Gênesis 32
Bayịburu Ikwo (IQW) vs VC
1 Jékọpu atụgbua; yọ bụru iya alala. Yo jenyaa; ụnwu ojozi Nchileke awụ-kfuta iya.
1 Jacó prossegui o seu caminho e encontrou uns anjos de Deus.
2 Jékọpu aphụlephu ụnwu ojozi ono; sụ: “Ha! Ẹke-a bụkwa ọdu ndu sọja Nchileke!” Yọ gụa ẹke ono Mahanayimu.
2 Ao vê-los, exclamou: "É aqui o acampamento de Deus!" Por isso deu àquele lugar o nome de Maanaim.
3 Jékọpu abya eyefu ndu ozi iya t'ẹphe vuru iya ụzo jekfu nwunne iya; mbụ Ị́so lẹ Séyi l'alị Édọmu.
3 Despachou diante de si mensageiros a seu irmão Esaú, na terra de Seir, nos campos de Edom.
4 Yo zia ẹphe; sụ: “Ọwaa iphe, unu e-kfuru nnajiufu iya; mbụ Ị́so. Unu sụ iya lẹ nwozi iya; mbụ Jékọpu sụru l'ọ bụ l'ẹke Lébanu bẹ ya shi keshinu ono butaru jeye nta-a.
4 E deu-lhes esta ordem: "Eis o que direis ao meu senhor Esaú: Assim fala o teu servo Jacó: Habitei em casa de Labão onde estive até o dia de hoje.
5 Lẹ nta-a bẹ ya nwewaru eswi; nweru nkakfụ-ịgara; nweru atụru; mẹ eghu; nweru ohu: unwoke l'ụnwanyi. Ya eyefu ndu ozi iya-a t'ẹphe byakfuta nggụbe onye nwe mu nụ t'a maru; ?m'i kwee tẹ ya bata?”
5 Possuo bois, jumentos, ovelhas, servos e servas, e mando agora anunciá-lo ao meu senhor para encontrar graça diante dele."
6 Ndu ozi ono ejeebe; lata bya asụ Jékọpu: “L'ẹphe jekfukwaru nwunne ngu ọbu; mbụ Ị́so. Lẹ nta-a b'ọ chịkwa ụnu madzụ l'abya ngu ndzuta.”
6 Os mensageiros voltaram a Jacó, dizendo: "Fomos ter com Esaú: ele vem ao teu encontro com quatrocentos homens."
7 Meji atọfu Jékọpu; yọ tsụlahaa egvu. Yọ bya ekekahu ndu yẹle iya yị uzi labụ; bya ekee atụru iya; eghu iya; eswi iya; mẹ ịnya-ivu iya uzi ẹbo ẹbo kwaphu.
7 Jacó foi tomado de pavor e de angústia. Dividiu em dois grupos a gente que estava com ele, assim como as ovelhas, os bois e os camelos.
8 Yọ rịa; sụ: “Teke ọ -bụnuru lẹ Ị́so byaru bya etso uzi lanụ ọgu; t'uzi lanụ ọphu phọduru nụ gbalaa.”
8 "Se Esaú, disse ele consigo, atacar um dos grupos e o destruir, ao menos o outro se salvará."
9 Jékọpu abya ekfuru nụ Nchileke; sụ iya: “Nggụbe Nchileke kẹ nna mu oche, bụ Ébirihamu; Nchileke kẹ nna mu, bụ Áyizaku; nggụbe Ojejoje; onye sụru tẹ mu lashia azụ l'alị, a mụru mu; lakfu abụbu mu phẹ; l'ii-me-e t'iphe dụru mu lẹ mma;
9 Depois Jacó disse: "Deus de meu pai Abraão, Deus de meu pai Isaac, Senhor que me dissesses: Volta para a tua terra, para o meio de tua parentela, e eu te beneficiarei,
10 mbụ mụbe onye ta agbadu kẹ t'i meeru mu ọhuma ono, i mekotaru mu ono; ọphu mu 'adụkpodua nụ kẹ t'i mekotaru mu iphe ono, i kwekotaru mu ụkwa, l'ii-meru mụbe nwozi ngu ono. Teke mu daru Ẹnyimu Jọ́danu-a; bẹ bụ mgbọro bẹ mu kpakfụ. Obenu lẹ nta-a bẹ mu jakawaru ọkpa ụzo labụ.
