Deuteronômio 5
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NTLH
1 Mósisu abya ekua ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha; sụ ẹphe: Unubẹ ndu Ízurẹlu; unu nụkwa-a iphe, Ojejoje tọru ọkpa iya; sụ t'e etsoje; mẹ iphe, ọ sụru t'e emeje, bụ iphe ya ekfu anụ unu ntanụ. Unu mụa ya ọmu-ẹkwo; unu edobe iya edobe; l'eme iya ememe.
1 Moisés mandou que o povo se reunisse e falou assim: — Povo de Israel, preste atenção nas
2 Ojejoje, bụ Nchileke ayi; bẹ mekwaru; ayi l'iya agbaa ndzụ l'ugvu Họ́rebu.
2 O Senhor , nosso Deus, fez uma aliança conosco no monte Sinai.
3 Ẹ tọ bụkwa nna ayi oche phẹ; bẹ ẹphe lẹ Ojejoje gbaru ndzụ ono. Ọ kwa ayịbedua; mbụ ẹge ayi ha, bụ ndu nọ ndzụ l'ẹke-a ntanụ-a.
3 Não foi com os nossos pais que ele fez essa aliança, mas foi conosco, foi com todos os que hoje estamos aqui vivos.
4 Ojejoje shikwa l'ọku kfuru nụ unu ifu l'ifu l'eli ugvu ono.
4 Do meio do fogo ali no monte o Senhor Deus falou com vocês face a face.
5 Teke ono bẹ ya vudo lẹ mgbaku unu lẹ Ojejoje; l'ekfuru unu iphe, Ojejoje kfuru; kẹ l'egvu ọku ono guderu unu; unu te nyihu ugvu ono. Ọ sụru:
5 Vocês ficaram com medo do fogo e não subiram o monte; por isso eu me coloquei entre o Senhor Deus e vocês. E ele disse:
6 “L'ọ kwa yẹbe Ojejoje, bụ Nchileke unu. Ọ bụ yẹbedua bụ onye dufutaru unu l'alị Íjiputu; mbụ l'alị ẹke ono, unu shi bụru ohu ono.
6 “Meu povo, eu, o Senhor , sou o seu Deus. Eu o tirei do Egito, a terra onde você era escravo.
7 “T'ẹ b'ọ dụkwa iphe ọdo, ịi-bajẹru ẹja; gbahaa yẹbedua.
7 — “Não adore outros deuses; adore somente a mim.
8 “Ba apyịkwa ntẹkpe doberu onwongu; m'ọ bụ iphe ọdo, dụ l'ọ bụ ọphu nọ l'imigwe l'ephekerephe; m'ọ bụ iphe, nọ l'eli alị lẹ mkpuli igwe; m'ọ bụ iphe, bu lẹ mini lẹ mgboko.
8 — “Não faça imagens de nenhuma coisa que há lá em cima no céu, ou aqui embaixo na terra, ou nas águas debaixo da terra.
9 Ba abakwaru iya ẹja; ọphu i jekwaru iya ozi; kẹ lẹ Ojejoje, bụ Nchileke unu bụkwa Nchileke, ekoje okopho. Ọohụ̀je ndu kpọru iya ashị àhụ̀hù k'ẹjo iphe, ẹphe meru iya; hụ̀a hụ̀a ụnwu ẹphe; hụ̀a ụnwu-nwanwa ẹphe; hụ̀a ụnwu nwanwanwaranwa ẹphe.
9 Não se ajoelhe diante de ídolos, nem os adore, pois eu, o Senhor , sou o seu Deus e não tolero outros deuses. Eu castigo aqueles que me odeiam e castigo também os seus descendentes, até os seus bisnetos e trinetos.
10 Obenu lẹ ya aphụjeru ụnukurunu imiko, bụ ndu yeru iya obu; l'edobe ekemu iya.
10 Porém sou bondoso com aqueles que me amam e obedecem aos meus mandamentos e abençoo os seus descendentes por milhares de gerações .
11 “Be ekujekwa ẹpha Ojejoje, bụ Nchileke unu kẹ mkpẹ; kẹ l'onye eku ẹpha Ojejoje kẹ mkpẹ b'ẹ tọo hakwa t'ẹ b'ọ nma iya ikpe.
11 — “Não use o meu nome sem o respeito que ele merece, pois eu sou o Senhor , o Deus de vocês, e castigo aqueles que desrespeitam o meu nome.
12 “Dobekwa mbọku ọtu-ume nsọ; bụ iya bụ iphe, Ojejoje, bụ Nchileke unu sụru tẹ iimeje.
12 — “Guarde o sábado, que é um dia santo, como eu, o Senhor Deus, mandei.
