Isaías 37

Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Onye eze ono mbụ Hezekáya anụlephu iphemiphe ọbule ono; bya alaa uwe iya tarara; bya achịta uwe-aphụ yee; yọ bụru iya oje l'eze-ụlo Nchileke.
1 Assim que o rei Ezequias ouviu o que eles contaram, rasgou as suas roupas em sinal de tristeza, vestiu uma roupa feita de pano grosseiro e foi para o Templo do Senhor .
2 Yọ bya ezia Ẹliyakimu, bụ onye ishi l'ufu-eze yẹle Shebuna, bụ o-de-ẹkwo; mẹ ndu ọphu ka ọburu ọgurenya lẹ ndu achịjeru Nchileke ẹja; ẹphe ha eyekota uwe-aphụ jekfushia onye nkfuchiru Nchileke ono, bụ Azáya Emọzu.
2 Ele mandou que Eliaquim, o encarregado do palácio, Sebna, o escrivão, e os sacerdotes mais idosos fossem falar com o profeta Isaías, filho de Amoz. Eles também estavam vestindo roupa feita de pano grosseiro.
3 Ẹphe eje asụ iya: “Ọwaa iphe Hezekáya kfuru; ọ sụru: Ntanụ bụ eswe iphe-ẹhuka; mẹ eswe ọbaru madzụ mba; bya abụru eswe, ome madzụ iphe-iphere. Mbụ ọo-dụlephu l'ọ bụ ụnwu, yeru ishi tọ dụhe ume nne ẹphe e-gude mụa ẹphe.
3 A mensagem que o rei mandou entregar a Isaías foi esta: “Hoje, é um dia de sofrimento; nós estamos sendo castigados e estamos envergonhados. Somos como uma mulher que está para dar à luz, mas não tem forças para isso.
4 O nweru ẹge ọo-dụ Ojejoje, bụ Nchileke ngu anụwa iphe eze onye ishi ndu sọja ono kfuru, bụ onye nnajiufu iya, bụ eze ndu Asiriya yeru t'ọ bya ekfurushia Nchileke; mbụ l'ọo-baru iya m̀bà l'okfu ono, Ojejoje, bụ Nchileke ngu nụru ono. Ọo ya bụ t'i kfuru nụ Nchileke l'okfu ẹhu nwa ndu ọphu wafụru nụ.”
4 O rei da Assíria nos mandou o chefe do seu exército para insultar o Deus vivo. Que o Senhor , nosso Deus, ouça esses insultos e castigue quem os disse! Portanto, ore a Deus pelas pessoas do nosso povo que ainda estão vivas.”
5 Yo be teke ndu ono, shi l'ẹke Hezekáya ono byakfutaru Azáya;
5 Isaías recebeu a mensagem do rei Ezequias
6 Azáya asụ ẹphe: “Unu je asụ nnajiufu unu ẹge-a: ‘Ọwaa iphe Ojejoje ekfu: T'ẹ b'ị watakwa ọtsu egvu l'iphe ono, ị nụru ono; mbụ ekfurushi ono, ndu ozi eze ndu Asiriya kfurushiru ya ono.
6 e mandou esta resposta: “O Senhor Deus diz que o senhor não deve deixar que os assírios o assustem, dizendo que Deus não pode salvá-lo.
7 Lekwaa; lẹ ya e-me t'ọ wata ọtsu egvu; k'ọphu bụ: ọ -nụa nwa kekfukekfu; yọ gbaru lashia alị iya. Ya e-me t'e gude ogu-mbeke gbua ya l'alị iya gẹdegede.’ ”
7 Deus vai fazer o rei da Assíria ouvir uma notícia que o fará voltar para a terra dele e Deus vai fazer com que ele seja morto ali.”
8 Yo be teke eze onye ishi ndu sọja ndu Asiriya ono nụru l'eze ndu Asiriya ta nọhedu lẹ mkpụkpu Lakíshi; yọ lashia azụ je aphụa l'eze alụshiwa mkpụkpu Libina ọgu.
8 O oficial assírio soube que o rei da Assíria havia saído de Laquis e que estava lutando contra a cidade de Libna. Portanto, foi até lá para falar com ele.
9 Ya ndono; a bya ezia Senákeribu lẹ Tirihaka, bụ onye Kúshi; mbụ eze ndu Íjiputu bẹ yẹle ndibe iya adzọokwa abya iya ọlushi ọgu. Yọ nụa ya bya ezia ndu ozi sụ t'e je ezia Hezekáya sụ iya-a:
9 O rei ouviu dizer que o exército dos egípcios, comandado pelo rei Tiraca, da Etiópia, vinha vindo para atacá-lo. Então mandou uma carta para o rei Ezequias, de Judá.
