1 Samuel 18

Bayịburu Ikwo (IQW) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Dévidi yẹle Sọlu ekfutsulephu; obu Jonátanu yẹle kẹ Dévidi eje atụgba; yọ bya eyeeru Dévidi obu ẹge o yeru onwiya.
1 Tendo Davi acabado de falar com Saul, a alma de Jônatas apegou-se à alma de Davi, e Jônatas começou a amá-lo como a si mesmo.
2 Tsube mbọku ono bẹ Sọlu dutaru Dévidi swibe onwiya; too kwejehe t'ọ la kẹ nna iya.
2 Naquele mesmo dia Saul o reteve em sua casa e não o deixou voltar para a casa de seu pai.
3 Jonátanu yẹle Dévidi abya agbaa ndzụ; kẹ l'o yeru Dévidi obu ẹge o yeru onwiya.
3 Jônatas fez um pacto com Davi, que ele amava como a si mesmo.
4 Jonátanu eyefu uwe-nlọkpuru, o yeru nụ Dévidi; nụkwa iya phụ uwe-ọgu iya; ogu-mbeke ya; akfụ iya; mẹ akpọ, ookeje l'uwe iya.
4 Tirou o seu manto, deu-o a Davi, bem como a sua armadura, sua espada, seu arco e seu cinto.
5 Iphe, bụ iphe Sọlu ziru Dévidi t'o mee bẹ oomeje ọhuma; k'ọphu bụ l'o meru iya onye ishi ndu sọja iya. Iphe ono adụ ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha mma l'obu; je akpaa lẹ ndu, ejeru Sọlu ozi.
5 Saul incumbiu Davi de diversas missões, e todas foram muito frutuosas. Colocou-o à frente dos seus guerreiros, e ele ganhou a simpatia de todo o povo, inclusive dos servos do rei.
6 Ndu sọja edzebe wata alala lẹ Dévidi gbutsuaru onye Filisutayịnu ono; ụnwanyi eshi l'iphe bụ mkpụkpu, nọkota l'alị Ízurẹlu wụfuta; chịru nkwa; chịru une; l'azụ egvu ẹhu-ọtso-ẹna; l'ete iya etete gude eje eze, bụ Sọlu ndzuta.
6 Voltando o exército, depois de Davi ter matado o filisteu, de todas as cidades de Israel saíam as mulheres ao encontro do rei Saul, cantando e dançando alegremente, ao som de tamborins e címbalos.
7 Ẹphe agụ egvu ono; l'ete iya etete; asụje:
7 E enquanto dançavam, diziam umas às outras: Saul matou seus milhares, e Davi seus dez milhares.
8 Ẹhu eghulahaa Sọlu eghughu; kẹ l'iphe ono, ẹphe ekfu ono bẹ dụ iya ẹji. Yọ rịa; sụ: “Dévidi bẹ eekfu l'o gburu ụnukurunu ugbo iri; yẹbedua abụru ụnukurunu kpụu. ?Bụ ngụnu bẹ ọo-natafua ọdo; ta bụdu alị-eze ndu Ízurẹlu?”
8 Saul irritou-se em extremo, e desagradou-lhe tal coisa. Dão dez mil a Davi, disse ele, e a mim apenas mil! Só lhe falta a coroa!
9 Keshinu mbọku ono bẹ Sọlu jilahaaru Dévidi ijimẹnya.
9 E a partir daquele dia, Saul olhou Davi com maus olhos.
10 Yo rua echile iya; Nchileke ezi ẹjo maa; yọ bya eji Sọlu l'ẹhu k'ẹji-ẹji. Yọ wata ome ọgvu ọgvu l'ime ụlo iya. Dévidi l'akpọru iya une ẹge ọokpojehawaru iya ẹya. Sọlu egude arwa l'ẹka;
10 No dia seguinte, apoderou-se dele o mau espírito de Deus, e teve um acesso de delírio em sua casa. Como nos outros dias, Davi pôs-se a tocar a cítara.
11 l'arị tẹ ya gude iya sụpyabe iya l'oshi-ẹpoto. Yọ tụa Dévidi arwa ono ugbo labụ; yo zekota iya.
