João 18
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 Jisọsu ekfuebetsua nụ Nchileke yẹle ndu etsoje ụzo iya ayịru tụgbua je adafụ azụ nwa nggele Kídirọnu. Yo nweru mgbabu, nọ l'azụ nggele ono azụ iya ọphu. Jisọsu yẹle ndu etsoje ụzo iya awụba lẹ mgbabu ono.
1 Depois de dizer essas coisas, Jesus atravessou com seus discípulos o vale de Cedrom e entrou num bosque de oliveiras.
2 Júdasu, bụ iya bụ onye ọbu, e-deru iya ye ọbu bẹ mahaakwaruphu ẹke ono; kẹle Jisọsu yẹle ndu etsoje ụzo iya edzukojehawa l'ẹke ono tekenteke.
2 Judas, o traidor, conhecia aquele lugar, pois Jesus tinha ido muitas vezes ali com seus discípulos.
3 Tọ dụ iya bụ; Júdasu egbeshi byatashia ẹke ono. Ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; mẹ ndu Fárisii eyeru iya ndu sọja ndu Rómu; bya eyeru iya ndu nche eze-ụlo Nchileke; ẹphe l'iya atụko yịru. Ẹphe achịgbaaru urọku; chịru itsu-ọku; mẹ ngwa-ọgu gude abya.
3 Os principais sacerdotes e fariseus tinham dado a Judas um destacamento de soldados e alguns guardas do templo para acompanhá-lo. Eles chegaram ao bosque de oliveiras com tochas, lanternas e armas.
4 Jisọsu amahawaru iphe abya iya ememe; gbeshi jeshia ẹphe ndzuta; je ajị ẹphe: “?Bụ onye bẹ unu achọ?”
4 Jesus, sabendo tudo que ia lhe acontecer, foi ao encontro deles. “A quem vocês procuram?”, perguntou.
5 Ẹphe asụ iya: “L'ọ bụ Jisọsu; ọphu Názarẹtu.”
5 “A Jesus, o nazareno”, responderam. “Sou eu”, disse ele. (Judas, o traidor, estava com eles.)
6 Teke ono, Jisọsu sụleruphu ẹphe: “L'ọ kwa yẹbedua bụ iya ono” bẹ ẹphe tsọru nyịkunyiku laa azụ; je adashịa l'alị.
6 Quando Jesus disse: “Sou eu”, todos recuaram e caíram para trás, no chão.
7 Yọ jị ẹphe ọdo: “?Bụ onye bẹ unu achọ?”
7 Mais uma vez, ele perguntou: “A quem vocês procuram?”. E, novamente, eles responderam: “A Jesus, o nazareno”.
8 Jisọsu asụ ẹphe: “Ya sụru unu l'ọo yẹbedua bụ iya. Ọ -bụru l'ọo ya bẹ unu achọ; ọo ya bụ tẹ ndu ọwaa tụgbunua lashia.”
8 “Já lhes disse que sou eu”, respondeu ele. “E, uma vez que é a mim que vocês procuram, deixem estes outros irem embora.”
9 Ono abụru k'ọphu okfu, shi iya l'ọnu e-rekota, o kfuru; sụ: “Nna; ẹ tọ dụkwa m'ọ bụ onye lanụ, phuhuru nụ lẹ ndu ono, i yeru iya l'ẹka ono.”
9 Ele fez isso para cumprir sua própria declaração: “Não perdi um só de todos que me deste”.
10 Ya ndono; Sáyịmonu Pyita eturu mma. Yọ mịa mma ono; gbua ohu eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja; kwata iya nchị ẹka-ụtara. Ẹpha ohu ono bụ Málukọsu.
10 Então Simão Pedro puxou uma espada e cortou a orelha direita de Malco, o servo do sumo sacerdote.
11 Jisọsu asụ Pyita: “Mịru mma ngu ye l'ọbo. ?Ịiri lẹ ya ta angụ-ghedu iphe-angụngu, nọ l'okoro iphe-ẹhuka ono, Nna iya nụru iya ono?”
