?
5 Ẹphe alaa ya edzukashi l'onwẹphe; woo: “Ẹphe -sụ l'o shi l'ẹka Nchileke bẹ ọo-sụkwa ẹphe: ‘?Ngụnu mekwanuru iphe ẹphe te kwetadu iphe o kfuru?’
5 Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — O que é que vamos dizer? Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
6 Ẹphe -sụkwanu l'ọo madzụ ziru iya bẹ ndu ọha a-tugbushikwa ẹphe lẹ mkpuma; kẹ l'o doru ọha ẹnya lẹ Jọnu bụ onye nkfuchiru Nchileke.”
6 Mas, se dissermos que foram pessoas, esta multidão vai nos apedrejar, pois eles acham que João era profeta .
7 Ya ndono; ẹphe asụ iya l'ẹphe ta makwa onye ziru iya nụ.
7 Por isso responderam: — Nós não sabemos quem deu autoridade a João para batizar.
8 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ kwaphụ ẹge ono bẹ ya te ekfuduru unu onye ya dẹru íkè l'ẹka eme iphemiphe ọbule ono.”
8 Jesus disse:
9 Yọ wata ọnmaru ndu ono ẹtu-wa; sụ ẹphe: “Lẹ nwoke lanụ kọru mgbo vayịnu; bya ebuta ndu ozi ye iya; yọ bụru iya oje ime mba ọdo ẹ-ke ọo-nọ ọdu.
9 Depois Jesus contou esta parábola para o povo:
10 Yo be teke aawọje akpụru vayịnu; yo zi nwozi iya t'o jekfu ndu ozi ono t'ẹphe wọo ya òkè iya nk'iya. Ẹphe egude onye ono; tsua ya iphe; gbabẹ iya ẹka ọtu; nwufu iya; yọ lashia.
10 Quando chegou o tempo da colheita, ele mandou um empregado para receber a sua parte. Mas os lavradores bateram nele e o mandaram de volta sem nada.
11 Yọ bya ezi onye ọdo; ẹphe etsukwaa ya phụ iphe; mee ya iphe-iphere; gbabẹ iya ẹka ọtu; nwufukwa iya phụ; yọ lashia.
11 O dono mandou outro empregado, mas eles também bateram nele, depois o trataram de modo vergonhoso e o mandaram de volta sem nada.
12 Yo zikwaphu onye k'ẹto; ẹphe etsukwaa ya phụ iphe; chịfu iya.
12 Então ele enviou um terceiro empregado, mas os lavradores também bateram nele e o expulsaram.
13 Nwoke ono, nwe mgbo vayịnu ono asụ: ‘L'ọ dụwa mma; lẹ ya mawaru iphe ya e-me nta-a. Ya e-ye nwatibe iya, ya yeru obu; l'ẹphe a-kabẹe kwabẹ nwatibe iya ono ugvu.’
13 Aí o dono da plantação pensou: “O que vou fazer? Já sei: vou mandar o meu filho querido. Tenho certeza de que vão respeitá-lo.”
14 Ndu ozi ono aphụlephu nwatibe iya ono; zụa mgbede; sụ ibe ẹphe: ‘Ọwaa bụ onye alị-a e-mekochaa bụru nk'iya teke nna iya nwụhuru. Unu bya t'ẹphe gbua ya; k'ọphu mgbo vayịnu ono a-bụru nk'ẹphe.’
14 — Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
15 Ẹphe achịfu iya lẹ mgbo vayịnu ono; je eworu iya gbua.
15 — Então eles jogaram o filho para fora da plantação e o mataram. Aí Jesus perguntou:
16 Ọo-bya egbushikota ndu ozi ono; woru mgbo vayịnu iya ye ndu ọdo l'ẹka.”
16 Ele virá, matará aqueles homens e dará a plantação a outros lavradores. Então as pessoas que estavam ouvindo disseram: — Que Deus não permita que isso aconteça!
17 Yọ bya atabẹ ẹphe ẹnya; jị ẹphe: “?Bụhunu ngụnu bẹ bụ iphe ọbu, e deru l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ:
17 Mas Jesus olhou bem para eles e disse:
18 Onye vukotaru mkpuma ono daa e-tsukwa yọgiriyogiri. Onye ọ tụpyabekwanuru bẹ oo-gwekwa egwegwe.”
18 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
19 Ndu ezije ekemu; mẹ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja eselahaa t'ẹphe gude iya teke ono; kẹ l'ẹphe mawaru l'ọ bụ ẹphe b'o gude nmaa ẹtu ono; egvu ọha ono te kwe ẹphe.
