2 Reis 4

Bayịburu Ikwo (IQW) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 O nweru nwanyi, bụ onye ọgbo ndu nkfuchiru Nchileke shi alụ iya. Yọ byakfuta Eláyisha bya araku iya; sụ iya: “Lẹ nwozi ngu, bụ iya bụ nji iya; bẹ nwụhuakwaru nụ. O donuru ngu-a ẹnya lẹ nwozi ngu ono shi atsụ Ojejoje egvu. Ọle nta-a; bẹ onye o ji ụgwo byawaru t'ọ nata iya ụnwegirima iya unwoke ẹphe ẹbo l'ụgwo ono; t'ẹphe bụru iya ohu.”
1 Ora uma dentre as mulheres dos filhos dos profetas clamou a Eliseu, dizendo: Meu marido, teu servo, morreu; e tu sabes que o teu servo temia ao Senhor. Agora acaba de chegar o credor para levar-me os meus dois filhos para serem escravos.
2 Eláyisha asụ nwanyi ono: “?Bụ ngụnu bẹ ya e-meru ngu? ?Bụ ngụnu b'i nweru l'ụlo ngu? Karu iya ẹya.”
2 Perguntou-lhe Eliseu: Que te hei de fazer? Dize-me o que tens em casa. E ela disse: Tua serva não tem nada em casa, senão uma botija de azeite.
3 Yọ sụ iya: “T'o je arọkoo ndu obutobu iya phẹ ite, ẹ te nwedu iphe e yeru iya. T'ọ rọtakwa iya l'igwe.
3 Disse-lhe ele: Vai, pede emprestadas vasilhas a todos os teus vizinhos, vasilhas vazias, não poucas.
4 Teke ono; nggu l'ụnwu ngu abahụ l'ụlo; swọ-chia onwunu ụzo. Unu wụ-jishikota ite ono l'ọ ha; ọphu jiru nụ; unu edochi iya.”
4 Depois entra, e fecha a porta sobre ti e sobre teus filhos; deita azeite em todas essas vasilhas, e põe à parte a que estiver cheia.
5 Ya ndono; nwanyi ono ahaa Eláyisha; lụfu; je aswọ-chia onwiya; mẹ ụnwegirima iya l'ụlo. Ụnwegirima ono apataru iya ite ono; yọo wụ manụ eye iya.
5 Então ela se apartou dele. Depois, fechada a porta sobre si e sobre seus filhos, estes lhe chegavam as vasilhas, e ela as enchia.
6 Ite ono ejitsulephu; yọ sụ nwatibe iya ono: “T'ọ patafụaru iya ite ọdo!” Nwata ono asụ iya: “L'ẹ to nwehekwa ite ọdo, phọduru nụ.” Tọ dụ iya bụ; manụ ono awụ-buhu.
6 Cheias que foram as vasilhas, disse a seu filho: Chega-me ainda uma vasilha. Mas ele respondeu: Não há mais vasilha nenhuma. Então o azeite parou.
7 Nwanyi ono atụgbua je ekfuaru iya onye kẹ Nchileke ono.
7 Veio ela, pois, e o fez saber ao homem de Deus. Disse-lhe ele: Vai, vende o azeite, e paga a tua dívida; e tu e teus filhos vivei do resto.
8 Yo be ujiku lanụ; Eláyisha ejeshia Shúnemu. Yo nweru nwanyi, nweru iphe, bu l'ẹke ono. Yo kua Eláyisha lẹ nri. Yọo bụjewaruru; o -swe l'ẹke ono; yọ bahụ je eria nri.
8 Sucedeu também certo dia que Eliseu foi a Suném, onde havia uma mulher rica que o reteve para comer; e todas as vezes que ele passava por ali, lá se dirigia para comer.
9 Tọ dụ iya bụ; nwanyi ono asụ nji iya: “Ya mawaru lẹ nwoke-wa, anọduje abya l'ẹke-wa tekenteke ẹge-a bẹ bụ onye dụ nsọ kẹ Nchileke.
9 E ela disse a seu marido: Tenho observado que este que passa sempre por nós é um santo homem de Deus.
10 T'ayi meta nwụlo nshịi kpọ-kfube l'eli iya nk'ayi; doberu iya ẹya oshi-azẹe; doberu iya ẹya teburu; oshi-anọdu; mẹ urọku; k'ọphu bụ teke ọ byajẹru; yọ nọdu l'ẹke ono.”
10 Façamos-lhe, pois, um pequeno quarto sobre o muro; e ponhamos-lhe ali uma cama, uma mesa, uma cadeira e um candeeiro; e há de ser que, quando ele vier a nós se recolherá ali.
