Gênesis 27
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVI
1 Yo rua teke Áyizaku kahụwaru; k'ọphu bụ lẹ nka lawaru iya l'ẹnya; yo kua Ị́so, bụ ọkpara iya.
1 Tendo Isaque envelhecido, seus olhos ficaram tão fracos que ele já não podia enxergar. Certo dia chamou Esaú, seu filho mais velho, e lhe disse: "Meu filho! " Ele respondeu: "Estou aqui".
2 Áyizaku asụ iya: “Nta-a bẹ ya bụakwa nwoke ọgurenya; tọ bụ lẹ ya maru mbọku, ya a-nwụhu.
2 Disse-lhe Isaque: "Já estou velho e não sei o dia da minha morte.
3 Ngwaa; wota iphe, iigudeje achị nta; mbụ ẹda-akfụ ngu; mẹ akfụ ngu; gude je l'ẹgbudu je egbua anụ;
3 Pegue agora suas armas, o arco e a aljava, e vá ao campo caçar alguma coisa para mim.
4 gude iya shia nri, atsọ ẹna; mbụ egbe iya ọphu adụje iya mma. Teke i shitsuaru iya; nggu egwotaru iya ẹya; tẹ ya ria; gọoru ngu ọnu; tẹmanu ya anwụhude!”
4 Prepare-me aquela comida saborosa que tanto aprecio e traga-me, para que eu a coma e o abençoe antes de morrer".
5 Yọ bụru lẹ teke Áyizaku ekfuru Ịso iphe ono bẹ Ribéka nụkotaru iphe ookfu. Ị́so atụgbulephu jeshia nta ono;
5 Ora, Rebeca estava ouvindo o que Isaque dizia a seu filho Esaú. Quando Esaú saiu ao campo para caçar,
6 Ribéka asụ nwatibe iya Jékọpu: “Lenu; lẹ ya nụkwaru ẹke nna ngu shi ekfuru nwunne ngu Ị́so;
6 Rebeca disse a seu filho Jacó: "Ouvi seu pai dizer a seu irmão Esaú:
7 t'o je egbua anụ gude shiaru iya nri, atsọ ẹna tẹ ya ria; ẹge ya a-gọru iya ọnu l'ifu Ojejoje; tẹmanu ya anwụhude.”
7 ‘Traga-me alguma caça e prepare-me aquela comida saborosa, para que eu a coma e o abençoe na presença do Senhor antes de morrer’.
8 Nwa mu; nta-a kwa t'ị ngabekwa nchị ọhuma; mee iphe-a, ya abyaru ngu ekfuru-a!
8 Agora, meu filho, ouça bem e faça o que lhe ordeno:
9 Jee l'ẹke, elu dọru; fọta ada eghu labụ, dụ mma; tẹ ya gude shiaru nna ngu nri, dụ mma. Ya e-shile iya phụ ẹge ọo-dụ iya mma.
9 Vá ao rebanho e traga-me dois cabritos escolhidos, para que eu prepare uma comida saborosa para seu pai, como ele aprecia.
10 Teke ya shituaru iya; nggu egwota iya je anụ nna ngu t'o ria; k'ọphu ọo-gọru ngu ọnu; tẹmanu yọ nwụhude.
10 Leve-a então a seu pai, para que ele a coma e o abençoe antes de morrer".
11 Jékọpu asụ nne iya; mbụ Ribéka: “Mẹ nwunne iya; mbụ Ị́so gbakwaru ẹji; yẹbedua abụru onye ẹhu kwọru akwọkwo.
11 Disse Jacó a Rebeca, sua mãe: "Mas o meu irmão Esaú é homem peludo, e eu tenho a pele lisa.
12 O nwekwaru ẹge ọo-dụ; nna mu ejeshia mu ọra ẹka l'ẹhu; ọo-makwa l'ọ bụ ụgho bẹ mu aghọru iya. ?T'oo-medu nụ; yo gbe tụ mu ọnu l'ọzori ọnu, ọo-ga agọru mu.”
12 E se meu pai me apalpar? Vai parecer que estou tentando enganá-lo, fazendo-o de tolo e, em vez de bênção, trarei sobre mim maldição".
