2 Reis 9

Bayịburu Ikwo (IQW) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Yo be ujiku lanụ; onye nkfuchiru Nchileke; mbụ Eláyisha ekua onye lanụ l'ọgbo ndu nkfuchiru; sụ iya: “Kwakọbe; wota ekpemu manụ-wa je Rámọtu-Gíledu.
1 Então, o profeta Eliseu chamou um dos discípulos dos profetas e lhe disse: Cinge os lombos, leva contigo este vaso de azeite e vai-te a Ramote-Gileade;
2 Teke i ruru; nggu elee ẹnya Jéhu Jehoshafatu Nimishi. Kuchi iya ekuchi; duta iya t'unu bahụ l'ime ụlo.
2 em lá chegando, vê onde está Jeú, filho de Josafá, filho de Ninsi; entra, e faze-o levantar-se do meio de seus irmãos, e leva-o à câmara interior.
3 Teke ono; nggu ewota ekpemu manụ ono; woru manụ ono tee ya l'ishi; sụ: Ọwaa iphe Ojejoje ekfu: ‘Ya awụ ngu manụ l'ishi t'ị bụru eze ndu Ízurẹlu.’ Teke e metsuaru; nggu agụhaa ụlo gbalaa; gude ọso gbalaa. Ba akpọkwa ụkfu!”
3 Toma o vaso de azeite, derrama-lho sobre a cabeça e dize: Assim diz o Senhor : Ungi-te rei sobre Israel. Então, abre a porta, foge e não te detenhas.
4 Nwokorọbya ono, bụ onye nkfuchiru ono atụgbua jeshia Rámọtu-Gíledu.
4 Foi, pois, o moço, o jovem profeta, a Ramote-Gileade.
5 Yo rua; ndu ishi ndu sọja anọduwa lẹ ndzuko. Yọ sụ ẹphe: “Onye ishi ndu sọja; ya nwekwaru ozi, ya e-zia ngu.”
5 Entrando ele, eis que os capitães do exército estavam assentados; ele disse: Capitão, tenho mensagem que te dizer. Perguntou-lhe Jeú: A qual de todos nós? Respondeu-lhe ele: A ti, capitão!
6 Jéhu egbeshi; ẹphe abahụ l'ime ụlo. Onye nkfuchiru ono eworu manụ ono tee ya l'ishi; sụ iya: “Lẹ Ojejoje, bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu sụru: ‘Lẹ ya awụ ngu manụ l'ishi t'ị bụru eze, achị ndibe kẹ Ojejoje; mbụ ndu Ízurẹlu.
6 Então, se levantou Jeú e entrou na casa; o jovem derramou-lhe o azeite sobre a cabeça e lhe disse: Assim diz o Senhor , Deus de Israel: Ungi-te rei sobre o povo do Senhor , sobre Israel.
7 Ndu ọnu-ụlo Éhabu, bụ nnajiufu ngu; bẹ ịi-dzọ pyaapyaa; k'ọphu ya e-shi ẹge ono gwata ụgwo ọchi ndu ozi iya ono, bụ ndu nkfuchiru; mẹ k'iphe bụ ndu ozi Ojejoje, bụ ndu Jézebẹlu gbushikotaru.
7 Ferirás a casa de Acabe, teu senhor, para que eu vingue da mão de Jezabel o sangue de meus servos, os profetas, e o sangue de todos os servos do Senhor .
8 Ndibe Éhabu l'ẹphe ha a-bụru kpurupyata. Iphe, bụ nwata nwoke l'ọnu-ụlo Éhabu l'alị Ízurẹlu; bẹ ya e-domi: m'ọ bụ ohu; m'ọ bụ amadụ.
8 Toda a casa de Acabe perecerá; exterminarei de Acabe todos do sexo masculino, quer escravo, quer livre, em Israel.
9 Ya e-me ufu Éhabu t'ọ dụ l'ọ bụ ufu Jeróbuwamu Nébatu; mẹkwaphu t'ọ dụ l'ọ bụ ufu Baasha Ahíja.
9 Porque farei à casa de Acabe como à casa de Jeroboão, filho de Nebate, e como à casa de Baasa, filho de Aías.
10 Jézebẹlu; bẹ bụ nkụta a-ta anụ iya l'ẹgu, nọ lẹ Jézerilu. Ẹ to nwedu onye e-li iya elili.’ ” Yo kfutsua ẹge ono; gụhaa ụlo; gbalaa.
