1 Samuel 17
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NVT
1 Ndu Filisutayịnu abya atụko ndu sọja ẹphe kukobe k'ọgu. Ẹphe abya edzua lẹ Soko l'alị Júda. Yọ bụru lẹ Ifẹsu-Damimu, nọ lẹ mgbaku Soko yẹle Azeka; bẹ ẹphe byaru bya akpọo k'ọgu.
1 Os filisteus reuniram seu exército para a batalha e acamparam em Efes-Damim, entre Socó, em Judá, e Azeca.
2 Sọlu yẹle ndu Ízurẹlu akpọo k'ọgu lẹ nsụda Ela; kwabẹru ndu Filisutayịnu.
2 Em resposta, Saul reuniu as tropas israelitas perto do vale de Elá.
3 Ndu Filisutayịnu anọdu l'eli ugvu lanụ; ndu Ízurẹlu anọdu l'eli ugvu ọphu. Yọ bụru nsụda ugvu labụ ono bẹ nọkahuru ẹphe.
3 Assim, os filisteus e os israelitas ficaram frente a frente, em colinas opostas, com o vale entre eles.
4 Ọ-ka-ibe l'ọgu, shi lẹ Gatụ, ẹpha iya bụ Goliyatu abya eshi l'ọdu kẹ ndu Filisutayịnu lụfuta. Ogologo iya bẹ dụ nkwo-ẹka tete.
4 Então Golias, um guerreiro filisteu de Gate, saiu das fileiras do exército filisteu. Ele tinha 2,90 metros de altura,
5 Okpu-ígwè, ookpu l'ishi bẹ bụ ope b'e gude mee ya. Uwe ọgu, o yeru l'ẹhu kwaphụ ope b'e gude mee ya. Uwe ono bẹ ẹra iya dụ ụnu shẹkelu iri l'ẹbo l'ụkporo iri.
5 usava um capacete de bronze e vestia uma couraça de escamas de bronze que pesava sessenta quilos.
6 O gude iphe ọbu, e gude ope mee kechia ọkpa; bya ewofuaru arwa e gude ope kpụa tukobe l'azụ.
6 Também usava caneleiras de bronze e carregava no ombro um dardo de bronze.
7 Ara, o gude l'ẹka dụlephu l'ọ bụ ígwè, shihuru ike, onye akpa ẹkwa egudeje akpa ẹkwa. Igwe, e gude kpụa ishi arwa ono bẹ ẹra iya ha l'ọ bụ ẹra ẹkpa ope ishingu. Onye apajẹru iya iphe, oogbobeje l'ezeru onwiya bẹ vutaru iya ụzo.
7 A haste de sua lança era pesada e grossa, como o eixo de um tear, e a ponta de ferro da lança pesava cerca de sete quilos. Seu escudeiro caminhava à frente dele.
8 Goliyatu abya evudo; raaru ndu sọja ndu Ízurẹlu arara; sụ ẹphe: “?Bụ ngụnu kparu iphe unu lụfutaru bya akpọo k'ọgu? Mbẹdua; ?mu ta bụdu onye Filisutayịnu tọo. Tọo unubẹdua; ?unu ta bụdu ndu ozi Sọlu. Unu shi l'ime unu fọta onye lanụ t'ọ byakfuta mu!
8 Golias parou e gritou para as tropas israelitas: “Por que saíram todos para lutar? Eu sou filisteu, e vocês são servos de Saul. Escolham um homem para vir aqui e lutar comigo!
9 Ọ -bụru l'ọo-dụ ike tso mu ọgu; gbua mu; ayi anọdu unu l'ẹka. Ọlobu; ọ -bụkwanuru lẹ mbẹdua mekputaru iya; woru iya gbua; unubẹdua anọdu ayi l'ẹka; jelahaaru ayi ozi!”
9 Se ele me matar, seremos seus escravos. Mas, se eu o matar, vocês serão nossos escravos!
10 Onye Filisutayịnu ono asụ: “Ntanụ ọwaa bẹ mu etsoru ndu sọja ndu Ízurẹlu ẹka l'ọkpoma! Unu ye onye lanụ tẹ mu l'iya megba iya l'ẹka!”
