1 Reis 3
Bayịburu Ikwo (IQW) vs NAA
1 Sólomọnu bẹ lụru nwatibe Fero, bụ eze ndu Íjiputu; shi ẹge ono yẹle iya agbaa ndzụ. Yo duta nwatibe Fero ono bya edobe lẹ Mkpụkpu Dévidi; yọ nọdu l'ẹke ono jeye yọ kpụ-ghee ufu-eze iya; mẹ ụlo kẹ Ojejoje; mẹ ụpho-mkpuma, nọ-pheru Jerúsalemu mgburumgburu.
1 Salomão aliou-se com Faraó, rei do Egito, pois tomou por mulher a filha de Faraó. Ele a trouxe à Cidade de Davi, até que acabasse a construção do seu palácio, da Casa do Senhor e da muralha em volta de Jerusalém.
2 Yọ bụru l'ọchi-ẹja bẹ ndu Ízurẹlu shi egwojeru Ojejoje ẹja; kẹ l'ẹ ta kpụdua eze-ụlo Ojejoje teke ono.
2 Entretanto, o povo oferecia sacrifícios nos lugares altos, porque até aqueles dias ainda não se tinha edificado templo ao nome do Senhor .
3 Sólomọnu bẹ yeru Ojejoje obu; l'emekota iphe, bụ iphe nna iya; mbụ Dévidi tọru ọkpa iya. Ọ bụlephu l'o shi ejeje ọgwa iphe; l'akpọ ínsẹnsu ọku l'ọchi-ẹja.
3 Salomão amava o Senhor , andando nos preceitos de Davi, seu pai; porém oferecia sacrifícios e queimava incenso nos lugares altos.
4 Eze, bụ Sólomọnu ejeshia ogwo ngwẹja lẹ Gíbiyọnu, bụ ishi ẹke aagwajẹ iphe. Iphe Sólomọnu gworu l'ẹke ono karikwaru ụnu ngwẹja-ukfuru labụ l'ụkporo ngwẹja-ukfuru iri.
4 O rei foi a Gibeão para lá oferecer sacrifícios, porque era o lugar alto mais importante. Naquele altar, Salomão ofereceu mil holocaustos.
5 Yo be l'ẹnyashi; Ojejoje abyakfuta Sólomọnu lẹ nrọ lẹ Gíbiyọnu l'ẹke ono bya asụ iya: “T'o kfua iphe, ọ chọru tẹ ya nụ iya.”
5 Em Gibeão, o Senhor apareceu a Salomão de noite, em sonhos. E Deus lhe disse: — Peça o que você quer que eu lhe dê.
6 Sólomọnu asụ iya: “I koshiwaru l'i yeru nwozi ngu Dévidi, bụ nna iya obu nshinu; kẹ l'ọ bụ onye e gude ire iya ẹka; bụru onye doberu ẹka ndoo; bụkwaruphu onye obu gụru iphoro l'ifu ngu. I yeru iya obu ono; yetaberu iya ẹya; k'ọphu ị nụru iya nwata nwoke, a-nọdu l'aba-eze iya ntanụ-a.
6 Salomão respondeu: — Foste muito bondoso com o teu servo Davi, meu pai, porque ele andou contigo em fidelidade, em justiça e em retidão de coração, diante da tua face. Mantiveste para com ele esta grande bondade e lhe deste um filho que se assentasse no seu trono, como hoje se vê.
7 “Nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke iya; nta-a b'i mewaru yẹbe nwozi ngu tẹ ya bụru eze l'ọzori nna iya, bụ Dévidi; lẹ yẹbe nwata nshịi, ẹ-ta madu ẹge ya e-shi eme iphe, gbaru iya nụ.
7 E agora, ó Senhor , meu Deus, tu fizeste reinar teu servo em lugar de Davi, meu pai. Mas eu não passo de uma criança, não sei como devo agir.
