Atos 16
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 Pọlu phẹ abya ejerua Dẹ́bi mẹ Lísutura. Yo nweru onye kẹ Kuráyisutu, bu l'ẹke ono. Ẹpha iya bụ Tímoti. Tímoti bụ nwanyi Ju mụru iya. Nwanyi ono bụkwaphu onye woru onwiya ye Kuráyisutu l'ẹka. Nna Tímoti bụ onye Girísu.
1 Paulo foi primeiro a Derbe e depois a Listra, onde havia um jovem discípulo chamado Timóteo. A mãe dele era uma judia convertida, e o pai era grego.
2 Ọnu awụkoru ụnwunna, bu lẹ Lísutura; mẹ ndu ọphu bu lẹ Ayikóniyomu lẹ Tímoti bụ ọkpobe madzụ.
2 Os irmãos em Listra e em Icônio o tinham em alta consideração,
3 Pọlu asụ lẹ ya e-duta Tímoti tẹ yẹle iya yịru. Yo duta iya bya ebua ya útsù. Iphe kparu iphe o buru iya ugvu bụ l'iphe bụ ndu Ju, bukota l'ẹke ono mawaru lẹ nna Tímoti bụ onye Girísu.
3 de modo que Paulo pediu que ele os acompanhasse em sua viagem. Em respeito aos judeus da região, providenciou que Timóteo fosse circuncidado antes de partirem, pois todos sabiam que o pai dele era grego.
4 E meebe; ẹphe l'iya ayịru tụgbua. Iphe bụ mkpụkpu, ẹphe swetaru; ẹphe akọkotaru ndu kẹ Kuráyisutu idzu ono, ndu ishi-ozi; mẹ ndu, e meru ọgurenya chọchi chịru lẹ Jerúsalemu ono. Ẹphe ekfujeru ẹphe t'ẹphe meje iphe ono, a chịru l'idzu ono.
4 Em toda cidade por onde passavam, instruíam os irmãos a seguirem as decisões tomadas pelos apóstolos e presbíteros em Jerusalém.
5 Tọ dụ iya bụ; e mee chọchi ono l'ọ ha; yọ kabaa oshihu ike l'ekwekwe, ẹphe kweru kẹ Kuráyisutu; l'akakwaru l'igwe mbọku-mbọku.
5 Assim, as igrejas eram fortalecidas na fé e cresciam em número a cada dia.
6 Ẹphe esee t'ẹphe bahụ lẹ Éshiya; kfua okfu Nchileke l'ẹke ono; Ume-dụ-Nsọ te kwe. Ẹphe ekwe je adabua alị Firíjiya; mẹ Galéshiya.
6 Em seguida, Paulo e Silas viajaram pela região da Frígia e da Galácia, pois o Espírito Santo os impediu de pregar a palavra na província da Ásia.
7 Ẹphe erua Mísiya; see t'ẹphe bahụ lẹ Bitíniya; Ume Jisọsu te kwe.
7 Então, chegando à fronteira da Mísia, tentaram ir para o norte, em direção à Bitínia, mas o Espírito de Jesus não permitiu.
8 Ẹphe eje adabua alị Mísiya jeshia Túrowasu.
8 Assim, seguiram viagem pela Mísia até o porto de Trôade.
9 Yo be l'ẹnyashi l'ẹphe ruru Túrowasu; Pọlu aphụa àphụ̀; phụa onye Masedóniya. Yọ bya evudo Pọlu l'ifu; sụ iya: “Byiko; dabunua byatashia Masedóniya bya eyeru ẹphe ẹka.”
9 Naquela noite, Paulo teve uma visão, na qual um homem da Macedônia em pé lhe suplicava: “Venha para a Macedônia e ajude-nos!”.
10 Pọlu aphụ-gelephu àphụ̀ ono; ayi akwakọbewaphu teke ono teke ono; yọ bụru ayi oje Masedóniya; okfu l'o dowaru ayi ẹnya lẹ Nchileke eku ayi t'ayi bya ezia ẹphe ozi-ọma kẹ Nchileke l'ẹke ono.
10 Então decidimos partir de imediato para a Macedônia, concluindo que Deus nos havia chamado para anunciar ali as boas-novas.
11 Tọ dụ iya bụ; ayi egude ụgbo shi lẹ Túrowasu tụgbua je akpọghaa jeshia Sámoturesu; shiwaru ẹke ono kpọru bahụ lẹ Niyápọlisu lẹ nchi-ta-abọhu iya.