10 Desafio hoje os exércitos de Israel. Mandem um homem para lutar comigo!”.
11 Anụnu, Sọlu yẹle ndu Ízurẹlu nụru iphe, onye Filisutayịnu ono kfuru; ẹhu erushihu ẹphe; egvu abya ẹphe l'ẹha.
11 Quando Saul e os israelitas ouviram isso, ficaram aterrorizados e muito abalados.
12 Dévidi bẹ bụ nwatibe onye Efuratu ono, ẹpha iya bụ Jesi, shi Bẹ́tulehemu l'alị Júda. Jesi bẹ mụtaru unwoke ẹsato. Ọ bụwa ọgurenya; kawa nka teke Sọlu shi achị.
12 Davi era filho de Jessé, efrateu de Belém, na terra de Judá. Na época do rei Saul, Jessé já era idoso e tinha oito filhos.
13 Ụnwegirima Jesi ụmadzu ẹto ndu kẹ ọgurenya bẹ tso Sọlu jee ọgu. Onye kẹ ọkpara bụ Eliyabu. Otsota iya abụru Abinadabu. Onye k'ẹto abụru Shama.
13 Os três filhos mais velhos de Jessé — Eliabe, Abinadabe e Simeia — haviam se alistado no exército de Saul para lutar contra os filisteus.
14 Dévidi bụ iya katsụa ọbuta nwata l'ẹphe. Ụmadzu ẹto lẹ ndu k'ọgurenya phụ bẹ tso Sọlu.
14 Davi era o mais novo. Seus três irmãos mais velhos seguiam o exército de Saul,
15 Dévidi eshi eshije lẹ kẹ Sọlu eje ocheru nna iya eghu lẹ Bẹ́tulehemu. O -jetsua; yọo la-phushia azụ lẹ kẹ Sọlu.
15 enquanto Davi ia e voltava para ajudar seu pai a cuidar das ovelhas em Belém.
16 Ụkporo abalị labụ mgburumgburu bẹ onye Filisutayịnu ono lụfutakotaru ụtsu l'urẹnyashi bya asụgabe onwiya l'ẹke ono.
16 Durante quarenta dias, pela manhã e à tarde, o guerreiro filisteu se apresentava diante do exército israelita e o desafiava.
17 Tọ dụ iya bụ; Jesi asụ nwatibe iya; mbụ Dévidi: “T'o wota nkwo-ẹka akpe-a, a hụru ahụhu-a; mẹ ishi buredi iri-wa; gude ọso wojeru iya unwunne iya phẹ l'ẹke ono, ẹphe dọru k'ọgu ono.
17 Um dia, Jessé disse a Davi: “Leve depressa para seus irmãos que estão no acampamento este cesto com grãos tostados e estes dez pães.
18 Gudekwaphu chiizu iri; nụ onye ishi ndu sọja ẹphe. Maru mẹ ẹhu -dụa unwunne ngu phẹ mma; nggu abya edowaru mu rụ ẹge ẹphe dụ.
18 Leve também estes dez queijos para o capitão deles. Veja como estão seus irmãos e traga notícias deles”.
19 Ẹphe lẹ Sọlu; mẹ ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha bẹ chịkoru nọdu lẹ nsụda Ela l'ọgu onye lẹ ndu Filisutayịnu.”
19 Os irmãos de Davi estavam com Saul e o exército israelita no vale de Elá, lutando contra os filisteus.
20 Ya ndono; yo be l'ọnmewa ụtsu echile iya; Dévidi egbeshi paru atụru iya haarụ onye eche-atụru ọdo; bya akwakọbe ivu; tụgbua jeshia l'ẹge ono, Jesi ziru iya ono. Yọ bụru l'o ruru ono bẹ ndu sọja ono azụ egvu ọgu; l'eje l'ifu ọgu.
20 Davi deixou as ovelhas com outro pastor e, na manhã seguinte, partiu bem cedo com os presentes, como Jessé havia ordenado. Chegou ao acampamento quando o exército israelita saía para o campo de batalha com gritos de guerra.