13 Nne iya asụ iya: “Nwa mu; ọ -tụa ngu ọnu tẹ ya vukwaru iya! Ọ bụlephu t'i mee iphe, ya sụru t'i mee. Tụgbua je akpụtaru iya eghu ono!”
13 Disse-lhe sua mãe: "Caia sobre mim a maldição, meu filho. Faça apenas o que eu digo: Vá e traga-os para mim".
14 Ya ndono; yọ tụgbua je akpụtaru nne iya eghu ono. Nne iya abya egude iya mee kẹ nri, atsọ ẹna; mee ya ẹge adụje nna iya mma.
14 Então ele foi, apanhou-os e os trouxe à sua mãe, que preparou uma comida saborosa, como seu pai apreciava.
15 Ribéka abya achịta uwe Ịso, bụ ọkpara iya; mbụ uwe iya ọphu kakọta ọma mma; yee onye kẹ nwata, bụ iya bụ Jékọpu. Uwe Ị́so ono bẹ shi koru l'ụlo Ribéka.
15 Rebeca pegou as melhores roupas de Esaú, seu filho mais velho, roupas que tinha em casa, e colocou-as em Jacó, seu filho mais novo.
16 Yọ bya eworu akpọ eghu ono kwee ya l'ẹka; bya aphụ-kpua ya ẹya l'olu ẹke kwọru iya akwọkwo.
16 Depois cobriu-lhe as mãos e a parte lisa do pescoço com as peles dos cabritos,
17 Yọ bya aparu nri ono, o shiru, a tsọ ntụmatu ono pẹe Jékọpu; nụkwa iya phụ buredi, o gheru ye iya.
17 e por fim entregou a Jacó a refeição saborosa e o pão que tinha feito.
18 Jékọpu egwota iya gwojeru nna iya; je eku iya: “Nna!”
18 Ele se dirigiu ao pai e disse: "Meu pai". Respondeu ele: "Sim, meu filho. Quem é você? "
19 Jékọpu asụ iya: “L'ọ kwa yẹbedua, bụ Ị́so, bụ ọkpara ngu. Ya meekwaru ẹge i ziru iya. Gbeshi nụ nọdu anọdu taa anụ ọbu, ya gburu ọbu; k'ọphu ịi-gọru iya ọnu.”
19 Jacó disse a seu pai: "Sou Esaú, seu filho mais velho. Fiz como o senhor me disse. Agora, assente-se e coma do que cacei para que me abençoe".
20 Áyizaku ajị iya: “Nwa mu; ?nanụ ẹge i meru gbukebewa anụ ọbu ẹgwegwa ẹge-a?”
20 Isaque perguntou ao filho: "Como encontrou a caça tão depressa, meu filho? " Ele respondeu: "O Senhor, o seu Deus, a colocou no meu caminho".
21 Áyizaku asụ Jékọpu t'ọ kpịritaedu tẹ ya raẹdu iya ẹka; maru: ?m'ị bụ-a nwatibe iya Ị́so tẹ tị bụdu?
21 Então Isaque disse a Jacó: "Chegue mais perto, meu filho, para que eu possa apalpá-lo e saber se você é realmente meu filho Esaú".
22 Jékọpu abya ejekfube nna iya, bụ Áyizaku ntse. Yọ bya araphee ya ẹka l'ẹhu; sụ iya: “L'olu ngu kwa olu Jékọpu; obenu l'ẹka ngu bụkwanu kẹ Ị́so.”
22 Jacó aproximou-se do seu pai Isaque, que o apalpou e disse: "A voz é de Jacó, mas os braços são de Esaú".
23 Ẹ tọ hụbehedu Jékọpu ama; kẹ l'ẹka iya dụ ẹji ẹji l'ọ bụ kẹ nwunne iya; mbụ Ịso. Yọ gọoru iya ọnu; l'arị l'ọ bụ Ị́so.
23 Não o reconheceu, pois seus braços estavam peludos como os de Esaú, seu irmão; e o abençoou.
24 Yọ jị iya: “?Bụ-a nggu bụ nwatibe iya Ị́so?”
24 Isaque perguntou-lhe outra vez: "Você é mesmo meu filho Esaú? " E ele respondeu: "Sou".
25 Yọ sụ iya: “Nwa iya; patanụru iya anụ ọbu, i gburu; bya eshia ọbu; k'ọphu ya a-ta iya; gọoru ngu ọnu ọbu!”
25 Então lhe disse: "Meu filho, traga-me da sua caça para que eu coma e o abençoe". Jacó a trouxe, e o pai comeu; também trouxe vinho, e ele bebeu.
