Lucas 13
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH
1 Yo nweru ndu nọ l'ẹke ono, kfuru Jisọsu kẹ ndu Gálili, Páyileti gbushiru l'ẹke ẹphe achịru Nchileke ẹja; mee ẹphe agwakọbe lẹ mee iphe e gburu Nchileke.
1 Naquela mesma ocasião algumas pessoas chegaram e começaram a comentar com Jesus como Pilatos havia mandado matar vários galileus, no momento em que eles ofereciam sacrifícios a Deus.
2 Yọ sụ ẹphe: “?Unu tubesu lẹ ndu Gálili ono kakọta ndu Gálili ọdo ome iphe dụ ẹji; okfu l'e gbushiru ẹphe ẹge ono?
2 Então Jesus disse:
3 Ya asụ unu: Wawa! Lẹ teke unu ta atadu onwunu ụta iphe dụ ẹji, unu meshiru; ghaa umere lakfuta Nchileke bẹ unu a-lakọtakwaphu l'iyi ẹge ono l'unu ha!
3 De modo nenhum! Eu afirmo a vocês que, se não se arrependerem dos seus pecados, todos vocês vão morrer como eles morreram.
4 Tọo ụmadzu iri l'ẹsato ono, eze origodo-origodo ụlo-eli Sayilówamu daru; tugbushikota ono; ?unu tubesu l'ẹphe ka ndu Jerúsalemu ọphu ome ẹjo iphe tọo.
4 E lembrem daqueles dezoito, do bairro de Siloé, que foram mortos quando a torre caiu em cima deles. Vocês pensam que eles eram piores do que os outros que moravam em Jerusalém?
5 Ya sụru unu: Wawa! Lẹ teke bụ l'unu ta atadu onwunu ụta iphe dụ ẹji, unu meshiru; ghaa umere lakfuta Nchileke bẹ unu a-lakọtakwaphu l'iyi ẹge ono l'unu ha!”
5 De modo nenhum! Eu afirmo a vocês que, se não se arrependerem dos seus pecados, todos vocês vão morrer como eles morreram.
6 Yọ bya anmaa ẹtu-wa; sụ: “L'ọo nwoke lanụ bẹ nweru oshi figu, o yeru lẹ mgbo vayịnu iya. Yọo byajẹ iya agbaphe tẹ ya maru: ?m'ọ mịtaru akpụru. To nwe iphe ọophuje iya.
6 Então Jesus contou esta parábola :
7 Yọ sụ nwozi mgbabu ono: ‘?Ị phụru-a. Afa ẹto mgburumgburu bẹ ya byawaru ole ẹnya akpụru lẹ figu-wa; to nwe iphe ọ mịtaru? Nta-a bụ t'i gbutsua ya! ?Bụ ngụnu meru iphe ọo-nọdu emebyishiru iya alị?’
7 Aí disse ao homem que tomava conta da plantação: “Olhe! Já faz três anos seguidos que venho buscar figos nesta figueira e não encontro nenhum. Corte esta figueira! Por que deixá-la continuar tirando a força da terra sem produzir nada?”
8 Onye ozi mgbabu ono asụ iya: ‘Byiko; t'ọ hafụa ya rụ afa lanụ-a tẹ ya gvupheedu ukfu iya mgburumgburu; yee ya ọzu.
8 Mas o empregado respondeu: “Patrão, deixe a figueira ficar mais este ano. Eu vou afofar a terra em volta dela e pôr bastante adubo.
9 Teke bụ l'ọ mịnuru amịmi afa ọdo; ọo ya bụ l'ọ dụ mma. Teke ẹ tọ dụdu; ọo ya bụ; nggu egbutsuwa iya rụ.’ ”
9 Se no ano que vem ela der figos, muito bem. Se não der, então mande cortá-la.”
10 Yo be mbọku ọtu-ume; Jisọsu anọdu l'ụlo-ndzuko ndu Ju ono nanụ; ezi iphe.
10 Certo sábado, Jesus estava ensinando numa sinagoga .
11 Yo nweru nwanyi, nọ l'ẹke ono, ọgvu mewaru iphe-ememe afa iri l'ẹsato. Ọgvu ono alọtawa iya fobe efobe; too kweje t'ọ machịa onwiya amachị.
11 E chegou ali uma mulher que fazia dezoito anos que estava doente, por causa de um espírito mau. Ela andava encurvada e não conseguia se endireitar.
