2 Reis 9
Bayịburu Ikwo (IQW) vs ARIB
1 Yo be ujiku lanụ; onye nkfuchiru Nchileke; mbụ Eláyisha ekua onye lanụ l'ọgbo ndu nkfuchiru; sụ iya: “Kwakọbe; wota ekpemu manụ-wa je Rámọtu-Gíledu.
1 Depois o profeta Eliseu chamou um dos filhos dos profetas, e lhe disse: Cinge os teus lombos, toma na mão este vaso de azeite e vai a Ramote-Gileade;
2 Teke i ruru; nggu elee ẹnya Jéhu Jehoshafatu Nimishi. Kuchi iya ekuchi; duta iya t'unu bahụ l'ime ụlo.
2 quando lá chegares, procura a Jeú, filho de Jeosafá, filho de Ninsi; entra, faze que ele se levante do meio de seus irmãos, e leva-o para uma câmara interior.
3 Teke ono; nggu ewota ekpemu manụ ono; woru manụ ono tee ya l'ishi; sụ: Ọwaa iphe Ojejoje ekfu: ‘Ya awụ ngu manụ l'ishi t'ị bụru eze ndu Ízurẹlu.’ Teke e metsuaru; nggu agụhaa ụlo gbalaa; gude ọso gbalaa. Ba akpọkwa ụkfu!”
3 Toma, então, o vaso de azeite, derrama-o sobre a sua cabeça, e dize: Assim diz o Senhor: Ungi-te rei sobre Israel. Então abre a porta, foge e não te detenhas.
4 Nwokorọbya ono, bụ onye nkfuchiru ono atụgbua jeshia Rámọtu-Gíledu.
4 Foi, pois, o jovem profeta, a Ramote-Gileade.
5 Yo rua; ndu ishi ndu sọja anọduwa lẹ ndzuko. Yọ sụ ẹphe: “Onye ishi ndu sọja; ya nwekwaru ozi, ya e-zia ngu.”
5 E quando chegou, eis que os chefes do exército estavam sentados ali; e ele disse: Chefe, tenho uma palavra para te dizer. E Jeú perguntou: A qual de todos nós? Respondeu ele: A ti, chefe!
6 Jéhu egbeshi; ẹphe abahụ l'ime ụlo. Onye nkfuchiru ono eworu manụ ono tee ya l'ishi; sụ iya: “Lẹ Ojejoje, bụ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu sụru: ‘Lẹ ya awụ ngu manụ l'ishi t'ị bụru eze, achị ndibe kẹ Ojejoje; mbụ ndu Ízurẹlu.
6 Então Jeú se levantou, e entrou na casa; e o mancebo derramou-lhe o azeite sobre a cabeça, e lhe disse: Assim diz o Senhor Deus de Israel: Ungi-te rei sobre o povo do Senhor, sobre Israel.
7 Ndu ọnu-ụlo Éhabu, bụ nnajiufu ngu; bẹ ịi-dzọ pyaapyaa; k'ọphu ya e-shi ẹge ono gwata ụgwo ọchi ndu ozi iya ono, bụ ndu nkfuchiru; mẹ k'iphe bụ ndu ozi Ojejoje, bụ ndu Jézebẹlu gbushikotaru.
7 Ferirás a casa de Acabe, teu senhor, para que eu vingue da mão de Jezabel o sangue de meus servos, os profetas, e o sangue de todos os servos do Senhor.
8 Ndibe Éhabu l'ẹphe ha a-bụru kpurupyata. Iphe, bụ nwata nwoke l'ọnu-ụlo Éhabu l'alị Ízurẹlu; bẹ ya e-domi: m'ọ bụ ohu; m'ọ bụ amadụ.
8 Pois toda a casa de Acabe perecerá; e destruirei de Acabe todo filho varão, tanto o escravo como o livre em Israel.
9 Ya e-me ufu Éhabu t'ọ dụ l'ọ bụ ufu Jeróbuwamu Nébatu; mẹkwaphu t'ọ dụ l'ọ bụ ufu Baasha Ahíja.
9 Porque hei de fazer a casa de Acabe como a casa de Jeroboão, filho de Nebate, e como a casa de Baasa, filho de Aías.
10 Jézebẹlu; bẹ bụ nkụta a-ta anụ iya l'ẹgu, nọ lẹ Jézerilu. Ẹ to nwedu onye e-li iya elili.’ ” Yo kfutsua ẹge ono; gụhaa ụlo; gbalaa.