26 Nna iya ono; mbụ Áyizaku asụ iya t'ọ bya bya anmaa ya akpa!
26 Então seu pai Isaque lhe disse: "Venha cá, meu filho, dê-me um beijo".
27 Yo jenyabe iya ntse je anmaa ya akpa. Áyizaku anụa mkpọ uwe iya; bya agọoru iya ọnu; sụ iya:
27 Ele se aproximou e o beijou. Quando sentiu o cheiro de suas roupas, Isaque o abençoou, dizendo: "Ah, o cheiro de meu filho é como o cheiro de um campo que o Senhor abençoou.
28 Tẹ Ojejoje mekwaa tẹ
28 Que Deus lhe conceda do céu o orvalho e da terra a riqueza, com muito cereal e muito vinho.
29 Tẹ iphe bụ mbakeshi jejeru ngu ozi;
29 Que as nações o sirvam e os povos se curvem diante de você. Seja senhor dos seus irmãos, e curvem-se diante de você os filhos de sua mãe. Malditos sejam os que o amaldiçoarem e benditos sejam os que o abençoarem".
30 Áyizaku agọebetsuaru Jékọpu ọnu ono; ọ bụkwadua alụfu, ọ lụfu l'ẹke, nna iya ono nọ; ọwaa bụwa nwunne iya; mbụ Ị́so l'ẹke o shi nta ono ala.
30 Quando Isaque acabou de abençoar Jacó, mal tendo ele saído da presença do pai, seu irmão Esaú chegou da caçada.
31 Ịso abya eshikwaaphu nri, atsọ ẹna gwojeru nna iya; sụ iya: “Nna; gbeshi bya ataa anụ, ya gburu; shiaru ngu ọbu; ẹge ịi-gọru iya ọnu ọbu.”
31 Ele também preparou uma comida saborosa e a trouxe a seu pai. E lhe disse: "Meu pai, levante-se e coma da minha caça, para que o senhor me dê sua bênção".
32 Áyizaku ajị iya: “?Bụ onye b'ị bụ?”
32 Perguntou-lhe seu pai Isaque: "Quem é você? " Ele respondeu: "Sou Esaú, seu filho mais velho".
33 Ẹhu anmahu Áyizaku kpakpakpa. Yọ jị: “?Bụhunu onye gburu anụ wotaru iya, ya gudekwadua l'ẹka ata; nggu abata-a? Ya gọokwaru onye ono ọnu; mbụ l'onye ono bụakwa onye a gọru ọnu-ọma nụ.”
33 Profundamente abalado, Isaque começou a tremer muito e disse: "Quem então apanhou a caça e a trouxe para mim? Acabei de comê-la antes de você entrar e a ele abençoei; e abençoado ele será! "
34 Ị́so anụlephu iphe ono, nna iya kfuru ono; gude aphụ; gude ẹkwa; sụ nna iya ono: “T'ọ gọoru iya rụ ọnu. T'ọ gọoru iya rụ ọnu nk'iya!”
34 Quando Esaú ouviu as palavras de seu pai, deu um forte grito e, cheio de amargura, implorou ao pai: "Abençoe também a mim, meu pai! "
35 Áyizaku asụ iya: “Lẹ nwunne ngu gudeekwa ụgho bya anata ọnu-ọma ngu.”
35 Mas ele respondeu: "Seu irmão chegou astutamente e recebeu a bênção que pertencia a você".
36 Ịso asụ iya: “L'ọ bụlephu Jékọpu ono, a gụru iya ono bẹ gbaru iya nụ. ?Ọwaa te kweedua ugbo ẹbo, o kputaru iya. Ọ nataru iya ọgurenya, ya bụ. Nta-a b'ọ byawaru bya anatafụa ya ọnu, a ga agọru iya.” Yo kfutsua ẹge ono bya ajị nna iya ono: “?To nwekpodua nwọnu ọphu phọduru nụ, ị gọru iya tọo?”