10 Os cães devorarão Jezabel no campo de Jezreel; não haverá quem a enterre. Dito isto, abriu a porta e fugiu.
11 Jéhu abya ejekfu ndu ishi ndu sọja ọphunanu; onye lanụ ajị iya: “?Bụ-a k'ọma? ?Bụ ngụnu; bẹ onye ọgvu ono chọru ngu bya?”
11 Saindo Jeú aos servos de seu senhor, disseram-lhe: Vai tudo bem? Por que veio a ti este louco? Ele lhes respondeu: Bem conheceis esse homem e o seu falar.
12 Ẹphe asụ iya: “L'ọo ẹjo-ire! Kfuwaruru ẹphe iphe ọbu nta-a.”
12 Mas eles disseram: É mentira; agora, faze-nos sabê-lo, te pedimos. Então, disse Jeú: Assim e assim me falou, a saber: Assim diz o Senhor : Ungi-te rei sobre Israel.
13 Ẹphe emewaphu ẹgwegwa je achịta uwe ẹphe; wụshi l'alị t'ọ dzọbe ọkpa. Ẹphe abya egbua ụpyoku; sụ: “Jéhu bụ eze!”
13 Então, se apressaram, e, tomando cada um o seu manto, os puseram debaixo dele, sobre os degraus, e tocaram a trombeta, e disseram: Jeú é rei!
14 Ya ndono; Jéhu Jehoshafatu Nimishi eje achịaru Joramu ẹjo idzu. Teke ono; bẹ Joramu yẹle ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha shi adzọ tẹ Hazẹlu, bụ eze ndu Áramu ba ana ẹphe Rámọtu-Gíledu.
14 Assim, Jeú, filho de Josafá, filho de Ninsi, conspirou contra Jorão. Tinha, porém, Jorão cercado a Ramote-Gileade, ele e todo o Israel, por causa de Hazael, rei da Síria.
15 Ọbu l'eze, bụ Joramu laru Jézerilu oje ọnya ẹke ono, ndu Áramu mekaru iya iphe teke ono, ẹphe lẹ Hazẹlu, bụ eze ndu Áramu shi alụ ọgu ono. Ya ndono; Jéhu asụ: “Ọ -bụru l'ọ bụ obu unu ndono; t'ẹ b'ọ dụkwa onye e-shi lẹ mkpụkpu-wa pyofu je Jézerilu odo iphe-a.”
15 Porém o rei Jorão voltou para se curar em Jezreel das feridas que os siros lhe fizeram, quando pelejou contra Hazael, rei da Síria. Disse Jeú: Se é da vossa vontade, ninguém saia furtivamente da cidade, para ir anunciar isto em Jezreel.
16 Jéhu enyihu ụgbo-ịnya gbaru jeshia Jézerilu; kẹ l'ọ bụ ẹke ono; bẹ Joramu zẹ. Ehezáya, bụ eze ndu Júda bẹ jeru iya ajịji.
16 Então, Jeú subiu a um carro e foi-se a Jezreel, porque Jorão estava de cama ali. Também Acazias, rei de Judá, descera para ver a Jorão.
17 Onye nche, vudo l'ụlo eli, nọ lẹ Jézerilu aphụa Jéhu; mẹ ndu l'awụ etso iya nụ; l'ẹke ẹphe dzeberu abya; chishia mkpu; sụ: “L'o nwekwaru ndu ya phụru, awụ abya nụ.”
17 Ora, o atalaia estava na torre de Jezreel, e viu a tropa de Jeú, que vinha, e disse: Vejo uma tropa. Então, disse Jorão: Toma um cavaleiro e envia-o ao seu encontro, para que lhe pergunte: Há paz?
18 Onye agbajẹ ịnya agba Jéhu ndzuta; sụ iya: “L'eze sụru: ‘?Bụ-a k'ọma?’ ”
18 Foi-lhe o cavaleiro ao encontro e disse: Assim diz o rei: Há paz? Respondeu Jeú: Que tens tu com a paz? Passa para trás de mim. O atalaia deu aviso, dizendo: Chegou a eles o mensageiro, porém não volta.
