Lucas 10

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 E meebe; Nnajiufu abya bya afọta ụkporo ụmadzu ẹto l'ụmadzu iri l'ẹbo ọdo; dzee ẹphe ẹbo-ẹbo; t'ẹphe vuru iya ụzo jekota l'iphe bụ mkpụkpu l'ọ ha; mẹkpo iphe bụ ẹke yẹbedua l'onwiya abya ejeje.
1 Depois disso, o Senhor escolheu outros setenta e os enviou de dois em dois, para que fossem adiante dele a cada cidade e lugar onde ele haveria de passar.
2 Yọ sụ ẹphe: “L'iphe e meberu l'alị chashịakwaru ha nshinu; obenu lẹ ndu ozi, akpata iya akpata ha nwanshị. Unu kfuru nụ Nnajiufu, nwe iphe e meberu l'alị t'o ye ndu ozi, a-bya akpataru iya ẹya.
2 E lhes disse:
3 Unu tụgbua jeshia. Unu lekwa lẹ ya chịakwaru unu ye t'unu l'ẹphe gbaa ẹghirigha l'ọ bụ onye chịtaru ụnwu atụru ye; yẹ l'ágụ́ agbaa ẹghirigha.
3 Vão! Eis que eu os envio como cordeiros para o meio de lobos.
4 Unu be gudekwa ẹkpa, eeyeje okpoga; unu te egude ẹda mmanu; m'ọ bụ akpọkpa. Unu be ejejekwa ọnodu tụtushije-oduru madzụ atụtushi ekele l'esu-ụzo.
4 Não levem bolsa, nem sacola, nem sandálias; e não saúdem ninguém pelo caminho.
5 Iphe bụ ufu, unu bahụru; unu vujeoduru ụzo; sụ: ‘T'ẹhu dụkwa unu agu l'ufu-wa.’
5 Ao entrarem numa casa, digam primeiro: “Paz seja nesta casa!”
6 Ọ -bụru l'onye ẹhu-agu bẹ nọ l'ẹke ono; ẹhu-agu unu abụru nk'iya. Teke ẹ-tọ dụdu; ẹhu-agu unu alaphutaru unu azụ.
6 Se houver ali uma pessoa que ama a paz, sobre ela repousará a paz de vocês; se não houver, a paz voltará sobre vocês.
7 Unu nọdujelephu l'ufu ono rijee; ngụjee iphe bụ iphe ẹphe nụru unu; l'onye ese akanya bẹ gbakwaru kẹ t'ọ natajẹ ụgwo iphe o seru akanya iya. Unu be buphekwa l'ufu l'ufu.
7 Fiquem na mesma casa, comendo e bebendo do que eles tiverem; porque o trabalhador é digno do seu salário. Não fiquem mudando de casa em casa.
8 Teke unu bahụru lẹ mkpụkpu, ẹphe nataru unu ọhuma; unu rijekwa iphe, bụ iphe, ẹphe nụru unu.
8 Quando entrarem numa cidade e ali forem bem-recebidos, comam do que lhes for oferecido.
9 Unu emee ndu iphe eme lẹ mkpụkpu ono t'ẹphe ka mma. Unu ekfuru ẹphe: ‘Lẹ Nchileke abyaakwa ẹphe ọburu eze.’
9 Curem os doentes que nela houver e digam ao povo dali: “O Reino de Deus se aproximou de vocês.”
10 Ọ -bụru l'unu bahụru lẹ mkpụkpu; ẹphe ta nata unu; teke unu lụfutaru esu-ụzo; asụ ẹphe:
10 Porém, quando entrarem numa cidade e não forem bem-recebidos, saiam pelas ruas, dizendo:
11 ‘L'udzu-ẹja mkpụkpu ẹphe, nọ unu l'ọkpa bẹ unu jịfuakwaru ẹphe-o! L'iphe ẹphe a-maru bụkwa lẹ Nchileke abyaakwa ọburu eze!’
11 “Até o pó desta cidade, que grudou nos nossos pés, sacudimos contra vocês! No entanto, saibam que está próximo o Reino de Deus.”
