Gênesis 43
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 Ya ndono; ẹjo-ẹgu ono te kwe ekwekwe l'alị Kénanu.
1 A fome se agravou na terra de Canaã.
2 Ndibe Jékọpu erigelephu nri ono, ẹphe shi lẹ Íjiputu wolata ono; Jékọpu asụ ụnwu iya t'ẹphe la azụ lẹ Íjiputu je azụtafuaru ẹphe nri!
2 Quando os cereais que eles haviam trazido do Egito estavam para acabar, Jacó disse a seus filhos: “Voltem e comprem um pouco mais de mantimento para nós”.
3 Júda asụ iya: “Lẹ nwoke ono nmakwaru ẹphe ọkwa nmashia ya ike: l'ẹ te ekwekwa t'ẹphe phụ iya ọdo; m'ọ -bụru l'ẹphe lẹ nwanna ẹphe ono ta ayịdu.”
3 Judá, porém, respondeu: “O homem estava falando sério quando nos advertiu: ‘Vocês não me verão novamente se não trouxerem seu irmão’.
4 Wo iya: “I -kwe t'ẹphe lẹ Bénjaminu yịru; bẹ ẹphe e-jekwa-a je akpata ngu nri ọbu.
4 Se o senhor enviar Benjamim conosco, desceremos e compraremos mais mantimento,
5 Ọ -bụru l'i ti kwedu; bẹ ẹphe te ejekwa; kẹle nwoke ono nmakwaru ẹphe ọkwa nmashia ya ike: l'ẹ te ekwekwa t'ẹphe phụ iya ọdo; m'ọ -bụru l'ẹphe lẹ nwanna ẹphe ono ta ayịdu.”
5 mas, se não deixar Benjamim ir, nós também não iremos. Lembre-se de que o homem disse: ‘Vocês não me verão novamente se não trouxerem seu irmão’”.
6 Ízurẹlu ajị ẹphe: “?Nanu ẹge ọ dụ; bẹ unu kfulahaaru nwoke ono l'unu nweru nwanna ọdo; shi ẹge ono wolataru iya egbe iphe-ẹhuka ọwaa?”
6 “Por que vocês foram tão cruéis comigo?”, lamentou-se Jacó. “Por que disseram ao homem que tinham outro irmão?”
7 Ẹphe asụ: “L'ọ kwa nwoke ono jịlahaaru ẹphe njịkponu; l'akpa ẹphe ishi ẹhu ẹphe; mẹ kẹ ndibe ẹphe. Ọ jịru ẹphe: ‘Mẹ nna ayi; ?ọ nọkwadu-a ndzụ? Mẹ ayi nwefuaru nwunne ọdo?’ Ayi ekwelephu l'eyekotaru iya ọnu l'iphe ọoji. ?O nweru teke ayi maru l'ọo-sụ t'ayi duta nwanna ayi ọbu byatashia ẹke ono?”
7 “Ele fez uma porção de perguntas sobre nossa família”, responderam. “Quis saber: ‘Seu pai ainda está vivo? Vocês têm outro irmão?’. Nós apenas respondemos às perguntas dele. Como poderíamos imaginar que ele diria: ‘Tragam seu irmão’?”
8 Ya ndono; Júda asụ Ízurẹlu; mbụ nna iya: “T'ọ haa tẹ yẹle nwata ono yịru; ẹge ẹphe a-tụgbu nta-a jeshia; k'ọphu nggụbedua; yẹbedua; mẹ ụnwu ẹphe a-waru; t'ẹgu be egbushi ẹphe.
8 Judá disse a seu pai: “Deixe o rapaz ir comigo e partiremos. Do contrário, todos nós morreremos de fome, e não apenas nós, mas também nossos pequeninos.
9 Mbẹdua, bụ Júda asụberu ngu ndzụ mu l'ishi nwata ono. Ọ -bụru lẹ mu te dulataduru ngu iya; taa mu ụta iya jeye lẹ gbururu.
