João 12
Bayịburu Ikwo (IQW) vs ACF
1 Yo wudu-waa abalị ishingu t'e kpuba lẹ Ajị Esweta ono; Jisọsu ejeshia Bétani. Bétani bụ mkpụkpu, Lázarọsu bu; bụ iya bụ nwoke ono, o mejeru; yo shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ ono.
1 Foi, pois, Jesus seis dias antes da páscoa a betânia, onde estava Lázaro, o que falecera, e a quem ressuscitara dentre os mortos.
2 Jisọsu erua ẹke ono; ẹphe eshiaru iya ite ẹbyee. Yọ bụru Máta bẹ bụ onye ọphu akwashị nri; Lázarọsu yẹbedua etsoru lẹ ndu ẹphe lẹ Jisọsu tụkoru eri nri ono.
2 Fizeram-lhe, pois, ali uma ceia, e Marta servia, e Lázaro era um dos que estavam à mesa com ele.
3 Ya ndono; Méri egbeshi je ewota akpamu ọbu, ọ nọ mbụ manụ-mbeleke, e gude nadụ, guru egugu mee. Manụ ono bẹ aazụ l'oke aswa. Yo wota iya bya etee Jisọsu l'ọkpa; gude ẹgbushi, nọ iya l'ishi efucha iya ẹya. Mkpọ manụ ono atụko ụlo ono gvua kfurukfuru.
3 Então Maria, tomando um arrátel de ungüento de nardo puro, de muito preço, ungiu os pés de Jesus, e enxugou-lhe os pés com os seus cabelos; e encheu-se a casa do cheiro do ungüento.
4 Tọ dụ iya bụ; Júdasu Isukáriyọtu, bụ onye lanụ lẹ ndu etsoje ụzo iya, bụ iya bụ onye ọbu, e-mekochaa deru iya ye ọbu; atụfulephu ọnu; sụ:
4 Então, um dos seus discípulos, Judas Iscariotes, filho de Simão, o que havia de traí-lo, disse:
5 “?Bụnua ngụnu meru iphe ẹ te redu ẹgiri manụ-a erere; reta iya ụkporo pọngu lẹ pọngu iri; woru okpoga iya keeru ndu ụkpa?”
5 Por que não se vendeu este ungüento por trezentos dinheiros e não se deu aos pobres?
6 Iphe meru iphe o kfuru iya kwa l'ọ bụ onye iphura. Ọ bụ iya egudeje ẹda, ẹphe eyeje okpoga. Yoo yeje ẹka l'ẹda ono gbeta iya iphe.
6 Ora, ele disse isto, não pelo cuidado que tivesse dos pobres, mas porque era ladrão e tinha a bolsa, e tirava o que ali se lançava.
7 Jisọsu asụ iya: “Sefu nwanyi-a ọnu l'ẹhu. Haa ya t'ọ kwakọbe iphe o gude ngabẹru mbọku, ee-li yẹbe Jisọsu.
7 Disse, pois, Jesus: Deixai-a; para o dia da minha sepultura guardou isto;
8 Ndu ụkpa bẹ unu l'ẹphe nọ tekenteke. Obenu lẹ yẹbedua bẹ unu l'iya ta anọdu tekenteke.”
8 Porque os pobres sempre os tendes convosco, mas a mim nem sempre me tendes.
9 Yo be teke igweligwe ndu Ju nụru lẹ Jisọsu nọwa lẹ Bétani; ẹphe awụru jeshia ẹke ono. Ẹ tọ bụlekwaa k'ẹhu Jisọsu bẹ ẹphe gude je kpụ. Ẹphe jekwaruphu ọphu Lázarọsu, bụ iya bụ onye ono, Jisọsu meru: yo shi l'ọnwu teta nọdu ndzụ ono.
9 E muita gente dos judeus soube que ele estava ali; e foram, não só por causa de Jesus, mas também para ver a Lázaro, a quem ressuscitara dentre os mortos.