19 Eze abya ezi onye ọdo, agbajẹ ịnya t'o jekfuedu ẹphe. Yo rua; bya asụ ẹphe: “L'eze sụru: ‘?Bụ-a k'ọma?’ ”
19 Então, enviou Jorão outro cavaleiro; chegando este a eles, disse: Assim diz o rei: Há paz? Respondeu Jeú: Que tens tu com a paz? Passa para trás de mim.
20 Onye nche ono asụ eze: “L'o jekfuakwaru ẹphe; ọle ẹ tọo latakwa nụ azụ. Ẹge onye ọbu gude agba; b'ọ dụkwa l'ọbu Jéhu Nimishi. Ọogbakwa iya k'ẹhuka k'ẹhuka.”
20 O atalaia deu aviso, dizendo: Também este chegou a eles, porém não volta; e o guiar do carro parece como o de Jeú, filho de Ninsi, porque guia furiosamente.
21 Joramu asụ: “T'o doziaru iya ụgbo-ịnya iya.” E doziaru iya ẹya. Joramu, bụ eze ndu Ízurẹlu yẹle Ehezáya, bụ eze ndu Júda agbagbụa jekfushia Jéhu. Onyenọnu anọdutsua l'ụgbo-ịnya nk'iya. Ẹke ẹphe gbakfuru iya bụ ẹke, shi bụjeru alị Nebọtu kẹ Jézerilu.
21 Disse Jorão: Aparelha o carro. E lhe aparelharam o carro. Saiu Jorão, rei de Israel, e Acazias, rei de Judá, cada um em seu carro, e foram ao encontro de Jeú, e o acharam no campo de Nabote, o jezreelita.
22 Joramu aphụlephu Jéhu; jị iya: “Jéhu; ?bụ-a k'ọma?”
22 Sucedeu que, vendo Jorão a Jeú, perguntou: Há paz, Jeú? Ele respondeu: Que paz, enquanto perduram as prostituições de tua mãe Jezabel e as suas muitas feitiçarias?
23 Joramu agbaphushia azụ; l'echi mkpu l'araru Ehezáya: “Ehezáya; l'ọ kwa ọgu-o!”
23 Então, Jorão voltou as rédeas, fugiu e disse a Acazias: Há traição, Acazias!
24 Jéhu egude ike iya l'ọ ha seta akfụ iya gbaa Joramu lẹ mgbaku ukuvu; yo je atụ-fua ya meji. Yọ dawaphụ dakoru l'eli ụgbo-ịnya iya ono.
24 Mas Jeú entesou o seu arco com toda a força e feriu a Jorão entre as espáduas; a flecha saiu-lhe pelo coração, e ele caiu no seu carro.
25 Jéhu ekfuaru onye ishi ụgbo-ịnya iya, aza Bidika: “T'ọ pata iya je etufaa l'alị Nebọtu kẹ Jézerilu phụ. Nyatakwa lẹ teke phụ, nggu l'iya chịkoje shi gude ụgbo-ịnya agbatso nna iya; mbụ Éhabu; bẹ Ojejoje kfuru okfu ẹhu iya; sụ:
25 Então, Jeú disse a Bidcar, seu capitão: Toma-o, lança-o no campo da herdade de Nabote, o jezreelita; pois, lembra-te de que, indo eu e tu, juntos, montados, após Acabe, seu pai, o Senhor pronunciou contra ele esta sentença:
26 ‘Ụnyaphua; bẹ ya phụru mee Nebọtu; mẹ mee k'ụnwu iya. Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. Ya mefutaje ngu t'ị kfụa ụgwo alị-a. Ono iphe Ojejoje ekfu ndono.’ Unu pata iya je etufaa l'alị ono; ẹge ono, Ojejoje kfuru iya ono.”
26 Tão certo como vi ontem à tarde o sangue de Nabote e o sangue de seus filhos, diz o Senhor , assim to retribuirei neste campo, diz o Senhor . Agora, pois, toma-o e lança-o neste campo, segundo a palavra do Senhor .
27 Ehezáya, bụ eze ndu Júda aphụa iphe, meru nụ; gbagbụa; tsoru ụzo, shiru ọnu edukfu Betihaganu. Jéhu achịpyabe iya; sụ: “Unu gbagbufua yẹbedua!” Ẹphe agbata iya akfụ l'ụzo, sweru laa Guru lẹ mgboro Ibulamu. Yọ gbaru laa Megido; je anwụhu l'ẹke ono.