21 Ndu Ízurẹlu mẹ ndu Filisutayịnu abya akpọo; cheeru onwẹphe ifu.
21 Logo, filisteus e israelitas estavam frente a frente, exército contra exército.
22 Dévidi achịko ivu ono, o gude bya ono haaru onye l'eleta ivu ndu sọja ẹnya; gude ọso gbakfu unwunne iya phẹ l'ifu ọgu gẹdegede je ekele ẹphe.
22 Davi deixou suas coisas com o responsável pelos suprimentos e correu até a frente de batalha para saudar seus irmãos.
23 Ẹphe l'iya ekfukwadua; ọ-ka-ibe ndu Filisutayịnu ono; mbụ Goliyatu, bụ onye Gatụ abya eshi l'ẹke ẹphe kpọru giriri k'ọgu lụfuta; bya ekfua ẹge ono, ookfujehawa ono; Dévidi anụa iya.
23 Enquanto falava com eles, Golias, o guerreiro filisteu de Gate, saiu das fileiras do exército filisteu. Davi o ouviu gritar seu desafio habitual.
24 Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha ebu nwoke ono ẹnya; wata ọtsu egvu; gbakashịhu.
24 Quando os israelitas viram Golias, começaram a fugir, apavorados.
25 Ndu Ízurẹlu achịko l'ekfu; sụ: “?Unu phụru-a ẹge nwoke-wa anọdujelephu abya? Iphe, ọolufutaje bụ t'ọ bya atụrua ndu Ízurẹlu. Onye dụru ike gbua ya bẹ eze e-vukwaru ẹku, ha nshinu nụ. Oo-kekwaphu onye ọbu nwatibe iya; bya agụfu ndibe nna onye ọbu l'akịriko alị Ízurẹlu.”
25 “Vocês viram aquele homem?”, perguntavam uns aos outros. “Ele sai todos os dias para desafiar Israel. O rei ofereceu uma grande recompensa para quem o matar. Dará uma de suas filhas como esposa e isentará toda a família dele de pagar impostos!”
26 Dévidi ajị unwoke ono, vudonyabe iya nụ ono: “?Bụ ngụnu bẹ ee-meru onye gburu nwoke Filisutayịnu ono; wofu ndu Ízurẹlu iphe-iphere ọwaa l'ifu? ?Bụ ngụnu bẹ onye Filisutayịnu-wa bụ; mbụ akpapyị nwa-mma-wa; kẹ t'ọ tụjo ndu sọja kẹ Nchileke ọphu nọ ndzụ?”
26 Então Davi perguntou aos soldados que estavam por perto: “O que receberá o homem que matar esse filisteu e acabar com suas provocações contra Israel? Afinal de contas, quem é esse filisteu incircunciso para desafiar os exércitos do Deus vivo?”.
27 Ẹphe asụ iya: “L'ọo iphe ono, ẹphe shi kfuhawa ono bẹ ee-meru onye gburu iya nụ.”
27 Os soldados repetiram o que tinham dito e confirmaram: “Sim, essa será a recompensa para quem o matar”.
28 Eliyabu, bụ nwunne Dévidi k'ọgurenya anụa ẹge yẹle ndu ono ekfu; vọru ọku ghụa ẹhu l'ẹke Dévidi nọ; jị iya: “?Ị byaru ome ngụnu l'ẹke-a? Mbụ; ?bụ onye b'ị haru ụnwaturu phụ l'echi-ẹgu? Ya makwaru-a l'ẹ tii kwejedu l'o nweru onye ishi kfụ; makwarụphu ẹge obu shihuberu ngu ike; kẹ l'iphe, ị byaru bụ t'ị bya aphụ ẹge e gude alụ ọgu ono.”
28 Quando Eliabe, irmão mais velho de Davi, o ouviu falando com os soldados, ficou furioso e perguntou: “O que você está fazendo aqui? Não devia estar tomando conta daquelas poucas ovelhas? Conheço sua arrogância e suas más intenções. Você quer apenas ver a batalha!”.
