1 Reis 3

Bayịburu Ikwo (IQW) vs BKJ

Sair da comparação
1 Sólomọnu bẹ lụru nwatibe Fero, bụ eze ndu Íjiputu; shi ẹge ono yẹle iya agbaa ndzụ. Yo duta nwatibe Fero ono bya edobe lẹ Mkpụkpu Dévidi; yọ nọdu l'ẹke ono jeye yọ kpụ-ghee ufu-eze iya; mẹ ụlo kẹ Ojejoje; mẹ ụpho-mkpuma, nọ-pheru Jerúsalemu mgburumgburu.
1 E Salomão entrou em afinidade com Faraó, rei do Egito, e tomou a filha de Faraó, e a trouxe para dentro da cidade de Davi, até que ele terminasse de construir a sua própria casa, e a casa do SENHOR, e a muralha de Jerusalém ao redor.
2 Yọ bụru l'ọchi-ẹja bẹ ndu Ízurẹlu shi egwojeru Ojejoje ẹja; kẹ l'ẹ ta kpụdua eze-ụlo Ojejoje teke ono.
2 Somente o povo sacrificava nos lugares altos, porque até aqueles dias não havia casa construída para o nome do SENHOR.
3 Sólomọnu bẹ yeru Ojejoje obu; l'emekota iphe, bụ iphe nna iya; mbụ Dévidi tọru ọkpa iya. Ọ bụlephu l'o shi ejeje ọgwa iphe; l'akpọ ínsẹnsu ọku l'ọchi-ẹja.
3 E Salomão amava o SENHOR, andando nos estatutos de seu pai Davi; somente ele sacrificava e queimava incenso nos lugares altos.
4 Eze, bụ Sólomọnu ejeshia ogwo ngwẹja lẹ Gíbiyọnu, bụ ishi ẹke aagwajẹ iphe. Iphe Sólomọnu gworu l'ẹke ono karikwaru ụnu ngwẹja-ukfuru labụ l'ụkporo ngwẹja-ukfuru iri.
4 E o rei seguiu até Gibeão para ali sacrificar; porque aquele era o grande lugar alto; Salomão ofereceu mil ofertas queimadas sobre aquele altar.
5 Yo be l'ẹnyashi; Ojejoje abyakfuta Sólomọnu lẹ nrọ lẹ Gíbiyọnu l'ẹke ono bya asụ iya: “T'o kfua iphe, ọ chọru tẹ ya nụ iya.”
5 Em Gibeão o SENHOR apareceu para Salomão em um sonho à noite; e Deus disse: Pede o que queres que eu te darei.
6 Sólomọnu asụ iya: “I koshiwaru l'i yeru nwozi ngu Dévidi, bụ nna iya obu nshinu; kẹ l'ọ bụ onye e gude ire iya ẹka; bụru onye doberu ẹka ndoo; bụkwaruphu onye obu gụru iphoro l'ifu ngu. I yeru iya obu ono; yetaberu iya ẹya; k'ọphu ị nụru iya nwata nwoke, a-nọdu l'aba-eze iya ntanụ-a.
6 E Salomão disse: Tu mostraste ao teu servo Davi, o meu pai, grande misericórdia, segundo ele andou diante de ti em verdade, e em justiça, e em retidão de coração para contigo; e tu tens guardado para ele esta grande bondade, de modo que lhe deste um filho para se assentar no seu trono, e este é o dia.
7 “Nggụbe Ojejoje, bụ Nchileke iya; nta-a b'i mewaru yẹbe nwozi ngu tẹ ya bụru eze l'ọzori nna iya, bụ Dévidi; lẹ yẹbe nwata nshịi, ẹ-ta madu ẹge ya e-shi eme iphe, gbaru iya nụ.
7 E, agora, ó SENHOR meu Deus, tu fizeste o teu servo rei em lugar de Davi, o meu pai; e eu não passo de uma criança pequena. Não sei como sair ou entrar.
8 Yẹbe nwozi ngu bẹ nọwa yẹle ndu ono, ị fọtaru ono; mbụ ndu ono, dụ l'igwe; bụru 'agụta agụta ono.
8 E o teu servo está no meio do teu povo, o qual escolheste, um povo grande, que não pode ser enumerado, nem contado por causa da multidão.