10 Ndu ishi ndu achịjeru Nchileke ẹja achịa idzu l'ẹphe e-gbukwaphu Lázarọsu.
10 E os principais dos sacerdotes tomaram deliberação para matar também a Lázaro;
11 Ishi iya abụru l'ọ bụ okfu ẹhu iya bẹ igweligwe ndu Ju anashịhu ndu ishi ẹphe; agbakashịhu ejegbaa okweta kẹ Jisọsu.
11 Porque muitos dos judeus, por causa dele, iam e criam em Jesus.
12 Yo be echile iya; igweligwe ndu ono, byaru ọgba Ajị Esweta ono anụa lẹ Jisọsu abya Jerúsalemu.
12 No dia seguinte, ouvindo uma grande multidão, que viera à festa, que Jesus vinha a Jerusalém,
13 Ẹphe achịtagbaa ẹkwo-igu; wụ-lihu bya iya ndzuta; l'atụ okokooko asụje: “Ajaja bụ kẹ Nchileke-o! Onye a gọru ọnu-ọma nụ b'ọ bụ; mbụ onye ono, Nnajiufu, bụ Nchileke ziru t'ọ bya ono. Tẹ Nchileke gọru ọnu-ọma nụ Eze ndu Ízurẹlu!”
13 Tomaram ramos de palmeiras, e saíram-lhe ao encontro, e clamavam: Hosana! Bendito o Rei de Israel que vem em nome do Senhor.
14 Ya ndono; Jisọsu abya aphụa nwa nkakfụ-ịgara bya adụgaru l'eli iya; bụ iya bụ ẹge e deru iya l'ẹkwo okfu Nchileke; sụ:
14 E achou Jesus um jumentinho, e assentou-se sobre ele, como está escrito:
15 “Unubẹ ndu Záyọnu; unu ba atsụshi egvu;
15 Não temas, ó filha de Sião; eis que o teu Rei vem assentado sobre o filho de uma jumenta.
16 Iphe ono adụkota ndu etsoje ụzo iya wujiwuji lẹ nchị l'ọdungu. Obenu l'ọ bya ebelephu teke ono, Nchileke kubataru Jisọsu l'imigwe; kwabẹ iya eze ugvu ono; ẹphe egbe bya anyata teke ono l'ẹkwo okfu Nchileke kfuru iphe ono. Mbụ; ẹphe egbe mehawaru iya nụ iphe ono, ẹkwo okfu Nchileke kfuru ono.
16 Os seus discípulos, porém, não entenderam isto no princípio; mas, quando Jesus foi glorificado, então se lembraram de que isto estava escrito dele, e que isto lhe fizeram.
17 Teke ono, Jisọsu kuru Lázarọsu; mee ya; yọ nọdu ndzụ ọdo; shi l'ẹke, e liru iya lụfuta ono b'a ha l'igweligwe nọdu l'ẹke ono. Yọ bụru igweligwe ndu ono, nọ l'ẹke ono bẹ je ekfukashiaru ndu ọdo iphe ono, meru nụ ono.
17 A multidão, pois, que estava com ele quando Lázaro foi chamado da sepultura, testificava que ele o ressuscitara dentre os mortos.
18 Ọo ya kparu iphe mkporo-ọha zafụru bya iya ndzuta. Ẹphe nụhawaru l'ọo Jisọsu bẹ meru iphe ono, dụ biribiri ono.
18 Por isso a multidão lhe saiu ao encontro, porque tinham ouvido que ele fizera este sinal.
19 Ndu Fárisii l'asụje ibe ẹphe: “Unu lewaru l'iphe ayi ese te enwekwa ishi. Unu phụwaru ẹge ndu mgboko l'ophu zehuru etso iya.”