12 Tẹ ya kakwaru unu: ọo-kakwaru ndu Sódomu mma mbọku ikpe ma l'ẹge ọo-dụru ndu mkpụkpu ono!”
12 Eu digo a vocês que, naquele dia, haverá menos rigor para Sodoma do que para aquela cidade.
13 “Nshọo unubẹ ndu Kọ́razinu! Nshọo unubẹ ndu Bẹtusáyida; kẹle ndẹge e -wotaru iphe-ọphulenya, e meshiru l'ẹke unu nọ; mee lẹ Táya; mẹ Sayịdónu; ẹphe gage eyehaakwa uwe-aphụ; gwọo onwẹphe lẹ ntụ teke teru ẹnya; gude koshi l'ẹphe tawaru onwẹphe ụta iphe dụ ẹji, ẹphe meshiru; ghawa umere; lakfuta Nchileke!
13 — Ai de você, Corazim! Ai de você, Betsaida! Porque, se em Tiro e em Sidom se tivessem operado os milagres que foram feitos em vocês, há muito que elas teriam se arrependido, assentadas em pano de saco e cinza.
14 Obenu l'ọo-karu ndu Táya; mẹ ndu Sayịdónu mma mbọku ikpe; ma l'ẹge ọo-dụru unubẹdua.
14 Mas, no Juízo, haverá menos rigor para Tiro e Sidom do que para vocês.
15 Unubẹ ndu Kapániyọmu; ?ọ dụ unu l'ee-wolihu unu imeli t'unu tsukfuru l'igwe tọo. Wawakwa. Aa-kwatsutakwa unu; kwaru ngu ye l'ọku alị-maa.”
15 — E você, Cafarnaum, pensa que será elevada até o céu? Será jogada no inferno!
16 Yọ sụ ndu etsoje ụzo iya: “L'onye nụru iphe unu kfuru; nụwaru iphe ya kfuru. Onye jịkaru unu; jịkakwaruphu yẹbedua. Onye jịkakwanuru yẹbedua; bụakwaphu onye ya shi l'ẹka bya b'ọ jịkaru.”
16 — Quem ouve vocês ouve a mim; e quem rejeita vocês é a mim que rejeita; quem, porém, me rejeita está rejeitando aquele que me enviou.
17 Ụkporo ụmadzu ẹto l'ụmadzu iri l'ẹbo ono ejegee; bya awụlatakota l'ẹhu-ọtso-ẹna; bya asụ Jisọsu: “Nnajiufu; iphe bụ ọgvu l'ọ ha bẹ ẹphe gude ẹpha ngu kakọta ike!”
17 Então os setenta voltaram, cheios de alegria, dizendo: — Senhor, em seu nome os próprios demônios se submetem a nós!
18 Jisọsu asụ ẹphe: “Ya shia ele Sétanu l'o shi l'igwe daa l'ọ bụ ebemu-igwe.
18 Jesus lhes disse:
19 Ya nụwaru unu ike t'unu dzọpyabeje agwọ; mẹ akpị l'ọkpa; mẹ t'unu kakọta iphe bụ ike kẹ Obutuswe, bụ onye ọhogu unu ono ike; tọ dụ iphe eme unu.
19 Eis que eu dei a vocês autoridade para pisarem cobras e escorpiões e sobre todo o poder do inimigo, e nada, absolutamente, lhes causará dano.
20 Obenu l'ẹ-tọ bụkwa l'unu ka ọgvu ike bẹ ẹhu a-nọdu atsọ unu ẹna. T'ẹhu tsọje-chia unu ẹna l'e dewaru ẹpha unu l'ẹkwo l'imigwe.”
20 No entanto, alegrem-se, não porque os espíritos se submetem a vocês, e sim porque o nome de cada um de vocês está registrado no céu.
21 Teke ono bẹ Ume-dụ-Nsọ meru; Jisọsu etelahaa ẹswa; bya asụ: “Ya ekele ngu ekele nggụbe Nna, bụ Nnajiufu nwe igwe; nweru alị; kẹ l'i domiru iphe-a tẹ ndu kwaru ẹnya; mẹ ndu mmamiphe ba ma iya. Yo gbe buchiaru ndu obu gụru iphoro l'ọ bụ k'ụnwegirima b'i koshiru iya. Iyee Nna! Ọ bụ ẹge ọ bụ uche-obu ngu; mẹ ẹge ọ tsọru ngu ẹna t'i mee ya ndono.