11 Embarcamos em Trôade e navegamos diretamente para a ilha de Samotrácia e, no dia seguinte, chegamos a Neápolis.
12 Ayi eshi lẹ Niyápọlisu gude ọkpa bamiwaru l'ime Fílipayi, bụ iya bụ ishi alị Masedóniya. Ọ kwaphụ lẹ mkpụkpu ono bẹ ndu shi Rómu bu. Ayi anọo nwabalị olemole lẹ mkpụkpu ono.
12 Dali, alcançamos Filipos, cidade importante dessa região da Macedônia e colônia romana, e ali permanecemos vários dias.
13 Yo be mbọku ọtu-ume; ayi eswee obu-edukfu mkpụkpu ono jeshia l'iku ẹnyimu. Ẹke ono bẹ ayi tubesu l'ọ bụ ẹke ndu Ju edzukobeje ekfu anụ Nchileke. Ayi erua bya anọzita; wata okfuru ụnwanyi, dzukoberu l'ẹke ono okfu Nchileke.
13 No sábado, saímos da cidade e fomos à margem do rio, onde esperávamos encontrar um lugar de oração. Sentamo-nos e começamos a conversar com algumas mulheres ali reunidas.
14 Onye lanụ l'ụnwanyi ono, nụru okfu ayi ono bẹ bụ Lidíya. Lidíya ono bụ onye Tayitáyira. Ọogba nghọ ẹkwa uswe. Ọ bụ nwanyi, ẹ-ta bụdu onye Ju; ọbu lẹ Nchileke dụru iya lẹ nsọ. Nnajiufu, bụ Nchileke abya ekpuhaa ya obu; yọ ngabẹ nchị l'iphe Pọlu ekfu.
14 Uma delas era uma mulher temente a Deus chamada Lídia, da cidade de Tiatira, comerciante de tecido de púrpura. Enquanto ela nos ouvia, o Senhor lhe abriu o coração, e ela aceitou aquilo que Paulo estava dizendo.
15 E mee yẹle ndibe iya baputizimu. Yọ sụ: “T'ayi bata nụ bya anọta lẹ nk'iya; m'ọ -bụruphu l'ayi kwewaru lẹ ya bụ-wa onye nataru Jisọsu ọgbodo anata t'ọ bụru Nnajiufu iya.” Yọ rọnyaa ayi; ayi ekwe jeshia.
15 Foi batizada, junto com sua família, e pediu que nos hospedássemos em sua casa. “Se concordam que creio de fato no Senhor, venham ficar em minha casa”, disse ela, e insistiu até que aceitamos.
16 Yo be ujiku lanụ; ayi eje-wa ẹke aanọduje ekfu anụ Nchileke. Ayi aphụ nwata mgbọko, bụ ohu. Nwata mgbọko ono bẹ ọgvu bu l'ẹhu; k'ọphu ọohajeru akọ iphe e-me teke ọdo. Yo gude ọgba ẹja ono kfụbekpo l'akparu ndu nwe iya nụ okpoga nshinu.
16 Certo dia, enquanto íamos ao lugar de oração, veio ao nosso encontro uma escrava possuída por um espírito pelo qual ela predizia o futuro. Com suas adivinhações, ganhava muito dinheiro para seus senhores.
17 Yo tsolahaa ayi lẹ Pọlu; l'echi mkpu asụje: “Lẹ ndu-wa bụkwa ndu, ejeru Ọkaribe-Kakọta-Nụ ozi-o! Ẹphe akọru unu ụzo, ee-shi dzọfuta unu-o!”
17 Ela seguia Paulo e a nós, gritando: “Estes homens são servos do Deus Altíssimo e vieram anunciar como vocês podem ser salvos!”.
18 Mbọku-mbọku; yoo kfukwaphu iphe ono. A nọnyaa; iphe ono, ookfu ono aka ọdu Pọlu ashị; k'ọphu ẹ tọ dụhedu ike ọta nshi. Pọlu aghachiwaphu; sụ ọgvu ono: “Ya gude ẹpha Jisọsu, bụ Kuráyisutu; sụ ngu t'ị lụfu nwata ono l'ẹhu!” Ekfukfu, ookfukwadu iya-a; ọgvu ono alụfuwaphu nwata ono l'ẹhu teke onophu.
18 Isso continuou por vários dias, até que Paulo, indignado, se voltou e disse ao espírito dentro da jovem: “Eu ordeno em nome de Jesus Cristo que saia dela”. E, no mesmo instante, o espírito a deixou.