29 Dévidi asụ iya: “?Bụ ngụnu bẹ ya meru? ?Bụ tẹ ya be ekfushi okfu tọo?”
29 “O que eu fiz agora?”, disse Davi. “Só fiz uma pergunta!”
30 Yọ ghachi; jịlahaa onye ọdo iphe ono. A bya ekfukwaa iphe phụ, e kfuhawaru iya phụ.
30 Então foi até outros soldados, fez a mesma pergunta e recebeu a mesma resposta.
31 Ndu ọdo anụa ọnu, Dévidi yeru; tụgbua je edooru iya Sọlu. Sọlu ezia t'ọ bya.
31 Alguém contou ao rei Saul o que Davi tinha dito, e o rei mandou chamá-lo.
32 Dévidi abya asụ Sọlu: “T'ẹ b'ọ dụkwa onye obu e-te etete l'okfu ẹhu onye Filisutayịnu-a. Nwozi nggu bẹ e-jee etso iya ọgu.”
32 Davi disse a Saul: “Ninguém se preocupe por causa desse filisteu. Seu servo vai lutar contra ele”.
33 Sọlu asụ iya: “L'ẹ tị hakwa k'oje otso onye Filisutayịnu ono ọgu; ị bụkwadu nwata; obenu lẹ yẹbedua bụwa onye bụ ọgurenya, shi teke ọ bụ okorọbya lụta ọgu.”
33 Saul respondeu: “Você não conseguirá lutar contra esse filisteu e vencer! É apenas um rapaz, e ele é guerreiro desde a juventude”.
34 Dévidi asụkwanu Sọlu: “Mubẹ nwozi nggu; bẹ kwa atụru nna iya bẹ ya shihawa cheta. Teke agụ; m'ọ bụ oke nkụta-ọswa byaru bya apata nwatụru mu l'ẹke ẹphe dọru;
34 Davi, porém insistiu: “Tomo conta das ovelhas de meu pai e, quando um leão ou um urso aparece para levar um cordeiro do rebanho,
35 mu etsopyabe iya; kụa ya iphe; nafụ iya ẹya l'ọnu. Teke ọ ghakọberu; chịkfuru mu; mu awọru iya; kwaa ya agba; woru iya gbua.
35 vou atrás dele com meu cajado e tiro o cordeiro de sua boca. Se o animal me ataca, eu o seguro pela mandíbula e dou golpes nele com o cajado até ele morrer.
36 Nwozi nggu; bẹ gbuwaru gbua agụ; gbua bịye. Onye Filisutayịnu-wa; mbụ akpapyị nwamma-wa a-dụkwaphu ẹge ono; kẹ l'ọ tụjowaru ndu sọja kẹ Nchileke ọphu nọ ndzụ.
36 Fiz isso com o leão e o urso, e farei o mesmo com esse filisteu incircunciso, pois ele desafiou os exércitos do Deus vivo!”.
37 Ojejoje ono, bụ onye nafụtaru mu lẹ nvọ odumu; mẹ lẹ nvọ bịye ono a-nafụtakwa mu phụ l'ẹka onye Filisutayịnu ono.”
37 E disse ainda: “O S enhor que me livrou das garras do leão e do urso também me livrará desse filisteu!”. Por fim, Saul consentiu. “Está bem, então vá”, disse. “E que o S
38 Sọlu abya achịta akpawuru uwe iya kpua Dévidi; bya eworu okpu-ọgu, e meru l'ope kpube iya; bya achịta uwe-ọgu iya yee ya.
38 Então Saul deu a Davi sua própria armadura, incluindo uma couraça e um capacete de bronze.
39 Dévidi abya eworu ogu-mbeke ya kepyabe l'uwe-ọgu ono; bya ejeshia t'o gude iya jephee ejephe; kẹ l'ẹ kwọduru iya ẹhu. Yọ sụ Sọlu: “Lẹ ya ta adụkwa ike oye iphe ọwaa l'eje; kẹ l'ẹ tọo kwọduru iya ẹhu.” Yo woru iya yeshikota.