10 “Iphe unu e-kfuru Hezekáya; mbụ eze ndu Júda ndọ-ọ; unu sụ iya-a: Unu sụ iya t'ẹ b'ọ kwekwa t'agwa, ị tukoberu ishi dephua ngu; l'ọ sụru ngu l'ẹ tọ dụdu iphe e-me tẹ Jerúsalemu laa eze ndu Asiriya l'ẹka.
10 A carta dizia assim: “O seu deus, em quem você confia, lhe disse que Jerusalém não vai cair nas minhas mãos; mas não deixe que ele o engane.
11 ?Ọ kwa l'ị nụru-a ẹge eze ndu Asiriya emeje ndu mkpụkpu ọdo; mbụ l'o gbugeje ẹphe l'ẹphe ha. Nggụbedua; ?l'ịi-wa-a?
11 Você já ouviu falar daquilo que um rei assírio faz com qualquer país que ele resolve destruir? Por acaso, você pensa que poderá escapar?
12 Iphe bụ mbakeshi ono, ochechoroche mu phẹ gbushikotaru ono; agwa ẹphe ono; ?ọ dzọfutaru ẹphe tọo? Mbụ agwa ndu Gozanu; mẹ kẹ ndu Háranu; mẹ kẹ ndu Rezefu yẹle kẹ ndu Ídẹnu, bụ ndu shi nọdu lẹ Telasa.
12 Os meus antepassados destruíram as cidades de Gozã, Harã e Rezefe e mataram o povo de Éden, que morava em Telassar, e nenhum dos seus deuses os pôde salvar.
13 ?Bụ awe bẹ eze ndu Hámatu nọ nta; mẹ eze ndu Apadu; mẹ eze ndu Sefavemu; mẹ lẹ kẹ ndu Hena yẹle kẹ ndu Iva?”
13 Onde estão os reis das cidades de Hamate, de Arpade, de Sefarvaim, de Hena e de Iva?”
14 Tọ dụ iya bụ; Hezekáya abya anata ndu ono, e ziru ono ẹkwo; bya eworu iya gụa. Gụebetsua ya bahụ l'eze-ụlo Nchileke je eworu iya sụsaa l'ifu Ojejoje.
14 O rei Ezequias recebeu a carta das mãos dos mensageiros e a leu. Depois, foi até o Templo, pôs a carta ali, na presença de Deus, o Senhor ,
15 Hezekáya abya agụru nụ Ojejoje; sụ iya:
15 e orou assim:
16 “Nggụbe Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike; nggụbe Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu; onye aba-eze iya nọ l'eli cherobimu. Ọ bụ ngu nwẹnkinyi bụ Nchileke, nwekota alị-eze ndu mgboko mgburumgburu. Ọ bụ nggu meru igwe mee mgboko.
16 — Ó Senhor Todo-Poderoso, Deus de Israel, que estás sentado no teu trono que fica acima dos querubins ! Só tu és Deus e governas todos os reinos do mundo. Tu criaste o céu e a terra.
17 Ngabẹ nchị nggụbe Ojejoje, nụkpoduduphu. Kpuha ẹnya ngu ẹphe labụ phụkpoduduphu. Gebekpoduduphu nchị nụa okfu, Senákeribu ziru t'a bya egude kfurushia nggụbe Nchileke, nọ ndzụ.
17 Ó Senhor , olha para o que está acontecendo com a gente. Escuta todas as coisas que Senaqueribe está dizendo a fim de insultar a ti, o Deus vivo.
18 “Nggụbe Ojejoje; ọ bụkwa oswi-okfu l'eze ndu Asiriya gbushikotawaru ndu-a; mebyishikota alị ẹphe;
18 Todos nós sabemos, ó Deus, que os reis da Assíria destruíram muitas nações, arrasaram as suas terras
19 bya achịkotawaru agwa ẹphe yekota l'ọku; kẹ l'ẹphe ta bụdu ọkpobe iphe. Ọ bụ nkụ; mẹ mkpuma, madzụ gude ẹka mecha bẹ ẹphe bụ.
19 e queimaram os seus deuses, que não eram deuses de verdade e sim imagens de madeira e de pedra, feitas por mãos humanas.
20 Nta-a; nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke ayi dzọoru ayi l'ẹka iya; k'ọphu iphe bụkpo ndu alị-eze l'ọ ha, nọkota lẹ mgboko a-maru l'ọ bụ nggu nwẹnkinyi; nggụbe Ojejoje bẹ bụ Nchileke.”
20 Agora, ó Senhor , nosso Deus, salva-nos dos assírios, a fim de que todas as nações do mundo fiquem sabendo que só tu, ó Senhor , és Deus.
