Gênesis 33

Anutu Täŋo Man (IOU) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Eruk Jekop täŋäro päreŋtäŋ kuŋtäŋgän Iso, ämaniye 400 udekät äbäŋirä yabäŋkuk. Eruk yabäŋpäŋ Jekoptä nanakiye yäpmäŋ daniŋpäŋ webeni Resel kenta Leata, ba watä webeni yarä unita yämiŋkuk.
1 Jacó levantou os olhos e viu Esaú aproximando-se com seus quatrocentos homens. Assim, dividiu os filhos entre Lia, Raquel e as duas servas.
2 Ude täŋpäŋ watä webe yarä ukät nanakiye intäjukun yepmaŋpän kwäwä nanaki ätukät Leakät u mädeniken yepmaŋpän kuŋkuŋ. Yepmaŋpän kuŋirä nanaki Josepkät Resel mädeninik yepmaŋpän kuŋkumän.
2 Colocou as servas e os filhos delas à frente, Lia e seus filhos em seguida, e Raquel e José por último.
3 Tuŋum ude täŋpäŋ ini intäjukuninik kuŋirän iwatkuŋ. Intäjukuninik päŋku tuäni kaŋkaŋ oraŋ imikta kadäni 7 ude iŋami yäpän äpmoŋpäpäŋ patkaŋ akuk täŋtäŋ kuŋkuk.
3 Jacó passou à frente e, ao aproximar-se de seu irmão, curvou-se até o chão sete vezes.
4 Täŋtäŋ kuŋirän tuäni Isotä kaŋpäŋä bäräŋeŋ äbä bäyaŋ imiŋpäŋ iŋpäŋ iniŋ oretkuk. Ude täŋpänkaŋ konäm kotkumän.
4 Esaú correu ao encontro de Jacó e o abraçou; pôs os braços em volta do pescoço do irmão e o beijou. E os dois choraram.
5 Täŋpäŋ Isotä Jekop webeniyekät nanakiye yabäŋpäŋ Jekop iwetkuk; Ai! Webe nanak päke ŋo netäŋo? Yäwänä Jekoptä iwetkuk; Anututä watä ämaka näka iron täŋ namiŋirän imaka päke yabätan ŋo ahäŋ namiŋkuŋ.
5 Então Esaú viu as mulheres e as crianças e perguntou: “Quem são estas pessoas que estão com você?”. Jacó respondeu: “São os filhos que Deus, em sua bondade, concedeu a seu servo”.
6 Ude yäwänkaŋ watä webe yarä u nanakiye yäŋ-yäkŋat yäpmäŋ Iso dubiniken kuŋpäŋ gukut imäpmok täŋkuŋ.
6 As servas e seus filhos se aproximaram e se curvaram diante de Esaú.
7 Täŋirä Lea nanakiyekät äbäŋpäŋ udegän täŋkuŋ. Mädeninik Resel nanaki Josepkät äbäŋpäŋ udegän gukut imäpmok täŋkumän.
7 Em seguida, Lia e seus filhos vieram e se curvaram diante dele. Por fim, José e Raquel se aproximaram e se curvaram diante dele.
8 Täŋirä Isotä iwetkuk, Ai, tom äbot intäjukun yäpmäŋ äbäŋirä yabäro u imata? Yäŋirän Jekoptä iwetkuk; Ekänina, gäk bänep täga nadäŋ nami yäŋpäŋ pewa äbäŋo u! yäk.
8 “E o que eram todos aqueles rebanhos que encontrei no caminho?”, perguntou Esaú. Jacó respondeu: “São presentes, meu senhor, para garantir sua amizade”.
9 Ude iweränä Isotä yäŋkuk; Monäna waki! Näkŋo tuŋum mäyapinik it namikaŋ unita tuŋum u gäkŋata yäpmäŋsi!
9 “Meu irmão, eu já tenho muitos bens”, disse Esaú. “Guarde para você o que é seu.”
10 Yäwänä Jekoptä yäŋkuk; Ude nämo! Gäk bänep paki nadäŋ namiŋpäŋä tuŋum gamitat u gäkŋata biŋam yäpmäŋ yäk. Gäk gabäŋpäŋ tägagämän nadätat. Gäk not täŋ namitan unita iŋamka gabäŋira Anutu iŋami bumik täyak yäk.
10 Mas Jacó insistiu: “Não! Se obtive seu favor, peço que aceite meu presente. E que alívio é ver seu sorriso amigável! É como ver a face de Deus!
