João 8
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA
1 Yẹbedua, bụ Jisọsu atụgbua jeshia Ugvu Olivu.
1 Jesus, no entanto, foi para o monte das Oliveiras.
2 Yo rulephu l'ọnmewa ụtsu echile iya; yọ laphu azụ l'eze-ụlo Nchileke. A dụ l'igwe zakọo bya adọ-phee ya mgburumgburu. Yọ bya adụgaru anọdu; zilahaa ẹphe iphe.
2 De madrugada, voltou novamente para o templo, e todo o povo se reuniu em volta dele; e Jesus, assentado, os ensinava.
3 Ya ndono; ndu ezije ekemu; mẹ ndu Fárisii akpụru nwanyi, ẹphe guderu l'ẹke oori ogori kpukfuta iya; kpụta iya bya edobe ẹphe l'ifu l'ẹke ono.
3 Então os escribas e fariseus trouxeram à presença dele uma mulher surpreendida em adultério e, fazendo-a ficar em pé no meio de todos,
4 Ẹphe asụ Jisọsu: “O-zi-iphe! Nwanyi-a bẹ ẹphe jebudoru l'ẹke oori ogori.
4 disseram a Jesus: — Mestre, esta mulher foi surpreendida em flagrante adultério.
5 L'ekemu ẹphe; bẹ Mósisu sụru t'e gudeje mkpuma tugbua onye a phụru, eme egbe iphe-a. ?Nanụ ẹge ọ dụ ngu t'e mee ya?”
5 Na Lei, Moisés nos ordenou que tais mulheres sejam apedrejadas. E o senhor, o que tem a dizer?
6 Iphe ono, ẹphe ekfu ono bụkwa ẹregede okfu bẹ ẹphe agbaru iya t'ẹphe maru: ?o nweru iphe ẹphe e-gude gude iya; sụ l'ọo ono bụ ọphu o meru. Jisọsu abya etsukfuru etsukfuru; gude mkpụshi-ẹka delahaa iphe l'alị.
6 Eles diziam isso tentando-o, para terem de que o acusar. Mas Jesus, inclinando-se, escrevia na terra com o dedo.
7 Ẹphe ajịnyaa ya ajị; jịnyaa ya ajị; yo gbeshi sụ ẹphe: “Ọ -bụru l'o nweru l'unu ha ẹke-a; onye ọphu te mebua iphe dụ ẹji; t'onye ọbu vuru ụzo wota mkpuma tụa nwanyi-a.”
7 Como eles insistiam na pergunta, Jesus se levantou e lhes disse:
8 Yọ bya etsukfuru ọdo; gudekwa mkpụshi-ẹka delahaa iphe l'alị.
8 E, inclinando-se novamente, continuou a escrever no chão.
9 Ẹphe anụlephu onanu; gbakashịhulahaa nanụ nanụ. Ẹphe eshi lẹ ndu ọphu bụ ọgurenya alụfu jeye teke ọ bụwa-a Jisọsu bẹ ẹphe haru nkịnyi iya yẹle nwanyi ono, vudo iya l'ụzo ifu ono.
9 Mas eles, ouvindo essa resposta, foram saindo um por um, a começar pelos mais velhos até os últimos, ficando só Jesus e a mulher em pé diante dele.
10 Jisọsu abya apashia; sụ iya: “Nwanyi; ?nanụhunu ẹphe? ?To nwehedu onye vudo nụ tẹ ya nmaa ngu ikpe ọbu?”
10 Levantando-se, Jesus perguntou a ela:
11 Nwanyi asụ iya: “Ẹ to nwehekwa; Nnajiufu.”
11 Ela respondeu: — Ninguém, Senhor! Então Jesus disse:
12 Jisọsu ekfuru nụ ẹphe ọdo wo: “Ọo yẹbedua bụ iphoro kẹ ndiphe; iphe bụ onye etso iya nụ bẹ ta byadụ bya eje ije l'ẹkpuru-ọchi; gbahaa iphoro bẹ a-nọ iya l'ẹhu.”
