2 Reis 4
Bayịburu Ikwo (IQW) vs BKJ
1 O nweru nwanyi, bụ onye ọgbo ndu nkfuchiru Nchileke shi alụ iya. Yọ byakfuta Eláyisha bya araku iya; sụ iya: “Lẹ nwozi ngu, bụ iya bụ nji iya; bẹ nwụhuakwaru nụ. O donuru ngu-a ẹnya lẹ nwozi ngu ono shi atsụ Ojejoje egvu. Ọle nta-a; bẹ onye o ji ụgwo byawaru t'ọ nata iya ụnwegirima iya unwoke ẹphe ẹbo l'ụgwo ono; t'ẹphe bụru iya ohu.”
1 Ora, clamou ali uma certa mulher das esposas dos filhos dos profetas a Eliseu, dizendo: O teu servo, o meu marido, está morto; e tu sabes que o teu servo, verdadeiramente, temia o SENHOR; e o credor veio para levar consigo os meus dois filhos para serem servos.
2 Eláyisha asụ nwanyi ono: “?Bụ ngụnu bẹ ya e-meru ngu? ?Bụ ngụnu b'i nweru l'ụlo ngu? Karu iya ẹya.”
2 E Eliseu disse a ela: O que farei por ti? Conta-me, o que tens tu na tua casa? E ela disse: A tua criada não tem nada na casa, além de uma botija de azeite.
3 Yọ sụ iya: “T'o je arọkoo ndu obutobu iya phẹ ite, ẹ te nwedu iphe e yeru iya. T'ọ rọtakwa iya l'igwe.
3 Então ele disse: Vai, pede para ti vasos emprestados, de todos os teus vizinhos, vasos vazios; não peças poucos.
4 Teke ono; nggu l'ụnwu ngu abahụ l'ụlo; swọ-chia onwunu ụzo. Unu wụ-jishikota ite ono l'ọ ha; ọphu jiru nụ; unu edochi iya.”
4 E, quando tu entrares, fecharás a porta diante de ti e diante dos teus filhos, e derramarás dentro de todos os vasos, e tu porás de lado aquele que estiver cheio.
5 Ya ndono; nwanyi ono ahaa Eláyisha; lụfu; je aswọ-chia onwiya; mẹ ụnwegirima iya l'ụlo. Ụnwegirima ono apataru iya ite ono; yọo wụ manụ eye iya.
5 Assim, ela se foi diante dele, e fechou a porta diante de si e dos filhos que trouxeram os vasos para ela; e ela derramou.
6 Ite ono ejitsulephu; yọ sụ nwatibe iya ono: “T'ọ patafụaru iya ite ọdo!” Nwata ono asụ iya: “L'ẹ to nwehekwa ite ọdo, phọduru nụ.” Tọ dụ iya bụ; manụ ono awụ-buhu.
6 E sucedeu que, quando os vasos estavam cheios, ela disse ao seu filho: Traz mais um vaso. E ele lhe disse: Não há mais vaso. E o azeite parou.
7 Nwanyi ono atụgbua je ekfuaru iya onye kẹ Nchileke ono.
7 Então ela veio e disse ao homem de Deus. E ele disse: Vai, vende o azeite, e paga a tua dívida, e vive, tu e os teus filhos, do restante.
8 Yo be ujiku lanụ; Eláyisha ejeshia Shúnemu. Yo nweru nwanyi, nweru iphe, bu l'ẹke ono. Yo kua Eláyisha lẹ nri. Yọo bụjewaruru; o -swe l'ẹke ono; yọ bahụ je eria nri.
8 E ocorreu, um dia, que Eliseu passou até Suném, onde estava uma mulher influente; e ela o constrangeu a comer pão. E assim foi, que, toda vez que ele por ali passava, ele para ali se desviava e entrava para comer pão.
9 Tọ dụ iya bụ; nwanyi ono asụ nji iya: “Ya mawaru lẹ nwoke-wa, anọduje abya l'ẹke-wa tekenteke ẹge-a bẹ bụ onye dụ nsọ kẹ Nchileke.
9 E ela disse ao seu marido: Eis que, agora, eu percebo que este é um homem santo de Deus, o qual sempre passa por nós.
10 T'ayi meta nwụlo nshịi kpọ-kfube l'eli iya nk'ayi; doberu iya ẹya oshi-azẹe; doberu iya ẹya teburu; oshi-anọdu; mẹ urọku; k'ọphu bụ teke ọ byajẹru; yọ nọdu l'ẹke ono.”
10 Façamos uma pequena câmara, rogo-te, na parede; e coloquemos ali para ele uma cama, e uma mesa, e um banco, e um candelabro; e será, quando ele vier até nós, para que ele possa para ali se desviar.