11 Jesus, porém, disse a Pedro: “Guarde sua espada de volta na bainha. Acaso não beberei o cálice que o Pai me deu?”.
12 Ya ndono; ndu sọja ono; mẹ onye ishi ẹphe; mẹ ndu nche ndu Ju egude Jisọsu; woru iya kee.
12 Assim, os soldados, seu comandante e os guardas do templo prenderam Jesus e o amarraram.
13 Ẹphe evuru ụzo kpụta iya kpukfube Ánasu. Ánasu bụ iya bụ nna nyee Káyafasu. Yọ bụkwanuru Káyafasu bụ eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja k'afa onanu.
13 Primeiro, levaram Jesus a Anás, pois era sogro de Caifás, o sumo sacerdote naquele ano.
14 Ọ bụkwaphu Káyafasu ọwaa bụ onye ono, kfujeru ndu Ju l'ọ ka mma t'onye lanụ nwụ-chiaru ọha ọnwu ono.
14 Caifás foi quem tinha dito aos outros líderes judeus: “É melhor que um homem morra pelo povo”.
15 Sáyịmonu Pyita etsokwaphu Jisọsu; mẹkwaphu onye ọdo, yị lẹ ndu etsoje ụzo Jisọsu. Onye ono, etsoje ụzo Jisọsu ono bẹ eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja mahawaru. Ọo ya meru iphe o tsoru Jisọsu bahụ l'ụlo-ikpe l'ogbodufu eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiram Jesus. Esse outro discípulo era conhecido do sumo sacerdote, de modo que lhe permitiram entrar com Jesus no pátio do sumo sacerdote.
16 Pyita evudo l'ogbodufu l'ọnu-ụzo ụlo-ikpe ono. Onye ọphunanu, etsoje ụzo Jisọsu phụ etso iya bahụ l'ụlo-ikpe ono; bụ iya bụ onye ono, eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja mahawaru ono. Onye ono alụfuta je ekfuru nụ nwata mgbọko, bụ iya eche ọnu-ụzo ono nche. Yọ haa ya; yo duta Pyita dubata.
16 Pedro teve de ficar do lado de fora do portão. Então o discípulo conhecido do sumo sacerdote falou com a moça que tomava conta do portão, e ela deixou Pedro entrar.
17 Nwata mgbọko ono, eche ọnu-ụzo ono asụ Pyita: “?Tị yịdunua lẹ ndu etsoje nwoke-wa, e guderu-wa?”
17 A moça perguntou a Pedro: “Você não é um dos discípulos daquele homem?”. “Não”, respondeu ele. “Não sou.”
18 Ndu eezije ozi; mẹ ndu nche egude icheku mekwawa ọku; vudo gbaa ya mgburumgburu; l'anya iya; kẹ l'oyi atsụkwa nụ. Pyita abya evudonyabe ẹphe l'ege ẹka l'ọku.
18 Como fazia frio, os servos da casa e os guardas tinham feito uma fogueira com carvão e se esquentavam ao redor dela. Pedro estava ali com eles, esquentando-se também.
19 Ya ndono; eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja abya ajị Jisọsu kẹ ndu etsoje ụzo iya; mẹ k'iphe ọonoduje ezi.
19 Lá dentro, o sumo sacerdote começou a interrogar Jesus a respeito de seus discípulos e de seus ensinamentos.
20 Jisọsu asụ iya: “Ya tụkowaru iphe ono l'ọ ha rawaru ndiphe tororo. Iphe ono, ya ziru ono l'ọ ha bẹ ya nọdu l'ụlo-ndzuko ndu Ju; mẹ l'eze-ụlo Nchileke, bụ ẹke ndu Ju edzukobeje zia. Ẹ tọ dụkwa iphe ya kfujeru l'edomi.
