João 13
Bayịburu Ikwo (IQW) vs ARIB
1 Yo rua mbọku nchi-ta-abọhu iya a-bụ mbọku ọbahu lẹ Ajị Esweta ono; Jisọsu amawarụ l'ògè nk'iya eruwa, bụ iya bụ teke ya e-gbeshi lẹ mgboko-a lakfushia Nna iya. Jisọsu shikpelephu l'ọdungu yetaru ndu, bụ ndu nk'iya lẹ mgboko-a obu; mbụ yeeru iya ẹphe gbururu jeye l'ikperazụ.
1 Antes da festa da páscoa, sabendo Jesus que era chegada a sua hora de passar deste mundo para o Pai, e havendo amado os seus que estavam no mundo, amou-os até o fim.
2 Ya ndono; yo be teke Jisọsu yẹle ndu etsoje ụzo iya tụkoru nọdu l'eri nri-ẹnyashi. Obutuswe yehawaruru Júdasu Isukáriyọtu, bụ nwatibe Sáyịmonu ọriri l'ọkpoma t'o deru Jisọsu ye ndu ọhogu iya l'ẹka.
2 Enquanto ceavam, tendo já o Diabo posto no coração de Judas, filho de Simão Iscariotes, que o traísse,
3 Jisọsu amakwarụphu lẹ Nna iya bẹ yekotaru iya iphemiphe ọbule l'ẹka; makwarụphu l'ọo l'ẹka Nchileke bẹ ya shi bya; bụkwaruphu Nchileke bẹ ya alakfube;
3 Jesus, sabendo que o Pai lhe entregara tudo nas mãos, e que viera de Deus e para Deus voltava,
4 kwe gbeshi l'ẹke ono, ọ nọ l'eri nri-ẹnyashi ono; yefu uwe ugwẹhu iya wụshi; bya achịta anụma ọghu-ẹhu kee onwiya l'ukfu.
4 levantou-se da ceia, tirou o manto e, tomando uma toalha, cingiu-se.
5 Yọ bya ekuru mini ye lẹ gbangụgbangu ọghu-ẹhu; wata ọkwocha ndu etsoje ụzo iya ọkpa; gude anụma ọghu-ẹhu ono, o keru l'ukfu ono efucha ẹphe mini l'ọkpa.
5 Depois deitou água na bacia e começou a lavar os pés aos discípulos, e a enxugar-lhos com a toalha com que estava cingido.
6 Yọ bya abyaruta ẹke Sáyịmonu Pyita nọ; Pyita asụ iya: “Tụswekwa! Nnajiufu; ?bụchia nggụbedua gbe abya iya ọkwo ọkpa?”
6 Chegou, pois, a Simão Pedro, que lhe disse: Senhor, lavas-me os pés a mim?
7 Jisọsu asụ iya: “Iphe ya eme b'ẹ tị makwa nta-a. Ọ kwaa l'e -megee bẹ oo-do ngu-a ẹnya.”
7 Respondeu-lhe Jesus: O que eu faço, tu não o sabes agora; mas depois o entenderás.
8 Pyita asụ iya: “E jekwa ephopho. Ẹ tịi kwọkwa yẹbedua ọkpa lẹ phuu!”
8 Tornou-lhe Pedro: Nunca me lavarás os pés. Replicou-lhe Jesus: Se eu não te lavar, não tens parte comigo.
9 Sáyịmonu Pyita asụ iya: “Nnajiufu; ọ -dụakwa ẹge ono; ba akwọkwa iya ọkpa nkịnyi iya. Kwọkwaa ya ẹka; nggu asaa ya ishi.”
9 Disse-lhe Simão Pedro: Senhor, não somente os meus pés, mas também as mãos e a cabeça.
10 Jisọsu asụ iya: “L'onye ghụwaru ẹhu bẹ mkpa ọghu ẹhu ọdo ta dụhekwaru. Ọ bụ ọkpa bẹ onye ọbu akwọje; keshinu ẹ to nwedu ẹke inyi dekuru iya l'ẹhu lẹ phuu. Unubẹdua achakọtakwa degedege; ọle ẹ tọ bụebekwa unu l'unu ha.”
10 Respondeu-lhe Jesus: Aquele que se banhou não necessita de lavar senão os pés, pois no mais está todo limpo; e vós estais limpos, mas não todos.
11 Iphe Jisọsu gude sụ l'ẹ tọ bụebedu l'ẹphe ha bụ l'ọ maru onye ọphu e-mekochaa deru iya ye.
11 Pois ele sabia quem o estava traindo; por isso disse: Nem todos estais limpos.
12 Ya ndono; yọ kwọchabebelephu ẹphe ọkpa ono; bya achịta uwe ugwẹhu iya yee ẹge o yehawaru iya; je anọdu l'ẹke, o shi nọduhawa. Yọ jị ẹphe: “?Unu makpọoru iphe ono, ya meru unu ono?