11 Saul, que tinha uma lança na mão, arremessou-a contra Davi, dizendo: Vou cravá-lo na parede! Mas Davi se desviou do golpe por duas vezes.
12 Sọlu l'atsụ Dévidi egvu; kẹle Ojejoje gbadowaru iya; swiwaru Dévidi eswiru.
12 Saul temia Davi, porque o Senhor estava com o jovem, e tinha-se retirado dele.
13 Ya ndono; Sọlu abya edufu Dévidi l'ẹke yẹbe Sọlu nọ; woru iya mee onye ishi ụnu ndu sọja labụ l'ụkporo ndu sọja iri. Yọ bụru Dévidi eduje ẹphe l'eje ọgu.
13 Afastou-o então de si, estabelecendo-o chefe de mil homens, à frente dos quais Davi empreendia as suas expedições.
14 Iphemiphe ọbule, o yeru ẹka abụjeru iya ụpete; kẹle Ojejoje bẹ nọ swiru iya nụ.
14 Saía-se bem em todas as suas empresas, porque o Senhor estava com ele.
15 Sọlu aphụa ẹge iphe agaberu Dévidi; tsụlahaa ya egvu.
15 Saul, vendo-o tão engenhoso, teve medo dele.
16 Obenu l'iphe bụ ndu Ízurẹlu; mẹ ndu Júda l'ẹphe ha yeru Dévidi obu; kẹ l'ọo ya bẹ eduje ẹphe l'eje ọgu.
16 Mas todos em Israel e Judá o amavam, porque ele entrava e saía diante deles.
17 Sọlu asụ Dévidi: “Ọwaa Merabu, bụ nwata mu k'ọgurenya. Ọ -bụru l'i gude ike ngu l'ọ ha l'ejeru mu ozi; l'a-lụru Ojejoje ọgu bẹ mu e-ke ngu iya.” Ishi iya bụ lẹ Sọlu rịru: “Lẹ ya te ebyikpọdua Dévidi ẹka. T'ọ bụruru ndu Filisutayịnu e-do iya imo!”
17 Saul disse a Davi: Eis minha filha mais velha, Merab, que eu te darei por mulher, contanto que sejas valoroso e combatas nas guerras do Senhor. Saul pensava: Não é bom que o fira a minha mão, mas antes a dos filisteus.
18 Dévidi asụ Sọlu: “?Bụ onye bẹ ya bụ? ?Bụ ngụnu bẹ ndu ibe iya; mẹ lẹ ndu ikfu nna iya bụkwanu l'alị Ízurẹlu; kẹ tẹ ya bya abụru ọgo eze?”
18 Davi respondeu: Quem sou eu? E o que é a minha vida ou a família de meu pai em Israel, para que me torne genro do rei?
19 Yo be teke ee-ke Dévidi nwatibe Sọlu ono; mbụ Merabu; e gbe wowaru iya nụ kee Adụrelu, bụ onye Mehola.
19 Ora, tendo chegado o tempo em que Merab, filha de Saul, devia ser dada a Davi, deram-na em casamento a Hadriel, o molatita.
20 Mikalu, bụkwaphu nwatibe Sọlu eyeeru Dévidi obu. A bya ekfuaru iya Sọlu; ẹhu atsọo ya ntụmatu.
20 Ora, Micol, filha de Saul, amava Davi. E contaram-no a Saul, que se alegrou com isso.
21 Sọlu arịa: “Lẹ ya e-ke iya t'ọ bụru ọnya hata iya; k'ọphu ee-shi ẹge ono tẹ ndu Filisutayịnu kpaphua ya.” Ya ndono; Sọlu asụ Dévidi: “Ọwaa kwewa k'ugbo ẹbo, ọ dafụtaru l'ịi-bụru ọgo iya.”
21 Vou dar-lhe Micol, pensava Saul, para que ela lhe seja uma armadilha, e ele caia na mão dos filisteus. Saul disse, pois, a Davi pela segunda vez: Agora vais tornar-te meu genro.