9 Ọo ya bụ t'ị nụnu yẹbe nwozi ngu egomunggo, ya e-gude achị ndibe ngu; mẹ tẹ ya makahụjeru iphe, dụ mma l'iphe, dụ ẹji. Ọ -dụdu; ?bụ onye a-dụ ike ọchikota ndibe ngu-a, ha ẹge-a.”
9 Dá, portanto, ao teu servo um coração entendido para julgar o teu povo, para que eu possa discernir entre o bem e o mal; por que quem é capaz de julgar este teu povo tão grande?
10 Iphe ono, Sólomọnu kfuru ono adụ Ojejoje mma.
10 E o discurso agradou ao Senhor, porque Salomão havia pedido isso.
11 Yọ sụ Sólomọnu: “Keshinu ọ bụ iphe ị kfuru ndono; ti kfu kẹ ndzụ ogologo; ti kfu t'a nụ ngu ẹku; ti kfu tẹ ndu ọhogu ngu nwụshihu; yo gbe bụ-chiaru egomunggo, ii-gude achị l'ụzo, vudo nhamụnha b'ị sụru t'a nụ ngu;
11 E disse-lhe Deus: Porque pediste isso, e não pediste para ti vida longa; nem pediste para ti riquezas, nem pediste a vida dos teus inimigos; mas pediste para ti mesmo entendimento para discernir o juízo;
12 bẹ ya e-meru ngu iphe ono, i kfuru ono. Ya a-nụ ngu mmamiphe; nụ ngu egomunggo; k'ọphu bụ l'ẹ tọ dụdu onye atụru ngu nụ, dụjeru nụ; to nwe onye atụru ngu nụ, byaru bya adụ nụ.
12 eis que, tenho feito segundo a tua palavra; eis que te dei um coração sábio e entendido; de modo que não houve ninguém como tu antes de ti, nem depois de ti se levantará alguém como tu.
13 Ya a-nụkwa ngu phụ iphe, ẹ ti kfudu tẹ ya nụ ngu: Ya e-me t'i nweru ẹku; bya emee t'a kwabẹje ngu ugvu; k'ọphu bụ l'ẹ tọ dụdu onye eze ọdo, a-tụru ngu nụ lẹ ndzụ ngu.
13 E eu também te dei aquilo que não pediste, tanto riquezas, como honra; de modo que não haverá ninguém entre os reis comparável a ti em todos os teus dias.
14 Ọ -bụru l'i tsoru ụzo iya; l'eme iphe, ya tọru ọkpa iya; mẹ ekemu iya ẹge ono, nna ngu, bụ Dévidi meru ono; bẹ ya e-me t'ị kaa nka.”
14 E se tu andares nos meus caminhos, guardando os meus estatutos e os meus mandamentos, como andou o teu pai Davi, então prolongarei os teus dias.
15 Sólomọnu etehu; bya amaru l'ọbu nrọ bẹ ya arọ.
15 E Salomão acordou; e, eis que era um sonho. E ele veio a Jerusalém, e se pôs de pé diante da arca do pacto do SENHOR, e ofereceu ofertas queimadas, e ofereceu ofertas de paz, e fez uma festa para todos os seus servos.
16 O nweru ụnwanyi ọkpara labụ, byaru bya evudo eze l'ifu.
16 Então, chegaram ali ao rei duas mulheres, que eram prostitutas e se puseram de pé diante dele.
17 Onye lanụ asụ: “Onye nwe mu nụ; yẹle nwanyi-a bẹ gba mgba buru l'ụlo. Ọ nọ teke ya zedaru.
17 E uma das mulheres disse: Ó meu senhor, eu e esta mulher habitamos em uma casa; e eu dei à luz a uma criança com ela na casa.
18 A nọtsua abalị ẹto; k'ọphu ya zedaru; yẹbedua abya ezeda nk'iya. Ẹ to nwekwa onye ọdo, nọ l'ụlo-a; gbahaa ẹphe ẹbo.
18 e sucedeu, no terceiro dia depois de eu ter dado à luz, que esta mulher também deu à luz; e estávamos juntas; não havia nenhum estranho conosco na casa, salvo nós duas na casa.