19 Ndu, nwe nwata mgbọko ono aphụlephu l'ọgvu ono lụfuwaru iya l'ẹhu; k'ọphu ẹ tọo kpatahẹduru ẹphe okpoga; ẹphe egude Pọlu yẹle Sáyilasu; kpụru ẹphe kpụfu aswa; kpukfu ndu ikpe;
19 Quando os senhores da escrava viram que suas expectativas de lucro haviam sido frustradas, agarraram Paulo e Silas e os arrastaram à presença das autoridades, na praça do mercado.
20 bụ iya bụ ndu ikpe Rómu; je asụ ẹphe: “Lẹ ndu-wa bụ ndu Ju, byaru ẹphe ọkpataru okfu lẹ mkpụkpu.
20 “Estes judeus estão tumultuando a cidade!”, gritaram para os magistrados.
21 Ẹphe ezi ome-l'alị, ẹ-ta bụdu ekemu alị ẹphebe ndu Rómu. Ọphu ọ bụdu l'ẹphe etso ome-l'alị, dụ ẹge ono.”
21 “Eles ensinam costumes que nós, romanos, não podemos seguir, pois contrariam nossas leis!”
22 Igwe-ọha ndu ono awụ-lihu wukputa Pọlu phẹ t'ẹphe nụa ẹphe aphụ. Ndu ikpe ono asụ t'a labashịa uwe Pọlu mẹ Sáyilasu; chia ẹphe iphe.
22 Logo, uma multidão revoltada se juntou contra Paulo e Silas, e os magistrados ordenaram que os dois fossem despidos e açoitados com varas.
23 E chiebe ẹphe ẹchachi ono kpachaa ẹphe akpacha; nwuru ẹphe nwuba l'ụlo-mkpọro. A sụ onye eche ụlo-mkpọro ono t'ọ tuchikwaa ẹphe ọhuma ọhuma l'ụlo-mkpọro ono.
23 Depois de serem severamente açoitados, foram lançados na prisão. O carcereiro recebeu ordens para não os deixar escapar,
24 Onye echeje ụlo-mkpọro ono egudenu kẹ l'e kfuru ẹge ono woru ẹphe ye l'ime ime ụlo-mkpọro ono; bya eworu ẹphe ọkpa pyoshia l'ẹnu oshi, a tufushiru ụzo.
24 por isso os colocou no cárcere interno, prendendo-lhes os pés no tronco.
25 Echi-abalị ekelephu ẹbo; Pọlu mẹ Sáyilasu anọdu ekfu anụ Nchileke; agụkwaphu egvu anụ iya. Ndu ẹphe l'ẹphe nọ l'ụlo-mkpọro l'ẹke ono anọdu ngabẹru ẹphe nchị.Pọlu mẹ Sáyilasu l'ụlo mkpọro|src="lb00337c.tif" size="col" loc="ACT 16:25" copy="Knowles" ref="Ndu 16:25"
25 Por volta da meia-noite, Paulo e Silas oravam e cantavam hinos a Deus, e os outros presos ouviam.
26 A bya ele ẹnya; alị anmalahaa jijiji; nmaa nmaa jeye lẹ ntọ-l'alị ụlo-mkpọro ono. E gudekwadu iya-a ekfu; ibo ụlo-mkpọro ono agụhashikota gheru ọnu. Mkpọro, a tụru onyemonye ọbule aphụshihukota.
26 De repente, houve um forte terremoto, e até os alicerces da prisão foram sacudidos. No mesmo instante, todas as portas se abriram e as correntes de todos os presos se soltaram.
27 Onye ono, eche ụlo-mkpọro ono etehu bya elee ẹnya; ụlo-mkpọro ono agụhashiwanu ghetsuaru ọnu. Yo tubesu lẹ ndu, nọkota l'ụlo-mkpọro ono gbalagewaru. Yọ mịa mma iya sawangụ tẹ ya gbua onwiya.
27 Quando o carcereiro acordou, viu as portas da prisão escancaradas. Imaginando que os prisioneiros haviam escapado, puxou a espada para se matar.
28 Pọlu arashịa; sụ iya: “Be emekwa! Ba adụkwa iphe ii-me onwongu; l'ẹphe nọkotakwaa l'ẹke-a!”
28 Paulo, porém, gritou: “Não se mate! Estamos todos aqui!”.
29 Onye ono, eche ụlo-mkpọro ono asụ t'a mụtaedu ọku. Yo gude ẹhu-anmanma; ẹke ọotsu egvu gbachịa je adaa gbaragadangụ l'iku ọkpa Pọlu yẹle Sáyilasu.
29 O carcereiro mandou que trouxessem luz e correu até o cárcere, onde se prostrou, tremendo de medo, diante de Paulo e Silas.
