1 Samuel 1
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 O nweru nwoke ọbu, bụ onye Ráma l'alị ugvu Ífuremu. Ẹpha nwoke ono bụ Ẹlukana Jerohamu Elihu. Elihu ono bụ nwatibe Tohu; Tohu abụru nwatibe Zufu l'ikfu ndu Ífuremu.
1 Havia um homem chamado Elcana, que vivia em Ramá, na região de Zufe, na região montanhosa de Efraim. Era filho de Jeroão, filho de Eliú, filho de Toú, filho de Zufe, da tribo de Efraim.
2 Ẹlukana bẹ lụru ụnwanyi labụ. Onye lanụ bụ Hana; onye ọphu abụru Penina. Penina; bẹ mụshiru ụnwegirima; obenu lẹ Hana te nwedu ọphu ọ mụtaru.
2 Elcana tinha duas esposas: a primeira se chamava Ana, e a segunda, Penina. Penina tinha filhos; Ana, porém, não os tinha.
3 Afa l'afa; bẹ nwoke ono eshije lẹ mkpụkpu iya jeshia Sháyilo; ọbaru Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike ẹja; mẹ t'o gworu ngwẹja nụ iya. Ọ bụ l'ẹke ono bẹ ụnwegirima Elayi ẹphe ẹbo, bụ iya bụ Hofini; mẹ Finehasu anọduje l'achịru Ojejoje ẹja.
3 Todos os anos, Elcana subia de sua cidade até Siló para adorar o S enhor dos Exércitos e oferecer sacrifícios a ele. Nesse tempo, os sacerdotes do S enhor eram Hofni e Fineias, os dois filhos de Eli.
4 Yọo bụje; teke Ẹlukana gworu ẹja ono; yo wota anụ, gbaru nyee ya; mbụ Penina yẹ l'ụnwu iya: ndu k'unwoke; mẹ ndu k'ụnwanyi nụ ẹphe.
4 Quando Elcana apresentava seu sacrifício, dava porções de carne à sua esposa Penina e a cada um dos filhos e filhas dela.
5 Obenu lẹ Hana; bẹ oobeje anụ lẹ nk'iya; kẹ l'o yeru iya obu nshinu; yeru lẹ Ojejoje kechiru iya ẹpho.
5 A Ana, porém, dava uma porção especial, porque a amava, apesar de o S enhor não lhe ter dado filhos.
6 Yọ bụru okfu lẹ Ojejoje kechiru iya ẹkpa-nwa meru iphe onye ọ bụru yẹle iya anọduje adụka iya l'iphe; gude iya l'akpatsu iya aphụ.
6 E sua rival a provocava e zombava dela, porque o S enhor não lhe tinha dado filhos.
7 Yọ bụru ẹge ono bẹ ọonoduje ada afa l'afa. Iphe bụ teke Hana jeru l'eze-ụlo Nchileke; nyee nji iya ono l'akpatsu iya aphụ; k'ọphu bụ l'ọoraje ẹkwa; jịka nri.
7 Todos os anos era a mesma coisa: Penina provocava Ana quando iam à casa do S enhor e, a cada vez, Ana chorava muito e ficava sem comer.
8 Yọo bụje aanọnyaa; Ẹlukana, bụ nji iya ono ajị iya iphe ọoraru, kpọru iya nri: “?Bụ ngụnu kparu iphe aphụ jiru iya obu? ?Ya ta kadụru iya ọgaru mkpa karia ụnwegirima nwoke iri tọo?”
8 “Ana, por que você chora?”, perguntava Elcana, seu marido. “Por que não come? Por que está tão triste? Será que não sou melhor para você do que dez filhos?”
9 Yo be ujiku lanụ lẹ Sháyilo l'ẹphe ritsuaru nri; ngụa iphe-angụngu; Hana egbeshi. Teke ono bẹ Elayi, bụ onye achịjeru Nchileke ẹja nọdu anọdu l'oshi, nọ l'ọnu eze-ụlo Nchileke.
