João 7

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 E meebelephu; Jisọsu ejephelahaa lẹ Gálili; tọ dụ iya t'o je ojephe lẹ Judíya; kẹle ndu Ju, nọ ẹke ono achọ ishi iya l'ẹnya-mee.
1 Depois disso, Jesus viajou pela Galileia. Queria ficar longe da Judeia, onde os líderes judeus planejavam sua morte.
2 Teke ono bẹ ajị ndu Ju tụwaru l'ụkfu; bụ iya bụ Ajị M̀kpù.
2 Logo, porém, chegou o tempo da celebração judaica chamada Festa das Cabanas,
3 Ya ndono; unwunne iya asụ iya: “T'o gbeshikwaphu l'ẹke-a jeshia Judíya; k'ọphu ndu etsoje ụzo iya a-phụ eze iphe dụ biribiri oome.
3 e os irmãos de Jesus lhe disseram: “Saia daqui e vá à Judeia, onde seus seguidores poderão ver os milagres que realiza.
4 L'ẹ to nwekwa onye anọduje edomi iphe oome edomi; m'ọ -bụru l'onye ọbu eme tẹ ọha maru iya. Wo iya: Keshinu ị tụkowa egbe eze iphe dụ ẹge ono emeshi; menua tẹ ndu mgboko magbaru ngu.”
4 Você não se tornará famoso escondendo-se dessa forma. Se você pode fazer coisas tão maravilhosas, mostre-se ao mundo!”.
5 Iphe ọbu bụ lẹ ndu ọphu bụ unwunne iya l'onwẹphe te kwetakpoduanu nk'iya.
5 Pois nem mesmo seus irmãos criam nele.
6 Ya ndono; Jisọsu asụ ẹphe: “L'oge nk'iya te erukwa-a. Obenu l'unubẹdua ta dụdu teke unu gbeshiru, unu te jedu.
6 Jesus respondeu: “Agora não é o momento certo de eu ir, mas vocês podem ir a qualquer hora.
7 Ndu mgboko te nwekwa l'ẹphe akpọo unu ashị. Obenu lẹ yẹbedua bẹ ẹphe kpọru ashị. Iphe meru iphe ẹphe kpọru iya ashị bụ lẹ ya anọduje ekfuru iya ẹphe hoo-haa l'ọ bụlephu ẹjo iphe bẹ ẹphe eyeje ẹka.
7 O mundo não pode odiá-los, mas a mim ele odeia, pois eu o acuso de fazer o mal.
8 Unu tụgbua jeshia l'ajị, unu eje; lẹ yẹbedua b'ẹ tọ gbakwaa l'oje l'ajị ọbu. Ishi iya abụru l'oge teke ya e-me iphe ono, ẹnya dụ unu ono ta agbadụa.”
8 Vão vocês. Eu ainda não irei a essa festa, pois meu tempo ainda não chegou”.
9 Yo kfuebe ẹge ono; kwaa lẹ Gálili l'ẹke ono.
9 Tendo dito isso, permaneceu na Galileia.
10 Unwunne iya egbeshitsulephu jeshia l'ajị ono; Jisọsu epyota epyota jekwushia ẹphe.
10 Contudo, depois que seus irmãos partiram para a festa, ele também foi, mas em segredo, permanecendo distante dos olhos do público.
11 Ndu Ju etsoru achọkashi iya l'ẹke ono, aagba ajị ono l'ajịgbaa: “?Nanụhunu iya? ?Nanụhunu iya?”
11 Os líderes judeus tentavam encontrá-lo na festa e perguntavam se alguém o tinha visto.
12 Ẹphe adzụ-phelephu taphatapha iya l'ẹke ono, e jiru ejiji ono. Yo nweru ndu sụru: “L'ọ kwa ọkpobe madzụ.” Ndu ọphu asụ: “Iye-e! L'ọ bụ eduphu b'o gbe eduphuje madzụ.”
12 Havia muita discussão a seu respeito entre as multidões. Alguns afirmavam: “Ele é um homem bom”, enquanto outros diziam: “Ele não passa de um impostor, que engana o povo”.
