João 12
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH
1 Yo wudu-waa abalị ishingu t'e kpuba lẹ Ajị Esweta ono; Jisọsu ejeshia Bétani. Bétani bụ mkpụkpu, Lázarọsu bu; bụ iya bụ nwoke ono, o mejeru; yo shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ ono.
1 Seis dias antes da Páscoa , Jesus foi ao povoado de Betânia, onde morava Lázaro, a quem ele tinha ressuscitado.
2 Jisọsu erua ẹke ono; ẹphe eshiaru iya ite ẹbyee. Yọ bụru Máta bẹ bụ onye ọphu akwashị nri; Lázarọsu yẹbedua etsoru lẹ ndu ẹphe lẹ Jisọsu tụkoru eri nri ono.
2 Prepararam ali um jantar para Jesus. Marta ajudava a servir, e Lázaro era um dos que estavam à mesa com ele.
3 Ya ndono; Méri egbeshi je ewota akpamu ọbu, ọ nọ mbụ manụ-mbeleke, e gude nadụ, guru egugu mee. Manụ ono bẹ aazụ l'oke aswa. Yo wota iya bya etee Jisọsu l'ọkpa; gude ẹgbushi, nọ iya l'ishi efucha iya ẹya. Mkpọ manụ ono atụko ụlo ono gvua kfurukfuru.
3 Então Maria pegou um frasco cheio de um perfume muito caro, feito de nardo puro. Ela derramou o perfume nos pés de Jesus e os enxugou com os seus cabelos; e toda a casa ficou perfumada.
4 Tọ dụ iya bụ; Júdasu Isukáriyọtu, bụ onye lanụ lẹ ndu etsoje ụzo iya, bụ iya bụ onye ọbu, e-mekochaa deru iya ye ọbu; atụfulephu ọnu; sụ:
4 Mas Judas Iscariotes, o discípulo que ia trair Jesus, disse:
5 “?Bụnua ngụnu meru iphe ẹ te redu ẹgiri manụ-a erere; reta iya ụkporo pọngu lẹ pọngu iri; woru okpoga iya keeru ndu ụkpa?”
5 — Este perfume vale mais de trezentas moedas de prata . Por que não foi vendido, e o dinheiro, dado aos pobres?
6 Iphe meru iphe o kfuru iya kwa l'ọ bụ onye iphura. Ọ bụ iya egudeje ẹda, ẹphe eyeje okpoga. Yoo yeje ẹka l'ẹda ono gbeta iya iphe.
6 Judas disse isso, não porque tivesse pena dos pobres, mas porque era ladrão. Ele tomava conta da bolsa de dinheiro e costumava tirar do que punham nela.
7 Jisọsu asụ iya: “Sefu nwanyi-a ọnu l'ẹhu. Haa ya t'ọ kwakọbe iphe o gude ngabẹru mbọku, ee-li yẹbe Jisọsu.
7 Então Jesus respondeu:
8 Ndu ụkpa bẹ unu l'ẹphe nọ tekenteke. Obenu lẹ yẹbedua bẹ unu l'iya ta anọdu tekenteke.”
8 Os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não estarei sempre com vocês.
9 Yo be teke igweligwe ndu Ju nụru lẹ Jisọsu nọwa lẹ Bétani; ẹphe awụru jeshia ẹke ono. Ẹ tọ bụlekwaa k'ẹhu Jisọsu bẹ ẹphe gude je kpụ. Ẹphe jekwaruphu ọphu Lázarọsu, bụ iya bụ onye ono, Jisọsu meru: yo shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ ono.
9 Muitas pessoas ficaram sabendo que Jesus estava em Betânia. Então foram até lá não só por causa dele, mas também para ver Lázaro, o homem que Jesus tinha ressuscitado.
10 Ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja achịa idzu l'ẹphe e-gbukwaphu Lázarọsu.
10 Então os chefes dos sacerdotes resolveram matar Lázaro também;
11 Ishi iya abụru l'ọ bụ okfu ẹhu iya bẹ igweligwe ndu Ju anashịhu ndu ishi ẹphe; agbakashịhu ejegbaa okweta kẹ Jisọsu.
11 pois, por causa dele, muitos judeus estavam abandonando os seus líderes e crendo em Jesus.