20 Jesus respondeu: “Falei abertamente a todos. Ensinei regularmente nas sinagogas e no templo, onde o povo se reúne.
21 ?Bụ kẹ ngụnu b'i gude ajị ya ajị? Jịnu ndu nụru iphe ya kfuru; l'ẹphe marua iphe ya kfuru ẹphe.”
21 Por que você me interroga? Pergunte aos que me ouviram. Eles sabem o que eu disse”.
22 Jisọsu ekfulephu ẹge ono; onye lanụ lẹ ndu nche ono, vudonyabe iya nụ agbakpọwaphu onwiya byiaru iya ẹya l'ishi nchị; sụ iya: “?Ị marua l'ọo eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja bẹ ịigbakushi okfu ẹge ono?”
22 Um dos guardas do templo que estava perto bateu no rosto de Jesus, dizendo: “Isso é maneira de responder ao sumo sacerdote?”.
23 Jisọsu asụ: “Ọ -bụru l'o nweru ẹjo okfu, ya kfuru; kfunuaru iya edzudzu ọha-a. Ọ -bụkwanuru l'iphe ya kfuru bụa ire-lanụ; ?nanụ ẹge e meru; nggu echi iya ẹka?”
23 Jesus respondeu: “Se eu disse algo errado, prove. Mas, se digo a verdade, por que você me bate?”.
24 Jisọsu anọdukwaphu l'eri ono, e keru iya ono; Ánasu asụ t'a kpụ-jeru iya Káyafasu, bụ iya bụ eze onye ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja.
24 Então Anás amarrou Jesus e o enviou a Caifás, o sumo sacerdote.
25 Sáyịmonu Pyita evudokwaphu l'iku ọku ono; l'ege ẹka l'ọku. A nọnyaa; ẹphe asụ iya: “?Tị yịdunua lẹ ndu etsoje ụzo nwoke-wa?”
25 Nesse meio-tempo, enquanto Simão Pedro estava perto da fogueira, esquentando-se, perguntaram-lhe novamente: “Você não é um dos discípulos dele?”. Ele negou, dizendo: “Não sou”.
26 Onye lanụ lẹ ndu ejeru eze onye ishi ndu ono, achịjeru Nchileke ẹja ono ozi, bụ abụbu nwoke ono, Pyita kwataru nchị ono ajị Pyita; sụ iya: “?Ya ta phụdunua nggu l'iya l'ime mgbabu phụ?”
26 Mas um dos servos da casa do sumo sacerdote, parente do homem de quem Pedro havia cortado a orelha, perguntou: “Eu não vi você no bosque de oliveiras com Jesus?”.
27 Pyita agọkwaaphu ọdo. Teke ono teke onophu; oke-ọku arawaphu ọra.
27 Mais uma vez, Pedro negou. E, no mesmo instante, o galo cantou.
28 Ya ndono; ẹphe akpụfuta Jisọsu l'ụlo Káyafasu; kpụru iya jeshia l'ufu-eze gọvano, bụ onye Rómu; l'achị ẹke ono. Yọ bụleruphu oswi nchi-abọhu. Obenu lẹ ndu Ju te kwedu ọbahu l'ufu-eze gọvano; l'ẹke ẹphe eme t'ẹphe ba tụru nsọ; k'ọphu ẹphe a-yịru lẹ ndu e-ri iphe Ajị Esweta ono.
28 O julgamento de Jesus diante de Caifás terminou nas primeiras horas da manhã. Em seguida, foi levado ao palácio do governador romano. Seus acusadores não entraram, pois se contaminariam e não poderiam celebrar a Páscoa.
29 Ya ndono; Páyileti alụfuta; jekfushia ẹphe l'etezi je ajị ẹphe: “?Bụ ngụnu bụ iphe unu sụru lẹ nwoke-a meru?”
29 Então o governador Pilatos foi até eles e perguntou: “Qual é a acusação contra este homem?”.
30 Ẹphe asụ iya: “L'ẹphe ta ga kpụtakwaru ngu nwoke-a; ndẹge ẹ to nweru ẹjo iphe o meru.”
