Gênesis 45

Bayịburu Ikwo (IQW) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Ya ndono; Jósẹfu ta dụhe ike kpade onwiya l'ẹke ndu, ejeru iya ozi nọ; yo chia mkpu; sụ t'e mee t'onyemonye ọbule lụfu iya l'ifu. Ẹphe awụfu; to nwehe onye yẹle iya nọkwadu l'ẹke ono. Ọ bụ teke b'o meru t'ụnwunna iya maru onye ya bụ.
1 Então, José, não se podendo conter diante de todos os que estavam com ele, bradou: Fazei sair a todos da minha presença! E ninguém ficou com ele, quando José se deu a conhecer a seus irmãos.
2 Yọ wata ẹkwa; rashịa ya ike; k'ọphu bụ lẹ ndu Íjiputu nụru iya; ndibe Fero anụkwaa ya phụ.
2 E levantou a voz em choro, de maneira que os egípcios o ouviam e também a casa de Faraó.
3 Jósẹfu asụ ụnwunna iya ono: “L'ọ kwa yẹbedua bụ Jósẹfu! Nna iya; ?ọ nọkwadua ndzụ?” Yọ kpọo ụnwunna iya ono okfu; kẹ l'egvu gudekotaru ẹphe.
3 E disse a seus irmãos: Eu sou José; vive ainda meu pai? E seus irmãos não lhe puderam responder, porque ficaram atemorizados perante ele.
4 Jósẹfu abya asụ ẹphe t'ẹphe kpịrita iya ntse. Ẹphe ekwe bya akpịrita. Yọ sụ ẹphe: “L'ọ kwa yẹbedua bụ nwanna unu phụ; mbụ Jósẹfu ono, unu reru ndu Íjiputu ono.”
4 Disse José a seus irmãos: Agora, chegai-vos a mim. E chegaram-se. Então, disse: Eu sou José, vosso irmão, a quem vendestes para o Egito.
5 Wo ẹphe: “Unu ba awakwa obu; ọphu unu 'atakwa onwunu ụta; k'erere, unu reru iya. Kẹ l'ọ kwa ẹge ee-shi t'a dzọo ndiphe ndzụ kparu iphe Nchileke zifuru iya tẹ ya vuru unu ụzo bya.
5 Agora, pois, não vos entristeçais, nem vos irriteis contra vós mesmos por me haverdes vendido para aqui; porque, para conservação da vida, Deus me enviou adiante de vós.
6 Ọwaa kwewa afa ẹbo, ẹjo-ẹgu-a mewaru l'alị-a. L'ime afa ise ọphu abya nụ b'ẹ to nwekwa onye emebe iphe l'alị; k'ọphu ọ bụru k'akpata iya.
6 Porque já houve dois anos de fome na terra, e ainda restam cinco anos em que não haverá lavoura nem colheita.
7 Ọ bụ Nchileke zifuru yẹbe Jósẹfu tẹ ya vuru unu ụzo bya; k'ọphu ya e-me t'eri unu phọdu lẹ mgboko; mekwaaphu t'unu lẹ ndu eri unu dụ l'igwe wafụ.
7 Deus me enviou adiante de vós, para conservar vossa sucessão na terra e para vos preservar a vida por um grande livramento.
8 “Ọo ya bụ; l'ẹ tọ bụkwa unubẹdua bẹ ziru iya tẹ ya bya ẹke-a; ọ kwa Nchileke. Ọ bụ Nchileke ono meru iya; ya anọdu ọnodu nna Fero; mee ya; ya abụru ishi l'ufu eze; bụkwaru iya phụ l'alị Íjiputu l'ọ ha.
8 Assim, não fostes vós que me enviastes para cá, e sim Deus, que me pôs por pai de Faraó, e senhor de toda a sua casa, e como governador em toda a terra do Egito.