11 Yo be ujiku lanụ; Eláyisha abya ẹke ono; bahụ lẹ nwụlo ono je azẹru.
11 Sucedeu que um dia ele chegou ali, recolheu-se àquele quarto e se deitou.
12 Yọ sụ nwozi iya; mbụ Geházi: “T'o je ekuaru iya nụ nwanyi Shúnemu ono.” Yo je ekua ya. Yọ byatashia.
12 Então disse ao seu moço Geazi: Chama esta sunamita. Ele a chamou, e ela se apresentou perante ele.
13 Eláyisha asụ Geházi t'ọ sụ nwanyi ono: “?Bụ ngụnu bẹ ẹphe e-meru iya l'ẹhu-a, o mekashiru onwiya l'okfu ẹhu ẹphe-wa? ?Bụ t'ẹphe kfuru yeru eze; t'ọ bụ t'ẹphe kfuru yeru onye ishi ndu sọja l'okfu ẹhu iya tọo?”
13 Pois Eliseu havia dito a Geazi: Dize-lhe: Eis que tu nos tens tratado com todo o desvelo; que se há de fazer por ti? Haverá alguma coisa de que se fale por ti ao rei, ou ao chefe do exército? Ao que ela respondera: Eu habito no meio do meu povo.
14 Eláyisha ajị Geházi: “?Bụ ngụnu bẹ ee-meru nwanyi ono?”
14 Então dissera ele: Que se há de fazer, pois por ela? E Geazi dissera: Ora, ela não tem filho, e seu marido é velho.
15 Eláyisha asụ t'o kua ya. Yo kua nwanyi ono; yọ bya evudo l'ọnu ibo.
15 Pelo que disse ele: Chama-a. E ele a chamou, e ela se pôs à porta.
16 Eláyisha asụ iya: “Egbe nta-a afa ọdo; bẹ ii-he nwata nwoke l'ẹka.”
16 E Eliseu disse: Por este tempo, no ano próximo, abraçarás um filho. Respondeu ela: Não, meu senhor, homem de Deus, não mintas à tua serva.
17 E metsua; nwanyi ono abya atsụta ime. Yo rulephu l'oge teke ono, Eláyisha kfuru ono l'afa ọphu tso iya nụ; yọ mụa nwata nwoke.
17 Mas a mulher concebeu, e deu à luz um filho, no tempo determinado, no ano seguinte como Eliseu lhe dissera.
18 Yo be ujiku lanụ lẹ nwata ono vutawaru; yọ tụgbua jekfushia nna iya l'ẹgu l'ẹke yẹle ndu akpata iphe, ọ kọru l'okfu chịko nọdu.
18 Tendo o menino crescido, saiu um dia a ter com seu pai, que estava com os segadores.
19 Yọ rangarahu; sụ nna iya ono: “Ishi iya-o! Ishi iya-o!”
19 Disse a seu pai: Minha cabeça! minha cabeça! Então ele disse a um moço: Leva-o a sua mãe.
20 Onye ozi ono abya ekuta nwata ono kulaaru nne iya. Nne iya eheru iya l'ụtakfu jeye yo rua l'eswe; nwata ono anwụhu.
20 Este o tomou, e o levou a sua mãe; e o menino esteve sobre os joelhos dela até o meio-dia, e então morreu.
21 Yo je eworu iya nyobe l'oshi-azẹe onye kẹ Nchileke ono; gụ-chia ụlo ono; tụgbua.
21 Ela subiu, deitou-o sobre a cama do homem de Deus e, fechando sobre ele a porta, saiu.
22 Yọ bya ekua nji iya; sụ iya: “Byiko; t'o yenuru iya nwozi lanụ; ọwaa nkakfụ-ịgara lanụ tẹ ya gbaru je kẹ onye kẹ Nchileke; ẹge ya a-lata ẹgwegwa.”
22 Então chamou a seu marido, e disse: Manda-me, peço-te, um dos moços e uma das jumentas, para que eu corra ao homem de Deus e volte.
23 Nji iya asụ iya: “?Bụ kẹ ngụnu bẹ iije nk'iya ntanụ-a; ẹge ẹ tọ bụdu l'ọ bụ Ajị Ọnwa Ọphungu; tọ bụ mbọku ọtu-ume-a?”
23 Disse ele: Por que queres ir ter com ele hoje? Não é lua nova nem sábado. E ela disse: Tudo vai bem.
24 Ya ndono; yo dozia nkakfụ-ịgara ono; sụ nwozi ono: “T'ọ gba iya t'ẹphe je; be ejekwa ọtu-ze ẹka; gbahaa lẹ ya sụru t'ị tọo nwẹhu.”