21 Tọ dụ iya bụ; Azáya Emọzu abya ezia ozi t'e je ezia Hezekáya; sụ iya: “Ọwaa iphe Ojejoje; mbụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu ekfu ndọ-ọ. Ọ sụru: Keshinu i kfuru mu okfu Senákeribu, eze ndu Asiriya;
21 Então Isaías mandou uma mensagem para o rei Ezequias. Nela, ele dizia que em resposta à oração do rei,
22 ọwaa iphe mụbe Ojejoje kfuru l'okfu ẹhu Senákeribu: Ụnwegirima Záyọnu achị unu ọchi; tọ dụ iphe ẹphe gụberu ngu. Ụnwegirima Jerúsalemu ekwe l'ishi l'ishi l'ẹke ịigba ọso ndzụ.
22 o Senhor , o Deus de Israel, tinha dito o seguinte: “A cidade de Jerusalém ri e caçoa de você, Senaqueribe.
23 ?Bụnaa onye shi ekfuru mu ririri-a; mbụ; onye shi ekfurushi mu-a? ?Bụ onye b'i ba okfu; mbụ; bụ onye b'i keru ẹnya? Ọ kwa mụbe onye nsọ kẹ ndu Ízurẹlu!
23 A quem você pensa que ofendeu e insultou? De quem zombou? Você fez tudo isso contra mim, o Santo Deus de Israel.
24 I ziru ndu ozi ngu; ẹphe abya ekfuaru mu ririri. Nggu abya asụkwaphu l'ị chịwa igweligwe ụgbo-ịnya ọgu ngu je anọdu l'ọnungonu eze ugvu. Mbụ l'i nyiruwaru ọnungonu ugvu Lébanọnu. Oshi sida ndu ọphu katsụa ogologo b'i gbutsushiwaru; jeyekpo l'oshi payịnu iya ndu ọphu katsụa mma; bya ejeruwa ẹke ọ katsụa l'eli; mẹ l'ẹke ọswa iya katsụa ọdu mma.
24 Você me mandou os seus oficiais para se gabarem de que com os seus muitos carros de guerra você conquistou as mais altas montanhas do Líbano. Você se gabou de ter cortado os mais altos cedros e os melhores ciprestes e de ter chegado até os lugares mais distantes das florestas.
25 Mbụ l'ị tụshiwaru wẹlu l'alị ndu ọdo; bya angụa ya mini; l'i dzọkotaru ọkpa l'iphe bụ mini, nọtsua lẹ nggele, nọ l'alị ndu Íjiputu; ẹphe atashịhukota.
25 Você se gabou de ter cavado poços em terras estrangeiras e de ter bebido água deles. Gabou-se também de que os pés dos seus soldados fizeram secar o rio Nilo.
26 “Mbụ; ?tịi nụbudua ya: L'ọ bụru teke teru ẹnya bẹ mu kfuru l'ọ bụ ẹge ono bẹ ọo-dụ; mbụ l'ọ bụru lẹ teke ndiche bẹ mu chịru idzu iya. Yo be nta-a; mu abya emee ya ememe; mbụ mee; nggu eworu mkpụkpu, a kpụshiru ike mebyishia; yọ bụru ikpo mkpuma.
26 “Por acaso, você não sabe que fui eu que planejei tudo isso há muito tempo e agora fiz tudo acontecer? Eu dei a você o poder de fazer cidades cercadas de muralhas virarem montões de entulho.
27 Ndu bu iya nụ, bụ ndu ike ta nọdu; b'i mewaru; ẹphe ta mahẹ ụzo eshishi iya. Mbụ l'i mewaru; ẹphe ta mahẹ iphe ẹphe eme ememe. Ẹphe abya adụ l'ọ bụ iphe a kụru l'okfu; l'ọ bụ iphe ruru iru ọphungu; mbụ dụ l'ọ bụ ẹwu, furu l'eli ikfụlo, anwụ chigbushiruru l'ẹ b'o viribe eviribe.
27 Por isso, os seus moradores ficaram fracos e andaram cheios de medo e de vergonha. Eles ficaram como o capim do campo e a erva verde e como a erva que cresce nos telhados e que seca quando o vento quente do leste sopra nele.
28 “Obenu lẹ nggụbedua bẹ yẹbe Nchileke maru maghee ngu amaghe. Ya maru teke ịidugaru adụgaru; maru teke ịilufu alụfu; bya amaru teke ịibata abata. Ya maru ẹge iitsutaberu iya ẹka l'ọkpoma.
28 “Mas eu conheço você muito bem; sei o que você faz e aonde vai. Sei que você me odeia.
29 Keshinu i gbe adajiru mu ndaji; mbụ; k'ọphu ẹjo iphe i kfuru mu ruwaru mu lẹ nchị bẹ mu a-bya eworu ịkokoro dzụbe ngu l'imi; woru mkpụrukpu-ígwè ye ngu ọnu l'ọ bụ ịnya. Mu e-mee ngu t'i shikwaphu ụzo ọphu i shiru teke ị bya lata azụ.