11 Ude yäŋpäŋ äneŋi gwäk pimiŋpäŋ iwetgän täŋkuk; Tuŋum gamiro u gäkŋata yäpmäŋ yäk. Anututä täŋkentäŋ namiŋirän imaka täpuri kubäta nämo wäyäkŋek täyat. Ude peŋ iwettäyon Isotä tuŋum u yäpuk.
11 Por favor, aceite o presente que eu lhe trouxe, pois Deus tem sido muito bondoso comigo. Tenho mais que suficiente”. Diante da insistência de Jacó, Esaú acabou aceitando o presente.
12 Yäpmäŋpäŋ Isotä yäŋkuk; Eruk kuna! Näkä jukun kuŋira näwarut yäk.
12 Então Esaú disse: “Vamos andando. Eu o acompanharei”.
13 Yäwänä Jekoptä iwetkuk; Ekänina, gäk nadätan? Nanaknaye bäräŋeŋ kukta kehäromini nämo. Ba sipsip bulimakau nanakiye nikek unita imaka, nadäwätäk täyat. Bäräŋeŋ jide täŋpäŋ kuneŋ? Bäräŋeŋ kuŋpäŋä nanakiye kuduptagän kumneŋ yäk.
13 Jacó, porém, respondeu: “Como meu senhor pode ver, algumas das crianças são bem pequenas, e os rebanhos também têm crias. Se os forçarmos demais, mesmo que por um dia, pode ser que os animais morram.
14 Unita gäkä jukun Idom kome päŋku ninta itsämäŋiri näk mäden tomkät nanaknaye-kät nin kwikinik äreŋpäŋ api gabäŋ ahäne.
14 Por favor, meu senhor, vá adiante do seu servo. Seguiremos mais devagar, em um ritmo que os rebanhos e as crianças possam acompanhar. Encontrarei com meu senhor em Seir”.
15 Ude yäwänä Isotä iwetkuk; Eruk, täŋkentäŋ tamikta ämanaye ätu gäkken yepmaŋpakaŋ tämagut yäpmäŋ kunayäŋ yäk. Yäwänä Jekoptä iwetkuk; Iron taŋi täyan upäŋkaŋ man yäyan ude nämo. Jop waki, näka bänep täga nadäŋpeŋ kweno uwä täga yäk.
15 “Está bem”, disse Esaú. “Mas, pelo menos, permita-me deixar alguns dos meus homens para acompanhá-lo.” Jacó respondeu: “Não é necessário. Para mim, ter sido bem recebido por meu senhor já é o bastante!”.
16 Eruk man yäwän tärewänpäŋ Iso uwä iniken kome wäpi Idom kepma ugän äneŋi kuŋkuk.
16 Esaú deu meia-volta e regressou a Seir naquele mesmo dia.
17 Idom kome kuŋkukopäŋ Jekop uwä Sukot komeken päŋku itkuk. Kome uken inita yottaba kubä täŋit, tomta yottaba ätu täŋit täŋkuk. Päŋku yottaba täŋpäŋ itkuko unita iniken man terak kome u wäpi Sukot yäŋ iwetkuŋ.
17 Jacó, por sua vez, viajou até Sucote, onde construiu uma casa para si e abrigos para seus rebanhos. Por isso, aquele lugar é chamado de Sucote.
18 Eruk, Mesopotemia kome peŋpeŋ äbuko, Sukot kome uken ätu it yäpmäŋ kuŋtäŋgän eruk akumaŋ päŋku Kenan kome Sekem täŋo yotpärare wäpi Salem uken ahäŋpäŋ u dubiniken kome yäpmäŋpäŋ itkuk.
18 Depois de percorrer todo o caminho desde Padã-Arã, Jacó chegou em segurança à cidade de Siquém, na terra de Canaã, e acampou em seus arredores.
19 Kome yäpmäŋpäŋ itkuko unitäŋo mähemitä kome gwäkita siliwa moneŋta iwetkuk. Iwerä udegän yämiŋkuk. Kome mähemi uwä Hamo täŋo nanakiye. Hamo uwä Sekem täŋo nani.
19 Jacó comprou da família de Hamor, pai de Siquém, o terreno onde estava acampado, por cem peças de prata.
20 Täŋpäkaŋ Jekop kome uken mobä bukä kubä täŋpäŋ Anutu iniŋ oretta tom uterak däpmäŋpäŋ ijik täŋkukonik. Ude täŋkaŋ wäpi ‘Anutu, Isrel täŋo Anutu’ yäŋ iwetkuk. Iniken man terak wäpi ‘El, Elohe Isrel’ yäŋ iwetkuk.
20 Ali, construiu um altar e o chamou de El-Elohe-Israel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 33, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.