Lucas 15
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 Ndu akịriko mẹ ndu ọdo, eme iphe dụ ẹji awata ọkpirita ntse t'ẹphe ngabẹ nchị l'iphe Jisọsu ekfu.
1 Cobradores de impostos e outros pecadores vinham ouvir Jesus ensinar.
2 Ndu Fárisii; mẹ ndu ezije ekemu awata ọtso gbụdagbuda; sụ: “Nta-a bẹ nwoke ọwaa anatajẹ ndu eme iphe dụ ẹji; ẹphe l'iya atụko eriko nri.”
2 Os fariseus e mestres da lei o criticavam, dizendo: “Ele se reúne com pecadores e até come com eles!”.
3 Jisọsu abya anmaaru ẹphe ẹtu; sụ ẹphe:
3 Então Jesus lhes contou esta parábola:
4 “Ọ -bụru l'onye lanụ l'unu ha nweru ụkporo atụru ise; nanụ ephuhu; ?tọo hadu ụkporo ẹno l'iri lẹ tete ọphu l'echi-ẹgu; je achọo ono, phuhuru nụ ono jeye teke ọo-phụ iya.
4 “Se um homem tiver cem ovelhas e uma delas se perder, o que acham que ele fará? Não deixará as outras noventa e nove no pasto e buscará a perdida até encontrá-la?
5 Ọ -phụ l'iya phụ; yọ pata iya tukobe l'ukuvu; teru ẹswa lashia.
5 E, quando a encontrar, ele a carregará alegremente nos ombros e a levará para casa.
6 Teke o ruru ufu; yo kukota ndu ọ̀nyà iya; mẹ ndu obutobu iya; sụ ẹphe: ‘T'ẹphe bya emeede iya ẹswa; lẹ ya phụwaru atụru iya-a, shi phuhu ephuhu-wa-o.’
6 Quando chegar, reunirá os amigos e vizinhos e dirá: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei minha ovelha perdida!’.
7 Ọ bụ ẹge ono bẹ ẹhu-ọtso-ẹna a-ka nshinu l'imigwe l'ishi onye lanụ, eme iphe dụ ẹji, taru onwiya ụta iphe dụ ẹji iya; ghaa umere lakfuta Nchileke; ma l'ụkporo madzụ ẹno l'ụmadzu iri lẹ tete, doberu ẹka ndoo, mkpa ọta onwẹphe ụta ta adụduru.”
7 Da mesma forma, há mais alegria no céu por causa do pecador perdido que se arrepende do que por noventa e nove justos que não precisam se arrepender.”
8 “Ọdo bụ: ?Nanụ nwanyi, e-nweru shịru iri; tẹ shịru olu tufahu; t'ẹ b'ọ mụta ọku ye l'urọku; zakọta ụlo; leghee ẹnya eleghe jeye teke ọo-phụ iya.
8 “Ou suponhamos que uma mulher tenha dez moedas de prata e perca uma. Acaso não acenderá uma lâmpada, varrerá a casa inteira e procurará com cuidado até encontrá-la?
9 Teke ọ phụru iya; yo kukoo ndu ọ̀nyà iya; mẹ ndu obutobu iya; sụ ẹphe: ‘Unu bya emeede iya ẹswa; lẹ ya phụwaru shịru olu iya-a, shi phuhu ephuhu-wa!’
9 E, quando a encontrar, reunirá as amigas e vizinhas e dirá: ‘Alegrem-se comigo, pois encontrei a minha moeda perdida!’.
10 Ẹge ono kwaphu bẹ ụnwu ojozi-imigwe e-te ẹswa onye lanụ, eme iphe dụ ẹji, taru onwiya ụta iphe dụ ẹji, o meru; ghaa umere lakfuta Nchileke.”
10 Da mesma forma, há alegria na presença dos anjos de Deus quando um único pecador se arrepende”.
11 Jisọsu anmaa ẹtu ọdo; sụ: “L'o nweru nwoke lanụ, mụtaru unwokoro labụ.
11 Jesus continuou: “Um homem tinha dois filhos.
12 Onye kẹ nwata anọnyaa; bya asụ nna iya ono: ‘T'o kee iphe iya; nụ iya ọphu ruberu iya nụ.’ Nna ẹphe ono eworu iphe o nweru keeru ẹphe ẹbo ono.
12 O filho mais jovem disse ao pai: ‘Quero a minha parte da herança’, e o pai dividiu seus bens entre os filhos.
13 Ta nọdu ọphu baru nwishi; onye kẹ nwata ono ajịkobewaphu nwiphe o nweru; yọ bụru iya oje mkpụkpu, teru ẹnya. Yo je anọdu l'ẹke ono; kpaphushibebe okpoga ono lẹ wuruwuruwuru.
13 “Alguns dias depois, o filho mais jovem arrumou suas coisas e se mudou para uma terra distante, onde desperdiçou tudo que tinha por viver de forma desregrada.
14 Yọ kpakashigelephu iphemiphe ọbule ono, a nụru iya ono; ẹjo-ẹgu abya l'alị ono; yọ kpalahaa nri.
14 Quando seu dinheiro acabou, uma grande fome se espalhou pela terra, e ele começou a passar necessidade.
15 Yọ lakfushia onye lanụ lẹ ndu a mụru l'alị ono. Onye ono ezia ya tẹ oochejeru iya ezi iya l'ẹgu.
15 Convenceu um fazendeiro da região a empregá-lo, e esse homem o mandou a seus campos para cuidar dos porcos.
16 Ẹgu emee ya; k'ọphu ọoduje iya t'a sụ l'a nụru iya nụ ẹgbo iphe aawụshijeru ezi ono tẹ ya taa. Obenu l'ẹ tọ dụkpoduanu onye nụru iya ẹya nụ.