9 Garanto pessoalmente a segurança dele. O senhor pode me responsabilizar se eu não o trouxer de volta. Carregarei a culpa para sempre.
10 “Ndẹge ayi te eshi keshinu ono nọduta ẹke-a; mgbẹ nta-a bẹ ayi ge ejewa nụ gbe latawanụ ugbo ẹbo.”
10 Se não tivéssemos perdido todo esse tempo, poderíamos ter ido e voltado duas vezes”.
11 Tọ dụ iya bụ; nna ẹphe ono; mbụ Ízurẹlu asụ ẹphe: “Ọ -bụru l'ọ bụ ẹge ono; bẹ ee-mefutaje iya; bụkwa iya bụ t'unu wotatsua iphe katsụa mma l'iphe, a kọtaru l'alị-a ye l'ẹda, unu a-nụ nwoke ono. Unu gude nwa manụ bamụ; nwa manụ-ẹngu; etse; mẹeru; akpụru pisutasho; mẹ akpụru alụmondu.
11 Por fim, Jacó, seu pai, lhes disse: “Se não há outro jeito, pelo menos façam o seguinte. Coloquem na bagagem os melhores produtos desta terra: bálsamo, mel, especiarias e mirra, pistache e amêndoas, e levem de presente para o homem.
12 Unu egude okpoga, ha l'ọ bụ ọphu unu gudehawa ugbo labụ; k'ọphu unu a-dụ ike nụ-phu ẹphe okpoga ono azụ; mbụ okpoga ono, e yetsuaru unu l'ọnu ẹda unu ono; kẹ l'o nweru ike bụru l'ẹphe te elebezidu ẹnya mee ya.
12 Levem também o dobro do dinheiro que foi devolvido, pois alguém deve tê-lo colocado nos sacos por engano.
13 “Unu duta nwanna unu ọbu; tụgbua jekfu nwoke ọbu nta-a!
13 Depois, peguem seu irmão e voltem àquele homem.
14 Tẹ Nchileke, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike mee t'imiko unu dụ nwoke ono t'o kwe t'unu lẹ Símiyọnu; mẹ Bénjaminu jịko yịru lata. A bya lẹ mbẹdua; ọ -bụru l'ọo ume-nwa; t'o menua mu.”
14 Que o Deus Todo-poderoso lhes conceda misericórdia quando estiverem diante daquele homem, para que ele liberte Simeão e deixe Benjamim voltar. Mas, se devo perder meus filhos, que assim seja”.
15 To dụ iya bụ; ẹphe abya egwota iphe ono, ẹphe a-nụ Jósẹfu ono; bya ewota okpoga, ha l'ọ bụ ọphu ẹphe gudehewa ugbo labụ; bya eduta Bénjaminu; yọ bụru ẹphe oje Íjiputu. Ẹphe erua bya evudo Jósẹfu l'ifu.
15 Então os homens pegaram os presentes de Jacó e o dobro do dinheiro e partiram com Benjamim. Por fim, chegaram ao Egito e se apresentaram a José.
16 Jósẹfu aphụlephu Bénjaminu l'ẹke ẹphe l'iya yị; sụ nwozi ụlo iya: “T'o duta ndu ono je nk'iya.” Wo iya: “T'o gbua anụ gude meeru ẹphe kẹ nri; kẹ l'ẹphe l'iya e-riko nri l'eswe.”
16 Quando José viu Benjamim com eles, disse ao administrador de sua casa: “Estes homens almoçarão comigo ao meio-dia. Leve-os ao palácio, mate um animal e prepare um grande banquete”.