12 Jisọsu aphụwaphu nwanyi ono; bya ekua ya; sụ iya: “Nwanyi ọma! I nwewa onwongu l'iphe ono, nggu l'iya eme ono!”
12 Quando Jesus a viu, ele a chamou e disse:
13 Yọ bya ebyibe nwanyi ono ẹka iya ẹphe ẹbo; nwanyi ono amachịwaphu onwiya; nọkwazi nhamụnha teke onophu. Yo tulahaa Nchileke ẹpha.
13 Aí pôs as mãos sobre ela, e ela logo se endireitou e começou a louvar a Deus.
14 Ẹhu eghulahaa onye ishi ụlo-ndzuko eghughu lẹ Jisọsu meru t'onye iphe eme dụ mma mbọku ọtu-ume. Onye ishi ono asụ ndu ono: “Abalị ishingu b'e doberu kẹ ojeje ozi; unu byajẹ t'e mee unu t'unu dụ mma l'iphe eme unu l'ime abalị ishingu ono; unu ba abyajẹshi mbọku ọtu-ume.”
14 Mas o chefe da sinagoga ficou zangado porque Jesus havia feito uma cura no sábado. Por isso disse ao povo: — Há seis dias para trabalhar. Pois venham nesses dias para serem curados, mas, no sábado, não!
15 Nnajiufu asụ iya: “Unubẹ o-kfuru-iche-eme-iche phẹ-wa! ?Unu ta tụfujedu eswi unu l'ẹhu l'ẹhu mẹ nkakfụ-ịgara unu l'ọka iya; chịru iya t'o je angụta mini mbọku ọtu-ume tọo?
15 Então o Senhor respondeu:
16 Nwanyi-wa, bụ awa Ébirihamu-wa, Sétanu keru ẹgbu keshinu afa iri l'ẹsato-wa; ?tọ gbadu kẹ t'a tọfu iya l'ẹgbu ono mbọku ọtu-ume tọo?”
16 E agora está aqui uma descendente de Abraão que Satanás prendeu durante dezoito anos. Por que é que no sábado ela não devia ficar livre dessa doença?
17 Yo kfuebelephu ẹge ono; iphere egude ndu ono etsophe iya okfu ono; igweligwe ndu nọ l'ẹke ono atụko ete ẹswa k'eze iphe ono, Jisọsu emeshibebe ono.
17 Os inimigos de Jesus ficaram envergonhados com essa resposta, mas toda a multidão ficou alegre com as coisas maravilhosas que ele fazia.
18 Jisọsu asụ: “?Bụ ngụnu bẹ ẹke Nchileke bụ eze dụ l'ọ bụ iya? ?Bụ ngụnu bẹ ya a-tụru iya yeru?
18 Jesus disse:
19 Ọ dụ l'ọ bụ akpụru mọsutadu, nwoke lanụ wotaru kụa lẹ mgbabu iya. Yo fua; vuta bụru eze oshi k'ẹka iya; k'ọphu ụnwenu, ephe l'eli byaru bya akpalahaa ẹkfuna l'ẹkali iya.”
19 Ele é como uma semente de mostarda que um homem pega e planta na sua horta. A planta cresce e fica uma árvore, e os passarinhos fazem ninhos nos seus ramos.
20 Yọ sụkwaphu ẹphe: “?Bụkpoo ngụnu bẹ ya a-tụru ẹke Nchileke bụ eze yeru?
20 Jesus continuou:
21 Ọ dụ l'ọ bụ iphe ekoje buredi, eeku yisutu, nwanyi hataru nwanshị; gwakọbe lẹ ntụ iphe eegudeje eme buredi. Iphe ono jiru ẹkpa mbacha; yo woru iya je edobe; jeye; yọ tụko bya ekoo ekoko.”
21 Ele é como o fermento que uma mulher pega e mistura em três medidas de farinha, até que ele se espalhe por toda a massa.
22 Jisọsu etsoru ụzo Jerúsalemu, ooje; l'eswetsua obodo mẹ mkpụkpu; ezi iphe.
22 Jesus atravessava cidades e povoados, ensinando na sua viagem para Jerusalém.
23 Yo nweru onye sụru iya: “Nnajiufu! Ndu aa-dzọfuta; ?ẹphe a-ha nwanshị tọo?”
23 Alguém perguntou: — Senhor, são poucos os que vão ser salvos? Jesus respondeu:
24 “Unu kpata ụzo; shia ụzo, dụ kpagụngu bahụ; okfu l'aa-dụ igweligwe chọo abahụ; ọbu l'ẹphe ta adụdu ike.
24 — Façam tudo para entrar pela porta estreita. Pois eu afirmo a vocês que muitos vão querer entrar, mas não poderão.