16 Embora quisesse saciar a fome com as vagens dadas aos porcos, ninguém lhe dava coisa alguma.
17 A nọnyaa; egomunggo ala iya azụ; yọ sụ: ‘?Bụnua ụmadzu ole lẹ ndu nna iya ebuje ozi bẹ erije nri; riphodo iya eriphodo; ya abya anọdu l'ẹke-a; ẹgu abya iya egbugbu ẹge-a?
17 “Quando finalmente caiu em si, disse: ‘Até os empregados de meu pai têm comida de sobra, e eu estou aqui, morrendo de fome.
18 Yọ sụ lẹ ya e-gbeshi lakfube nna iya; je asụ iya: “Nna; ya meswewaru Nchileke; bya emeswe ngu.
18 Vou retornar à casa de meu pai e dizer: Pai, pequei contra o céu e contra o senhor,
19 Ya ta gbahẹkwa kẹ t'i kukwadua ya nwatibe ngu ọdo. Mejewa iya nụ ẹge iime ndu i buru ozi.”
19 e não sou mais digno de ser chamado seu filho. Por favor, trate-me como seu empregado’.
20 Yo gbeshi lakfubeshia nna iya ono.
20 “Então voltou para a casa de seu pai. Quando ele ainda estava longe, seu pai o viu. Cheio de compaixão, correu para o filho, o abraçou e o beijou.
21 Nwatibe iya ono asụ iya: ‘Nna; ya meswewaru Nchileke; bya emeswee ngu. Ya ta gbahẹkwa kẹ t'i kukwadua ya nwatibe ngu ọdo.’
21 O filho disse: ‘Pai, pequei contra o céu e contra o senhor, e não sou mais digno de ser chamado seu filho’.
22 Nna iya ono asụlee unwokoro ono, ejeru iya ozi ono: ‘Unu chịta uwe-nlọkpuru phụ, katsụa mma phụ bya eyee ya. Unu agbabe iya echi mkpụshi-ẹka; yee ya akpọkpa.
22 “O pai, no entanto, disse aos servos: ‘Depressa! Tragam a melhor roupa da casa e vistam nele. Coloquem-lhe um anel no dedo e sandálias nos pés.
23 Unu akpụta ada-eswi, ẹba nọ gbua t'ẹphe taa; mee ẹswa;
23 Matem o novilho gordo. Faremos um banquete e celebraremos,
24 kẹle nwatibe iya-wa shi nwụhuwa anwụhu; ọle nta-a b'ọ nọwa ndzụ. O shi gbaphuhu agbaphuhu; ọle nta-a b'a phụwaru iya.’ Ẹphe awata ote ẹswa.
24 pois este meu filho estava morto e voltou à vida. Estava perdido e foi achado!’. E começaram a festejar.
25 “Teke ono bẹ ọkpara nwoke ono nọru l'ẹgu. Yọ larutadelephu ufu ntse ntse; l'anụwa ọda nkwa; mẹ ẹgvu.
25 “Enquanto isso, o filho mais velho trabalhava no campo. Na volta para casa, ouviu música e dança,
26 Yọ bya ekua onye lanụ lẹ ndu ejeru nna iya ozi; jị iya: ‘?Bụ ngụnu bẹ eeme lẹ nk'ẹphe?’
26 e perguntou a um dos servos o que estava acontecendo.
27 Onye ono asụ iya: ‘Lẹ nwunne ngu lataru-o; nna ngu egbua ada-eswi, ẹba nọ; okfu l'ọ phụru iya lẹ ndzụ ọdo.’
27 O servo respondeu: ‘Seu irmão voltou, e seu pai matou o novilho gordo, pois ele voltou são e salvo!’.
28 “Ẹhu eghulahaa ọkpara nwoke ono eghughu; to kwe ọbata l'ufu. Nna iya ono abya ejekfu iya; je arọo ya; sụ iya t'ọ bataru.
28 “O irmão mais velho se irou e não quis entrar. O pai saiu e insistiu com o filho,
29 Yọ sụ nna iya ono: ‘Ị phụ-a; afa olemole-wa bẹ ya jekotawaru ngu ozi; tọ dụbua iphe i zijeru iya, ya tụjeru ngu ẹgo ememe. Obenu l'ẹ tị nụbukwaa ya mbụ m'ọo mkpi tẹ ya gude mee ẹswa yẹle ndu ọ̀nyà iya phẹ.
29 mas ele respondeu: ‘Todos esses anos, tenho trabalhado como um escravo para o senhor e nunca me recusei a obedecer às suas ordens. E o senhor nunca me deu nem mesmo um cabrito para eu festejar com meus amigos.
30 Yo be lẹ nwatibe ngu ọwaa laru; mbụ onye jeru je atụko iphe ngu mephushiaru ụnwanyi ọkpara; nggu egbe gbuaru iya ada eswe, ẹba nọ.’
30 Mas, quando esse seu filho volta, depois de desperdiçar o seu dinheiro com prostitutas, o senhor comemora matando o novilho!’.
31 Nna iya ono asụ iya: ‘Nwa iya; ?ọ kwa lẹ nggu l'iya l'anọnua tekenteke; iphe bụ iphe ya nweru abụru nke ngu.
31 “O pai lhe respondeu: ‘Meu filho, você está sempre comigo, e tudo que eu tenho é seu.
32 Ọ gbaru t'e mee ẹswa; okfu lẹ nwunne ngu-a shi nwụhu anwụhu; ọbu lẹ nta-a b'ọ nọwa ndzụ ọdo. O shi phuhu ephuhu; ọbu lẹ nta-a b'a phụwaru iya.’ ”
32 Mas tínhamos de comemorar este dia feliz, pois seu irmão estava morto e voltou à vida. Estava perdido e foi achado!’”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.