12 De novo, Jesus lhes falou, dizendo:
13 Ndu Fárisii asụ iya: “Oghoo! Nta-a bẹ nggụbedua atụ ọnu onwongu. Iphe ono, iikfu ono te nwekwa ọphu bụ ire-lanụ.”
13 Então os fariseus lhe disseram: — Você dá testemunho de si mesmo. O testemunho que você dá não é verdadeiro.
14 Jisọsu asụ ẹphe: “Wawa; ya -atụkpoonu m'ọo ọnu onwiya bẹ iphe ya ekfu bụkotakwa ire-lanụ; kẹle ya maru ẹke ya shi; makwaruphu ẹke ya ala. Ọbe unubẹdua ta madu ẹke ya shi; unu ta ama ẹke ya ala.
14 Jesus respondeu:
15 Unu ekpeje ikpe l'ọ bụ madzụ. Yẹbedua ta dụkwa onye ya ekpe ikpe.
15 Vocês julgam segundo a carne; eu não julgo ninguém.
16 Tẹmanu; ọ -bụkpooru nụ lẹ ya ekpe ikpe bẹ ikpe nk'iya bụkwa ikpe, dụ maa. Ishi iya bụ l'ẹ tọ bụdu yẹbedua nwẹnkinyi iya ekpe ikpe ono. Ọ bụ Nna iya ono, bụ onye ziru iya tẹ ya bya ono bẹ bụ onye yẹe ya ekpe iya.
16 E, se eu julgo, o meu juízo é verdadeiro, porque não sou só eu que julgo, mas eu e o Pai, que me enviou.
17 L'e dekwaru l'ẹkwo ekemu unu; sụ l'ụmadzu ẹbo -agbakpọ-wa ekebe bẹ iphe ono bụnuphu oswi-okfu.
17 Também na Lei de vocês está escrito que o testemunho de duas pessoas é verdadeiro.
18 Ya atụkwa ọnu onwiya; Nna iya ono, bụ iya ziru iya tẹ ya bya ono atụkwaphu iya phụ.”
18 Eu dou testemunho de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho de mim.
19 Ẹphe ajị iya: “?Nanụ Nna ngu ọbu?”
19 Então eles lhe perguntaram: — Onde está o seu Pai? Jesus respondeu:
20 Okfu ono bẹ Jisọsu nọ l'ẹke aakwakọbeje okpoga, a nụru Nchileke kfushia teke ọ nọ l'ime eze-ụlo Nchileke ono ezi iphe; ọphu ọ dụdu onye sụru iya ẹka k'egude; okfu l'oge teke ee-gude iya te erudua.
20 Jesus proferiu essas palavras perto da caixa de ofertas, quando ensinava no templo. Ninguém o prendeu, porque ainda não havia chegado a sua hora.
21 Jisọsu asụ ẹphe ọdo: “Ya a-la; unu a-chọ iya nta chọo ya imo; unu ta achọ-vu iya. Unu evuru iphe dụ ẹji, unu meru l'ishi ẹge unu vu iya; nwụshihu. Ẹke ọbu, ya ala ọbu bẹ unu ta hakwa kẹ abyabya.”
21 Outra vez Jesus lhes falou, dizendo:
22 Ya ndono; ndu Ju asụ: “Ọwaa, ọ sụru: ‘L'ẹke ya ala bẹ ẹphe ta sụdu kẹ abyabya-a;’ ?ọo-kabẹ eje ọkfugbu onwiya tọo.”
22 Então os judeus diziam: — Será que ele tem a intenção de se suicidar? Porque diz: “Para onde eu vou vocês não podem ir.”
23 Yọ sụ ẹphe: “Unubẹdua shi l'ẹke laru alị; ọbu lẹ yẹbedua shi l'imeli. Unubẹdua bụ ndu kẹ mgboko-a; obenu lẹ yẹbedua ta bụdu onye kẹ mgboko-a.