19 Disseram, pois, os fariseus entre si: Vedes que nada aproveitais? Eis que toda a gente vai após ele.
20 Ndu Girísu haru yịru lẹ ndu ono, jeru ọbaru Nchileke ẹja lẹ Jerúsalemu teke ono, aagba ajị ono.
20 Ora, havia alguns gregos, entre os que tinham subido a adorar no dia da festa.
21 Ẹphe abya awukfuta Fílipu. Fílipu bụ onye Bẹtusáyida, bụ mkpụkpu nọ lẹ Gálili. Ẹphe asụ iya: “Nwoke; ?nanụ ẹge ẹphe e-me t'ẹphe lẹ Jisọsu phụ?”
21 Estes, pois, dirigiram-se a Filipe, que era de Betsaida da Galiléia, e rogaram-lhe, dizendo: Senhor, queríamos ver a Jesus.
22 Fílipu eje ekfuru iya Ánduru. Ánduru yẹle Fílipu ayịru je ekfuru iya Jisọsu.
22 Filipe foi dizê-lo a André, e então André e Filipe o disseram a Jesus.
23 Jisọsu asụ ẹphe: “Iyaa! O ruakwaru mbụ teke aa-phụ Abụbu-Ndiphe l'ọdu-biribiri iya.
23 E Jesus lhes respondeu, dizendo: É chegada a hora em que o Filho do homem há de ser glorificado.
24 Kamẹnu; tẹ ya karu unu: l'ọ kwa ẹge akpụru witu adalahụje l'alị rehu ẹwa; bụ ẹge yẹbedua nwụhufutaje. Ọ -bụru lẹ ya ta nwụhudu; bẹ ya dụlekwaa nanụ l'ọ bụ akpụru witu lanụ. Obenu lẹ ya -nwụhu; ya adụ l'ọ bụ akpụru witu lanụ ono, mekochaaru vuta; bya amịshia nebyi ono; bụ iya bụ l'igweligwe madzụ e-shi iya l'ẹka nweru ndzụ ọphungu.
24 Na verdade, na verdade vos digo que, se o grão de trigo, caindo na terra, não morrer, fica ele só; mas se morrer, dá muito fruto.
25 Onye yeru obu lẹ ndzụ iya etufaje iya etufa. Obenu l'onye ndzụ iya dụ ashị lẹ mgboko-a bẹ e-gude iya gbata ndzụ gbururu jeye.
25 Quem ama a sua vida perdê-la-á, e quem neste mundo odeia a sua vida, guardá-la-á para a vida eterna.
26 Onye ọ dụ t'ọ bụru onye ejeru iya ozi; t'onye ọbu bya etsoru iya; k'ọphu bụ ẹke ya nọ t'ọ bụkwaruphu ẹke ono bẹ onye ono, ejeru iya ozi ono a-nọdu. Onye bụ onye ejeru iya ozi bẹ Nna iya a-kwabẹ ugvu.”
26 Se alguém me serve, siga-me, e onde eu estiver, ali estará também o meu servo. E, se alguém me servir, meu Pai o honrará.
27 Jisọsu asụ: “Nta-a bẹ ọkpoma awakwa iya awawa. ?Bụ ngụnu bẹ ya e-kfu? ?Bụ tẹ ya sụ: ‘Nna dzọnua ya nta-a’? Tụswekwa! L'ẹke ọ bụ iphe-a, abya ememe l'oge nta-wa bẹ ya gude bya.