8 Yẹbe nwozi ngu bẹ nọwa yẹle ndu ono, ị fọtaru ono; mbụ ndu ono, dụ l'igwe; bụru 'agụta agụta ono.
8 Teu servo está no meio do teu povo que escolheste, povo grande, tão numeroso que não se pode contar.
9 Ọo ya bụ t'ị nụnu yẹbe nwozi ngu egomunggo, ya e-gude achị ndibe ngu; mẹ tẹ ya makahụjeru iphe, dụ mma l'iphe, dụ ẹji. Ọ -dụdu; ?bụ onye a-dụ ike ọchikota ndibe ngu-a, ha ẹge-a.”
9 Dá, pois, ao teu servo coração compreensivo para governar o teu povo, para que, com prudência, saiba discernir entre o bem e o mal. Pois quem seria capaz de governar este teu grande povo?
10 Iphe ono, Sólomọnu kfuru ono adụ Ojejoje mma.
10 Estas palavras agradaram ao Senhor, por haver Salomão pedido tal coisa.
11 Yọ sụ Sólomọnu: “Keshinu ọ bụ iphe ị kfuru ndono; ti kfu kẹ ndzụ ogologo; ti kfu t'a nụ ngu ẹku; ti kfu tẹ ndu ọhogu ngu nwụshihu; yo gbe bụ-chiaru egomunggo, ii-gude achị l'ụzo, vudo nhamụnha b'ị sụru t'a nụ ngu;
11 E Deus lhe disse: — Já que você pediu isso e não me pediu longevidade, nem riquezas, nem a morte de seus inimigos, mas pediu entendimento, para discernir o que é justo,
12 bẹ ya e-meru ngu iphe ono, i kfuru ono. Ya a-nụ ngu mmamiphe; nụ ngu egomunggo; k'ọphu bụ l'ẹ tọ dụdu onye atụru ngu nụ, dụjeru nụ; to nwe onye atụru ngu nụ, byaru bya adụ nụ.
12 eis que farei como você pediu. Eu lhe dou um coração sábio e inteligente, de maneira que antes de você nunca houve ninguém igual a você, nem haverá depois de você.
13 Ya a-nụkwa ngu phụ iphe, ẹ ti kfudu tẹ ya nụ ngu: Ya e-me t'i nweru ẹku; bya emee t'a kwabẹje ngu ugvu; k'ọphu bụ l'ẹ tọ dụdu onye eze ọdo, a-tụru ngu nụ lẹ ndzụ ngu.
13 Também lhe dou o que você não me pediu, tanto riquezas como glória, de modo que, entre os reis, não haverá ninguém semelhante a você durante os dias da sua vida.
14 Ọ -bụru l'i tsoru ụzo iya; l'eme iphe, ya tọru ọkpa iya; mẹ ekemu iya ẹge ono, nna ngu, bụ Dévidi meru ono; bẹ ya e-me t'ị kaa nka.”
14 Se você andar nos meus caminhos e guardar os meus estatutos e os meus mandamentos, como fez Davi, seu pai, eu prolongarei os seus dias.
15 Sólomọnu etehu; bya amaru l'ọbu nrọ bẹ ya arọ.
15 Salomão acordou, e eis que era um sonho. Voltou para Jerusalém, pôs-se diante da arca da aliança do Senhor , ofereceu holocaustos, apresentou ofertas pacíficas e deu um banquete a todos os seus oficiais.
16 O nweru ụnwanyi ọkpara labụ, byaru bya evudo eze l'ifu.
16 Então duas prostitutas foram falar com o rei Salomão. Apresentaram-se diante dele
17 Onye lanụ asụ: “Onye nwe mu nụ; yẹle nwanyi-a bẹ gba mgba buru l'ụlo. Ọ nọ teke ya zedaru.
17 e uma das mulheres disse: — Ah! Meu senhor, eu e esta mulher moramos na mesma casa, onde dei à luz um filho.
18 A nọtsua abalị ẹto; k'ọphu ya zedaru; yẹbedua abya ezeda nk'iya. Ẹ to nwekwa onye ọdo, nọ l'ụlo-a; gbahaa ẹphe ẹbo.
18 No terceiro dia, depois do meu parto, também esta mulher teve um filho. Estávamos juntas. Não havia nenhuma outra pessoa conosco na casa; somente nós duas estávamos ali.
19 “Yo rua l'ẹnyashi; yo woru nwatibe nk'iya zẹ-gbua.