11 Yo be ujiku lanụ; Eláyisha abya ẹke ono; bahụ lẹ nwụlo ono je azẹru.
11 E ocorreu, um dia, que ele veio ali, e desviou-se para dentro da câmara, e ali se deitou.
12 Yọ sụ nwozi iya; mbụ Geházi: “T'o je ekuaru iya nụ nwanyi Shúnemu ono.” Yo je ekua ya. Yọ byatashia.
12 E ele disse a Geazi, o seu servo: Chama essa sunamita. E quando ele a havia chamado, ela se pôs diante dele.
13 Eláyisha asụ Geházi t'ọ sụ nwanyi ono: “?Bụ ngụnu bẹ ẹphe e-meru iya l'ẹhu-a, o mekashiru onwiya l'okfu ẹhu ẹphe-wa? ?Bụ t'ẹphe kfuru yeru eze; t'ọ bụ t'ẹphe kfuru yeru onye ishi ndu sọja l'okfu ẹhu iya tọo?”
13 E ele lhe disse: Diz agora a ela: Eis que tu tens sido cuidadosa para conosco com todo este cuidado; o que há de ser feito por ti? Desejarias tu ser recomendada ao rei, ou ao capitão do exército? E ela respondeu: Eu habito no meio do meu próprio povo.
14 Eláyisha ajị Geházi: “?Bụ ngụnu bẹ ee-meru nwanyi ono?”
14 E ele disse: O que, então, há de ser feito por ela? E Geazi respondeu: Verdadeiramente, ela não tem filho, e o seu marido é velho.
15 Eláyisha asụ t'o kua ya. Yo kua nwanyi ono; yọ bya evudo l'ọnu ibo.
15 E ele disse: Chama-a. E quando ele a havia chamado, ela se pôs à porta.
16 Eláyisha asụ iya: “Egbe nta-a afa ọdo; bẹ ii-he nwata nwoke l'ẹka.”
16 E ele disse: Por volta deste tempo, segundo o tempo da vida, tu abraçarás um filho. E ela disse: Não, meu senhor, tu, homem de Deus, não mintas à tua criada.
17 E metsua; nwanyi ono abya atsụta ime. Yo rulephu l'oge teke ono, Eláyisha kfuru ono l'afa ọphu tso iya nụ; yọ mụa nwata nwoke.
17 E a mulher concebeu e deu à luz um filho naquele tempo que Eliseu havia dito a ela, segundo o tempo da vida.
18 Yo be ujiku lanụ lẹ nwata ono vutawaru; yọ tụgbua jekfushia nna iya l'ẹgu l'ẹke yẹle ndu akpata iphe, ọ kọru l'okfu chịko nọdu.
18 E, quando o filho estava crescido, ocorreu, um dia, que ele saiu até ao seu pai, aos ceifeiros.
19 Yọ rangarahu; sụ nna iya ono: “Ishi iya-o! Ishi iya-o!”
19 E ele disse ao seu pai: Minha cabeça, minha cabeça! E ele disse a um moço: Carregai-o até a sua mãe.
20 Onye ozi ono abya ekuta nwata ono kulaaru nne iya. Nne iya eheru iya l'ụtakfu jeye yo rua l'eswe; nwata ono anwụhu.
20 E, quando ele lhe havia levado, e trazido até a sua mãe, ele se assentou sobre os joelhos dela até o meio-dia, e, então, morreu.
21 Yo je eworu iya nyobe l'oshi-azẹe onye kẹ Nchileke ono; gụ-chia ụlo ono; tụgbua.
21 E ela subiu, e o deitou na cama do homem de Deus, e fechou a porta diante dele, e saiu.
22 Yọ bya ekua nji iya; sụ iya: “Byiko; t'o yenuru iya nwozi lanụ; ọwaa nkakfụ-ịgara lanụ tẹ ya gbaru je kẹ onye kẹ Nchileke; ẹge ya a-lata ẹgwegwa.”
22 E ela chamou o seu marido, e disse: Rogo-te que me envies um dos moços e um dos jumentos, para que eu possa correr até ao homem de Deus, e retornar.
23 Nji iya asụ iya: “?Bụ kẹ ngụnu bẹ iije nk'iya ntanụ-a; ẹge ẹ tọ bụdu l'ọ bụ Ajị Ọnwa Ọphungu; tọ bụ mbọku ọtu-ume-a?”
23 E ele disse: Por que irás a ele hoje? Não é nem lua nova, nem shabat. E ela disse: Isto será bom.
24 Ya ndono; yo dozia nkakfụ-ịgara ono; sụ nwozi ono: “T'ọ gba iya t'ẹphe je; be ejekwa ọtu-ze ẹka; gbahaa lẹ ya sụru t'ị tọo nwẹhu.”