9 Certa vez, depois que comeram e beberam em Siló, Ana se levantou. O sacerdote Eli estava sentado ao lado da entrada do templo do S enhor .
10 Hana egude aphụ; gude ẹnya-mini; kfuru nụ Ojejoje.
10 Ana estava muito angustiada e chorava sem parar enquanto orava ao S enhor .
11 Yo ribua ya; sụ: “Nggụbe Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike; ọ -bụru l'ii-le ẹnya l'aphụ, byaru nwozi ngu; nyata iya; k'ọphu ẹ tịi zahadu yẹbe nwozi ngu; nụ iya nwata nwoke; bẹ ya e-wokwaru iya phụ nụ nggụbe Ojejoje; t'ọ bụru nke ngu jeye ẹge ọo-nọ-bebe. Agụbe ta abyadụ eru iya l'ishi.”
11 Então fez o seguinte voto: “Ó S enhor dos Exércitos, se olhares com atenção para o sofrimento de tua serva, se responderes à minha oração e me deres um filho, eu o dedicarei para sempre ao S enhor , e o cabelo dele nunca será cortado”.
12 Teke ono, ookfu anụ Ojejoje ono bẹ Elayi phụberu iya ẹnya l'ọnu.
12 Enquanto ela fazia sua oração ao S enhor , Eli a observava.
13 Hana egude obu iya l'ekfu anụ Nchileke. Ọnu l'eme iya ụkporo; ọbu l'ẹ ta anụdu iphe, ookfu. Elayi arịlahaa l'ọ bụ mẹe b'ọ ngụru;
13 Viu que os lábios dela se moviam, mas, como não ouvia som algum, pensou que ela estivesse bêbada.
14 sụ iya “?Bụ teke ole bẹ mẹe ọwaa e-mebuhu ngu l'ẹnya? Panụru mẹe haa!”
14 “Até quando vai se embriagar?”, disse ele. “Largue esse vinho!”
15 Hana asụ iya: “Ẹ tọ kwa ẹge ono b'ọ dụ; onye nwe mu nụ. Mu bụkwa nwanyi, aphụ jiru ọkpoma. Mu ta ngụkwa mẹe; to nwe iphe ọdo, eme l'ẹnya, mu ngụru. L'ọ kwa ẹge ọ dụru mu; bẹ mu atọshiru Ojejoje.
15 Ana respondeu: “Meu senhor, não bebi vinho, nem outra coisa mais forte. Eu estava derramando meu coração diante do S enhor , pois sou uma mulher profundamente triste.
16 Be ewotakwa mubẹ nwozi ngu l'ọ bụ nwanyi, iphere gvụru l'ifu. Ọ kwa ẹge iphe ono ahụtabe mu ọku; mẹ ẹge ọotsuta-be mu l'ẹhu bẹ mu shi teke ono kfushitaru Nchileke ono.”
16 Não pense que sou uma mulher sem caráter! Estava apenas orando por causa de minha grande angústia e aflição”.
17 Elayi asụ iya: “Lawaru nta-a! Tẹ Nchileke kẹ ndu Ízurẹlu mekwaaru ngu iphe, ịiroru iya.”
17 “Nesse caso, vá em paz”, disse Eli. “Que o Deus de Israel lhe conceda o que você pediu.”
18 Hana asụ iya: “T'obu rukwaa ngu l'ẹke nwozi ngu nọ.” Ya ndono; Hana atụgbua je eria nri; ifu abya atụsahu iya.
18 “Muito obrigada!”, exclamou ela. Então Ana voltou e começou a se alimentar novamente, e seu rosto já não estava triste.
19 Yo rua l'ọnma-ẹwa ụtsu echile iya; ẹphe egbeshi; baarụ Ojejoje ẹja tụgbua laphushia azụ l'ufu ẹphe lẹ Ráma. Ẹlukana abya ejekfu nyee ya ono; mbụ Hana; Ojejoje anyata iya.