27 À vista disto, Acazias, rei de Judá, fugiu pelo caminho de Bete-Hagã; porém Jeú o perseguiu e disse: Feri também a este; e o feriram no carro, à subida de Gur, que está junto a Ibleão. E fugiu para Megido, onde morreu.
28 Ndu ozi iya egude ụgbo-ịnya pata iya jeshia Jerúsalemu je elia l'ili iya l'ẹke e liru nna iya phẹ lẹ Mkpụkpu Dévidi.
28 Levaram-no os seus servos, num carro, a Jerusalém e o enterraram na sua sepultura junto a seus pais, na Cidade de Davi.
29 Yọ bụru l'afa, kwe Joramu Éhabu afa iri lẹ nanụ, ọ wataru ọchi ndu Ízurẹlu; bẹ Ehezáya wataru ọchi ndu Júda.
29 No ano undécimo de Jorão, filho de Acabe, começara Acazias a reinar sobre Judá.
30 Ya ndono; Jéhu atụgbua jeshia Jézerilu. Jézebẹlu anụlephu l'ọ byaru; tee mkpọ-ẹnya; memaa ẹgbushi iya; je eworu ẹnya pyofu lẹ windo.
30 Tendo Jeú chegado a Jezreel, Jezabel o soube; então, se pintou em volta dos olhos, enfeitou a cabeça e olhou pela janela.
31 Jéhu abya abyaruta l'obu-edukfu; Jézebẹlu ajị iya: “Nggụbe Zimuri-a; ?bụ-a k'ọma; mbụ nggụbe onye-wa, gburu nnajiufu ngu-a?”
31 Ao entrar Jeú pelo portão do palácio, disse ela: Teve paz Zinri, que matou a seu senhor?
32 Jéhu apalia ẹnya l'ụzo windo ono; sụ: “?Bụ onye ole bụ onye nk'iya? ?Bụ onye ole-e?” Ụmadzu labụ; m'ọ bụ ụmadzu ẹto, bụ ndu a haru ahaha eshi lẹ windo lee ya ẹnya.
32 Levantou ele o rosto para a janela e disse: Quem é comigo? Quem? E dois ou três eunucos olharam para ele.
33 Jéhu asụ ẹphe: “Unu shi l'ẹke ono tụfu Jézebẹlu!” Ẹphe atụfu iya; mee ya akfụkashihu kpua l'ụpho-mkpuma; mẹ ịnya, nọgbaa l'ẹke ono. Jéhu egude ịnya ono dzọo ya pyakapyaka.
33 Então, disse ele: Lançai-a daí abaixo. Lançaram-na abaixo; e foram salpicados com o seu sangue a parede e os cavalos, e Jeú a atropelou.
34 Jéhu abahụ l'ime ụlo je eribua ya; sụ: “T'ẹphe pata nwanyi ono, vu ọnu ono; je elia; kẹ l'ọ bụ ada eze!”
34 Entrando ele e havendo comido e bebido, disse: Olhai por aquela maldita e sepultai-a, porque é filha de rei.
35 Ẹphe alụfulephu t'ẹphe je elia ya; iphe, ẹphe phụru nwẹnkinyi abụru okpokoro ishi iya; mẹ ọkpa iya; ọwaa ẹka iya.
35 Foram para a sepultar; porém não acharam dela senão a caveira, os pés e as palmas das mãos.
36 Ẹphe alaphu azụ je ekfuaru iya Jéhu. Yọ sụ: “L'ọo ya bụ iphe ono, Ojejoje shi l'ọnu nwozi iya; mbụ Elayija kẹ Tishibe kfua; sụ: ‘L'ọ bụ l'ẹgu, nọ lẹ Jézerilu; bẹ nkụta a-ta anụ Jézebẹlu.’
36 Então, voltaram e lho fizeram saber. Ele disse: Esta é a palavra do Senhor , que falou por intermédio de Elias, o tesbita, seu servo, dizendo: No campo de Jezreel, os cães comerão a carne de Jezabel.
37 Jézebẹlu bẹ odzu iya a-dụ l'ọ bụ nshị, a nyịkaru nanụ nanụ l'alị Jézerilu; k'ọphu bụ l'ẹ to nwedu onye a-hụbe iya ama; sụ: ‘L'ọ kwa Jézebẹlu ndọ-ọ.’ ”
37 O cadáver de Jezabel será como esterco sobre o campo da herdade de Jezreel, de maneira que já não dirão: Esta é Jezabel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.