10 Os cães comerão a Jezabel no campo de Jizreel; não haverá quem a enterre. Então o mancebo abriu a porta e fugiu.
11 Jéhu abya ejekfu ndu ishi ndu sọja ọphunanu; onye lanụ ajị iya: “?Bụ-a k'ọma? ?Bụ ngụnu; bẹ onye ọgvu ono chọru ngu bya?”
11 Saiu então Jeú aos servos de seu senhor; e um lhe perguntou: Vai tudo bem? Por que veio a ti esse louco? E ele lhes respondeu: Bem conheceis o homem e o seu falar.
12 Ẹphe asụ iya: “L'ọo ẹjo-ire! Kfuwaruru ẹphe iphe ọbu nta-a.”
12 Mas eles replicaram. É mentira; dize-no-lo, pedimos-te. Ao que disse Jeú: Assim e assim ele me falou, dizendo: Assim diz o Senhor: Ungi-te rei sobre Israel.
13 Ẹphe emewaphu ẹgwegwa je achịta uwe ẹphe; wụshi l'alị t'ọ dzọbe ọkpa. Ẹphe abya egbua ụpyoku; sụ: “Jéhu bụ eze!”
13 Então se apressaram, e cada um tomou a sua capa e a pôs debaixo dele, no mais alto degrau; e tocaram a buzina, e disseram: Jeú reina!
14 Ya ndono; Jéhu Jehoshafatu Nimishi eje achịaru Joramu ẹjo idzu. Teke ono; bẹ Joramu yẹle ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha shi adzọ tẹ Hazẹlu, bụ eze ndu Áramu ba ana ẹphe Rámọtu-Gíledu.
14 Assim Jeú, filho de Jeosafá, filho de Ninsi, conspirou contra Jorão. {Ora, tinha Jorão cercado a Ramote-Gileade, ele e todo o Israel, por causa de Hazael, rei da Síria;
15 Ọbu l'eze, bụ Joramu laru Jézerilu oje ọnya ẹke ono, ndu Áramu mekaru iya iphe teke ono, ẹphe lẹ Hazẹlu, bụ eze ndu Áramu shi alụ ọgu ono. Ya ndono; Jéhu asụ: “Ọ -bụru l'ọ bụ obu unu ndono; t'ẹ b'ọ dụkwa onye e-shi lẹ mkpụkpu-wa pyofu je Jézerilu odo iphe-a.”
15 porém o rei Jorão tinha voltado para se curar em Jizreel das feridas que os sírios lhe fizeram, quando pelejou contra Hazael, rei da Síria.} E disse Jeú: Se isto é o vosso parecer, ninguém escape nem saia da cidade para ir dar a nova em Jizreel.
16 Jéhu enyihu ụgbo-ịnya gbaru jeshia Jézerilu; kẹ l'ọ bụ ẹke ono; bẹ Joramu zẹ. Ehezáya, bụ eze ndu Júda bẹ jeru iya ajịji.
16 Então Jeú subiu a um carro, e foi a Jizreel; porque Jorão estava acamado ali; e também Acazias, rei de Judá, descera para ver Jorão.
17 Onye nche, vudo l'ụlo eli, nọ lẹ Jézerilu aphụa Jéhu; mẹ ndu l'awụ etso iya nụ; l'ẹke ẹphe dzeberu abya; chishia mkpu; sụ: “L'o nwekwaru ndu ya phụru, awụ abya nụ.”
17 O atalaia que estava na torre de Jizreel viu a tropa de Jeú, que vinha e disse: Vejo uma tropa. Disse Jorão: Toma um cavaleiro, e envia-o ao seu encontro a perguntar: Há paz?
18 Onye agbajẹ ịnya agba Jéhu ndzuta; sụ iya: “L'eze sụru: ‘?Bụ-a k'ọma?’ ”
18 E o cavaleiro lhe foi ao encontro, e disse: Assim diz o rei: Há paz? Respondeu Jeú: Que tens tu que fazer com a paz? Passa para trás de mim. E o atalaia deu aviso, dizendo: Chegou a eles o mensageiro, porém não volta.
19 Eze abya ezi onye ọdo, agbajẹ ịnya t'o jekfuedu ẹphe. Yo rua; bya asụ ẹphe: “L'eze sụru: ‘?Bụ-a k'ọma?’ ”
19 Então Jorão enviou outro cavaleiro; e, chegando este a eles, disse Assim diz o rei: Há paz? Respondeu Jeú: Que tens tu que fazer com a paz? Passa para trás de mim.