25 A -nọnyawaa; onye nwe ụlo gbeshi woru ụzo guchia; unu evudo l'etezi akụ ẹka l'ụzo asụje: ‘Nnajiufu; gụhaaru unu ụzo!’ Yọ sụ unu: ‘Lẹ ya ta makwa ẹke unu shi-o!’
25 — O dono da casa vai se levantar e fechar a porta. Então vocês ficarão do lado de fora, batendo na porta e dizendo: “Senhor, nos deixe entrar!” E ele responderá: “Não sei de onde são vocês.”
26 Teke ono; unu awata okfu: ‘L'unu shikwa nọdu l'ifu iya ria; ngụa. Ọdo abụru l'o shi ezijekwaphu iphe l'edukfu unu.’
26 Aí vocês dirão: “Nós comemos e bebemos com o senhor. O senhor ensinou na nossa cidade.”
27 Obenu l'ọo-sụkwaphu: ‘Lẹ ya sụru unu lẹ ya ta madu ẹke unu shi bya. Unu gbeshi iya l'ifu l'unu ha; unubẹ ndu megburu onwunu l'ẹjo iphe!’
27 Mas ele responderá: “Não sei de onde são vocês. Afastem-se de mim, vocês que só fazem o mal.”
28 Ẹke ono bẹ unu a-nọdu raa ẹkwa; taa ikireze teke unu a-nọdu ele Ébirihamu; mẹ Áyizaku; mẹ Jékọpu ẹke ẹphe nọ l'ẹke Nchileke bụ eze; unubẹdua abụru ndu a chịfuru achịfu.
28 Quando vocês virem Abraão, Isaque, Jacó e todos os
29 Madzụ e-shi ụzo ẹnyanwu-ahata; shi l'ụzo ẹnyanwu-arịba; shikwaphu l'ụzo isheli; mẹ l'ụzo ọhuda bya anọdu lẹ nri l'ẹke Nchileke bụ eze.
29 Muitos virão do Leste e do Oeste, do Norte e do Sul e vão sentar-se à mesa no Reino de Deus.
30 Unu makwaru amaru l'o nweru ndu bụ ndu ikperazụ, e-mekochaa bụru ndu ivuzọ; nwekwaruphu ndu bụ ndu ivuzọ, e-mekochaa bụru ndu ikperazụ.”
30 E os que agora são os últimos serão os primeiros, e os primeiros serão os últimos.
31 Teke ono kwaphu b'o nweru ndu Fárisii, byaru bya asụ iya: “T'o shilekwaphu l'ẹke-a tụgbua nta-a; lẹ Hérọdu achọkwa t'o gude ya.”
31 Naquele momento alguns fariseus chegaram perto de Jesus e disseram: — Vá embora daqui, porque Herodes quer matá-lo.
32 Yọ sụ ẹphe: “Unu je ezia uphẹgu ono lẹ ya achịfu ọgvu; l'eme t'ẹhu dụ ndu iphe eme mma ntanụ yẹle echile. O -be mbọku k'ẹto ya; ozi iya agvụ.
32 Jesus respondeu:
33 Ọle ẹge ọ dụ ẹge ọ dụ bẹ ya a-nọdukpelekwaphu eje iphe, ya eje ntanụ; mẹ echile; mẹ nwarechi; kẹ l'ẹ tọ dụdu ẹke ọdo, onye nkfuchiru Nchileke e-phuhu ọdo; gbahaa lẹ Jerúsalemu.
33 E Jesus continuou:
34 “Oo-wa Jerúsalemu! Jerúsalemu. Ị tụkoru ndu nkfuchiru Nchileke egbushi; bya egude mkpuma atụgbushi ndu e ziru t'ẹphe bya nke ngu. Tekenteke bẹ ya meru tẹ ya chịkobe ụnwu ngu l'ẹkalanu ẹge nnukfu-ọku egudje ẹ́bà iya chịkobe ụnwu iya; ọphu 'i kwedu!
34 — Jerusalém, Jerusalém, que mata os profetas e apedreja os mensageiros que Deus lhe manda! Quantas vezes eu quis abraçar todo o seu povo, assim como a galinha ajunta os seus pintinhos debaixo das suas asas, mas vocês não quiseram!
35 Lekwa: l'ufu ngu bẹ aa-gbagharu agbagharu! Tẹ ya karu unu: Unu ta aphụhekwa iya ọdo jeye teke unu a-sụ: ‘Tẹ Nchileke; gọru ọnu-ọma nụ onye ono, gude ẹpha Nnajiufu abya ono!’ ”
35 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada. Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.