30 Eles responderam: “Não o teríamos entregue ao senhor se ele não fosse um criminoso”.
31 Páyileti asụ ẹphe: “Unu kpụta iya unubẹdua je ekpee ya ikpe ẹge unu ekpeje l'ome-l'alị unu.”
31 “Então levem-no embora e julguem-no de acordo com a lei de vocês”, disse Pilatos. “Só os romanos têm direito de executar alguém”,
32 Iphe ono abụru k'ọphu iphe Jisọsu kfuru erekota; bụ iya bụ iphe ono, o kfuru; gude kaa egbe anwụhu, ya a-nwụhu ono.
32 Assim cumpriu-se a previsão de Jesus sobre como ele morreria.
33 Páyileti abya abahụ l'ụlo-ikpe ono ọdo; bya ekua Jisọsu; sụ iya: “?Bụ nggụbedua bụ Eze ndu Ju?”
33 Então Pilatos entrou novamente no palácio e ordenou que trouxessem Jesus. “Você é o rei dos judeus?”, perguntou ele.
34 Jisọsu ajị iya: “?Bụ nggụbedua tụtaru ọtu-ọma ajị iya ajị ono; tọo ndu ọdo kọru ngu l'ọo iphe ya kfuru ndono?”
34 Jesus respondeu: “Essa pergunta é sua ou outros lhe falaram a meu respeito?”.
35 Páyileti asụ iya: “?Ya bụ onye Ju? ?Tọ bụdu ndu alị ngu; mẹ ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja bẹ kpụru ngu bya anụ iya? ?Bụ ngụnu b'i meru?”
35 “Acaso sou judeu?”, disse Pilatos. “Seu próprio povo e os principais sacerdotes o trouxeram a mim para ser julgado. Por quê? O que você fez?”
36 Jisọsu asụ iya: “Abụbu, ya bụ eze te shikwa lẹ mgboko-a. Ndẹge abụbu, ya bụ eze shi lẹ mgboko-a; mẹ ndu etsoje ụzo iya awọta ọgu; k'ọphu ẹ ta ga akpụduru iya nụ ndu Ju. Obenu l'abụbu, ya bụ eze te shidu lẹ mgboko-a.”
36 Jesus respondeu: “Meu reino não é deste mundo. Se fosse, meus seguidores lutariam para impedir que eu fosse entregue aos líderes judeus. Mas meu reino não procede deste mundo”.
37 Páyileti asụ iya: “Ha! ?Bụ iya bụ l'ị bụ eze tọo?”
37 Pilatos disse: “Então você é rei?”. “Você diz que sou rei”, respondeu Jesus. “De fato, nasci e vim ao mundo para testemunhar a verdade. Todos que amam a verdade ouvem minha voz.”
38 Páyileti ajị iya: “?Bụkpo ngụnu bụ ọkpobe okfu?”
38 Pilatos perguntou: “Que é a verdade?”. Depois que disse isso, Pilatos saiu outra vez para onde estava o povo e declarou: “Ele não é culpado de crime algum.
39 Obenu; keshinu ome-l'alị unu bụ tẹ ya tụfujeru unu onye mkpọro lanụ t'ọ laa; m'a gbadẹlephu Ajị Esweta; ?ọ dụ unu tẹ ya haaru unu Eze ndu Ju?”
39 Mas vocês têm o costume de pedir que eu solte um prisioneiro cada ano, na Páscoa. Vocês querem que eu solte o ‘rei dos judeus’?”.
40 Ẹphe aswọ-lihu; sụ: “Waawa. Ẹ tọ bụdu onye ọwaa; ọ bụ Barábasu b'ịi-haru ẹphe t'ọ la!” Barábasu ọbu, ẹphe sụru t'a haaru ẹphe ọbu; bụkwa onye anajẹ nfụ.
40 Eles, porém, gritaram: “Não! Esse homem, não! Queremos Barrabás!”. Esse Barrabás era um criminoso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.