13 Obenu l'ẹphe gude ọtsu-egvu ndu Ju; to nwehunu onye dụru ike kfufua ya ekfufu; k'ọphu aa-nụ iya.
13 Mas ninguém tinha coragem de falar sobre ele em público, por medo dos líderes judeus.
14 Yo rulephu l'echi ajị ono; Jisọsu abaa l'eze-ụlo Nchileke je ezilahaa iphe.
14 Então, na metade da festa, Jesus subiu ao templo e começou a ensinar.
15 Yọ dụ ndu Ju biribiri. Ẹphe asụ: “?Nanụ ẹge nwoke-wa meru matabe ẹkwo ẹge-a; l'ẹ b'ọ tụbua ọkpa l'ẹke aamụje ẹkwo lẹ phuu?”
15 Os judeus que estavam ali ficaram admirados ao ouvi-lo. “Como ele sabe tanto sem ter estudado?”, perguntavam.
16 Yọ sụ ẹphe: “Iphe ya ezi ta bụkwa iya b'o shi l'ẹka. Onye o shi l'ẹka bẹ bụkwa Nchileke ono, ziru iya nụ ono.
16 Jesus lhes respondeu: “Minha mensagem não vem de mim mesmo; vem daquele que me enviou.
17 Onye ọogu t'o mee iphe bụ uche-obu Nchileke a-makwaa mẹ iphe-a, ya ezi-a: ?o shi Nchileke l'ẹka; tọo ike k'onwiya bẹ ya gude ezi iya.
17 Quem quiser fazer a vontade de Deus saberá se meu ensino vem dele ou se falo por mim mesmo.
18 Onye gude ike k'onwiya ekfu bẹ bụkwa onwiya bẹ oome t'a jaa ajaja. Obenu l'iphe bụ onye eme t'onye ono, ziru iya nụ ono jaa ya ajaja; bụkwa onye koshiru l'ọ gbaru t'e gude ire iya ẹka; to nwe ẹke ntụjo nọ iya l'ẹhu.
18 Aquele que fala por si mesmo busca sua própria glória, mas quem procura honrar aquele que o enviou diz a verdade, e não mentiras.
19 ?Tọ bụdu Mósisu doberu unu ekemu; tọ dụ unu l'unu ha, onye emeje iphe ekemu ono kfuru? ?Bụkpo ngụnu kparu iphe unu achọ ishi yẹbe Jisọsu?”
19 Moisés lhes deu a lei, mas nenhum de vocês obedece a ela. Então por que procuram me matar?”.
20 Ọha ono asụ iya: “L'ọ kwa ọgvu guderu ngu! ?Bụ onye achọ ishi ngu ọbu?”
20 A multidão respondeu: “Você está possuído por demônio! Quem procura matá-lo?”.
21 Jisọsu asụ ẹphe: “Mgbẹ ọ bụkwadu-a akpụru iphe lanụ bẹ ya meru mbọku ọtu-ume; unu avọru ọku ghụa ẹhu.
21 Jesus respondeu: “Eu fiz um milagre no sábado, e vocês ficaram admirados.
22 Ọ kwa-a lẹ Mósisu sụru: a -mụjee nwata nwoke; ọ -nọlephu abalị ẹsaa; k'ẹsato iya t'e bua ya útsù. Unu ebu iya ẹphe: ebu iya m'o -ruhuru; ọ bụru mbọku ọtu-ume; e guderu l'ẹ tọ bụdu Mósisu bẹ wataru iya nụ; l'ọ bụkpooru ochechoroche unu phe wataru iya.
22 No entanto, vocês também trabalham no sábado quando obedecem à lei da circuncisão que Moisés lhes deu, embora, na verdade, a circuncisão tenha começado com os patriarcas, muito antes da lei de Moisés.