12 Yo be echile iya; igweligwe ndu ono, byaru ọgba Ajị Esweta ono anụa lẹ Jisọsu abya Jerúsalemu.
12 No dia seguinte, a grande multidão que tinha ido à Festa da Páscoa ouviu dizer que Jesus estava chegando a Jerusalém.
13 Ẹphe achịtagbaa ẹkwo-igu; wụ-lihu bya iya ndzuta; l'atụ okokooko asụje: “Ajaja bụ kẹ Nchileke-o! Onye a gọru ọnu-ọma nụ b'ọ bụ; mbụ onye ono, Nnajiufu, bụ Nchileke ziru t'ọ bya ono. Tẹ Nchileke gọru ọnu-ọma nụ Eze ndu Ízurẹlu!”
13 Então eles pegaram ramos de palmeiras e saíram para se encontrar com ele, gritando: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor! Que Deus abençoe o Rei de Israel!
14 Ya ndono; Jisọsu abya aphụa nwa nkakfụ-ịgara bya adụgaru l'eli iya; bụ iya bụ ẹge e deru iya l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ:
14 Jesus procurou um jumentinho e o montou, como dizem as Escrituras Sagradas :
15 “Unubẹ ndu Záyọnu; unu ba atsụshi egvu;
15 “Povo de Jerusalém, não tenha medo! Veja! Aí vem o seu Rei, montado num jumentinho!”
16 Iphe ono adụkota ndu etsoje ụzo iya wujiwuji lẹ nchị l'ọdungu. Obenu l'ọ bya ebelephu teke ono, Nchileke kubataru Jisọsu l'imigwe; kwabẹ iya eze ugvu ono; ẹphe egbe bya anyata teke ono l'ẹkwo okfu Nchileke kfuru iphe ono. Mbụ; ẹphe egbe mehawaru iya nụ iphe ono, ẹkwo okfu Nchileke kfuru ono.
16 Naquela ocasião os discípulos não entenderam isso. Mas, depois de Jesus ter voltado para a presença gloriosa de Deus, eles lembraram que isso estava escrito a respeito dele e também que era isso o que tinha acontecido.
17 Teke ono, Jisọsu kuru Lázarọsu; mee ya; yọ nọdu ndzụ ọdo; shi l'ẹke, e liru iya lụfuta ono b'a ha l'igweligwe nọdu l'ẹke ono. Yọ bụru igweligwe ndu ono, nọ l'ẹke ono bẹ je ekfukashiaru ndu ọdo iphe ono, meru nụ ono.
17 A multidão que estava com Jesus quando ele havia chamado Lázaro para fora do túmulo e o tinha ressuscitado espalhou a notícia do que tinha acontecido.
18 Ọo ya kparu iphe mkporo-ọha zafụru bya iya ndzuta. Ẹphe nụhawaru l'ọo Jisọsu bẹ meru iphe ono, dụ biribiri ono.
18 E o povo foi encontrar-se com Jesus, pois ficou sabendo que ele tinha feito esse milagre.
19 Ndu Fárisii l'asụje ibe ẹphe: “Unu lewaru l'iphe ayi ese te enwekwa ishi. Unu phụwaru ẹge ndu mgboko l'ophu zehuru etso iya.”
19 Então os fariseus disseram uns aos outros: — Não estamos conseguindo nada! Vejam! Todos estão indo com ele!
20 Ndu Girísu haru yịru lẹ ndu ono, jeru ọbaru Nchileke ẹja lẹ Jerúsalemu teke ono, aagba ajị ono.
20 Entre o povo que tinha ido a Jerusalém para tomar parte na festa, estavam alguns não judeus.
21 Ẹphe abya awukfuta Fílipu. Fílipu bụ onye Bẹtusáyida, bụ mkpụkpu nọ lẹ Gálili. Ẹphe asụ iya: “Nwoke; ?nanụ ẹge ẹphe e-me t'ẹphe lẹ Jisọsu phụ?”
21 Eles foram falar com Filipe, que era da cidade de Betsaida, na Galileia, e pediram: — Senhor, queremos ver Jesus.
22 Fílipu eje ekfuru iya Ánduru. Ánduru yẹle Fílipu ayịru je ekfuru iya Jisọsu.
22 Filipe foi dizer isso a André, e os dois foram falar com Jesus.
23 Jisọsu asụ ẹphe: “Iyaa! O ruakwaru mbụ teke aa-phụ Abụbu-Ndiphe l'ọdu-biribiri iya.
23 Então ele respondeu:
24 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'ọ kwa ẹge akpụru witu adalahụje l'alị rehu ẹwa; bụ ẹge yẹbedua nwụhufutaje. Ọ -bụru lẹ ya ta nwụhudu; bẹ ya dụlekwaa nanụ l'ọ bụ akpụru witu lanụ. Obenu lẹ ya -nwụhu; ya adụ l'ọ bụ akpụru witu lanụ ono, mekochaaru vuta; bya amịshia nebyi ono; bụ iya bụ l'igweligwe madzụ e-shi iya l'ẹka nweru ndzụ ọphungu.