10 eu sou indigno de todos os favores e de toda a fidelidade que tendes testemunhado ao vosso servo. Só tinha o meu bastão quando atravessei este Jordão, e eis que possuo agora dois acampamentos.
11 Ya ekfu anụ ngu sụ t'ị dzọta iya l'ẹka nwunne iya Ị́so; kẹle ya atsụ egvu l'ọo-bya bya afụaru iya; mẹ ụnwanyi iya-a; mẹ ụnwegirima ẹphe.
11 Salvai-me, eu vos peço, das mãos de meu irmão Esaú, pois temo que ele me venha atacar, sem poupar nem mãe nem filhos.
12 Obenu l'i kfuru sụ l'ii-me t'iphe dụru mu lẹ mma; mekwaaphu t'awa mu ha l'igwe l'ọ bụ eveve mgbogidi ẹnyimu; bụru 'agụta agụta.”
12 Entretanto, vós me dissestes: Eu te beneficiarei e tornarei tua posteridade inumerável como os grãos de areia do mar."
13 Yọ radụ l'ẹke ono l'ẹnyashi ono. Yọ bya eshi l'iphe ono, o nweru ono fọta iphe, oo-gude meeru Ị́so iphe-ọma.
13 Jacó passou a noite naquele lugar. Escolheu entre os bens que possuía um presente para o seu irmão Esaú:
14 Iphe, ọ fọtaru bụ: ụkporo nne eghu iri; ụkporo mkpi; ụkporo nne atụru iri; ọwaa ụkporo ebyila.
14 duzentas cabras, vinte bodes, duzentas ovelhas, vinte carneiros,
15 Yọ bya afọtakwaphu ụkporo nne ịnya-ivu; lẹ nne ịnya-ivu iri yẹle l'ụnwu iya; ụkporo nne eswi ẹbo; oke eswi iri; ụkporo nne nkakfụ-ịgara; mẹ oke nkakfụ-ịgara iri.
15 trinta camelas com suas crias, quarenta vacas, dez touros, vinte jumentas e dez jumentos.
16 Jékọpu edokota elu ono iche l'iche; yeshia ndu ozi iya t'ẹphe switsuaru iya iche iche. Yọ sụ ẹphe: “T'ẹphe vuru iya ụzo tụgbua! Wo ẹphe t'ephe tụshiaru onwẹphe ụbara; t'ẹ b'ọ dụ onye yẹle k'ibe iya a-tụgbabe.”
16 Entregou-os aos servos, cada rebanho à parte, e disse-lhes: "Ide adiante de mim, e haja uma distância entre cada rebanho."
17 Yọ sụ onye ọphu vu ụzo: “Ọ -bụru l'unu lẹ nwunne iya; mbụ Ị́so dzudaru; yọ jị ngu: ‘?Unu bụ ndibe onye? ?bụ awe bẹ unu eje? ?bụ onye nwekota elu-a, kụru unu l'ifu-a;’
17 E deu esta ordem ao primeiro: "Quando meu irmão Esaú te encontrar e te perguntar quem és, aonde vais, e a quem pertence o rebanho que conduzes,
18 unu sụ iya: ‘L'ọ kwa nwozi iya; mbụ Jékọpu nwe iya. Ọle ọ kwanu iphe ọ nụru t'e wotaru onye nwe mu nụ Ị́so; lẹ yẹbedua abyakwa-a; ọbu l'ọ nọkwadua l'ụzo azụ.’ ”
18 responderás: Pertence ao teu servo Jacó; é um presente que ele manda ao meu senhor Esaú; ele mesmo vem atrás de nós."
19 Yo kfukwaruphu ndu k'ẹbo; ndu k'ẹto; mẹ iphe, bụ ẹge ẹphe hakọta, etso elu ono: “L'ọ kwaphu iphe ono ya kfuru ono bẹ unu e-kfukotaru Ị́so teke unu l'iya dzudaru.
19 Deu a mesma ordem ao segundo, ao terceiro e a todos os que conduziam os rebanhos: "Quando encontrardes Esaú, disse ele, vós lhe direis a mesma coisa.
20 Ọlobu; unu nyatakwa sụ iya lẹ nwozi iya; mbụ Jékọpu abyakwa-a.” Iphe Jékọpu rịru bụ l'iphe ono, ya nụru; yo vuta ụzo ono e-mee Ị́so t'obu jizita iya; k'ọphu bụ teke Ịso phụru iya; t'o kweru nata iya.