23 Ọ -bụru l'iphe unu ebuje madzụ útsù mbọku ọtu-ume bụ k'ọphu unu te emebyidu ekemu Mósisu; ?bụhunu ngụnu meru iphe unu vọru ọku ghụa ẹhu; okfu lẹ ya meru nwoke, ẹhu ẹ-ta dụdu mma; yọ kọrohu mbọku ọtu-ume.
23 Pois, se o tempo certo de circuncidar seu filho cai no sábado, vocês realizam a cerimônia, a fim de não quebrar a lei de Moisés. Então por que ficam indignados comigo pelo fato de eu curar um homem no sábado?
24 Ọphu t'unu haa ole madzụ ẹnya l'ifu ekpe iya ikpe. Unu kpeje ikpe nhamụnha.”
24 Não julguem de acordo com as aparências, mas julguem de maneira justa”.
25 Ya ndono; yo nweru ndu Jerúsalemu haru; sụ: “?Tọ bụdunua nwoke ọbu, aachọkashi t'e gude gbua ọbu ndọ-ọ
25 Alguns do povo, que moravam em Jerusalém, começaram a perguntar uns aos outros: “Não é este o homem a quem procuram matar?
26 gbe bya anọdu asa ẹge-a l'edzudzu ọha-a; a chịru ẹnya yeru iya; to nwe onye wọtaru iya ẹya nụ. ?Ọ -bụ lẹ ndu achịjeru Nchileke ẹja mawaru l'ọo ya bụ Kuráyisutu ọbu, Nchileke kweru ụkwa iya ọbu tọo?
26 Aqui está ele, porém, falando em público, e não lhe dizem coisa alguma. Será que nossos líderes acreditam que ele é o Cristo?
27 Mẹ teke Kuráyisutu ọbu a-bya b'ẹ to nwekwa onye a-ma ẹke o shi bya. Obenu lẹ nwoke ọwaa bẹ ayi kabẹkwa maru ẹke o shi.”
27 Mas como pode ser este homem? Sabemos de onde ele vem. Quando o Cristo vier, ninguém saberá de onde ele é”.
28 Ya ndono; Jisọsu ezinyaa iphe l'eze-ụlo Nchileke ono; raaru iya ẹphe arara; sụ: “?Unu makpọoru nụ onye ya bụ amama ophu? ?Unu makpọoru-a ẹke ya shi eshishi? Ẹ tọ bụkwa ike k'ẹka iya bẹ ya gude bya. Onye ono, bụ iya ziru iya tẹ ya bya ono bụkwa onye ire-lanụ; ọbu l'unu ta madu onye ono.
28 Enquanto ensinava no templo, Jesus disse em alta voz: “Sim, vocês me conhecem e sabem de onde eu venho. Mas não estou aqui por minha própria conta. Aquele que me enviou é verdadeiro, e vocês não o conhecem.
29 Ọo yẹbedua maru onye ọbu; okfu l'ọo ẹke ọ nọ bẹ ya shi bya. Yọ bụru iya ziru iya tẹ ya bya.”
29 Mas eu o conheço, porque venho dele, e ele me enviou a vocês”.
30 Ẹphe achọde ẹge ẹphe e-shi gude iya; ọbe ẹ to nwedu onye sụru iya ẹka; kẹ l'oge nk'iya te erudua.
30 Então tentaram prendê-lo, mas ninguém pôs as mãos nele, porque ainda não havia chegado sua hora.
31 Obenu lẹ ndu shi lẹ mkporo-ọha ono kweta nk'iya kwata halẹe nshinu. Ẹphe asụ: “Teke Kuráyisutu ọbu byaru; ?oo-mefua iphe-ọphulenya, a-dakata ọphu nwoke-wa shi keshinu teke-wa meta.”
31 Muitos entre as multidões no templo creram nele e diziam: “Afinal, alguém espera que o Cristo faça mais sinais do que este homem tem feito?”.
32 Ndu Fárisii abya anụa taba-taba, mkporo-ọha ono tụko adzụ lẹ kẹ Jisọsu. Ya ndono; ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu Fárisii abya eyefu ndu nche t'ẹphe je egude Jisọsu.