23 Jesus lhes disse:
24 Ya sụru unu l'ọo ya meru iphe unu e-vuru iphe dụ ẹji, unu meru; unu evuru iya l'ishi ẹge unu vu iya; nwụshihu; mbụ yọ bụru ẹge ono bẹ unu a-nọduwaru l'iphe dụ ẹji unu ọbu; nwụshihu; a gụfulephu l'unu byaru bya ekweta l'ọo ya bụ ‘Onye ono, ya sụru lẹ ya bụ ono.’ ”
24 Por isso, eu lhes disse que vocês morrerão em seus pecados. Porque, se não crerem que
25 Ẹphe ajị iya: “?Bụ onye b'ị bụ?”
25 Então lhe perguntaram: — Quem é você? Jesus respondeu:
26 O nweru igweligwe iphe ya e-kfu kfukuta unu; mẹkwaphu igweligwe iphe ya e-kpe unu ikpe iya. Ọbe onye ono, ziru iya nụ ono bẹ bụ onye ire-lanụ; tẹmanu b'ọ bụ iphe ya nụtaru onye ono, ziru iya nụ ono l'ọnu bẹ ya arajẹ arara tẹ ndiphe nụa.”
26 Muitas coisas tenho para falar e julgar a respeito de vocês. Porém aquele que me enviou é verdadeiro, de modo que as coisas que dele ouvi, essas digo ao mundo.
27 Ndu ono ta ma l'ọo Nchileke, bụ Nna bẹ ookfu ekfuturu.
27 Eles não entenderam que Jesus lhes falava do Pai.
28 Jisọsu asụ ẹphe: “Teke unu wolileruphu Abụbu-Ndiphe kpọpyabe l'oshi-osweru bẹ unu a-ma teke ono l'ọo ya bụ ‘Onye ono, ya sụru lẹ ya bụ ono;’ l'ọ bụlephu iphe Nna ziru iya bẹ ya anọduje ekfu.
28 Então Jesus disse:
29 Tẹmanu mẹ onye ono, ziru iya nụ ono ta habụkwaa ya nkịnyi iya. Ọ nọkwaa swiru iya; kẹ l'ọ bụlephu iphe dụ Nna iya ono mma l'obu bẹ ya anọduje eme tekenteke.”
29 E aquele que me enviou está comigo, não me deixou só, porque eu faço sempre o que lhe agrada.
30 Igweligwe ndu nụru teke Jisọsu ekfu okfu ono ekweta nk'iya.
30 Quando Jesus disse isto, muitos creram nele.
31 Tọ dụ iya bụ; Jisọsu asụ ndu Ju ono, kwetaru nk'iya ono: “Ọ -bụru l'unu kwetaru l'emekpelephu iphe ya ekfu bẹ unu bụakwa ọkpobe ndu etsoje ụzo iya.
31 Então Jesus disse aos judeus que haviam crido nele:
32 Unu a-makwanụru ọkpobe okfu ono; yọ bụru ọkpobe okfu ono a-tọfu unu l'ẹgbu; mee t'unu ba abụhe ohu.”
32 conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Ẹphe asụ iya: “Mẹ ẹphe shikwa l'eri Ébirihamu; ọphu ọ bụdu l'o nweru ẹphe onye bụjeru ohu. ?Bụhunu ole bụ kẹ l'aa-tọ ẹphe l'ẹgbu; mee t'ephe ba bụhe ohu.”
33 Eles responderam: — Somos descendência de Abraão e jamais fomos escravos de ninguém. Como você pode dizer que seremos livres?
34 Jisọsu asụ ẹphe: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'iphe bụ onye eme iphe dụ ẹji bẹ bụ ohu kẹ iphe dụ ẹji.
34 Jesus respondeu:
35 Ohu te ebujeekwaruru l'ụlo nnajiufu iya gbururu jeye. Ọ kwa nwa, a mụru amụmu l'ufu ebuje iya gbururu jeye.
35 O escravo não fica sempre na casa; o filho, sim, fica para sempre.
36 Ọo ya bụ; ọ -bụru lẹ Nwa ono bẹ mewaru t'unu ba bụhe ohu; bụnu iya bụ l'a tọwaru unu l'ẹgbu ọkpobe atọto.
36 Se, pois, o Filho os libertar, vocês serão verdadeiramente livres.
37 Ya makwaru-a l'unu shi l'eri Ébirihamu; ọle unu emelee t'unu gbua ya; okfu l'unu te kwedu tẹ okfu iya ree unu ire l'ẹhu.