12 Ora, depois de lhes ter lavado os pés, tomou o manto, tornou a reclinar-se à mesa e perguntou-lhes: Entendeis o que vos tenho feito?
13 Unu anọduje eku iya O-zi-iphe; l'eku iya Nnajiufu. Yọ bụkwarua oswi-okfu; kẹ l'ọ bụ iphe ya bụ ndono.
13 Vós me chamais Mestre e Senhor; e dizeis bem, porque eu o sou.
14 Ọo ya bụ; ọ -bụru l'ọo yẹbedua, bụ Nnajiufu; bụru O-zi-iphe bẹ gbe kwọchaa unu ọkpa; ọo ya bụ l'ọ gbaru t'unu kwọje ibe unu ọkpa ẹge ono, ya kwọru iya unu ono.
14 Ora, se eu, o Senhor e Mestre, vos lavei os pés, também vós deveis lavar os pés uns aos outros.
15 L'ọ kwa iphe, unu e-letaje ẹnya eme bẹ ya meru koshi unu ono; k'ọphu unubẹdua e-mejekwa iya phụ ẹge ono, ya meru iya unu ono.
15 Porque eu vos dei exemplo, para que, como eu vos fiz, façais vós também.
16 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: lẹ nwozi ta akajẹkwa onye nwe iya nụ; tọ bụkwanu l'onye e ziru ozi akajẹ onye ziru iya ẹya nụ.
16 Em verdade, em verdade vos digo: Não é o servo maior do que o seu senhor, nem o enviado maior do que aquele que o enviou.
17 Unu makọtaru-a iphe-a l'ọ ha. Ọ -bụru l'unu tụko iya eme ememe bẹ Nchileke a-gọru unu ọnu.
17 Se sabeis estas coisas, bem-aventurados sois se as praticardes.
18 “Ẹ tọ kwa unu l'unu ha bẹ ya ekfuru. Ya makwarụa ẹge ndu, ya fọtaru dụ. Obenu l'iphe e deru l'ẹkwo okfu Nchileke mefutaje ẹge e deru iya: ‘L'onye riru nri iya gbe bya emede iya iphe a-tsụru iya nụ.’
18 Não falo de todos vós; eu conheço aqueles que escolhi; mas para que se cumprisse a escritura: O que comia do meu pão, levantou contra mim o seu calcanhar.
19 Ya ekfukwaru iya unu nta-a, ẹ to medua; ẹge bụ teke o mederu; unu ekweta l'ọo ya bụ ‘Onye ono’.
19 Desde já no-lo digo, antes que suceda, para que, quando suceder, creiais que eu sou.
20 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'onye bụ onye nataru onye ya ziru ozi; nataakwaru yẹbedua. Onye bụ onye nataru yẹbedua nataakwaruphu onye ọphu ziru yẹbedua tẹ ya bya.”
20 Em verdade, em verdade vos digo: Quem receber aquele que eu enviar, a mim me recebe; e quem me recebe a mim, recebe aquele que me enviou.
21 Jisọsu ekfuebelephu iphe ono l'ọ ha; ọkpoma echia ya taa. Yọ sụ ẹphe: “Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'onye lanụ l'unu ha e-deru iya ye ndu achị nta iya l'ẹka.”
21 Tendo Jesus dito isto, turbou-se em espírito, e declarou: Em verdade, em verdade vos digo que um de vós me há de trair.
22 Ndu ono, etsoje ụzo iya ono abya elegba onwẹphe ẹnya; l'ẹke egbe okfu ono gbachiru ẹphe ẹnya; ẹphe ta ma onye ọphu bụ onye ookfuru ekfuru.
22 Os discípulos se entreolhavam, perplexos, sem saber de quem ele falava.
23 Onye lanụ lẹ ndu etsoje ụzo iya, bụ iya bụ onye ọphu Jisọsu katsụa oyeru obu bẹ nọnyabekwanu iya ntse teke ono.
23 Ora, achava-se reclinado sobre o peito de Jesus um de seus discípulos, aquele a quem Jesus amava.
24 Sáyịmonu Pyita ajibuaru onye ono ẹnya; sụ iya t'ọ jịedu iya onye ookfuru.
24 A esse, pois, fez Simão Pedro sinal, e lhe pediu: Pergunta-lhe de quem é que fala.
25 Onye ono akafụa ọnonyabe Jisọsu ntse; sụ iya: “Nnajiufu; ?bụ onye bẹ iikfu ele ẹnya?”
25 Aquele discípulo, recostando-se assim ao peito de Jesus, perguntou-lhe: Senhor, quem é?
26 Jisọsu asụ iya: “L'ọ kwa onye onanu, ya a-nụ awawa buredi, ya tsutaru l'iphe-a, eeri nri-a bẹ bụ onye ọbu.” Yọ bya etsutawaphu awawa buredi ono; woru iya nụ Júdasu, bụ nwatibe Sáyịmonu Isukáriyọtu.