17 Nwoke ono abya emee ẹge ono, Jósẹfu kfuru iya ono; duta ẹphe lashia kẹ Jósẹfu.
17 O homem fez conforme José ordenou e os levou ao palácio de José.
18 E dutalephu ẹphe je edobe l'ụlo Jósẹfu ono; egvu abya ẹphe l'ẹhu. Ẹphe arịlahaa l'iphe, kparu iphe e dutaru ẹphe dobe l'ẹke ono bụ k'okpoga phụ, e yekwaziru ẹphe azụ l'ẹda ẹphe lẹ mbọku k'ivuzọ phụ; l'ẹphe mawaru l'iphe, oome t'o mee bụ t'o shi ẹge ono tso ẹphe ọgu lụ-gbua ẹphe t'ẹphe bụru ohu iya; kpụtakota nkakfụ-ịgara ẹphe nworu.
18 Quando os irmãos viram que estavam sendo levados à casa de José, ficaram apavorados. “É por causa do dinheiro que alguém colocou de volta nos sacos da outra vez que estivemos aqui”, disseram uns aos outros. “Ele planeja nos acusar de roubo e, depois, nos prender, nos tornar escravos e tomar nossos jumentos.”
19 Ya ndono; ẹphe ejekfu nwozi Jósẹfu ono l'ọnu ụlo ono; sụ iya:
19 À entrada do palácio, os irmãos se dirigiram ao administrador de José e lhe disseram:
20 “Byiko nna; l'ugbiya ọphu l'ẹphe byajẹru ọkpata nri phu;
20 “Ouça, senhor. Viemos ao Egito anteriormente para comprar mantimentos.
21 bẹ ẹphe ruru ẹke ẹphe a-radụ; bya atọhaa ẹkpa ẹphe; phụ l'okpoga, ẹphe gudetsua kpata nri bẹ nọtsua l'ọnu ẹkpa ẹphe; to gbe nwedu ọphu e wofuru m'ọo afụ. Lẹ nta-a bẹ ẹphe wolatakotakwaru iya unu.”
21 No caminho de volta para casa, paramos para pernoitar e abrimos os sacos. Descobrimos que o dinheiro de cada um, a quantia exata que havíamos pago, estava na boca do saco. Trouxemos o dinheiro de volta. Aqui está.
22 Wo iya: “L'ẹphe gudekwaphu okpoga ọdo, ẹphe e-gude kpatafua nri. L'ẹphe ta makwa onye yekwaziru ẹphe okpoga ono azụ l'ẹkpa.”
22 Também trouxemos mais dinheiro para comprar mantimentos. Não fazemos ideia de quem colocou o dinheiro nos sacos”.
23 Onye ọru Jósẹfu ono asụ ẹphe: “Unu nọduru nwandoo; unu ba atsụshi egvu! Ọ bụ Nchileke unu; mbụ Nchileke kẹ nna unu bẹ yeshiru unu okpoga ono l'ẹda unu; kẹ l'okpoga unu l'ọgiya ọphu bẹ bụ yẹbedua nataru iya.” Tọ dụ iya bụ; yo je atụfuta Símiyọnu; duta iya jekfube ẹphe.
23 “Fiquem tranquilos”, disse o administrador. “Não tenham medo. Seu Deus, o Deus de seu pai, deve ter colocado esse tesouro nos sacos. Tenho certeza de que recebi seu pagamento.” Depois disso, soltou Simeão e o levou até onde eles estavam.
24 Onye ozi ono eduta ẹphe je edobe l'ụlo Jósẹfu; bya ekee ẹphe mini; ẹphe akwọo ọkpa; bya anụ nkakfụ-ịgara ẹphe nri.
24 Em seguida, o administrador os conduziu para dentro do palácio de José. Deu-lhes água para lavar os pés e providenciou ração para seus jumentos.
25 Ẹphe abya akwakọbe iphe ono, ẹphe gude, ẹphe a-nụ Jósẹfu ono; mbụ iphe, ẹphe a-nụ iya teke ọ lataru l'eswe; kẹ l'ẹphe nụru l'ọ bụ l'ẹke ono bẹ ẹphe e-ri nri.