13 Abalị ishingu bẹ ii-seje akanya; jekota ozi ngu l'ọ ha.
13 Faça todo o seu trabalho durante seis dias da semana;
14 Obenu l'abalị k'ẹsaa bụ mbọku ọtu-ume kẹ Ojejoje, bụ Nchileke unu. T'ẹ b'ọ dụkwa ozi, ii-jeje mbọku ono. Be ejekwa ozi nggụbedua; ọphu ụnwegirima ngu ndu k'unwoke; mẹ ndu kẹ nwanyi 'ejekwa; ọphu unwoke, ị gbaru ohu 'ejekwa; ọphu ụnwanyi, ị gbaru ohu 'ejekwa; ọphu oke-eswi ngu 'ejekwa; ọphu nkakfụ-ịgara ngu 'ejekwa; ọphu ọ dụkwa elu ngu ọphu e-je nụ; ọphu ndu byaru abyabya, nọ lẹ nke ngu 'ejekwa. T'unwoke; mẹ ụnwanyi, ị gbaru ohu tụtakwa ume ẹge ịituta.
14 mas o sétimo dia da semana é o dia de descanso, dedicado a mim, o seu Deus. Não faça nenhum trabalho nesse dia, nem você, nem os seus filhos, nem as suas filhas, nem os seus escravos, nem as suas escravas, nem os seus animais, nem os estrangeiros que vivem na terra de você. Assim como você descansa, os seus escravos também devem descansar.
15 Nyatakwa l'unu shi bụru ohu lẹ Íjiputu; l'ọo Ojejoje, bụ Nchileke unu; bẹ gude ike; mẹ agburu-ẹhu iya dufuta unu l'ẹke ono. Ọo ya kparu iphe Ojejoje, bụ Nchileke unu l'atụru ngu iya ọtu ekemu; t'unu tụtaje ume mbọku ọtu-ume.
15 Lembre que você foi escravo no Egito e que eu, o Senhor , seu Deus, o tirei de lá com a minha força e com o meu poder. É por isso que eu mando que você guarde o sábado.
16 “Kwabẹje nne lẹ nna, mụru ngu nụ ugvu; bụ iya bụ iphe, Ojejoje, bụ Nchileke unu sụru t'unu meje; k'ọphu ịi-ka nka; mẹ k'ọphu iphe a-dụru ngu lẹ mma l'alị ono, Ojejoje, bụ Nchileke unu abya unu anụnu ono.
16 — “Respeite o seu pai e a sua mãe, como eu, o seu Deus, estou ordenando, para que você viva muito tempo, e tudo corra bem para você na terra que estou lhe dando.
17 “Be egbukwa ọchi.
17 — “Não mate.
18 “Be erikwa ogori.
18 — “Não cometa adultério.
19 “Be ezikwa iphura.
19 — “Não roube.
20 “Be ebobekwa madzụ ibe ngu ibo.
20 — “Não dê testemunho falso contra ninguém.
21 “Be ejikwaru madzụ ibe ngu ijimẹnya lẹ nyee ya; m'ọ bụ l'ụlo iya; m'ọ bụ l'alị iya; m'ọ bụ lẹ ndu ọ gbaru ohu; m'ọ bụ l'oke-eswi iya; m'ọ bụ lẹ nkakfụ-ịgara iya; m'ọ bụ l'iphe, bụ iphe, madzụ ibe ngu nweru enweru.”
21 — “Não cobice a mulher de outro homem. Não cobice nada que seja de outro homem: a sua casa, as suas terras, os seus escravos, os seus animais ou qualquer outra coisa que seja dele.”
22 Ono bụ ekemu, Ojejoje tụru nụ unu l'eli ugvu l'ẹke unu dzuru edzudzu. O shi l'ọku; mẹ l'urukpu yẹle ọchi; gude olu, shihuru ike kfuru yeru unu. Ẹ to nwehekwa iphe ọdo, o yekoberu iya ọdo. Yo woru iya dee l'eli mkpuma ẹbo, dụ balịbali nụ mu.
22 E Moisés disse: — São esses os mandamentos que o
23 Yo be teke unu nụru olu ono l'ẹke o shi l'ime ọchi l'ekfu anụ unu; kẹ l'ọku ono bụ l'eli ugvu ono bẹ ootsu; iphe, bụ ndu ishi l'iphe, bụ ikfu unu iche iche yẹle ndu bụ ọgurenya unu awụ-kfuta mu;
23 E Moisés continuou, dizendo: — O fogo queimava no alto do monte, e vocês ouviram a voz falar do meio da escuridão. Então os chefes das
24 bya asụ mu: “Nta-a bẹ Ojejoje, bụ Nchileke ayi koshiwaru ayi ọdu-biribiri iya; mẹ ẹge ọ habe nshinu. Ayi nụkwaruphu olu iya, o shi l'ime ọku ono ekfu. Ntanụ-a bẹ ayi phụwaru lẹ Nchileke kfuru okfu yeru madzụ; onye ọphu anọdukwadua ndzụ.