26 Respondeu Jesus: É aquele a quem eu der o pedaço de pão molhado. Tendo, pois, molhado um bocado de pão, deu-o a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Júdasu ataẹbelephu buredi ono; Sétanu epheba iya l'ẹhu. Jisọsu asụ iya: “Ngwaa! Iphe, bụ iphe ịibya ememe; mee ya ẹgwegwa.”
27 E, logo após o bocado, entrou nele Satanás. Disse-lhe, pois, Jesus: O que fazes, faze-o depressa.
28 To nwe l'ẹphe ha l'eri nri ono, maru iphe kparu iya okfu okfu ono.
28 E nenhum dos que estavam à mesa percebeu a que propósito lhe disse isto;
29 Ndu arịa lẹ keshinu ọphu ọ bụ Júdasu egudeje ẹkpa okpoga ẹphe; bẹ iphe Jisọsu ekfuru iya bụ t'ọ zụtatsua iphe ẹphe e-gude eme kẹ ajị ọbu; m'ọ kwanu l'iphe Jisọsu ekfuru Júdasu bụ t'ọ nụ ndu ụkpa iphe.
29 pois, como Judas tinha a bolsa, pensavam alguns que Jesus lhe queria dizer: Compra o que nos é necessário para a festa; ou, que desse alguma coisa aos pobres.
30 Ya ndono; yọ natatsụlephu awawa buredi ono; tụgbuwaphu; lụfushia. Yọ bụwarunu ẹnyashi.
30 Então ele, tendo recebido o bocado saiu logo. E era noite.
31 Ya ndono; Júdasu alụfutsulephu; Jisọsu asụ: “Ọ bụ nta-a b'e koshiru ọdu-biribiri kẹ Abụbu-Ndiphe. Ọ kwaphu l'ẹka iya b'e shi aphụ ọdu-biribiri kẹ Nchileke.
31 Tendo ele, pois, saído, disse Jesus: Agora é glorificado o Filho do homem, e Deus é glorificado nele;
32 Ọo ya bụ; ọ -bụru lẹ Abụbu-Ndiphe meru t'a phụ ọdu-biribiri kẹ Nchileke; ọ kwaphụ ẹge ono bẹ yẹbedua, bụ Nchileke e-mekwaphu t'e shi iya l'ẹka phụ ọdu-biribiri kẹ Abụbu-Ndiphe; mbụkwaa nta-a nta-a.
32 se Deus é glorificado nele, também Deus o glorificará em si mesmo, e logo o há de glorificar.
33 Ụnwu iya yẹle unu ta anọhekwa ọphu baru nwishi. Unu a-chọkashilahaa ya; ọlobu iphe ya kfuru ndu Ju bẹ ya ekfuru unu nta-a: ‘L'ẹke ya eje bẹ unu ta ahakwa kẹ t'unu bya.’
33 Filhinhos, ainda por um pouco estou convosco. Procurar-me-eis; e, como eu disse aos judeus, também a vós o digo agora: Para onde eu vou, não podeis vós ir.
34 Ekemu ọphungu bẹ ya atụru unu! Unu yeru ibe unu obu; mbụ; t'ọ bụlekwaruphu ẹge ya yeru unu obu bẹ unu e-yeru iya ibe unu.
34 Um novo mandamento vos dou: que vos ameis uns aos outros; assim como eu vos amei a vós, que também vós vos ameis uns aos outros.
35 Ọ bụ obu ono, unu e-yeru ibe unu ono bẹ ndu ọdo e-shi maru l'unu bụ ndu etsoje ụzo iya.”
35 Nisto conhecerão todos que sois meus discípulos, se tiverdes amor uns aos outros.
36 Sáyịmonu Pyita ajị iya: “Nnajiufu; ?bụ awe bẹ ịila ọbu?”
36 Perguntou-lhe Simão Pedro: Senhor, para onde vais? Respondeu Jesus; Para onde eu vou, não podes agora seguir-me; mais tarde, porém, me seguirás.
37 Pyita asụ iya: “?Bụ ngụnu mekwanuru iphe ya ta adụdu ike tsoru ngu nta-a? Mẹ ya e-swekwa ẹnya lẹ ndzụ iya l'okfu ẹhu ngu.”
37 Disse-lhe Pedro: Por que não posso seguir-te agora? Por ti darei a minha vida.
38 Jisọsu asụ iya: “?Ị sụru l'ii-sweghe ẹnya lẹ ndzụ ngu l'okfu ẹhu iya? Kamẹnu; tẹ ya karu ngu: tẹmanu tẹ oke-ọku nchi-abọhu raa ọra b'ị tụakwaru ẹgo ugbo ẹto l'ẹ tị madu onye ya bụ.”
38 Respondeu Jesus: Darás a tua vida por mim? Em verdade, em verdade te digo: Não cantará o galo até que me tenhas negado três vezes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.