24 Ela, então, selou um jumento, e disse ao seu servo: Conduz, e segue adiante; não detenhas a tua cavalgada por minha causa, exceto se eu to pedir.
25 Nwanyi ono agbagbụa; je ejekfu onye kẹ Nchileke lẹ Ugvu Kamẹlu.
25 Assim, ela foi e chegou até ao homem de Deus no monte Carmelo. E sucedeu que, quando o homem de Deus a viu ao longe, ele disse a Geazi, o seu servo: Eis que acolá está aquela sunamita;
26 Gbagbụa je iya ndzuta; nggu ajị iya: ?mẹ ẹhu dụ iya-a mma; mẹ nji iya; mẹ nwatibe iya?”
26 corre agora, rogo-te, para encontrá-la, e diz a ela: Está bem contigo? Está bem com o teu marido? Está bem com o filho? E ela respondeu: Está bem.
27 Yo jekfulephu onye kẹ Nchileke ono l'ugvu ono; wọru iya ẹka l'ọkpa. Geházi abyatashia ya enwufu; onye kẹ Nchileke ono asụ iya: “T'ọ haa ya; kẹ l'aphụ jiru iya ọkpoma; tọ bụ lẹ Ojejoje meru tẹ ya maru; to kfuru iya ẹya.”
27 E quando ela chegou até ao homem de Deus no outeiro, ela o agarrou pelos pés; mas Geazi se aproximou para afastá-la. E o homem de Deus disse: Deixa-a por si; porque a sua alma está atormentada dentro dela; e o SENHOR ocultou isso de mim, e não me contou.
28 Nwanyi ono asụ iya: “Onye nwe mu nụ! ?Ya kfunaru ngu-a okfu nwa? ?Ya ta sụdunu ngu-a t'ẹ b'i kobeshi iya obu l'eli?”
28 Então, ela disse: Pedi eu um filho ao meu senhor? Não disse eu: Não me enganes?
29 Eláyisha asụ Geházi: “Kwakọbe onwongu; nggu ewota mgbọro iya phụ gude jeshia. O -nweru onye nggu l'iya dzudaru; be ekelekwa onye ọphu ekele; ọphu ọ dụkwa onye ii-kwe ekele. Teke i ruru; nggu ewota mgbọro iya ono tụ-kobe nwata ono l'ifu!”
29 Então, ele disse a Geazi: Cinge os teus lombos, e toma o meu bordão na tua mão, e vai pelo teu caminho; se tu encontrares qualquer homem, não o saúdes; e se algum te saudar, não o respondas de volta; e deita o meu bordão sobre a face da criança.
30 Nne nwata ono asụ: “Kamẹnu; ya ta ahakwa ngu!” Ya ndono; Eláyisha egbeshi; tsoru iya; ẹphe atụgbua.
30 E a mãe da criança disse: Como vive o SENHOR, e como vive a tua alma; não te deixarei. E ele se levantou e a seguiu.
31 Geházi evuru ụzo tụgbua je eworu mgbọro ono tụ-kobe nwata ono l'ifu. Nwata ono te kfu okfu; tọo tụ ume. Yọ lashia azụ jekfu Eláyisha je asụ iya: “Lẹ nwata ono te tetakwa.”
31 E Geazi passou adiante deles, e pôs o bordão sobre a face da criança; porém não houve nem voz, nem audição. Porquanto ele foi, novamente, encontrá-lo e lhe contou, dizendo: O menino não está acordado.
32 Teke Eláyisha rutaru l'ụlo ono b'ọ phụru lẹ nwata ono nwụhuwaru; nyoru l'oshi-azẹe ya phụ.
32 E, quando Eliseu, havia entrado na casa, eis que o menino estava morto, e deitado sobre a sua cama.
33 Yọ bahụ l'ime ụlo ono swọ-chia ya. Yọ bụru yẹle nwata ono; bẹ nọ l'ụlo ono; yoo kfu anụ Ojejoje.
33 Ele, portanto, entrou e fechou a porta diante de ambos, e orou ao SENHOR.
34 Yo gbeshi je azẹru nwata ono l'eli ẹhu; woru ọnu nk'iya kfube iya l'ọnu; woru ẹnya iya kfube iya l'ẹnya; woru ẹka iya tụ-kobe iya l'ẹka. Ọ bụ l'ọoze l'eli nwata ono; bẹ ẹhu bya awata ovo nwata ono ọku.
34 E ele subiu, e deitou-se sobre a criança, e pôs a sua boca sobre boca dele, e os seus olhos sobre os olhos dele, e as suas mãos sobre as mãos dele; e estendeu-se sobre a criança; e a carne da criança ficou morna.