36 E disse Esaú: "Não é com razão que o seu nome é Jacó? Já é a segunda vez que ele me engana! Primeiro, tomou o meu direito de filho mais velho e agora recebeu a minha bênção! " Então perguntou ao pai: "O senhor não reservou nenhuma bênção para mim? "
37 Áyizaku asụ iya: “Lẹ ya meekwaru Jékọpu t'ọ bụru nnajiufu ngu; bya emekwaaphu tẹ ndu abụbu iya l'ẹphe ha jejeru iya ozi. Ya gọokwaru ọnu nụ iya lẹ nri; mẹ lẹ mẹe. ?Bụ ngụnu bẹ ya e-meru ngu nta-a nggụbe nwa iya?”
37 Isaque respondeu a Esaú: "Eu o constituí senhor sobre você, e a todos os seus parentes tornei servos dele; a ele supri de cereal e de vinho. Que é que eu poderia fazer por você, meu filho? "
38 Ị́so asụ nna iya ono: “Nna; ?bụlephu ọnu-ọma lanụ b'i nweru kpụ? Nna; gọnuaru iya ọnu nk'iya!” Ịso awata ẹkwa.
38 Esaú pediu ao pai: "Meu pai, o senhor tem apenas uma bênção? Abençoe-me também, meu pai! " Então chorou Esaú em alta voz.
39 Nna iya mbụ Áyizaku asụ iya:
39 Seu pai Isaque respondeu-lhe: "Sua habitação será longe das terras férteis, distante do orvalho que desce do alto céu.
40 Ọ bụ ogu-mbeke bẹ ii-gude buru;
40 Você viverá por sua espada e servirá a seu irmão. Mas quando você não suportar mais, arrancará do pescoço o jugo".
41 Ị́so abya akpọo Jékọpu ashị lẹ k'ọnu ono, nna iya gọru nụ iya ono. Yọ sụ onwiya: “?Ọ kwa lẹ nna iya abyawa anwụhu? Teke ono bẹ ya e-gbu-a nwunne iya; mbụ Jékọpu.”
41 Esaú guardou rancor contra Jacó por causa da bênção que seu pai lhe dera. E disse a si mesmo: "Os dias de luto pela morte de meu pai estão próximos; então matarei meu irmão Jacó".
42 Ribéka anụlephu iphe, Ị́so kfuru; bya ezia t'e je ekuaru iya nwa iya kẹ nwata; mbụ Jékọpu. Yo rua; Ribéka asụ iya: “Lekwa l'iphe nwunne ngu Ịso gude l'adụ onwiya ike; bụkwa lẹ ya e-gbu ngu.
42 Quando contaram a Rebeca o que seu filho Esaú dissera, ela mandou chamar Jacó, seu filho mais novo, e lhe disse: "Esaú está se consolando com a idéia de matá-lo.
43 Ọo ya bụ; nggụbe nwa iya; mekwaa iphe-a, ya abyaru ngu ekfuru-a: Gbalaa nta-a lakfu nwunne iya, bụ Lébanu lẹ Háranu;
43 Ouça, pois, o que lhe digo, meu filho: Fuja imediatamente para a casa de meu irmão Labão, em Harã.
44 tẹ nggu l'iya butota; t'e gude t'obu dazita nwunne ngu.
44 Fique com ele algum tempo, até que passe o furor de seu irmão.
45 Teke o ghubuhuru iya eghughu; yọ zahawa iphe ono, i meru iya ono bẹ ya ezia t'ị lata. ?Bụ ngụnu a-kpakwanụ iphe ya a-nọdu t'unu nwụshihu l'ujiku lanụ?”
45 Quando seu irmão não estiver mais irado contra você e esquecer o que você lhe fez, mandarei buscá-lo. Por que perderia eu vocês dois num só dia? "
46 Ya ndono; Ribéka asụ Áyizaku l'ike ọnodu ndzụ ta dụhekwa iya; kẹ l'ike ụnwanyi Hetu-a gvụakwaru iya. Ọ -bụru lẹ Jékọpu e-je alụfua nwanyi Hetu ọdo; ?ya a-nọkwadu ndzụ k'ome ngụnu ọdo?
46 Então Rebeca disse a Isaque: "Estou desgostosa da vida, por causa destas mulheres hititas. Se Jacó escolher esposa entre as mulheres desta terra, entre mulheres hititas como estas, perderei a razão de viver".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.