19 Na manhã seguinte, a família toda se levantou bem cedo e foi adorar o S enhor novamente. Depois, voltaram para casa, em Ramá. Elcana teve relações com Ana, e o S enhor se lembrou dela.
20 A nọnyaa; Hana abya atsụta ime; mụa nwata nwoke; gụa ya Sámẹlu; kẹ l'ọ sụru: “Lẹ ya rọtaru iya Ojejoje.”
20 No devido tempo, Ana engravidou e teve um filho. Ela lhe deu o nome de Samuel, e disse: “Eu o pedi ao S enhor ”.
21 Yo be teke nwoke ono; mbụ Ẹlukana yẹle ndibe iya jeru t'ẹphe je egwooru Nchileke ẹja; mẹkwaphu t'o mee iphe, o kweru Nchileke ụkwa iya, bụ ẹge oomeje afa-l'afa;
21 No ano seguinte, Elcana e sua família fizeram a viagem anual para oferecer sacrifícios ao S enhor e cumprir seu voto.
22 Hana akwaa l'ufu. Yọ sụ nji iya: “Lẹ ya te ejekwa jeye teke nwata-wa wofuru ọnu l'ẹra. Teke ono; ya ekuta iya je edobe l'ụlo Ojejoje. Yo buwaruru l'ẹke ono.”
22 Ana, porém, não foi. “Vamos esperar até o menino ser desmamado”, disse ela ao marido. “Então o levarei ao S enhor e o deixarei lá para sempre.”
23 Nji iya; mbụ Ẹlukana asụ iya: “Ọ kwa t'i mee ya l'ẹge ọ dụ ngu l'obu. Nọdu jeye teke nwata e-wofu ọnu l'ẹra. Tẹ iphe Ojejoje kfuru rekwaa l'ẹge o kfuru iya.” Ya ndono; nwanyi ono anọdu hee nwata ono jeye teke ọ ngụ-buru ẹra.
23 “Faça como lhe parecer melhor”, respondeu Elcana. “Fique aqui até ele desmamar, e que o S enhor a ajude a cumprir sua promessa.” Então ela ficou em casa e cuidou de seu filho até desmamá-lo.
24 Nwata ono ewofutsulephu ọnu l'ẹra; yo kuta iya; bya akpụta oke-eswi, gbaru afa ẹto; wota ntụ witu, jiru, nkwo-ẹka labụ; bya egude otumu mẹe; duru iya jeshia l'ụlo Ojejoje lẹ Sháyilo; e gudekpooru lẹ nwata ono hakwadu nwanshị.
24 Quando o menino foi desmamado, Ana o levou à casa do S enhor em Siló, embora ele ainda fosse pequeno. Também levou um novilho de três anos para o sacrifício, um cesto de farinha e uma vasilha de couro cheia de vinho.
25 Ẹphe egbutsua oke-eswi ono; duta nwata ono dujeru Elayi.
25 Depois que sacrificaram o novilho, levaram o menino a Eli,
26 Hana abya asụ Elayi: “Keshinu ị nọ ndzụ ẹge ị nọ iya-a; nggụbe onye nwe mu nụ; b'ọ kwa mu bụ nwanyi phụ, vudonyabeje ngu nụ l'ẹke-a; l'ekfu anụ Ojejoje phụ.
26 e Ana lhe disse: “Com certeza o senhor se lembra de mim. Sou a mulher que esteve aqui anos atrás, orando ao S enhor .
27 Mu rọru t'ọ nụ mu nwata-wa; nta-a bẹ Ojejoje mewaru mu iphe ono, mu rọru iya ono.
27 Pedi ao S enhor que me desse este menino, e o S enhor atendeu a meu pedido.
28 Ọo ya bụ lẹ nta-wa bẹ mu kutawaru iya Ojejoje. Ọo-bụru kẹ Ojejoje jeye ẹge ọo-nọ-bebe.” Ẹphe abaaru Ojejoje ẹja l'ẹke ono.
28 Agora, eu o dedico ao S enhor . Por toda a sua vida ele pertencerá ao S enhor ”. E ali adoraram o S enhor .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.