32 Quando os fariseus ouviram que as multidões sussurravam essas coisas, eles e os principais sacerdotes enviaram guardas do templo para prendê-lo.
33 Tọ dụ iya bụ; Jisọsu asụ: “L'ọ kwa tẹ yẹle unu nọfua nwanshịi; ya alakfushia onye ono, ziru iya tẹ ya bya ono.
33 Jesus, porém, lhes disse: “Estarei com vocês só um pouco mais. Então voltarei para aquele que me enviou.
34 Unu a-chọ iya nta chọo ya imo; unu ta achọ-vu iya; ọphu 'ọ bụkwanu l'ẹke ya nọ bẹ unu ha kẹ abyabya.”
34 Vocês procurarão por mim, mas não me encontrarão. E não poderão ir para onde eu vou”.
35 Ndu Ju ono ajịlahaa onwẹphe: “?Bụnua awe bẹ nwoke-wa atụ egomunggo k'alala, ẹphe ta achọ-vughedu iya ọbu? ?Ọ kwakọ k'oje Girísu, bụ ẹke ndu Ju gbakashịhuru je eburu; mbụ tẹ ya je ẹke ono je ozi ndu Girísu iphe tọo?
35 Os judeus se perguntavam: “Para onde ele pretende ir? Será que planeja partir e ir aos judeus em outras terras? Talvez até ensine aos gregos!
36 ?Bụkpoo ngụnu b'ọ bụ mbụ iphe ono, o kfuru ono: ‘L'unu a-chọ iya nta chọo ya imo; unu ta aphụ iya.’ Ọdo abụru: ‘L'ẹke ya nọ; bẹ unu ta hadu k'abyabya?’ ”
36 O que ele quer dizer quando fala: ‘Vocês procurarão por mim, mas não me encontrarão’ e ‘Não poderão ir para onde eu vou’?”.
37 Yo be mbọku okpufu l'ajị ono; bụkwanu iya bụ mbọku, kakọta mkpa l'ajị ono; Jisọsu egbeshi raa ya tororo wo: “Ọ -bụru l'o nweru onye mini agụ; tẹ onye ọbu byakfuta iya bya angụta ọgbodo mini.
37 No último dia, o mais importante da festa, Jesus se levantou e disse em alta voz: “Quem tem sede, venha a mim e beba!
38 L'onye woru onwiya ye yẹbe Jisọsu l'ẹka bẹ iphe ono, e deru l'ẹkwo okfu Nchileke ono e-rekwa l'ẹhu iya, sụru: ‘L'ọo l'ime ẹhu onye ono bẹ nggele ono, atsọshi mini, anụje ndzụ ono a-nọdu.’ ”
38 Pois as Escrituras declaram: ‘Rios de água viva brotarão do interior de quem crer em mim’”.
39 Ọ bụ kẹ Ume-dụ-Nsọ bẹ Jisọsu gude kfua iphe ono, o kfuru ono; bụ iya bụ Ume-dụ-Nsọ, ndu woru onwẹphe ye iya l'ẹka a-nata. Iphe ọbu abụru l'ẹ ta nụdua ẹphe Ume-dụ-Nsọ teke ono; okfu lẹ Jisọsu bẹ Nchileke te wolidua dobe l'ẹke ọdu-biribiri yẹbe Nchileke nọ l'imigwe.
39 Quando ele falou de “água viva”, estava se referindo ao Espírito que seria dado mais tarde a todos que nele cressem. Naquela ocasião o Espírito ainda não tinha sido dado, pois Jesus ainda não havia sido glorificado.
40 Ụphodu lẹ ndu ono anụlephu iphe ono, o kfuru ono; sụ: “Ha! Ọ kwa nwoke-a bụ onye nkfuchiru Nchileke ọbu, ẹphe ele ẹnya iya ọbu l'oswiya.”
40 Quando as multidões o ouviram dizer isso, alguns declararam: “Certamente este homem é o profeta por quem esperávamos”.