35 Eláyisha abya egbeshi; jephee l'ụlo ono; bya alaphu azụ je azẹru machịa onwiya l'eli nwata ono ọdo. A nọnyaa; nwata ono abya ezee uze ugbo ẹsaa; bya amụsaa ẹnya.
35 Depois, ele retornou e andou de um lado para o outro dentro da casa; e subiu, e estendeu-se sobre ele; e a criança espirrou sete vezes, e a criança abriu os seus olhos.
36 Tọ dụ iya bụ; Eláyisha ekua Geházi; sụ iya: “T'o kuaru iya nwanyi Shúnemu ono.” Yo je ekua ya. Nwanyi ono erua; Eláyisha asụ iya: “T'o kuta nwatibe iya.”
36 E ele chamou Geazi, e disse: Chama essa sunamita. Assim, ele a chamou. E, quando ela havia entrado diante dele, ele disse: Toma o teu filho.
37 Nwanyi ono abata; bya ebyishi ikpere l'iku ọkpa Eláyisha; kuta nwa iya ono tụgbua.
37 Então, ela entrou, e caiu aos seus pés, e se curvou até ao chão, e tomou o seu filho, e saiu.
38 E metsua; Eláyisha abya alashia Gíligalu; ẹjo-ẹgu l'eme l'alị ono. Ọgbo ndu nkfuchiru Nchileke abya adọo ya l'ifu; yọ sụ nwozi iya: “T'o wota eze ite phụ gwọoru ndu ọgbo nkfuchiru Nchileke ono ine t'ẹphe ria.”
38 E Eliseu voltou, novamente, a Gilgal; e houve uma fome na terra; e os filhos dos profetas estavam assentados diante dele; e ele disse ao seu servo: Prepara a panela grande e cozinha uma sopa para os filhos dos profetas.
39 Ya ndono; onye lanụ atụgbua bahụ l'ẹgbudu tẹ ya kpata ẹkwo; bya eje aphụa vayịnu ọswa; wọkoo nebyi iya; phụkobe uwe-nlọkpuru iya chịru iya yejia ya eyeji. Yo rua; bya ebyia ya ebyibyi chịru ye l'ite ono, e shiberu ine ono; ọphu o nwedu onye maru iphe ọ bụ.
39 E um saiu ao campo para colher ervas, e encontrou uma parra brava, e dela colheu cabaças bravas que encheram o seu regaço, e veio e as desfiou na panela de sopa; porque eles não as conheciam.
40 A gwọ-gele iya phụ; wụfuta iya yeru ndu ono t'ẹphe ria. Ẹphe eridelephu ine ono; chishia mkpu; sụ: “Nggụbe onye kẹ Nchileke; iphe, nọ l'ite-wa egbukwa madzụ; ẹphe te erihekwa.”
40 Assim, eles derramaram para que os homens comessem. E sucedeu, enquanto eles estavam comendo a sopa, que eles gritaram e disseram: Ó tu homem de Deus, há morte na panela. E eles não puderam dela comer.
41 Eláyisha asụ: “Kpotaẹdu ẹcha, e tsuru etsutsu.” E kpotaru iya ẹya. Yo kpota iya ye l'ite ono; sụ: “T'a wụfuta iya; nụ ndu ono t'ẹphe ria.” A wụfuta iya; tọ dụhe iphe, egbu madzụ, nọkwadu lẹ nri ono.
41 Mas ele disse: Então, trazei comida. E ele a lançou na panela; e ele disse: Derramai para o povo, para que possam comer. E não havia mais mal na panela.
42 Ya ndono; nwoke ọbu, shi lẹ Bálụ-Shalisha ewotaru onye kẹ Nchileke ụkporo ishi buredi, e gude ntụ balị, bụ akpụru-iphe ọdungu ghee; mẹ ishi akpe olemole, o gbutaru k'ọphungu ye l'ẹkpa iya. Eláyisha asụ nwozi iya: “T'o woru iya nụ ndu ono t'ẹphe taa.”
42 E veio ali um homem de Baal-Salisa, e trouxe ao homem de Deus pão das primícias, vinte bolos de cevada, e espigas cheias de milho no seu alforje. E ele disse: Dá ao povo para que possa comer.
43 Nwozi iya ono asụ: “?Nanụ ẹge mu e-shi doberu ụkporo madzụ ise iphe-a l'ifu?”
43 E o seu servo disse: Como deverei eu pôr isto diante de uma centena de homens? Ele disse novamente: Dá ao povo, para que possa comer; porque assim diz o SENHOR: Eles comerão, e deixarão sobra.
44 Ya ndono; yọ bya edoberu iya ẹphe l'ifu; ẹphe eria ya riphodo iya eriphodo ẹge ono, Ojejoje kfuru iya ono.
44 Assim, os pôs diante deles, e comeram, e deixaram sobra, segundo a palavra do SENHOR.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.