39 Davi prendeu a espada sobre a armadura e tentou dar alguns passos, pois nunca tinha usado essas coisas. “Não consigo andar com tudo isso, pois não estou acostumado”, disse a Saul, e tirou a armadura.
40 Yọ bya ewota mgbọro iya; bya afọta mkpuma ise, kwọru akwọkwo lẹ nggele, nọ l'ẹke ono; bya achịru iya ye lẹ nwẹkpa, nọ l'ẹda iya, ndu eche atụru egudeje. Yo gude ụrobo iya l'ẹka; jekfushia onye Filisutayịnu ono.
40 Pegou cinco pedras lisas de um riacho e as colocou em sua bolsa de pastor. Armado apenas com seu cajado e sua funda, foi enfrentar o filisteu.
41 Ya ndono; onye Filisutayịnu ono akparu onye apajẹru iya iphe, eegude egbobuta onwonye ye l'ifu; l'eje abyakfuta Dévidi.
41 Golias, com seu escudeiro à frente, caminhava em direção a Davi,
42 Yọ bya ele Dévidi ẹnya; bya aphụ l'ọ bụ nwata nshịi, dụ nwa potopoto; l'ama mma; bya elephee ya ẹnya.
42 rindo com desprezo do belo jovem ruivo.
43 Yọ sụ Dévidi: “?Ya bụ nkụta meru iphe ịichi oshi abyakfuta iya?” Onye Filisutayịnu ono egude agwa nk'ẹphe kọlahaa Dévidi ọnu;
43 Gritou para Davi: “Por acaso sou um cão para que você venha a mim com um pedaço de pau?”. E amaldiçoou Davi em nome de seus deuses.
44 sụ iya: “Bya tẹ ya woru anụ ngu keeru ụnwu anụ-ẹgu-ẹgbudu yẹle ụnwenu, ephe l'eli!”
44 “Venha cá, e darei sua carne às aves e aos animais selvagens!”, berrou Golias.
45 Dévidi asụ iya: “Ọ bụ oswi-okfu l'i gude ogu-mbeke; mẹ arwa, dụ iche iche l'abyakfuta mu ọgu. Obenu lẹ mbẹdua gude ẹpha Ojejoje, bụ Ọkaribe-Kakọta-Ike; mbụ Nchileke kẹ ndu sọja ndu Ízurẹlu, bụ iya bụ onye ono, ị tụruwaru ono.
45 Davi respondeu ao filisteu: “Você vem a mim com uma espada, uma lança e um dardo, mas eu vou enfrentá-lo em nome do S enhor dos Exércitos, o Deus dos exércitos de Israel, que você desafiou.
46 Ntanụ-a bẹ Ojejoje e-me t'ị daba mu l'ẹka; mu akụ-tsua ngu; buta ngu ishi. Ntanụ; bẹ mu e-me t'ụnwu anụ-ẹgu-ẹgbudu yẹ l'ụnwenu, ephe l'eli ria odzu ndu Filisutayịnu; k'ọphu mgboko mgburumgburu a-makwanụru lẹ Nchileke nọ-ọ lẹ Ízurẹlu.
46 Hoje o S enhor entregará você em minhas mãos, e eu o matarei e cortarei sua cabeça. Então darei os cadáveres de seus homens às aves e aos animais selvagens, e o mundo todo saberá que há Deus em Israel!
47 Iphe, bụ ndu-a, jiru ẹke-a a-maru l'ẹ tọ bụdu ogu-mbeke yẹle arwa; bẹ Ojejoje egudeje dzọfuta madzụ; kẹ l'ọgu-a bẹ bụ kẹ Ojejoje; ọo-chịkotaru unu ye ayi l'ẹka.”
47 E todos que estão aqui reunidos saberão que o S enhor salva seu povo, mas não com espada nem com lança. A batalha é do S enhor , e ele entregará vocês em nossas mãos!”.