9 Nta-a bụkwa t'unu tụgbua ẹgwegwa je ekfuru nna iya: ‘Lẹ nwatibe iya; mbụ Jósẹfu sụru lẹ Nchileke mewaru yẹbe Jósẹfu onye ishi ndu Íjiputu kpamukpamu. T'ọ byalẹkwaphu nta-a lakfuta iya; t'ẹ b'o jekwa ọkpo ụkfu!
9 Apressai-vos, subi a meu pai e dizei-lhe: Assim manda dizer teu filho José: Deus me pôs por senhor em toda terra do Egito; desce a mim, não te demores.
10 Ẹke oo-buru bụ lẹ Gọ́shenu ẹke yẹbedua yẹle ụnwu iya; mẹ ụnwu nwanwa iya e-bunyabe iya ebunyabe; mbụ jeye l'atụru iya; eswi iya; mẹwaru iphemiphe ọbule, unu nweru enweru l'ọ ha.
10 Habitarás na terra de Gósen e estarás perto de mim, tu, teus filhos, os filhos de teus filhos, os teus rebanhos, o teu gado e tudo quanto tens.
11 I -nọdu lẹ Góshẹnu bẹ ya e-leta ngu ẹnya; kẹ l'ẹjo-ẹgu-a, byaru nụ-a e-mefukwaa afa ise nta-a. Ọdumeka bẹ yẹbedua; ndibe iya; mẹ iphemiphe ọbule, bụ nk'iya bẹ ẹgu e-gbukwa.’
11 Aí te sustentarei, porque ainda haverá cinco anos de fome; para que não te empobreças, tu e tua casa e tudo o que tens.
12 “Unubẹdua l'onwunu jeye lẹ nwunne iya; mbụ Bénjaminu gudewa ẹnya unu ele l'ọ bụ yẹbedua, bụ Jósẹfu gẹdegede ekfu okfu-a anụ unu.
12 Eis que vedes por vós mesmos, e meu irmão Benjamim vê também, que sou eu mesmo quem vos fala.
13 Unu kọoru nna iya k'egbe ugvu, a kwabẹru yẹbe Jósẹfu lẹ Íjiputu; mẹ k'iphemiphe ọbule, unu phụkotaru l'onwunu. Unu dutakwa nna iya bya ẹke-a ẹgwegwa!”
13 Anunciai a meu pai toda a minha glória no Egito e tudo o que tendes visto; apressai-vos e fazei descer meu pai para aqui.
14 Yọ bya agbakụa nwunne iya; mbụ Bénjaminu ẹka l'olu; wata ọra ẹkwa. Bénjaminu arụkotakwa iya phụ; wata ẹkwa nk'iya.
14 E, lançando-se ao pescoço de Benjamim, seu irmão, chorou; e, abraçado com ele, chorou também Benjamim.
15 Jósẹfu abya anmakọta ụnwanna iya ono akpa l'ẹphe ha; l'arakwaphụ ẹkwa. E metsua yẹle ụnwanna iya ono abya akọo akọ.
15 José beijou a todos os seus irmãos e chorou sobre eles; depois, seus irmãos falaram com ele.
16 Nzi abya erua kẹ Fero lẹ unwunne Jósẹfu bẹ byaru nụ; ẹhu atsọo Fero yẹle ndu ozi iya l'ẹphe ha ẹna.
16 Fez-se ouvir na casa de Faraó esta notícia: São vindos os irmãos de José; e isto foi agradável a Faraó e a seus oficiais.
17 Fero asụ Jósẹfu: “T'o kfuru ụnwanna iya phẹ t'ẹphe gwoo ivu ẹphe doo l'eli elu ẹphe; la Kénanu;
17 Disse Faraó a José: Dize a teus irmãos: Fazei isto: carregai os vossos animais e parti; tornai à terra de Canaã,
18 je eduta nna ẹphe; mẹ ndibe ẹphe kpamukpamu gude bya. Ya a-nụ ẹphe alị Íjiputu ẹke ọphu kakọta mma; k'ọphu ẹphe e-buru iya l'eriji ẹpho.
18 tomai a vosso pai e a vossas famílias e vinde para mim; dar-vos-ei o melhor da terra do Egito, e comereis a fartura da terra.