20 Onye nche ono asụ eze: “L'o jekfuakwaru ẹphe; ọle ẹ tọo latakwa nụ azụ. Ẹge onye ọbu gude agba; b'ọ dụkwa l'ọbu Jéhu Nimishi. Ọogbakwa iya k'ẹhuka k'ẹhuka.”
20 E o atalaia deu aviso, dizendo: Também este chegou a eles, porém não volta; e o andar se parece com o andar de Jeú, filho de Ninsi porque anda furiosamente.
21 Joramu asụ: “T'o doziaru iya ụgbo-ịnya iya.” E doziaru iya ẹya. Joramu, bụ eze ndu Ízurẹlu yẹle Ehezáya, bụ eze ndu Júda agbagbụa jekfushia Jéhu. Onyenọnu anọdutsua l'ụgbo-ịnya nk'iya. Ẹke ẹphe gbakfuru iya bụ ẹke, shi bụjeru alị Nebọtu kẹ Jézerilu.
21 Disse Jorão: Aparelha-me o carro! E lho aparelharam. Saiu Jorão, rei de Israel, com Acazias, rei de Judá, cada um em seu carro para irem ao encontro de Jeú, e o encontraram no campo de Nabote, o jizreelita.
22 Joramu aphụlephu Jéhu; jị iya: “Jéhu; ?bụ-a k'ọma?”
22 E sucedeu que, vendo Jorão a Jeú, perguntou: Há paz, Jeú? Respondeu ele: Que paz, enquanto as prostituições da tua mãe Jezabel e as suas feitiçarias são tantas?
23 Joramu agbaphushia azụ; l'echi mkpu l'araru Ehezáya: “Ehezáya; l'ọ kwa ọgu-o!”
23 Então Jorão deu volta, e fugiu, dizendo a Acazias: Há traição, Acazias!
24 Jéhu egude ike iya l'ọ ha seta akfụ iya gbaa Joramu lẹ mgbaku ukuvu; yo je atụ-fua ya meji. Yọ dawaphụ dakoru l'eli ụgbo-ịnya iya ono.
24 Mas Jeú, entesando o seu arco com toda a força, feriu Jorão entre as espáduas, e a flecha lhe saiu pelo coração; e ele caiu no seu carro.
25 Jéhu ekfuaru onye ishi ụgbo-ịnya iya, aza Bidika: “T'ọ pata iya je etufaa l'alị Nebọtu kẹ Jézerilu phụ. Nyatakwa lẹ teke phụ, nggu l'iya chịkoje shi gude ụgbo-ịnya agbatso nna iya; mbụ Éhabu; bẹ Ojejoje kfuru okfu ẹhu iya; sụ:
25 Disse então Jeú a Bidcar, seu ajudante: Levanta-o, e lança-o no campo da herança de Nabote, o jizreelita; pois lembra-te de indo eu e tu juntos a cavalo após seu pai Acabe, o Senhor pôs sobre ele esta sentença, dizendo:
26 ‘Ụnyaphua; bẹ ya phụru mee Nebọtu; mẹ mee k'ụnwu iya. Ono iphe Ojejoje ekfu ndono. Ya mefutaje ngu t'ị kfụa ụgwo alị-a. Ono iphe Ojejoje ekfu ndono.’ Unu pata iya je etufaa l'alị ono; ẹge ono, Ojejoje kfuru iya ono.”
26 Certamente vi ontem o sangue de Nabote e o sangue de seus filhos, diz o Senhor; e neste mesmo campo te retribuirei, diz o Senhor. Agora, pois, levanta-o, e lança-o neste campo, conforme a palavra do Senhor.
27 Ehezáya, bụ eze ndu Júda aphụa iphe, meru nụ; gbagbụa; tsoru ụzo, shiru ọnu edukfu Betihaganu. Jéhu achịpyabe iya; sụ: “Unu gbagbufua yẹbedua!” Ẹphe agbata iya akfụ l'ụzo, sweru laa Guru lẹ mgboro Ibulamu. Yọ gbaru laa Megido; je anwụhu l'ẹke ono.