19 De noite, o filho desta mulher morreu, porque ela se deitou sobre ele.
20 Yo be l'echi-abalị teke yẹbe nwozi ngu ekuwa mgbẹnya; yo gbeshi pata odzu nwatibe iya ono bya enyonyabe mu; kuta nwata nke mu je enyonyabe onwiya.
20 Ela levantou-se no meio da noite e, enquanto esta sua serva dormia, tirou o meu filho, que estava do meu lado, e o pôs na cama dela; depois colocou o filho dela, morto, nos meus braços.
21 A lụfuta l'ụtsu iya; mu egbeshi tẹ mu chebe nwata mu ẹra; yọ bụwaru nụ odzu. Nchi abọhulephu ọhuma; mu abya atọo nwẹhu lee nwata ono ẹnya; phụa l'ẹ tọ bụdu nwata nke mu.”
21 Quando eu me levantei de madrugada para dar de mamar ao meu filho, eis que ele estava morto. Porém, quando reparei nele pela manhã, eis que não era o filho que eu tinha dado à luz.
22 Nwanyi ọphu aswọ-lihu; sụ: “Waawa! L'ọ bụ nwata ọphu nọ ndzụ bụ nk'iya; ọphu nwụhuru anwụhu abụru kẹ nwanyi ọphu.”
22 Então a outra mulher disse: — Não! O que está vivo é o meu filho; o seu é o que está morto. Porém a primeira mulher respondeu: — Não! O que está morto é o seu filho; o meu é o que está vivo. E assim elas falaram diante do rei.
23 Tọ dụ iya bụ; eze asụ: “Onye ọwaa sụru: ‘L'ọo nwata ọphu, nọ ndzụ bụ nk'iya; ọphu nwụhuru anwụhu abụru k'onye ọphu.’ Onye ọphu asụ: ‘Waawa; l'ọbu nwa nke ngu nwụhuru anwụhu; nwa nke iya abụru ọphu nọ ndzụ.’ ”
23 Então o rei Salomão disse: — Esta diz: “O que está vivo é o meu filho, e o seu filho é o que está morto”; e a outra responde: “Não, o que está morto é o seu filho, e o meu filho é o que está vivo.”
24 Eze asụ: “T'e wotaru iya mma.” A bya ewotaru iya mma ono.
24 E o rei continuou: — Tragam-me uma espada. E trouxeram uma espada diante do rei.
25 Yọ sụ t'e bua nwata ọphu nọ ndzụ ẹbo; woru ibe lanụ nụ onye lanụ; e woru ibe lanụ nụ onye ọphu.
25 Então o rei disse: — Cortem o menino que está vivo em duas partes e deem metade a uma e metade a outra.
26 Nwanyi ọphu nwatibe nk'iya nọ ndzụ ayẹkpeshihu; chia mkpu; sụ eze: “Byiko; onye nwe mu nụ; kuta nwata ono, nọ ndzụ ono kee nwanyi ọphu; t'ẹ b'e egbukwa iya egbugbu!”
26 Então se aguçou o amor materno da mulher cujo filho estava vivo e ela disse ao rei: — Ah! Meu senhor, deem a ela o menino vivo! Não o matem de jeito nenhum! Porém a outra dizia: — Ele não será nem meu nem seu. Podem cortá-lo ao meio!
27 Ya ndono; eze abya ebua okfu ono; sụ: “T'ẹ b'e egbukwa nwata ono. T'e kuru iya nụ nwanyi k'ọdungu phụ; l'ọo ya bụ nne, mụru nwata ono.”
27 Então o rei disse: — Entreguem o menino vivo à primeira mulher. Não o matem. Ela é a mãe do menino.
28 Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha anụlephu ẹge eze gude kpee ikpe ono; tsụlahaa ya egvu; kẹ l'ẹphe maru l'ọ bụ Nchileke bẹ nụru iya mmamiphe, o gude kpee ikpe ono nhamụnha ẹge ono.
28 Todo o Israel ouviu a sentença que o rei havia proferido. E todos tiveram profundo respeito ao rei, porque viram que havia nele a sabedoria de Deus, para fazer justiça.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.