24 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: se um grão de trigo não for jogado na terra e não morrer, ele continuará a ser apenas um grão. Mas, se morrer, dará muito trigo.
25 Onye yeru obu lẹ ndzụ iya etufaje iya etufa. Obenu l'onye ndzụ iya dụ ashị lẹ mgboko-a bẹ e-gude iya gbata ndzụ gbururu jeye.
25 Quem ama a sua vida não terá a vida verdadeira; mas quem não se apega à sua vida, neste mundo, ganhará para sempre a vida verdadeira.
26 Onye ọ dụ t'ọ bụru onye ejeru iya ozi; t'onye ọbu bya etsoru iya; k'ọphu bụ ẹke ya nọ t'ọ bụkwaruphu ẹke ono bẹ onye ono, ejeru iya ozi ono a-nọdu. Onye bụ onye ejeru iya ozi bẹ Nna iya a-kwabẹ ugvu.”
26 Quem quiser me servir siga-me; e, onde eu estiver, ali também estará esse meu
27 Jisọsu asụ: “Nta-a bẹ ọkpoma awakwa iya awawa. ?Bụ ngụnu bẹ ya e-kfu? ?Bụ tẹ ya sụ: ‘Nna dzọnua ya nta-a’? Tụswekwa! L'ẹke ọ bụ iphe-a, abya ememe l'oge nta-wa bẹ ya gude bya.
27 Jesus continuou:
28 Byiko; Nna menua t'a phụ ọdu-biribiri ẹpha ngu!”
28 Pai, revela a tua presença Então do céu veio uma voz, que dizia: — Eu já a revelei e a revelarei de novo.
29 Mkporo-ọha ono, vudo l'ẹke ono anụa olu ono; sụ: “L'ọ kwa igwe deru edede!”
29 A multidão que estava ali ouviu a voz e dizia que era um trovão. Outros afirmavam que um anjo tinha falado com Jesus.
30 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ kwa l'okfu ẹhu k'unubẹdua bẹ olu ono gude daa; ẹ tọ bụkwa l'okfu ẹhu kẹ yẹbedua b'e kfuturu iya.
30 Mas ele disse:
31 Ọ kwa nta-a bẹ bụ teke Nchileke e-kpe ndu mgboko-a ikpe. Ọ kwa nta-a bẹ aabya ochikpo ike k'onye ono, bụ iya bụ ishi, achị ndu mgboko-a ono.
31 Chegou a hora de este mundo ser julgado, e aquele que manda nele será expulso.
32 Teke ono, ee-shi l'alị wolia yẹbe Jisọsu eli ono bẹ ya a-tụko madzụ kpamukpamu duta t'ẹphe tsoru iya.”
32 E, quando eu for levantado da terra, atrairei todas as pessoas para mim.
33 O kfuru iya ẹge ono gude koshi ẹge ya e-shi nwụhu.
33 Ele dizia isso para indicar de que maneira ia morrer.
34 Ọha ono asụ iya: “L'ẹphe nụwaru iphe e deru l'ẹkwo ekemu: lẹ Kuráyisutu ọbu a-nọ gbururu jeye. ?Nanụhunu ẹge e gude; nggu asụ lẹ Abụbu-Ndiphe nwụhufutaje? ?Bụkpohunua onye bụ Abụbu-Ndiphe ọbu?”
34 A multidão perguntou: — A nossa
35 Jisọsu asụ ẹphe: “L'iphoro ono bụfukwaa nwanshị b'ọo-nọfuaru unu. Unu lọshinuphu ije nta-a, iphoro ono nọkwadurua unu; tẹ bẹ ọchi ba agbakfu unu. L'onye eje ije l'ẹkpuru-ọchi ta amajẹkwa ẹke, ọoda-kpu l'eshi.
35 Jesus respondeu:
36 Ọphu t'unu kweta k'iphoro ono teke iphoro ono nọkwadua swiru unu; ẹge unu a-bụru ndu bu l'ẹke iphoro nọ.”
36 Enquanto vocês têm a luz, creiam na luz para que possam viver na luz. Depois que Jesus disse isso, foi embora e se escondeu do povo.