29 Eu soube do seu ódio e do seu orgulho, e agora vou pôr uma argola no seu nariz e um freio na sua boca, e farei você voltar pelo mesmo caminho por onde veio.”
30 “A -bya lẹ nggụbedua; Hezekáya; ọwaa iphe a-bụru ngu iphe-ọhubama: Afa-a bụ iphe, daru ẹda bẹ ịi-nọdu eri. Afa, tso iya nụ bụkwaphu iphe shi l'iphe daru ẹda ono; bẹ a-bụ nri ngu. O -be l'afa k'ẹto ya; kọkwaa okfu; kpata iphe ị kọru iya. Gbaa mgbo vayịnu; ria akpụru, e-shi iya nụ.
30 Então Isaías disse ao rei Ezequias: — Este é o sinal daquilo que vai acontecer: neste ano e no ano que vem, vocês terão para comer somente o que nascer por si mesmo, sem ser plantado. Mas no ano seguinte vocês poderão semear e colher cereais e também plantar
31 Mbụ ẹge-a; nwa ndu, a-phọdu nụ lẹ ndu Júda ono bẹ agbabe ọgvu l'ime alị; bya amịshia nebyi l'elikoro;
31 As pessoas de Judá que não tiverem morrido vão florescer como plantas que firmam as suas raízes na terra e dão frutas.
32 kẹ l'oo-nweru nwa ndu a-phọdu nụ lẹ Jerúsalemu. Ndu, wafụru l'ọgu a-phọdu lẹ Ugvu Záyọnu. Yọ bụru Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike e-gude ẹge ọ phụ-be iya l'ẹhu mee ya.
32 Pois ficará gente em Jerusalém e no monte Sião porque o Senhor Todo-Poderoso resolveu fazer com que isso aconteça.
33 “Ọo ya bụ; ọwaa iphe Ojejoje ekfu l'ẹhu eze ndu Asiriya. Ọ sụru: ‘Lẹ ya taa bahụkwa lẹ mkpụkpu-a; ya taa gba m'ọo akfụ lanụ l'ẹke-a. Ẹ too gudekwa iphe mgbochita abya iya l'ifu. Ọphu ndu sọja iya 'akpadu iya ose-ọgu.
33 Isaías continuou: — Portanto, o
34 Oo-shikwa ọphu o shi lashia. Ọ -bụru mkpụkpu ọwaa b'ẹ too yekwa ishi eyeye lẹ phuu. Ọ bụ iphe mụbe Ojejoje kfuru ndono.
34 O rei da Assíria vai voltar pelo mesmo caminho por onde veio, sem ter entrado nesta cidade.
35 Sụa; mu a-gbaru mkpụkpu-a ọdzori dzọo ya l'okfu ẹpha mu; mẹ okfu ẹpha Dévidi, bụ nwozi mu!’ ”
35 Eu defenderei e protegerei esta cidade por causa da minha honra e por causa da promessa que fiz ao meu servo Davi. Eu, o Senhor , falei.”
36 Tọ dụ iya bụ; ojozi-imigwe, shi l'ẹka Ojejoje atụgbulephu jeshia l'ọdu sọja ndu Asiriya; je egbushia ụkporo ụnu ndu sọja ugbo ụkporo l'ẹto l'ụnu ẹbo l'ụkporo iri. Ya ndono; e tehushia l'ụtsu; odzu azẹwa rẹkperekpe.
36 Então o Anjo do Senhor foi até o acampamento dos assírios e matou cento e oitenta e cinco mil soldados. De manhã, os que sobraram viram os corpos dos mortos.
37 Tọ dụ iya bụ; Senákeribu, bụ eze ndu Asiriya afọkashia ụlo-ẹ́kwà iya; yọ bụru iya alala. Yọ lashia Nínive je anọdu.
37 Aí Senaqueribe, o rei da Assíria, se retirou, voltou para Nínive e ficou lá.
38 Yo be ujiku lanụ; yọ nọdu l'agwa nte iya, aza Nịsuroku; ụnwu iya, ẹpha ẹphe bụ Adụrameleku; yẹ Sharéza eje egude ogu-mbeke gbuta iya tụa. Ẹphe egbuebe iya gbaru lashia alị Araratu. Ya ndono; nwatibe iya; mbụ Esahadọnu abya abụru eze l'ọzori iya.
38 Certo dia, quando ele estava adorando no templo do seu deus Nisroque, os seus filhos Adrameleque e Sarezer o mataram à espada e fugiram para a terra de Ararate. Outro filho seu, chamado Esar-Hadom, ficou no lugar dele como rei.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Isaías 37, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.