19 “Yo rua l'ẹnyashi; yo woru nwatibe nk'iya zẹ-gbua.
19 E o filho desta mulher morreu à noite; porque ela o esmagou.
20 Yo be l'echi-abalị teke yẹbe nwozi ngu ekuwa mgbẹnya; yo gbeshi pata odzu nwatibe iya ono bya enyonyabe mu; kuta nwata nke mu je enyonyabe onwiya.
20 E ela se levantou à meia-noite, e tomou o meu filho do meu lado, enquanto a tua criada dormia, e o deitou no seu seio, e deitou o seu filho morto no meu peito.
21 A lụfuta l'ụtsu iya; mu egbeshi tẹ mu chebe nwata mu ẹra; yọ bụwaru nụ odzu. Nchi abọhulephu ọhuma; mu abya atọo nwẹhu lee nwata ono ẹnya; phụa l'ẹ tọ bụdu nwata nke mu.”
21 E, quando eu me levantei pela manhã para amamentar o meu filho, eis que ele estava morto; mas quando eu o considerei pela manhã, eis que não era o meu filho, o qual eu havia dado à luz.
22 Nwanyi ọphu aswọ-lihu; sụ: “Waawa! L'ọ bụ nwata ọphu nọ ndzụ bụ nk'iya; ọphu nwụhuru anwụhu abụru kẹ nwanyi ọphu.”
22 E a outra mulher disse: Não, o que vive é o meu filho, e o morto é o teu filho. E esta disse: Não, o morto é o teu filho, e o que vive é o meu filho. Assim, elas falaram diante do rei.
23 Tọ dụ iya bụ; eze asụ: “Onye ọwaa sụru: ‘L'ọo nwata ọphu, nọ ndzụ bụ nk'iya; ọphu nwụhuru anwụhu abụru k'onye ọphu.’ Onye ọphu asụ: ‘Waawa; l'ọbu nwa nke ngu nwụhuru anwụhu; nwa nke iya abụru ọphu nọ ndzụ.’ ”
23 Então, disse o rei: Uma diz: Este é o meu filho que vive, e o teu filho é o morto; e a outra diz: Não, o teu filho é o morto, e o meu filho é o vivo.
24 Eze asụ: “T'e wotaru iya mma.” A bya ewotaru iya mma ono.
24 E o rei disse: Trazei-me uma espada. E trouxeram uma espada diante do rei.
25 Yọ sụ t'e bua nwata ọphu nọ ndzụ ẹbo; woru ibe lanụ nụ onye lanụ; e woru ibe lanụ nụ onye ọphu.
25 E o rei disse: Dividi a criança viva em duas, e dai metade a uma, e metade a outra.
26 Nwanyi ọphu nwatibe nk'iya nọ ndzụ ayẹkpeshihu; chia mkpu; sụ eze: “Byiko; onye nwe mu nụ; kuta nwata ono, nọ ndzụ ono kee nwanyi ọphu; t'ẹ b'e egbukwa iya egbugbu!”
26 Então falou ao rei a mulher a quem pertencia a criança viva, porque as suas entranhas ansiavam pelo seu filho, e ela disse: Ó meu senhor, dai a ela a criança viva, e de modo algum a mate. A outra porém disse: Que ela não seja nem minha, nem tua, mas dividi-o.
27 Ya ndono; eze abya ebua okfu ono; sụ: “T'ẹ b'e egbukwa nwata ono. T'e kuru iya nụ nwanyi k'ọdungu phụ; l'ọo ya bụ nne, mụru nwata ono.”
27 Então, respondeu o rei, e disse: Dai a ela a criança viva, e de modo algum a mate; ela é a sua mãe.
28 Ndu Ízurẹlu l'ẹphe ha anụlephu ẹge eze gude kpee ikpe ono; tsụlahaa ya egvu; kẹ l'ẹphe maru l'ọ bụ Nchileke bẹ nụru iya mmamiphe, o gude kpee ikpe ono nhamụnha ẹge ono.
28 E todo o Israel ouviu do juízo que o rei havia julgado; e eles temeram ao rei; porque viram que a sabedoria de Deus estava nele para fazer juízo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.