48 Onye Filisutayịnu ono ejenyabede l'iya phụ ntse k'ọgu; Dévidi egude ọso gbarua l'ifu ọgu ono tẹ yẹle iya megba iya.
48 Quando o filisteu se aproximou para atacar, Davi foi correndo enfrentá-lo.
49 Dévidi eyewaphu ẹka l'ẹkpa iya; wofuta mkpuma lanụ; bya eseta ụrobo iya phụ gbaa onye Filisutayịnu ono l'egedege ọnu-ifu. Mkpuma ono abụru iya tsụruru l'egedege ọnu-ifu ono. Yo ngahu; daa kpube ifu l'alị.
49 Enfiou a mão na bolsa, pegou uma pedra e atirou-a com sua funda. A pedra acertou o filisteu na testa e ficou encravada ali. E Golias caiu com o rosto em terra.
50 Dévidi egude mkpuma; mẹ ụrobo mekputa onye Filisutayịnu ono; woru iya gbua; l'ẹ b'o gude m'ọ bụ ogu-mbeke l'ẹka.
50 Assim, Davi venceu o filisteu e o matou com apenas uma funda e uma pedra, pois não tinha espada.
51 Dévidi egude ọso je enyikobe iya; wọru ẹka l'ogu-mbeke onye Filisutayịnu ono; mịfuta iya l'ọbo iya; gude iya gbubufu iya ishi.
51 Em seguida, correu até o filisteu, puxou da bainha a espada dele e a usou para matá-lo e cortar-lhe a cabeça. Quando os filisteus viram que seu melhor guerreiro estava morto, deram meia-volta e fugiram.
52 Ndu sọja ndu Ízurẹlu; mẹ ndu kẹ Júda awụ-lihu; l'atụ ụzu; chịru ndu Filisutayịnu tụgbua. Ẹphe achịa ẹphe chị-rua Gatụ; mẹ l'ẹke eeshije abahụ lẹ Ẹ́kuronu. Ndu Filisutayịnu, e gbushiru adabutsuaru l'ụzo, e shi eje Sharému; mbụ jeye lẹ Gatu mẹ Ẹ́kuronu.
52 Os soldados de Israel e de Judá soltaram um forte grito de vitória e perseguiram os filisteus até Gate e até os portões de Ecrom. E os corpos dos filisteus mortos e feridos ficaram espalhados pelo caminho de Saarim até Gate e Ecrom.
53 Ndu Ízurẹlu achị-gelephu ndu Filisutayịnu ono; laphutashia azụ; je akwaa iphe ọkwata l'ọdu ẹphe.
53 Então o exército israelita voltou e saqueou o acampamento abandonado dos filisteus.
54 E metsua; Dévidi apata ishi onye Filisutayịnu ono je edobe lẹ Jerúsalemu. Yọ bya achịkoo ngwa-ọgu onye Filisutayịnu ono dobe l'ụlo-ẹ́kwà nk'iya gẹdegede.
54 (Davi levou a cabeça do filisteu para Jerusalém, mas guardou as armas dele em sua própria tenda.)
55 Ya ndono; teke Sọlu phụru Dévidi ẹge oojekfu onye Filisutayịnu ono ọgu b'ọ jịru Ábụna, bụ iya bụ onye ishi ndu sọja iya; sụ iya: “?Nwata ono bụnua nwatibe onye?”
55 Quando Saul viu Davi sair para lutar contra os filisteus, perguntou a Abner, o comandante de seu exército: “Abner, quem é o pai desse rapaz?”. “Não faço ideia, ó rei!”, disse Abner.
56 Eze asụ iya: “Kpataẹdu ishi nwatibe onye ọ bụ.”
56 “Então descubra quem é o pai dele!”, ordenou.
57 Alata, Dévidi alatakwadua ogbu onye Filisutayịnu ono; Ábụna eduta iya dutaru Sọlu lẹ Dévidi pakwadụa ishi onye Filisutayịnu ono l'ẹka.
57 Assim que Davi voltou, depois de matar Golias, Abner o levou a Saul. Ele ainda carregava a cabeça do filisteu em suas mãos.
58 Sọlu abya ajịa ya: “Nwokoro; ?ị bụnua nwatibe onye?”
58 Saul perguntou: “Quem é seu pai, meu rapaz?”. E Davi respondeu: “Sou filho de Jessé, que vive em Belém”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.