27 Agora a minha alma está perturbada; e que direi eu? Pai, salva-me desta hora; mas para isto vim a esta hora.
28 Byiko; Nna menua t'a phụ ọdu-biribiri ẹpha ngu!”
28 Pai, glorifica o teu nome. Então veio uma voz do céu que dizia: Já o tenho glorificado, e outra vez o glorificarei.
29 Mkporo-ọha ono, vudo l'ẹke ono anụa olu ono; sụ: “L'ọ kwa igwe deru edede!”
29 Ora, a multidão que ali estava, e que a ouvira, dizia que havia sido um trovão. Outros diziam: Um anjo lhe falou.
30 Jisọsu asụ ẹphe: “Ọ kwa l'okfu ẹhu k'unubẹdua bẹ olu ono gude daa; ẹ tọ bụkwa l'okfu ẹhu kẹ yẹbedua b'e kfuturu iya.
30 Respondeu Jesus, e disse: Não veio esta voz por amor de mim, mas por amor de vós.
31 Ọ kwa nta-a bẹ bụ teke Nchileke e-kpe ndu mgboko-a ikpe. Ọ kwa nta-a bẹ aabya ochikpo ike k'onye ono, bụ iya bụ ishi, achị ndu mgboko-a ono.
31 Agora é o juízo deste mundo; agora será expulso o príncipe deste mundo.
32 Teke ono, ee-shi l'alị wolia yẹbe Jisọsu eli ono bẹ ya a-tụko madzụ kpamukpamu duta t'ẹphe tsoru iya.”
32 E eu, quando for levantado da terra, todos atrairei a mim.
33 O kfuru iya ẹge ono gude koshi ẹge ya e-shi nwụhu.
33 E dizia isto, significando de que morte havia de morrer.
34 Ọha ono asụ iya: “L'ẹphe nụwaru iphe e deru l'ẹkwo ekemu: lẹ Kuráyisutu ọbu a-nọ gbururu jeye. ?Nanụhunu ẹge e gude; nggu asụ lẹ Abụbu-Ndiphe nwụhufutaje? ?Bụkpohunua onye bụ Abụbu-Ndiphe ọbu?”
34 Respondeu-lhe a multidão: Nós temos ouvido da lei, que o Cristo permanece para sempre; e como dizes tu que convém que o Filho do homem seja levantado? Quem é esse Filho do homem?
35 Jisọsu asụ ẹphe: “L'iphoro ono bụfukwaa nwanshị b'ọo-nọfuaru unu. Unu lọshinuphu ije nta-a, iphoro ono nọkwadurua unu; tẹ bẹ ọchi ba agbakfu unu. L'onye eje ije l'ẹkpuru-ọchi ta amajẹkwa ẹke, ọoda-kpu l'eshi.
35 Disse-lhes, pois, Jesus: A luz ainda está convosco por um pouco de tempo. Andai enquanto tendes luz, para que as trevas não vos apanhem; pois quem anda nas trevas não sabe para onde vai.
36 Ọphu t'unu kweta k'iphoro ono teke iphoro ono nọkwadua swiru unu; ẹge unu a-bụru ndu bu l'ẹke iphoro nọ.”
36 Enquanto tendes luz, crede na luz, para que sejais filhos da luz. Estas coisas disse Jesus e, retirando-se, escondeu-se deles.
37 Ọ bụ oswi-okfu lẹ Jisọsu mekotaru igweligwe iphe dụ biribiri l'ifu ẹphe; ọbu l'ẹphe te kwetadu l'ọo ya bụ onye ọbu, Nchileke ziru t'ọ bya ọbu;
37 E, ainda que tinha feito tantos sinais diante deles, não criam nele;
38 k'ọphu iphe ono, Azáya, bụ onye nkfuchiru Nchileke kfuru ono e-rekota ẹge o kfuru iya; sụ:
38 Para que se cumprisse a palavra do profeta Isaías, que diz: Senhor, quem creu na nossa pregação? E a quem foi revelado o braço do Senhor?
39 Ọo ya meru iphe ẹphe te kwetadu; kẹle Azáya kfukwaruphu ọdo; sụ:
39 Por isso não podiam crer, entào Isaías disse outra vez:
40 “Lẹ Nchileke mewaru ẹphe;
40 Cegou-lhes os olhos, e endureceu-lhes o coração, A fim de que não vejam com os olhos, e compreendam no coração, E se convertam, E eu os cure.