37 Bem sei que vocês são descendência de Abraão; no entanto, estão querendo me matar, porque a minha palavra não está em vocês.
38 Iphe ya ekfu okfu iya bụ iphe ya gude-wa ẹnya iya phụa l'ẹke Nna nọ. Iphe unubẹdua eme abụru iphe unu nụru l'ọnu nna unu.”
38 Eu falo das coisas que vi junto de meu Pai; vocês, porém, fazem o que ouviram do pai de vocês.
39 Ẹphe asụ iya: “M'ọ kwa Ébirihamu bụ nna ẹphe.”
39 Então lhe disseram: — Nosso pai é Abraão. Mas Jesus respondeu:
40 Obenu lẹ nta-a bẹ unu achọ ẹge unu e-shi gbua ya; mbụ yẹbe onye bụ ire-lanụ, ya nụru Nchileke l'ọnu bẹ ya kfuru unu. Ẹ tọ bụkwa egbe iphe dụ ẹge ono bẹ Ébirihamu meru.
40 Mas agora vocês estão querendo me matar, a mim que lhes falei a verdade que ouvi de Deus; Abraão não fez isso.
41 Ọ bụ iphe nna unu meru bẹ unu eme.”
41 Vocês fazem as obras do pai de vocês. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos. Temos um pai, que é Deus.
42 Yọ sụ ẹphe: “Ndẹge ọ bụ Nchileke bụ Nna unu; unu gage yeru yẹbe Jisọsu obu; kẹ l'ọ bụ ẹke Nchileke nọ bẹ ya shi bya. Ya ta nọnyakwaa bya egude ike k'onwiya bya. Ọ kwa Nchileke ziru iya tẹ ya bya.
42 Jesus disse:
43 ?Nanụ ẹge e meru bẹ iphe ya ekfu te edojedu unu ẹnya. Iphe kparu iya nụ bụ l'unu te kwetadu l'unu a-nụ okfu iya.
43 Por que vocês não compreendem a minha linguagem? É porque vocês são incapazes de ouvir a minha palavra.
44 Unu bụ ụnwu Obutuswe. Yọ bụru Obutuswe ono bụ nna unu. Iphe dụ unu mma l'obu bụ t'unu mee iphe dụ nna unu ono mma l'obu. O shikpolephu lẹ mbụlembu bụtaru mgbugbu-madzụ. Ẹka iya ta dụbua l'ire-lanụ; okfu l'ome ire-lanụ ta nọdu ya l'ẹhu. Teke ọ dzụru ẹjo-ire bẹ ookfulekwaphu iphe ruberu egbe onye ọ bụ. Ishi iya abụru l'ọ bụ onye ẹjo-ire. Yọ bụkwaru iya phụ bụ nna ẹjo-ire l'onwiya.
44 Vocês são do diabo, que é o pai de vocês, e querem satisfazer os desejos dele. Ele foi assassino desde o princípio e jamais se firmou na verdade, porque nele não há verdade. Quando ele profere mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Obenu lẹ yẹbe Jisọsu ekfuje ire-lanụ. Ọo ya meru iphe unu te kwetadu nk'iya.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 ?O nweru l'unu ha onye e-gbeshi; sụ l'ọwaa bụ iphe dụ ẹji, ya mejeru ndọ-ọ? Teke bụ l'ọo ire-lanụ bẹ ya ekfu; ?bụ ngụnu kparu iphe unu te kwedu lẹ nk'iya bụ iya.
46 Quem de vocês me convence de pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Onye bụ Nchileke bụ Nna iya anọduje anụ okfu Nchileke. Iphe kpataru unu ta anụje okfu Nchileke; bụ l'unu ta bụdu ụnwu Nchileke.”
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus; por isso, vocês não me ouvem, porque não são de Deus.