19 Kfuru ẹphe t'ẹphe pata ụgbo-ịnya ndu Íjiputu gude je achịta ụnwegirima ẹphe; unyomu ẹphe; mẹ nna ẹphe bya.
19 Ordena-lhes também: Fazei isto: levai da terra do Egito carros para vossos filhinhos e para vossas mulheres, trazei vosso pai e vinde.
20 T'ẹphe ba yọkwa ọshi ẹge ẹphe e-me iphe, ẹphe a-ha l'ufu; kẹ l'iphe, bụ alị, katsụkpo mma lẹ Íjiputu a-bụru nk'ẹphe.”
20 Não vos preocupeis com coisa alguma dos vossos haveres, porque o melhor de toda a terra do Egito será vosso.
21 Tọ dụ iya bụ; ụnwu Ízurẹlu abya emee ẹge ono, Fero kfuru ono. Jósẹfu abya anụ ẹphe ụgbo-ịnya ẹge ono, Fero kfuru ono; bya anụkwaphu ẹphe nri, ẹphe e-ri l'ije ẹphe ono.
21 E os filhos de Israel fizeram assim. José lhes deu carros, conforme o mandado de Faraó; também lhes deu provisão para o caminho.
22 Yọ bya anụkota ẹphe uwe ọphungu iche l'iche. Bénjaminu b'ọ nụru ụkporo mkpọla-ọcha iri l'ise; ọwaa uwe, dụ iche iche ụzo ise.
22 A cada um de todos eles deu vestes festivais, mas a Benjamim deu trezentas moedas de prata e cinco vestes festivais.
23 Iphe ọ nụru t'a nụ nna iya bụ: nkakfụ-ịgara iri, e dojishiru iphe katsụkpo mma lẹ Íjiputu edoji; mẹ nne nkakfụ-ịgara iri, e dojikotaru witu; buredi; mẹwaru iphe ọdo, nna iya a-nọdu eri l'ụzo teke ọo-nọdu abya.
23 Também enviou a seu pai dez jumentos carregados do melhor do Egito, e dez jumentos carregados de cereais e pão, e provisão para o seu pai, para o caminho.
24 E metsua; yọ bya edube ụnwanna iya ono; ẹphe alashia. Yọ sụ ẹphe t'ẹphe ba aswọkwa ụswo l'esu-ụzo.
24 E despediu os seus irmãos. Ao partirem, disse-lhes: Não contendais pelo caminho.
25 Tọ dụ iya bụ; ẹphe egbeshi lẹ Íjiputu; yọ bụru ẹphe ọla kẹ nna ẹphe; mbụ Jékọpu l'alị Kénanu.
25 Então, subiram do Egito, e vieram à terra de Canaã, a Jacó, seu pai,
26 Ẹphe erua je asụ nna ẹphe: “Lẹ Jósẹfu nọkwa ndzụ! L'ọ kwa iya bụ onye ishi ndu Íjiputu mgburumgburu.” Yo tee Jékọpu ụkfu; to kweta l'ọ bụ oswi-okfu bẹ ẹphe ekfu.
26 e lhe disseram: José ainda vive e é governador de toda a terra do Egito. Com isto, o coração lhe ficou como sem palpitar, porque não lhes deu crédito.
27 Obenu l'ẹphe bya akọkotaru iya iphe, Jósẹfu kfushiru; yọ phụlephu ụgbo-ịnya, Jósẹfu nụru t'e gude pata iya; woru ume zụa; meji alatashia ya l'ọru iya.
27 Porém, havendo-lhe eles contado todas as palavras que José lhes falara, e vendo Jacó, seu pai, os carros que José enviara para levá-lo, reviveu-se-lhe o espírito.
28 Ízurẹlu asụ: “Ya kwetawaru lẹ nwa iya; mbụ Jósẹfu nọkwadua ndzụ. Ya e-je aphụ iya; tẹmanu ya anwụhude.”
28 E disse Israel: Basta; ainda vive meu filho José; irei e o verei antes que eu morra.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 45, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.