24 Então ela fez albardar a jumenta, e disse ao seu moço: Guia e anda, e não me detenhas no caminhar, senão quando eu to disser.
25 Nwanyi ono agbagbụa; je ejekfu onye kẹ Nchileke lẹ Ugvu Kamẹlu.
25 Partiu pois, e foi ter com o homem de Deus, ao monte Carmelo; e sucedeu que, vendo-a de longe o homem de Deus, disse a Geazi, seu moço: Eis aí a sunamita;
26 Gbagbụa je iya ndzuta; nggu ajị iya: ?mẹ ẹhu dụ iya-a mma; mẹ nji iya; mẹ nwatibe iya?”
26 corre-lhe ao encontro e pergunta-lhe: Vais bem? Vai bem teu marido? Vai bem teu filho? Ela respondeu: Vai bem.
27 Yo jekfulephu onye kẹ Nchileke ono l'ugvu ono; wọru iya ẹka l'ọkpa. Geházi abyatashia ya enwufu; onye kẹ Nchileke ono asụ iya: “T'ọ haa ya; kẹ l'aphụ jiru iya ọkpoma; tọ bụ lẹ Ojejoje meru tẹ ya maru; to kfuru iya ẹya.”
27 Chegando ela ao monte, à presença do homem de Deus, apegou-se-lhe aos pés. Chegou-se Geazi para a retirar, porém, o homem de Deus lhe disse: Deixa-a, porque a sua alma está em amargura, e o Senhor mo encobriu, e não mo manifestou.
28 Nwanyi ono asụ iya: “Onye nwe mu nụ! ?Ya kfunaru ngu-a okfu nwa? ?Ya ta sụdunu ngu-a t'ẹ b'i kobeshi iya obu l'eli?”
28 Então disse ela: Pedi eu a meu senhor algum filho? Não disse eu: Não me enganes?
29 Eláyisha asụ Geházi: “Kwakọbe onwongu; nggu ewota mgbọro iya phụ gude jeshia. O -nweru onye nggu l'iya dzudaru; be ekelekwa onye ọphu ekele; ọphu ọ dụkwa onye ii-kwe ekele. Teke i ruru; nggu ewota mgbọro iya ono tụ-kobe nwata ono l'ifu!”
29 Ao que ele disse a Geazi: Cinge os teus lombos, toma o meu bordão na mão, e vai. Se encontrares alguém, não o saúdes; e se alguém te saudar, não lhe respondas; e põe o meu bordão sobre o rosto do menino.
30 Nne nwata ono asụ: “Kamẹnu; ya ta ahakwa ngu!” Ya ndono; Eláyisha egbeshi; tsoru iya; ẹphe atụgbua.
30 A mãe do menino, porém, disse: Vive o senhor, e vive a tua alma, que não te hei de deixar. Então ele se levantou, e a seguiu.
31 Geházi evuru ụzo tụgbua je eworu mgbọro ono tụ-kobe nwata ono l'ifu. Nwata ono te kfu okfu; tọo tụ ume. Yọ lashia azụ jekfu Eláyisha je asụ iya: “Lẹ nwata ono te tetakwa.”
31 Geazi foi adiante deles, e pôs o bordão sobre o rosto do menino; porém não havia nele voz nem sentidos. Pelo que voltou a encontrar-se com Eliseu, e o informou, dizendo: O menino não despertou.
32 Teke Eláyisha rutaru l'ụlo ono b'ọ phụru lẹ nwata ono nwụhuwaru; nyoru l'oshi-azẹe ya phụ.
32 Quando Eliseu chegou à casa, eis que o menino jazia morto sobre a sua cama.
33 Yọ bahụ l'ime ụlo ono swọ-chia ya. Yọ bụru yẹle nwata ono; bẹ nọ l'ụlo ono; yoo kfu anụ Ojejoje.
33 Então ele entrou, fechou a porta sobre eles ambos, e orou ao Senhor.
34 Yo gbeshi je azẹru nwata ono l'eli ẹhu; woru ọnu nk'iya kfube iya l'ọnu; woru ẹnya iya kfube iya l'ẹnya; woru ẹka iya tụ-kobe iya l'ẹka. Ọ bụ l'ọoze l'eli nwata ono; bẹ ẹhu bya awata ovo nwata ono ọku.
34 Em seguida subiu na cama e deitou-se sobre o menino, pondo a boca sobre a boca do menino, os olhos sobre os seus olhos, e as mãos sobre as suas mãos, e ficou encurvado sobre ele até que a carne do menino aqueceu.