27 Quando Acazias, rei de Judá, viu isto, fugiu pelo caminho da casa do jardim. E Jeú o perseguiu, dizendo: A este também! Matai-o! Então o feriram no carro, à subida de Gur, que está junto a Ibleão; mas ele fugiu para Megido, e ali morreu.
28 Ndu ozi iya egude ụgbo-ịnya pata iya jeshia Jerúsalemu je elia l'ili iya l'ẹke e liru nna iya phẹ lẹ Mkpụkpu Dévidi.
28 E seus servos o levaram num carro a Jerusalém, e o sepultaram na sua sepultura junto a seus pais, na cidade de Davi.
29 Yọ bụru l'afa, kwe Joramu Éhabu afa iri lẹ nanụ, ọ wataru ọchi ndu Ízurẹlu; bẹ Ehezáya wataru ọchi ndu Júda.
29 Ora, Acazias começara a reinar sobre Judá no ano undécimo de Jorão, filho de Acabe.
30 Ya ndono; Jéhu atụgbua jeshia Jézerilu. Jézebẹlu anụlephu l'ọ byaru; tee mkpọ-ẹnya; memaa ẹgbushi iya; je eworu ẹnya pyofu lẹ windo.
30 Depois Jeú veio a Jizreel; o que ouvindo Jezabel, pintou-se em volta dos olhos, e enfeitou a sua cabeça, e olhou pela janela.
31 Jéhu abya abyaruta l'obu-edukfu; Jézebẹlu ajị iya: “Nggụbe Zimuri-a; ?bụ-a k'ọma; mbụ nggụbe onye-wa, gburu nnajiufu ngu-a?”
31 Quando Jeú entrava pela porta, disse ela: Teve paz Zinri, que matou a seu senhor ?
32 Jéhu apalia ẹnya l'ụzo windo ono; sụ: “?Bụ onye ole bụ onye nk'iya? ?Bụ onye ole-e?” Ụmadzu labụ; m'ọ bụ ụmadzu ẹto, bụ ndu a haru ahaha eshi lẹ windo lee ya ẹnya.
32 Ao que ele levantou o rosto para a janela e disse: Quem é comigo? quem? E dois ou três eunucos olharam para ele.
33 Jéhu asụ ẹphe: “Unu shi l'ẹke ono tụfu Jézebẹlu!” Ẹphe atụfu iya; mee ya akfụkashihu kpua l'ụpho-mkpuma; mẹ ịnya, nọgbaa l'ẹke ono. Jéhu egude ịnya ono dzọo ya pyakapyaka.
33 Então disse ele: Lançai-a daí abaixo. E lançaram-na abaixo; e foram salpicados com o sangue dela a parede e os cavalos; e ele a atropelou.
34 Jéhu abahụ l'ime ụlo je eribua ya; sụ: “T'ẹphe pata nwanyi ono, vu ọnu ono; je elia; kẹ l'ọ bụ ada eze!”
34 E tendo ele entrado, comeu e bebeu; depois disse: Olhai por aquela maldita, e sepultai-a, porque é filha de rei.
35 Ẹphe alụfulephu t'ẹphe je elia ya; iphe, ẹphe phụru nwẹnkinyi abụru okpokoro ishi iya; mẹ ọkpa iya; ọwaa ẹka iya.
35 Foram, pois, para a sepultar; porém não acharam dela senão a caveira, os pés e as palmas das mãos.
36 Ẹphe alaphu azụ je ekfuaru iya Jéhu. Yọ sụ: “L'ọo ya bụ iphe ono, Ojejoje shi l'ọnu nwozi iya; mbụ Elayija kẹ Tishibe kfua; sụ: ‘L'ọ bụ l'ẹgu, nọ lẹ Jézerilu; bẹ nkụta a-ta anụ Jézebẹlu.’
36 Então voltaram, e lho disseram. Pelo que ele disse: Esta é a palavra do Senhor, que ele falou por intermédio de Elias, o tisbita, seu servo, dizendo: No campo de Jizreel os cães comerão a carne de Jezabel,
37 Jézebẹlu bẹ odzu iya a-dụ l'ọ bụ nshị, a nyịkaru nanụ nanụ l'alị Jézerilu; k'ọphu bụ l'ẹ to nwedu onye a-hụbe iya ama; sụ: ‘L'ọ kwa Jézebẹlu ndọ-ọ.’ ”
37 e o seu cadáver será como esterco sobre o campo, na herdade de Jizreel; de modo que não se poderá dizer: Esta é Jezabel.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.