41 Yo nweru ndu ọphu sụru: “L'ọo ya bụ Kuráyisutu ọbu, Nchileke kweru ụkwa iya lẹ ya e-zi t'ọ bya ọbu.”
41 Outros afirmaram: “Ele é o Cristo”. E ainda outros disseram: “Não é possível! O Cristo virá da Galileia?
42 L'ẹkwo okfu Nchileke sụkwaru lẹ Kuráyisutu ọbu bụ l'eri Dévidi bẹ oo-shi. L'ọo lẹ Bẹ́tulehemu bẹ aa-mụ iya, bụ iya bụ mkpụkpu, Dévidi shi buru gẹdegede.”
42 As Escrituras afirmam claramente que o Cristo nascerá da linhagem real de Davi, em Belém, o povoado onde o rei Davi nasceu”.
43 Tọ dụ iya bụ; ndu ono egude okfu ẹhu Jisọsu ono kee onwẹphe ẹbo.
43 Assim, a multidão estava dividida a respeito de Jesus.
44 Yo nweru ndu ọphu chọru ụzo, ẹphe e-shi gude iya l'ẹke ono; ọbu l'ẹ to nwedu onye sụru iya ẹka.
44 Alguns queriam que ele fosse preso, mas ninguém pôs as mãos nele.
45 Ndu nche ono, ẹphe ziru ozi ono alaphuta azụ lakfuta ndu ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono; mẹ ndu Fárisii ono, bụ ẹphe ziru ẹphe ozi ono. Ẹphe erua; ndu ono, ziru ẹphe ozi ono ajị ẹphe: “?Bụ ngụnu kparu iphe unu ta kpụtahedu iya?”
45 Quando os guardas do templo voltaram sem ter prendido Jesus, os principais sacerdotes e fariseus perguntaram: “Por que vocês não o trouxeram?”.
46 Ndu nche ono asụ ẹphe: “Ha-o! L'ẹphe ta phụbukwaa onye ekfu l'ọ bụ nwoke onanu.”
46 “Nunca ouvimos alguém falar como ele!”, responderam.
47 Ndu Fárisii ajị ẹphe: “?O duswefukwaaruphu unubẹdua tọo?
47 “Vocês também foram enganados?”, zombaram os fariseus.
48 ?Akọ kọjeru unu l'o nweru onye ishi ẹphe; m'ọ bụ onye Fárisii, wojewaru onwiya ye iya l'ẹka tọo?
48 “Por acaso um de nós que seja, entre os líderes ou fariseus, crê nele?
49 A bya abya l'igwe ọha-wa, bụ ekemu Mósisu bẹ ẹphe ta madu-a bẹ Nchileke tụakwaru ọnu.”
49 As multidões ignorantes o seguem, mas elas não têm conhecimento da lei. São amaldiçoadas!”
50 Ya ndono; Nikodímọsu, bụ onye lanụ lẹ ndu Fárisii, bụkwa iya phụ bụ onye phụ, jekfujeru Jisọsu phụ asụ ẹphe:
50 Então Nicodemos, o líder que antes havia se encontrado com Jesus, perguntou:
51 “E -tsode iphe ekemu ẹphe kfuru; bẹ ẹphe ta anmakwa madzụ ikpe; l'ẹphe 'ẹ be vuoduru ụzo nụta okfu, shi onye ọbu l'ọnu; maru iphe ọbu, o meru ọbu.”
51 “A lei permite condenar um homem antes mesmo de haver uma audiência?”.
52 Ẹphe asụ iya: “Nggụbedua; ?ị bụfua onye Gálili tọo? Jenu je eleghee ẹnya eleghe l'ẹkwo okfu Nchileke; nggu aphụ l'ẹ to nwedu onye nkfuchiru Nchileke, e-shi lẹ Gálili.”
52 “Você também é da Galileia?”, responderam eles. “Procure e veja por si mesmo: nenhum profeta vem da Galileia!”
53 Ẹphe awụkahu; onyenọnu alashia nk'iya.
53 Então todos foram para casa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.