21 Naquela hora, Jesus exultou no Espírito Santo e exclamou:
22 “Iphemiphe ọbule bẹ Nna iya yeekwaru iya l'ẹka. Ẹ tọ dụkwa onye maru onye Nwatibe Nchileke bụ; gbahaa Nna. Ọphu 'ọ dụkwa onye maru Nna bụ; gbahaa Nwatibe iya ono; ọdo bụ onye Nwatibe iya ono fọtaru; koshi iya ẹya.”
22 — Tudo me foi entregue por meu Pai. Ninguém sabe quem é o Filho, a não ser o Pai; e também ninguém sabe quem é o Pai, a não ser o Filho e aquele a quem o Filho o quiser revelar.
23 Jisọsu yẹle ndu etsoje ụzo iya anọdulephu nwẹnkinyi ẹphe; yọ ghachi; sụ ẹphe: “Ọnu-ọma bụ k'unubẹ ndu gude ẹnya unu phụa iphe-a, unu aphụ-wa.
23 E, voltando-se para os seus discípulos, Jesus lhes disse em particular:
24 Unu marua lẹ ndu nkfuchiru Nchileke; mẹ ndu eze, ha igweligwe b'ọ gụru ẹgu ọphu iphe-a, unu aphụ-wa; ọbu l'ẹphe ta phụdu iya. Ọ gụkwaruphu ẹphe ẹgu ọnu iphe-a, unu anụ-wa; ọbu l'ẹphe ta nụdu iya.”
24 Pois eu lhes digo que muitos profetas e reis quiseram ver o que vocês estão vendo, mas não viram; e quiseram ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
25 Ya ndono; onye ezije ekemu lanụ egbeshi; gude ajị eme tẹ ya hata Jisọsu l'ọnya; bya asụ iya: “O-zi-iphe! ?Bụ ngụnu bẹ ya e-me tẹ ya nweru ndzụ gbururu jeye?”
25 E eis que certo homem, intérprete da Lei, se levantou com o objetivo de pôr Jesus à prova e lhe perguntou: — Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
26 Jisọsu asụ iya: “?Bụ ngụnu b'e deru l'ẹkwo ekemu? ?Bụ ngụnu b'ị gụ-taru iya?”
26 Então Jesus lhe perguntou:
27 Nwoke ono asụ iya: “L'ẹkwo ekemu sụru t'i yeru Nnajiufu, bụ Nchileke ngu obu ngu l'ọ ha. T'i gude ndzụ ngu l'ọ ha; gude ike ngu l'ọ ha; gude uche ngu l'ọ ha; yeru Nchileke obu. Nggu eyeru madzụ ibe ngu obu ẹge i yeru onwongu.”
27 A isto ele respondeu: — “Ame o Senhor, seu Deus, de todo o seu coração, de toda a sua alma, com todas as suas forças e todo o seu entendimento.” E: “Ame o seu próximo como você ama a si mesmo.”
28 Jisọsu asụ iya: “I kfutaru iya; i -mewa iya ẹge ono b'ii-nweru ndzụ.”
28 Então Jesus lhe disse:
29 Nwoke ono l'emekwanu tẹ ya koshi lẹ ya bụ onye doberu ẹka ndoo; bya akụchata iya; jị Jisọsu: “?Bụkwanu onye bụ madzụ ibe iya?”
29 Mas ele, querendo justificar-se, perguntou a Jesus: — Quem é o meu próximo?
30 Jisọsu anmaaru iya ẹtu; sụ: “L'o nweru nwoke lanụ, shi Jerúsalemu eje Jériko. Yẹle ndu iphura edzuda l'ụzo. Ẹphe egude iya; tsua ya iphe; tsugbube iya ubele. Ẹphe agbabe iya ọtu; paru iya haa; gbakashịhu; yọ nọduwa-a dzẹdze ndzụ.
30 Jesus prosseguiu, dizendo:
31 Yo mee ẹge o meru; yo nweru onye achịjeru Nchileke ẹja, eswe l'ẹke ono. Yọ bya akpọ-luta nwoke ono; kwe gbangoo ya; shia ụzo ọdo; yọ bụru iya atụgbu.