41 Ọ bụ Jisọsu bẹ Azáya ekfu okfu iya ono; kẹ l'ọ phụhawaruru ọdu-biribiri iya.
41 Isaías disse isto quando viu a sua glória e falou dele.
42 Obenu l'a dụlee l'igwe kweta l'ọo ya bụ onye ọbu, Nchileke ziru t'ọ bya ọbu; mbụ jeyekpo lẹ ndu ishi. Ọ bụlephu l'ẹphe ta dụdu ike kfufuta iya; kẹ l'ẹphe atsụkwanu ndu Fárisii egvu; e menyakwaa; e bufu ẹphe t'ẹphe ba abatajẹhe l'ụlo-ndzuko.
42 Apesar de tudo, até muitos dos principais creram nele; mas não o confessavam por causa dos fariseus, para não serem expulsos da sinagoga.
43 Iphe ọbu bụ l'ẹphe ka oye ẹnya l'ajaja ọphu ndiphe aja ẹphe; karia ajaja ọphu Nchileke ga aja ẹphe.
43 Porque amavam mais a glória dos homens do que a glória de Deus.
44 Jisọsu araa ya arara: “L'onye woru onwiya ye yẹbe Jisọsu l'ẹka ta bụkwa yẹbe Jisọsu bẹ onye ọbu woru onwiya ye l'ẹka. Ọ kwa onye ono, ziru iya tẹ ya bya ono bẹ onye ọbu woru onwiya ye l'ẹka.
44 E Jesus clamou, e disse: Quem crê em mim, crê, não em mim, mas naquele que me enviou.
45 Onye phụru iya nụ bẹ phụakwaru onye ono, ziru iya tẹ ya bya ono.
45 E quem me vê a mim, vê aquele que me enviou.
46 Lẹ yẹbedua byaru tẹ ya bụru iphoro l'eli mgboko-a; k'ọphu bụkwanu: onye woru onwiya ye iya l'ẹka; t'onye ono ba anọduhe l'ẹkpuru-ọchi.
46 Eu sou a luz que vim ao mundo, para que todo aquele que crê em mim não permaneça nas trevas.
47 Onye anụ iphe ya ekfu; too me iya ememe bẹ ya te ekpekwa ikpe; kẹle ya ta byakwa tẹ ya kpee ndiphe ikpe. Iphe ya byachiaru bụkwa tẹ ya dzọo ndiphe.
47 E se alguém ouvir as minhas palavras, e não crer, eu não o julgo; porque eu vim, não para julgar o mundo, mas para salvar o mundo.
48 Onye jịkaru iya nụ; jịka ọnata iphe ya ekfu bẹ nwekwaru onye e-kpe iya ikpe. Ọ bụ okfu ono, ya kfuru ono bẹ bụ onye e-kpe iya ikpe mbọku ikperazụ!
48 Quem me rejeitar a mim, e não receber as minhas palavras, já tem quem o julgue; a palavra que tenho pregado, essa o há de julgar no último dia.
49 Ishi iya abụru l'ẹ tọ bụdu ike kẹ ẹka iya bẹ ya gude ekfu. Ọ bụ Nna ono, bụ iya ziru iya tẹ ya bya ono bẹ bụ onye karu iya iphe ya e-kfu; mẹ ẹge ya e-kfu iya.
49 Porque eu não tenho falado de mim mesmo; mas o Pai, que me enviou, ele me deu mandamento sobre o que hei de dizer e sobre o que hei de falar.
50 Ya makwaruphu l'iphe ono, ọ sụru tẹ ya kfua ono anụje ndzụ gbururu jeye. Ọo ya bụ l'iphe bụ iphe ya ekfu bẹ bụlephu iphe Nna sụru tẹ ya kfua bẹ ya ekfu.”
50 E sei que o seu mandamento é a vida eterna. Portanto, o que eu falo, falo-o como o Pai mo tem dito.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.