24 e me disseram: “O Senhor , nosso Deus, nos mostrou a sua glória e o seu poder, e nós o ouvimos falar do meio do fogo. Hoje nós vimos que é possível Deus falar com uma pessoa e ela continuar viva.
25 ?Nta-e? ?Ayi a-phụ anwụhu je eye iya ishi tọo? Kẹ l'ẹjo ọku-a e-kegbushikwa ayi; mbụ l'ayi -nụfua olu Ojejoje, bụ Nchileke ayi ọdo bẹ ayi a-nwụshihukwa.
25 Porém não queremos arriscar a vida outra vez. Esse grande fogo pode nos destruir, e, se nós ouvirmos a voz do Senhor , nosso Deus, sem dúvida morreremos.
26 Ishi iya abụru l'ẹ tọ dụdu madzụ mmanu, nụjewaru ẹke Nchileke, nọ ndzụ; shi l'ime ọku l'ekfu okfu; ẹge-a, ayi nụru iya-a; mekochaa bya anọdu ndzụ.
26 Nunca houve alguém que continuasse a viver depois de ter ouvido, como nós ouvimos, o Deus vivo falando do meio do fogo.
27 Unu asụ mu tẹ mu jekfubechia Ojejoje, bụ Nchileke ayi ntse; je anụkota iphemiphe ọbule, ookfu. Teke e metsuaru; mu abya akọoru unu iphe o kfuru. L'unu a-ngabẹe nchị; mee iphe, o kfuru.”
27 Moisés, volte para o monte e escute o que o Senhor Deus quer dizer, e depois venha e nos conte tudo aquilo que ele disser. Nós ouviremos com atenção e obedeceremos.”
28 Tọ dụ iya bụ; Ojejoje anụa iphe unu kfuru teke ono, unu ekfu eyeru mu ono; bya asụ mu: “Lẹ ya nụkotawaru iphe, ndu ono kfuru mu. Iphe ẹphe kfuru dụkwa-a mma.
28 — O Senhor ouviu o que vocês disseram quando estavam falando comigo e me disse: “Eu ouvi o que o povo lhe falou, e tudo o que disseram está certo.
29 Ndẹge ọ bụ ẹge obu ẹphe a-dụje ndono tekenteke; k'ọphu ẹphe e-shi ẹge ono l'atsụ iya egvu; l'eme iphemiphe ọbule, ya tụru l'ekemu; mẹ iphe adụkwaru-a ẹphe lẹ mma; ẹphe l'ụnwu ẹphe gbururu jeye lẹ gbururu!
29 Como seria bom se eles sempre pensassem assim, e me respeitassem, e sempre obedecessem a todos os meus mandamentos! Assim tudo daria certo para eles e para os seus descendentes para sempre.
30 “Wo mu tẹ mu tụgbua; je ekfuru ẹphe t'ẹphe laphukotawaru azụ l'ụlo-ẹ́kwà ẹphe.
30 Vá, Moisés, e mande que o povo volte para as suas barracas.
31 Ọle; tẹ nggụbedua nọnyabekwa iya l'ẹke-a; k'ọphu ya a-kọru ngu iphemiphe ọbule, ya tụru l'ekemu; iphe, ya tọru ọkpa iya sụ t'e etsoje; mẹ iphe, ya sụru t'e emeje; bụ iphe, ya e-zi ẹphe t'ẹphe meje l'alị ono, ya abya ẹphe anụnu t'ẹphe nweru ono.”
31 Mas você fique aqui comigo, e eu lhe direi todas as leis , ordens e mandamentos. Ensine-os ao povo a fim de que eles obedeçam a todas essas leis na terra que eu lhes estou dando para ser deles.”
32 Ọo ya bụ; unu zikwaa obu l'alị; meje iphe, Ojejoje, bụ Nchileke unu sụru t'unu meje. Unu ba ahakwa iya; melahaa iphe ọdo.
32 — Povo de Israel, faça tudo para cumprir todas as leis que o Senhor , nosso Deus, lhe deu. Nunca deixe de fazer exatamente o que Deus manda
33 Unu tụkojekwa ụzo ono shije; mbụ ụzo ono, Ojejoje, bụ Nchileke unu sụru t'unu shije ono; k'ọphu unu a-nọdu ndzụ; mẹ k'ọphu iphe a-dụru unu lẹ mma; mẹfua k'ọphu unu a-ka nka l'alị ono, unu abya enweru ono.
33 e nunca se desvie do caminho que ele lhe mostra. Assim tudo correrá bem para todos vocês, e vocês viverão muitos anos na terra que vão possuir.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.