19 Os mestres da Lei e os chefes dos sacerdotes sabiam que era contra eles que Jesus havia contado essa parábola e queriam prendê-lo ali mesmo, porém tinham medo do povo.
20 Ẹphe awata iya oge ngge; bya ezi ndu ngge t'ẹphe meje l'ẹ̀phè bụ oswi madzụ; tụbe nvọ l'iphe o kfuru mbụ Jisọsu; k'ọphu ẹphe a-kpụru iya ye l'ẹka onye nwe ike, bụ iya bụ gọvano, shi Rómu.
20 Então começaram a vigiar Jesus. Pagaram alguns homens para fazerem perguntas a ele. Eles deviam fingir que eram sinceros e procurar conseguir alguma prova contra Jesus. Assim os mestres da Lei e os chefes dos sacerdotes teriam uma desculpa para o prender e entregar nas mãos do Governador romano.
21 Ẹphe ajị Jisọsu; sụ iya: “O-zi-iphe! Ẹphe maru lẹ iikfuje okfu nhamụnha; l'ezi iphe nhamụnha; ọphu 'ọ dụdu onye iileje ẹnya l'ifu; gbahaa ụzo Nchileke b'i gude ire-lanụ ezi.
21 Esses homens perguntaram: — Mestre, sabemos que aquilo que o senhor diz e ensina é certo. Sabemos também que o senhor não julga pela aparência e ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige.
22 ?Tọ bụdu omebyi ekemu Nchileke mẹ ẹphe -tụjee akịriko nụ Síza, bụ eze ndu Rómu?”
22 Diga: é ou não é contra a nossa Lei pagar impostos ao Imperador romano?
23 Yọ mawaruphu ụgho, nọ ẹphe l'obu; sụ ẹphe:
23 Mas Jesus percebeu a má intenção deles e disse:
24 “Unu koshiedu iya nụ shịru olu lanụ.” Wo ẹphe: “?Bụ ishi onye mẹ ẹpha onye b'e deru l'okpoga-a ẹge-a?”
24 — Tragam aqui uma moeda. De quem são o nome e a cara que estão gravados nela? — São do Imperador! — responderam eles.
25 Yọ sụ ẹphe: “Ọo ya bụ; unu woru iphe ọphu bụ kẹ Síza; nụ Síza; woru kẹ Nchileke; nụ Nchileke.”
25 Então Jesus disse:
26 Ẹphe ta dụhe ike nọdu l'edzudzu ọha ono shi l'okfu-ọnu iya gude iya. Ẹge o gude kfua okfu ono adụ ẹphe biribiri. Ẹphe te kfuhe okfu ọdo.
26 Eles não puderam conseguir nenhuma prova contra Jesus diante do povo. Por isso ficaram calados, admirados com a resposta dele.
27 Yo nweru ndu Sádusii, byakfutaru Jisọsu; mbụ ndu ọphu asụje l'ẹ te eshijedu l'ọnwu teta nọdu ndzụ.
27 Alguns saduceus , os quais afirmam que ninguém ressuscita, chegaram perto de Jesus
28 Ẹphe abyakfutashia Jisọsu; bya asụ iya: “O-zi-iphe! Mósisu dekwaru l'ẹkwo ekemu; sụ: Teke bụ lẹ madzụ nwụhuru; tọ mụta nwa; tẹ nwunne onye ono lụpyabe nyee ya; mụtaru iya nwa.
28 e disseram: — Mestre, Moisés escreveu para nós a seguinte
29 Sụ iya l'o nweru unwunne ẹsaa, nọnu; kẹ ọgurenya alụnyaa nwanyi; haa ya nwụhu l'ẹ-ba mụtakwa nwa.
29 Acontece que havia sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos.
30 Onye kẹ ẹbo alụpyabe nwanyi ono; lụnyakwaa ya phụ; nwụhu; l'ẹ-ba mụtakwa nwa.
30 Então o segundo casou com a viúva,
31 Onye k'ẹto ẹge ono kwaphu; jeye; ẹphe ẹsaa alụgbakota nwanyi lanụ ono; nwụshihukota; ẹphe ta mụtakwa nwa-a.
31 e depois, o terceiro. E assim a mesma coisa aconteceu com os sete irmãos, isto é, todos morreram sem deixar filhos.
32 E megee; nggụbe nwanyi; nggu anwụhufu-a.
32 Depois a mulher também morreu.
33 O -rua teke ee-shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ; ?bụ nyee onye ole bẹ nwanyi ono a-bụ ẹge ono ẹphe shi lụkotahawa iya ono ẹphe ẹsaa?”