35 Eláyisha abya egbeshi; jephee l'ụlo ono; bya alaphu azụ je azẹru machịa onwiya l'eli nwata ono ọdo. A nọnyaa; nwata ono abya ezee uze ugbo ẹsaa; bya amụsaa ẹnya.
35 Depois desceu, andou pela casa duma parte para outra, tornou a subir, e se encurvou sobre ele; então o menino espirrou sete vezes, e abriu os olhos.
36 Tọ dụ iya bụ; Eláyisha ekua Geházi; sụ iya: “T'o kuaru iya nwanyi Shúnemu ono.” Yo je ekua ya. Nwanyi ono erua; Eláyisha asụ iya: “T'o kuta nwatibe iya.”
36 Eliseu chamou a Geazi, e disse: Chama essa sunamita. E ele a chamou. Quando ela se lhe apresentou, disse ele: Toma o teu filho.
37 Nwanyi ono abata; bya ebyishi ikpere l'iku ọkpa Eláyisha; kuta nwa iya ono tụgbua.
37 Então ela entrou, e prostrou-se a seus pés, inclinando-se à terra; e tomando seu filho, saiu.
38 E metsua; Eláyisha abya alashia Gíligalu; ẹjo-ẹgu l'eme l'alị ono. Ọgbo ndu nkfuchiru Nchileke abya adọo ya l'ifu; yọ sụ nwozi iya: “T'o wota eze ite phụ gwọoru ndu ọgbo nkfuchiru Nchileke ono ine t'ẹphe ria.”
38 Eliseu voltou a Gilgal. E havia fome na terra; e os filhos dos profetas estavam sentados na sua presença. E disse ao seu moço: Põe a panela grande ao lume, e faze um caldo de ervas para os filhos dos profetas.
39 Ya ndono; onye lanụ atụgbua bahụ l'ẹgbudu tẹ ya kpata ẹkwo; bya eje aphụa vayịnu ọswa; wọkoo nebyi iya; phụkobe uwe-nlọkpuru iya chịru iya yejia ya eyeji. Yo rua; bya ebyia ya ebyibyi chịru ye l'ite ono, e shiberu ine ono; ọphu o nwedu onye maru iphe ọ bụ.
39 Então um deles saiu ao campo a fim de apanhar ervas, e achando uma parra brava, colheu dela a sua capa cheia de colocíntidas e, voltando, cortou-as na panela do caldo, não sabendo o que era.
40 A gwọ-gele iya phụ; wụfuta iya yeru ndu ono t'ẹphe ria. Ẹphe eridelephu ine ono; chishia mkpu; sụ: “Nggụbe onye kẹ Nchileke; iphe, nọ l'ite-wa egbukwa madzụ; ẹphe te erihekwa.”
40 Assim tiraram de comer para os homens. E havendo eles provado o caldo, clamaram, dizendo: Ó homem de Deus, há morte na panela! E não puderam comer.
41 Eláyisha asụ: “Kpotaẹdu ẹcha, e tsuru etsutsu.” E kpotaru iya ẹya. Yo kpota iya ye l'ite ono; sụ: “T'a wụfuta iya; nụ ndu ono t'ẹphe ria.” A wụfuta iya; tọ dụhe iphe, egbu madzụ, nọkwadu lẹ nri ono.
41 Ele, porém, disse: Trazei farinha. E deitou-a na panela, e disse: Tirai para os homens, a fim de que comam. E já não havia mal nenhum na panela.
42 Ya ndono; nwoke ọbu, shi lẹ Bálụ-Shalisha ewotaru onye kẹ Nchileke ụkporo ishi buredi, e gude ntụ balị, bụ akpụru-iphe ọdungu ghee; mẹ ishi akpe olemole, o gbutaru k'ọphungu ye l'ẹkpa iya. Eláyisha asụ nwozi iya: “T'o woru iya nụ ndu ono t'ẹphe taa.”
42 Um homem veio de Baal-Salisa, trazendo ao homem de Deus pães das primícias, vinte pães de cevada, e espigas verdes no seu alforje. Eliseu disse: Dá ao povo, para que coma.
43 Nwozi iya ono asụ: “?Nanụ ẹge mu e-shi doberu ụkporo madzụ ise iphe-a l'ifu?”
43 Disse, porém, seu servo: Como hei de pôr isto diante de cem homens? Ao que tornou Eliseu: Dá-o ao povo, para que coma; porque assim diz o Senhor: Comerão e sobejará.
44 Ya ndono; yọ bya edoberu iya ẹphe l'ifu; ẹphe eria ya riphodo iya eriphodo ẹge ono, Ojejoje kfuru iya ono.
44 Então lhos pôs diante; e comeram, e ainda sobrou, conforme a palavra do Senhor.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.