37 Ọ bụ oswi-okfu lẹ Jisọsu mekotaru igweligwe iphe dụ biribiri l'ifu ẹphe; ọbu l'ẹphe te kwetadu l'ọo ya bụ onye ọbu, Nchileke ziru t'ọ bya ọbu;
37 Eles tinham visto Jesus fazer todos esses milagres, mas não criam nele,
38 k'ọphu iphe ono, Azáya, bụ onye nkfuchiru Nchileke kfuru ono e-rekota ẹge o kfuru iya; sụ:
38 para que se cumprisse o que disse o profeta Isaías: “Senhor, quem creu na nossa mensagem? E quem viu que era o Senhor que estava agindo?”
39 Ọo ya meru iphe ẹphe te kwetadu; kẹle Azáya kfukwaruphu ọdo; sụ:
39 Não podiam crer porque, como disse Isaías:
40 “Lẹ Nchileke mewaru ẹphe;
40 “Deus cegou os olhos deles e fechou a mente deles, para que não vejam, e não entendam, e não se voltem para ele, e sejam curados por ele.”
41 Ọ bụ Jisọsu bẹ Azáya ekfu okfu iya ono; kẹ l'ọ phụhawaruru ọdu-biribiri iya.
41 Isaías disse isso porque viu a revelação da natureza divina de Jesus e falou a respeito dele.
42 Obenu l'a dụlee l'igwe kweta l'ọo ya bụ onye ọbu, Nchileke ziru t'ọ bya ọbu; mbụ jeyekpo lẹ ndu ishi. Ọ bụlephu l'ẹphe ta dụdu ike kfufuta iya; kẹ l'ẹphe atsụkwanu ndu Fárisii egvu; e menyakwaa; e bufu ẹphe t'ẹphe ba abatajẹhe l'ụlo-ndzuko.
42 No entanto, muitos líderes judeus creram em Jesus, mas não falavam publicamente a favor dele para que os fariseus não os expulsassem da sinagoga .
43 Iphe ọbu bụ l'ẹphe ka oye ẹnya l'ajaja ọphu ndiphe aja ẹphe; karia ajaja ọphu Nchileke ga aja ẹphe.
43 Eles gostavam mais de ser elogiados pelas pessoas do que de ser elogiados por Deus.
44 Jisọsu araa ya arara: “L'onye woru onwiya ye yẹbe Jisọsu l'ẹka ta bụkwa yẹbe Jisọsu bẹ onye ọbu woru onwiya ye l'ẹka. Ọ kwa onye ono, ziru iya tẹ ya bya ono bẹ onye ọbu woru onwiya ye l'ẹka.
44 Jesus disse bem alto:
45 Onye phụru iya nụ bẹ phụakwaru onye ono, ziru iya tẹ ya bya ono.
45 Quem me vê vê também aquele que me enviou.
46 Lẹ yẹbedua byaru tẹ ya bụru iphoro l'eli mgboko-a; k'ọphu bụkwanu: onye woru onwiya ye iya l'ẹka; t'onye ono ba anọduhe l'ẹkpuru-ọchi.
46 Eu vim ao mundo como luz para que quem crê em mim não fique na escuridão.
47 Onye anụ iphe ya ekfu; too me iya ememe bẹ ya te ekpekwa ikpe; kẹle ya ta byakwa tẹ ya kpee ndiphe ikpe. Iphe ya byachiaru bụkwa tẹ ya dzọo ndiphe.
47 Se alguém ouvir a minha mensagem e não a praticar, eu não o julgo. Pois eu vim para salvar o mundo e não para julgá-lo.
48 Onye jịkaru iya nụ; jịka ọnata iphe ya ekfu bẹ nwekwaru onye e-kpe iya ikpe. Ọ bụ okfu ono, ya kfuru ono bẹ bụ onye e-kpe iya ikpe mbọku ikperazụ!
48 Quem me rejeita e não aceita a minha mensagem já tem quem vai julgá-lo. As palavras que eu tenho dito serão o juiz dessa pessoa no último dia.
49 Ishi iya abụru l'ẹ tọ bụdu ike kẹ ẹka iya bẹ ya gude ekfu. Ọ bụ Nna ono, bụ iya ziru iya tẹ ya bya ono bẹ bụ onye karu iya iphe ya e-kfu; mẹ ẹge ya e-kfu iya.
49 — Eu não tenho falado em meu próprio nome, mas o Pai, que me enviou, é quem me ordena o que devo dizer e anunciar.
50 Ya makwaruphu l'iphe ono, ọ sụru tẹ ya kfua ono anụje ndzụ gbururu jeye. Ọo ya bụ l'iphe bụ iphe ya ekfu bẹ bụlephu iphe Nna sụru tẹ ya kfua bẹ ya ekfu.”
50 E eu sei que o seu mandamento dá a vida eterna. O que eu digo é justamente aquilo que o Pai me mandou dizer.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.