48 Ndu Ju ono asụ Jisọsu: “?Ị rịru l'ọ bụ ẹphe ekfuswe mẹ ẹphe -sụ l'ị bụ onye Samériya; ọgvu eburu ngu l'ẹhu?”
48 Os judeus disseram a Jesus: — Será que não temos razão em dizer que você é samaritano e tem demônio?
49 Jisọsu asụ ẹphe: “Ẹ to nwekwa ọgvu, bu iya l'ẹhu. Ọ kwa Nna iya bẹ ya akwabẹ ugvu; unubẹdua ta akwabẹ yẹbe Jisọsu ugvu;
49 Jesus respondeu:
50 l'ẹ-ba bụ lẹ ya achọ t'a jaa ya ajaja. O nweru onye lanụ ọdo nkịnyi iya, achọ t'a jaa yẹbe Jisọsu ajaja. Ọ bụ onye ono e-kpe ikpe.
50 Eu não procuro a minha própria glória; há quem a busque e julgue.
51 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: iphe bụ onye eme iphe ya ekfu; onye ono ta abyadụ bya anwụhu anwụhu gbururu jeye.”
51 Em verdade, em verdade lhes digo que, se alguém guardar a minha palavra, não verá a morte eternamente.
52 Ndu Ju asụ iya: “Nta-a bẹ ẹphe makpọoru l'ọgvu bu ngu l'ẹhu l'oswiya. Ébirihamu nọkpokwaaru nta; nọo imo; meebe nwụhule. Ẹge ono b'ọ dụkota iphe bụ ndu nkfuchiru Nchileke. Nggụbedua abya asụ ẹphe: ‘L'iphe bụ onye eme okfu ngu ta abyadụ bya anwụhu anwụhu gbururu jeye lẹ tutu yoyo.’
52 Então os judeus disseram: — Agora estamos certos de que você tem demônio. Abraão morreu, e também os profetas, e você diz: “Se alguém guardar a minha palavra, não provará a morte eternamente.”
53 ?Ị bya aka nna ẹphe Ébirihamu ẹkuku, mekochaaru nwụhu anwụhu tọo? Ndu nkfuchiru Nchileke anwụshihukotakwaphu. ?Bụ onye bẹ ịisukpooru l'ị bụ?”
53 Você não está querendo dizer que é maior do que Abraão, o nosso pai, que morreu? Também os profetas morreram. Quem você pensa que é?
54 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ -bụru l'ọo tẹ ya bya ajalahaa onwiya ajaja mẹ ajaja, ya aja onwiya tẹ ge nwekwa iphe ọo-ga bụru. Ọ bụ Nna iya ono, unu sụru l'ọo Nchileke unu ono ajajẹ iya ajaja.
54 Jesus respondeu:
55 Yẹbedua maru iya. Obenu l'unubẹdua ta amakwanụ iya. Ndẹge ọ bụru lẹ ya ta madu iya; m'ọ bụru ẹjo-ire bẹ ya adzụ l'ọ bụ unubẹdua. Obenu lẹ ya maru iya; l'emeje iphe o kfuru.
55 Entretanto, vocês não o conhecem; eu, porém, o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei como vocês: mentiroso; mas eu o conheço e guardo a sua palavra.
56 Onye iche unu; mbụ Ébirihamu bẹ ẹhu tsọru ẹna l'o gude ẹnya iya phụa mbọku, yẹbe Jisọsu a-bya lẹ mgboko-a. Ọ phụru iya; ẹhu atsọo ya ẹna.”
56 Abraão, o pai de vocês, alegrou-se por ver o meu dia; e ele viu esse dia e ficou alegre.
57 Ndu Ju asụ iya: “?Ẹge tii nọ-rudua ụkporo afa ẹbo l'afa iri-wa; b'i gbe phụwanu Ébirihamu?”
57 Então os judeus lhe perguntaram: — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão?
58 Jisọsu asụ ẹphe: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: m'a byakwa bya amụ Ébirihamu; ya anọduhawa.”
58 Jesus respondeu:
59 Ya ndono; ẹphe akpakọo mkpuma t'ẹphe tụa ya. Yo domia onwiya; shi l'eze-ụlo Nchileke ono lụfu.
59 Então pegaram pedras para atirar nele, mas Jesus se ocultou e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.