20 E direis que seu servo Jacó vos segue." "Eu o aplacarei, pensou ele, com este presente que me precede; e depois o verei pessoalmente; talvez me fará ele bom acolhimento."
21 Tọ dụ iya bụ; e rutakota iphe ono, o gude eje ome iphe ọma ono; ẹphe evuru iya ụzo tụgbua; yẹbedua, bụ Jékọpu aradụ l'ọdu ẹphe l'ẹnyashi ono.
21 Foi, pois, o presente adiante dele, e ele ficou aquela noite no acampamento.
22 Jékọpu abya eduta unyomu iya ẹphe ẹbo l'ẹnyashi ono; duta ụnwanyi labụ ono, e deru iya t'ẹphe jejeru unyomu iya ozi ono; dutakwaphu ụnwegirima nk'iya ẹphe iri lẹ nanụ; duta ẹphe je adaa Ẹnyimu Jábọku dafụ azụ iya ọphu.
22 Naquela mesma noite ele se levantou com suas duas mulheres, suas duas servas e seus onze filhos e passou o vau do Jaboc.
23 Yo dughatsua ẹphe ẹnyimu ono; latashia azụ bya egwotakota iphemiphe ọbule, o nweru gwofu azụ ẹnyimu ono azụ iya ọphu.
23 Tomou-os, e os fez passar a torrente com tudo o que lhe pertencia.
24 Tọ dụ iya bụ; Jékọpu anọdu l'ẹke ono nwẹnkinyi iya. Yo nweru nwoke lanụ, byaru nụ yẹle iya agbalẹphu mgba jeye nchi abụru pẹtekengu.
24 Jacó ficou só; e alguém lutava com ele até o romper da aurora.
25 Nwoke ono abya amaru lẹ ya te egudeghedu Jékọpu; woru ẹka byia ya l'ọkpu-nka l'ẹphe agbakwadụa mgba ono; nka agbụfu iya.
25 Vendo que não podia vencê-lo, tocou-lhe aquele homem na articulação da coxa e esta deslocou-se, enquanto Jacó lutava com ele.
26 Yọ sụ Jékọpu t'ọ haa ya tẹ ya la; lẹ nchi abyawa abọhu!
26 E disse-lhe: "Deixa-me partir, porque a aurora se levanta." "Não te deixarei partir respondeu Jacó, antes que me tenhas abençoado."
27 Nwoke ono ajị iya ẹpha iya.
27 Ele perguntou-lhe: "Qual é o teu nome?" "Jacó."
28 Nwoke ono asụ iya l'ẹpha iya ta abụhedu Jékọpu. Iphe ọo-bụ bụ Ízurẹlu; kẹle yẹle Nchileke ghawaru iya; yẹle madzụ aghaa ya; yo mekputakota.
28 "Teu nome não será mais Jacó, tornou ele, mas Israel, porque lutaste com Deus e com os homens, e venceste." Jacó perguntou-lhe:
29 Jékọpu asụ iya: “Byiko; t'ọ kọnuaru iya ẹpha iya.”
29 "Peço-te que me digas qual é o teu nome." "Por que me perguntas o meu nome?", respondeu ele. E abençoou-o no mesmo lugar.
30 Ya ndono; Jékọpu agụa ẹke ono Penuwẹlu; sụ: “Lẹ yẹle Nchileke phụru ifu l'ifu; ya anọdukwadua ndzụ.”
30 Jacó chamou àquele lugar Fanuel: "porque, disse ele, eu vi a Deus face a face, e conservei a vida".
31 Jékọpu eswedelephu Penuwẹlu; ẹnyanwu-ahata-wa. Yo gbe etewa nụ ọkpa; lẹ k'ọkpu-nka ono, a gbụfuru iya ono.
31 O sol levantava-se no horizonte, quando ele passou Fanuel. E coxeava de uma perna.
32 Ọ bụ iphe ono kparu iphe ndu Ízurẹlu ta atajẹdu ájị́, likfuru l'ẹnu nka; mbụ jeye ntanụ ọwaa; kẹ l'ọ bụ l'ẹke ájị́ anọje l'ẹnu nka b'e byiru Jékọpu ẹka ono.
32 É por isso que os israelitas, ainda hoje, não comem o nervo da articulação da coxa, porque aquele homem tinha tocado nesse nervo da articulação da coxa de Jacó.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 32, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.