25 Quando foram avisados que almoçariam lá, os irmãos prepararam os presentes para a chegada de José ao meio-dia.
26 Jósẹfu alatalẹphu; ẹphe abya egworu iphe ono, ẹphe guderu iya ono nụ iya; bya efooru iya ifu l'alị.
26 Assim que José chegou em casa, entregaram-lhe os presentes que haviam trazido e curvaram-se até o chão diante dele.
27 Yọ jị ẹphe ẹge ẹphe dụ; jịkwaphu ẹphe ẹge nna ẹphe dụ; mbụ nwoke ọgurenya ono, ẹphe kfuru iya okfu iya ono? “?Ọ nọkwadua ndzụ?”
27 Depois de cumprimentá-los, José quis saber: “Como está seu pai, o senhor idoso do qual me falaram? Ainda está vivo?”.
28 Ẹphe asụ iya: “L'o nwozi iya ono; mbụ nna ẹphe nọkwa-a ndzụ; ẹhu adụ iya mma.” Ẹphe abya efokwaaru iya phụ ifu l'alị ọdo.
28 “Sim”, responderam eles. “Nosso pai, seu servo, ainda está vivo e vai bem.” E curvaram-se mais uma vez.
29 Yọ bya apalia ẹnya phụa Bénjaminu; onye ọphu bụ nwunne iya l'ẹpho. Yọ jị ẹphe: “?Bụ nwunne unu kẹ nwata, unu shi ekfuru iya ọbu ndọ-ọ?” Yọ bya asụ Bénjaminu: “Nwa mu; tẹ Nchileke meeru ngu eze-iphe-ọma!”
29 Então José olhou para seu irmão Benjamim, o filho de sua mãe, e perguntou: “Este é o irmão mais novo de que vocês me falaram?”. E disse a Benjamim: “Deus seja bondoso com você, meu filho”.
30 Imiko nwunne iya ono adụ iya l'ọ phụru iya. Jósẹfu alụfu-kebe; jeshia ọcho ẹke ọo-nọdu raa ẹkwa. Yọ bya abahụ l'ime mkpura iya je anọdu raa ẹkwa.
30 Muito emocionado por causa do irmão, José saiu depressa da sala. Foi para o quarto, onde chorou.
31 Yo metsua bya aswaa ifu; lụfuta; kpade onwiya; sụ t'e gwofutaru ẹphe nri.
31 Depois de lavar o rosto, voltou mais controlado e ordenou: “Tragam a comida!”.
32 E doberu Jósẹfu nri nk'iya iche; doberu ụnwanna iya nk'ẹphe iche; bya edoberu ndu Íjiputu, nọ l'ẹke ono nk'ẹphe iche; kẹ l'ọoduje ndu Íjiputu oyi t'ẹphe lẹ ndu Híburu rigbabe nri.
32 José foi servido em sua própria mesa, e seus irmãos, em uma mesa separada. Os egípcios que comiam com José, por sua vez, foram servidos em outra mesa, pois os egípcios desprezavam os hebreus e se recusavam a comer com eles.
33 Ndu ono b'e doru; ẹphe aghaaru Jósẹfu ifu; nọo l'ẹge ẹphe bụ ọgurenya. Ẹphe shi l'ọkpara nọo jeye l'onye ọphu katsụkpo ọburu nwata. Yọ dụkota ẹphe biribiri.
33 José disse a cada um dos irmãos onde deviam sentar-se e, para espanto deles, colocou-os ao redor da mesa em ordem de idade, do mais velho para o mais novo.
34 A bya eshi lẹ teburu kẹ Jósẹfu keeru ẹphe nri; oke iya kẹ Bénjaminu aka kẹ ndu ọphu ugbo ise. Ẹphe etsoru Jósẹfu ria; ngụa; tee ẹswa.
34 Mandou encher os pratos deles com comida de sua própria mesa, e deram a Benjamim uma porção cinco vezes maior que a dos outros. E eles comeram e beberam à vontade com José.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 43, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.