33 Portanto, no dia da ressurreição, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
34 Jisọsu asụ ẹphe: “L'ụnwu ọgbo nta-a alụshi nwanyi; ụnwanyi alụshi nji.
34 Jesus respondeu:
35 Ọle ndu a gụru lẹ ndu gbaru k'oshi l'ọnwu teta nọdu ndzụ bya eburu lẹ mgboko ọphu a-byanụ ta alụkwa nwanyi; ọphu nwanyi 'alụkwa nji.
35 Mas as pessoas que merecem alcançar a ressurreição e a vida futura não vão casar lá,
36 Ẹphe ta anwụhuhedu anwụhu ọdo; kẹ l'ẹphe l'ụnwu ojozi-imigwe bụwa nanụ. Keshinu ẹphe bụwa ndu shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ bẹ ẹphe bụakwa ụnwu Nchileke.
36 pois serão como os anjos e não poderão morrer. Serão filhos de Deus porque ressuscitaram.
37 Ọ -bụru kẹ okuli ndu nwụhuru anwụhu; ẹkwo Mósisu koshiru iya l'ẹke o kfuru k'iru, ọku enwu raphuraphu. Ẹke ono bẹ Mósisu kuru Nchileke: ‘Nchileke kẹ Ébirihamu; Nchileke kẹ Áyizaku; mẹ Nchileke kẹ Jékọpu.’
37 E Moisés mostra claramente que os mortos serão ressuscitados. Quando fala do espinheiro que estava em fogo, ele escreve que o Senhor é “o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.”
38 Ọo ya bụ lẹ Nchileke ta bụdu Nchileke ndu nwụhuru anwụhu. Ọ bụ Nchileke ndu nọ ndzụ. Ishi iya bụ l'onyemonye ọbule bụkwa onye nọ ndzụ l'ẹnya Nchileke.”
38 Isso mostra que Deus é Deus dos vivos e não dos mortos, pois para ele todos estão vivos.
39 Ndu ono, ezije ekemu ono aharu sụ iya: “O-zi-iphe! I kfuru ọhuma.”
39 Aí alguns mestres da Lei disseram: — Boa resposta, Mestre!
40 Iphe meru iphe ẹphe kfuru iya ẹge ono bụ l'ẹphe ta atụhedu ama ọji iya ajị ọdo.
40 E não tinham coragem de lhe fazer mais perguntas.
41 Jisọsu abya asụ ndu Fárisii ono: “?Nanụ ẹge e meru b'a sụru lẹ Kuráyisutu ọbu bụ Nwatibe Dévidi;
41 Em seguida Jesus perguntou a eles:
42 l'ẹke Dévidi l'onwiya kfukwaru l'ẹkwo Egvu Nchileke; sụ:
42 Pois o próprio Davi diz assim no livro de Salmos:
43 jeye teke ya e-me ndu ọhogu ngu
43 até que eu ponha os seus inimigos
44 Tọ dụ iya bụ lẹ Dévidi kuru iya ‘Nnajiufu.’ ?Nanụhunu ẹge e meru b'ọ bụ nwatibe iya?”
44 Se Davi chama o Messias de Senhor, como é que o Messias pode ser descendente de Davi?
45 Jisọsu anọdu l'edzudzu ọha ono sụ ndu etsoje ụzo iya:
45 O povo todo estava escutando, e Jesus disse aos discípulos:
46 “Unu kwabẹkwaru onwunu ẹnya l'ẹke ndu ezije ekemu nọ; mbụ ndu bụ iphe adụje ẹphe mma bụ t'ẹphe kechishia onwẹphe l'uwe-nlọkpuru ẹphe; t'eekeleje ẹphe l'ọ bụ oke amadụ l'ẹke a dụ l'igwe; tẹ oshi ọphu katsụkpo mma l'ụlo-ndzuko ndu Ju bụru ẹphe a-nọduje iya; mẹ t'ọ bụru ẹphe a-nọduje l'ẹke aa-katsụkpooru ẹphe ọkwaberu ugvu l'ẹke e jeru eswe-iphe.
46 — Cuidado com os
47 Ẹphe eripyaje ụnwanyi, maa tụfuru; gude ẹregede ekfu ogologo okfu anụ Nchileke. Ọ bụ ẹphe bẹ aa-ka ọnmashi ikpe ike.”
47 Exploram as viúvas e roubam os seus bens; e, para disfarçar, fazem orações compridas. Portanto, o castigo que eles vão sofrer será pior ainda!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.