22 Tọ dụ iya bụ; Sọlu ezi ndu ozi iya; sụ ẹphe: “Unu kuchi Dévidi ekuchi; sụ iya: ‘L'ẹhu atsọkwa eze ẹna l'ẹke ọono. Ọ kwaphu ẹge ono b'ọ dụkota ndu ozi yẹbe eze mma l'ẹnya. T'ọ byanụ tẹ eze mụa ya nta-a.’ ”
22 E ordenou aos seus servos que dissessem em segredo a Davi: O rei afeiçoou-se a ti e todos os seus servos te amam. Torna-te genro do rei.
23 Ẹphe anọduje l'ekfuru Dévidi iphe ono. Ọbule Dévidi asụjekwanu ẹphe: “?Unu tubesu l'ọ dụ ntse ọburu ọgo eze ẹge ono? Nwogbe bẹ ya bụ; to nwe onye maru iya nụ k'ẹge ono.”
23 Os servos de Saul repetiram essas palavras aos ouvidos de Davi, mas este respondeu: Parece-vos pouca coisa ser genro do rei? Eu sou pobre e de condição humilde.
24 Ndu ozi Sọlu ekfutsuleru iya phụ iphe, Dévidi kfuru;
24 Os servos de Saul referiram-lhe as palavras de Davi.
25 Sọlu asụ: “Unu sụ Dévidi: ‘Lẹ Eze te elekwa ẹnya t'ọ kwaaru iya aswa ọdo l'ishi nwanyi ono; a gụfu útsù akpapyị ụkporo ndu Filisutayịnu ụmadzu ise; tẹ ya shi ẹge ono melata ndu ọhogu iya ono.’ ” Idzu Sọlu abụru ẹge ee-shi tẹ Dévidi dalahụ ndu Filisutayịnu l'ẹka.
25 Dir-lhe-eis, respondeu Saul, que o rei só pede como dote cem prepúcios de filisteus, para vingar-se dos seus inimigos. Seu desígnio era entregar Davi nas mãos dos filisteus.
26 Ndu ozi eze abya ekfuaru Dévidi iphe ono, eze kfuru ono; yọ bya anabata iya tẹ ya bụru ọgo eze. Ya ndono oge teke e kfuburu ta agvụkwa;
26 Transmitiram os servos a Davi essa mensagem, o qual se agradou da proposta de tornar-se genro do rei.
27 Dévidi egbeshi yẹle ndu etsoje iya nụ je egbua ndu Filisutayịnu ụkporo madzụ iri; chịta útsù akpapyị ẹphe; bya agụ-dzua ya agụ-dzu chẹe eze; k'ọphu ọo-bụkwanuru ọgo eze. Sọlu abya eduta nwatibe iya ono; mbụ Mikalu kee ya.
27 Antes que expirasse o termo fixado, Davi partiu com seus homens; matou duzentos filisteus e trouxe os seus prepúcios, entregando-os integralmente ao rei, para se tornar seu genro. Saul deu-lhe por mulher sua filha Micol.
28 Sọlu abya amaru lẹ Ojejoje nọ swiru Dévidi; bya eyeru lẹ nwatibe iya; mbụ Mikalu yeru iya obu nshinu;
28 Ele compreendeu que o Senhor estava com Davi. Sua filha Micol o amava.
29 bya akaba ya rụ ọtsu egvu. Dévidi abụwaru iya rụ ọhogu jeyewaru.
29 O rei sentiu com isso redobrar o seu medo. Durante todo o resto de sua vida ele detestou Davi.
30 Ndu sọja ndu Filisutayịnu anọduje ejekfu ndu Ízurẹlu ọgu njepyabe. Yọo bụje iphe bụ teke ẹphe byaru; ndu kẹ Dévidi aka ẹphe ọnu nshị; a ma lẹ ndu ishi ndu sọja Sọlu ndu ọphu l'ẹphe ha. E shi ẹge ono; ẹpha Dévidi edelahaa edede.
30 Cada vez que os chefes dos filisteus faziam incursões, Davi era mais bem-sucedido que todos os homens de Saul, o que deu ao seu nome grande fama.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.