31 Por casualidade, um sacerdote estava descendo por aquele mesmo caminho e, vendo aquele homem, passou de largo.
32 Nwoke lanụ, shi l'eri ndu Lívayi abyatashikwaaphu oswe l'ụzo ono. Yo rua bya aphụa nwoke ono; gbangokwaa ya phụ; shia ụzo ọdo tụgbua.
32 De igual modo, um levita descia por aquele lugar e, vendo-o, passou de largo.
33 Obenu l'o nweru nwoke Samériya, ejekwaru iphe ọdo. Yo rua ẹke ono, nwoke ono daburu ono; bya aphụa ya; imiko iya egude iya.
33 Certo samaritano, que seguia o seu caminho, passou perto do homem e, vendo-o, compadeceu-se dele.
34 Yọ bya ejekfu iya; bya ekebegbaa ya iphe l'ọnya, nọtsua ya l'ẹhu; l'o debegeeru iya ẹya manụ; gbaa ya ẹya mẹe. Yọ bya apata iya tukobe l'anụ, oogudeje evu iphe; pata iya paruta ụlo ndu ẹbyee; bya edobe iya l'ẹke ono; nọdu leta iya ẹnya.
34 E, aproximando-se, fez curativos nos ferimentos dele, aplicando-lhes óleo e vinho. Depois, colocou aquele homem sobre o seu próprio animal, levou-o para uma hospedaria e tratou dele.
35 Yo be echile iya; yọ chịfuta shịru iri; chịru nụ onye eleta ụlo ndu ẹbyee ono ẹnya; sụ iya: ‘T'o letakwa nwoke ono ẹnya. Teke ya laru azụ; o -nweru iphe ọdo, o phuru iya; ya akfụghachi iya ẹya.’ Wo iya:
35 No dia seguinte, separou dois denários e os entregou ao hospedeiro, dizendo: “Cuide deste homem. E, se você gastar algo a mais, farei o reembolso quando eu voltar.”
36 “?Bụ onye ole l'ụmadzu ẹto ono meru umere, koshiru lẹ nwoke ono, vukotaru ndu iphura ono bụ madzụ ibe iya?”
36 Então Jesus perguntou:
37 Onye ono, ezije ekemu ono asụ iya: “L'ọ bụ onye onanu, phụru iya imiko ono.”
37 O intérprete da Lei respondeu: — O que usou de misericórdia para com ele. Então Jesus lhe disse:
38 Ya ndono; ẹphe atụgbua; jeshia iphe ẹphe eje. Ẹphe jenyaa; Jisọsu abahụ l'ọma mkpụkpu lanụ. Nwanyi ọphu ẹpha iya bụ Máta edubata iya lẹ nk'ẹphe t'ẹphe kwaaru iya ẹbyee.
38 Quando eles seguiam viagem, Jesus entrou numa aldeia. E certa mulher, chamada Marta, hospedou-o na sua casa.
39 Nwanyi ono bẹ nweru nwanyi ọdo, bụ nwunne iya, ẹpha iya bụ Méri. Méri eje anọnyabe Nnajiufu; l'ege nchị l'iphe oozi.
39 Marta tinha uma irmã, chamada Maria, que, assentada aos pés do Senhor, ouvia o seu ensino.
40 Ọphube Máta eyenuka ẹhu l'ome kẹ nri. A nọnyaa; Máta ejekfushia Jisọsu; je asụ iya: “Nnajiufu; ?tịi yedu ọnu lẹ nwunne iya haru iya ozi-a; ya eje iya nwẹnkinyi iya? Kfunuru iya t'ọ bya eyetaru iya ẹka.”
40 Marta agitava-se de um lado para outro, ocupada em muitos serviços. Então se aproximou de Jesus e disse: — O Senhor não se importa com o fato de minha irmã ter deixado que eu fique sozinha para servir? Diga-lhe que venha me ajudar.
41 Nnajiufu asụ iya: “Máta; Máta; ị kụnukaru photophoto; l'alụ-gbushi onwongu lẹ mee ọwaa; mee ọwaa.
41 Mas o Senhor respondeu:
42 Ọle ọ kwanu iphe lanụ bụ iphe dụ mkpa nwẹnkinyi iya. Méri ahataakwanua òkè iphe ono ọphu ka mma. Tọ bụhe l'aa-nafụkwadu iya ẹya anafụ.”
42 mas apenas uma é necessária. Maria escolheu a boa parte, e esta não lhe será tirada.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.