30 Yọ bya edufuta ẹphe bya asụ ẹphe: “Ndu mu; ?bụ ngụnu bẹ ya e-me t'a dzọfuta iya?”
30 Então ele os levou para fora e perguntou: “Senhores, que devo fazer para ser salvo?”.
31 Pọlu phẹ asụ iya: “Ọ bụ t'i woru onwongu ye Jisọsu, bụ Nnajiufu l'ẹka tẹ Nchileke dzọo nggu lẹ ndibe ngu l'unu ha.”
31 Eles responderam: “Creia no Senhor Jesus, e você e sua família serão salvos”.
32 Pọlu phẹ abya ekfuaru iya kẹ Nnajiufu; kfukwaaru iya phụ ndu nọkota l'ụlo iya l'ẹphe ha.
32 Então pregaram a palavra do Senhor a ele e a toda a sua família.
33 Onye eche ụlo-mkpọro ono abya eduta ẹphe teke ono kwaphu l'ẹnyashi ono je asachaa ẹphe ọnya l'ẹke ono, e chibashiru ẹphe ẹhu ono. E meebe; e mee yẹle ndibe iya baputizimu l'ẹnyashi ono kwaphu.
33 Mesmo sendo tarde da noite, o carcereiro cuidou deles e lavou suas feridas. Em seguida, ele e todos os seus foram batizados.
34 Yo duta Pọlu; mẹ Sáyilasu lashia nk'iya je anụ ẹphe nri; ẹphe eria. Ẹhu atsọo yẹle ndibe iya ẹna; kẹle nta-a bẹ ẹphe byawaru bya amaru Nchileke ono, bụ iya bụ ọgbodo Nchileke ono.
34 Depois, levou-os para sua casa e lhes serviu uma refeição, e ele e toda a sua família se alegraram porque creram em Deus.
35 Yo be l'ụtsu; ndu ikpe Rómu ono ezia ndu ọgbogu ẹphe t'ẹphe je ezia t'a haa Pọlu phẹ t'ẹphe laa.
35 Na manhã seguinte, os magistrados mandaram os guardas ordenarem ao carcereiro: “Solte estes homens!”.
36 Onye eche ụlo-mkpọro ono abya ezia ya Pọlu; sụ iya: “Lẹ ndu ishi sụkwaru t'a haa nggu lẹ Sáyilasu t'unu laa. Unu tọkpolekwaphu nwẹhu lashia nta-a l'odoo.”
36 Então o carcereiro mandou dizer a Paulo: “Os magistrados disseram que você e Silas estão livres. Vão em paz”.
37 Obenu lẹ Pọlu sụru ndu ọgbogu ono: “M'ẹ te jekwa ẹphe okpe ikpe t'ọ ka mma l'ikpe nmaru ẹphe; e chia ẹphe iphe l'edzudzu ọha; l'ẹke ẹphe bụkwaa ndu Rómu; nwuru ẹphe ye l'ụlo-mkpọro. Nta-a bẹ ẹphe sụru t'ẹphe laa lẹ mpya. Ono t'emedu ẹphe! T'ẹphe bya l'onwẹphe bya atụfu ẹphe.”
37 Paulo, no entanto, respondeu: “Eles nos açoitaram publicamente sem julgamento e nos colocaram na prisão, e nós somos cidadãos romanos. Agora querem que vamos embora às escondidas? De maneira nenhuma! Que venham eles mesmos e nos soltem”.
38 Ndu ọgbogu ono eje ekfuru ndu ikpe ono ẹge ono. Egvu erua ẹphe l'ẹhu l'ẹphe nụru lẹ Pọlu yẹle Sáyilasu bụ ndu Rómu.
38 Os guardas relataram isso aos magistrados, que ficaram assustados por saber que Paulo e Silas eram cidadãos romanos.
39 Ẹphe eje je arọo Pọlu phẹ arọro. E metsua; ẹphe edufuta ẹphe l'ụlo-mkpọro ono bya arọo ẹphe t'ẹphe lụfuru ẹphe lẹ mkpụkpu ono.
39 Foram até a prisão e lhes pediram desculpas. Então os trouxeram para fora e suplicaram que deixassem a cidade.
40 Pọlu yẹle Sáyilasu alụfuta l'ụlo-mkpọro ono bya ejeshia kẹ Lidíya. Yọ bụru l'ẹke ono bẹ ẹphe jekfuru ụnwunna je eyeshitsuaru ẹphe ọku t'obu shihu ẹphe ike; yọ bụru ẹphe atụgbu.
40 Quando Paulo e Silas saíram da prisão, voltaram à casa de Lídia. Ali se encontraram com os irmãos e os encorajaram mais uma vez. Depois, partiram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.