Gênesis 33
Anutu Täŋo Man (IOU) vs NAA
1 Eruk Jekop täŋäro päreŋtäŋ kuŋtäŋgän Iso, ämaniye 400 udekät äbäŋirä yabäŋkuk. Eruk yabäŋpäŋ Jekoptä nanakiye yäpmäŋ daniŋpäŋ webeni Resel kenta Leata, ba watä webeni yarä unita yämiŋkuk.
1 Quando Jacó ergueu os olhos, viu que Esaú se aproximava, e com ele quatrocentos homens. Então repartiu os filhos entre Lia, Raquel e as duas servas.
2 Ude täŋpäŋ watä webe yarä ukät nanakiye intäjukun yepmaŋpän kwäwä nanaki ätukät Leakät u mädeniken yepmaŋpän kuŋkuŋ. Yepmaŋpän kuŋirä nanaki Josepkät Resel mädeninik yepmaŋpän kuŋkumän.
2 Pôs as servas e seus filhos à frente, Lia e seus filhos atrás deles e Raquel e José por último.
3 Tuŋum ude täŋpäŋ ini intäjukuninik kuŋirän iwatkuŋ. Intäjukuninik päŋku tuäni kaŋkaŋ oraŋ imikta kadäni 7 ude iŋami yäpän äpmoŋpäpäŋ patkaŋ akuk täŋtäŋ kuŋkuk.
3 E ele mesmo, adiantando-se, prostrou-se em terra sete vezes, até aproximar-se de seu irmão.
4 Täŋtäŋ kuŋirän tuäni Isotä kaŋpäŋä bäräŋeŋ äbä bäyaŋ imiŋpäŋ iŋpäŋ iniŋ oretkuk. Ude täŋpänkaŋ konäm kotkumän.
4 Então Esaú correu ao encontro dele e o abraçou; pôs os braços em volta do pescoço dele e o beijou; e choraram.
5 Täŋpäŋ Isotä Jekop webeniyekät nanakiye yabäŋpäŋ Jekop iwetkuk; Ai! Webe nanak päke ŋo netäŋo? Yäwänä Jekoptä iwetkuk; Anututä watä ämaka näka iron täŋ namiŋirän imaka päke yabätan ŋo ahäŋ namiŋkuŋ.
5 Daí, levantando os olhos, Esaú viu as mulheres e os meninos e disse: — Quem são estes que estão com você? Jacó respondeu: — Os filhos com que Deus agraciou este seu servo.
6 Ude yäwänkaŋ watä webe yarä u nanakiye yäŋ-yäkŋat yäpmäŋ Iso dubiniken kuŋpäŋ gukut imäpmok täŋkuŋ.
6 Então se aproximaram as servas, elas e seus filhos, e se prostraram.
7 Täŋirä Lea nanakiyekät äbäŋpäŋ udegän täŋkuŋ. Mädeninik Resel nanaki Josepkät äbäŋpäŋ udegän gukut imäpmok täŋkumän.
7 Chegaram também Lia e seus filhos e se prostraram. Por último chegaram José e Raquel e se prostraram.
8 Täŋirä Isotä iwetkuk, Ai, tom äbot intäjukun yäpmäŋ äbäŋirä yabäro u imata? Yäŋirän Jekoptä iwetkuk; Ekänina, gäk bänep täga nadäŋ nami yäŋpäŋ pewa äbäŋo u! yäk.
8 Esaú perguntou: — Qual é o seu propósito com todos esses grupos que encontrei? Jacó respondeu: — É para obter favor na presença de meu senhor.
9 Ude iweränä Isotä yäŋkuk; Monäna waki! Näkŋo tuŋum mäyapinik it namikaŋ unita tuŋum u gäkŋata yäpmäŋsi!
9 Então Esaú disse: — Eu tenho muitos bens, meu irmão; guarde o que você tem.
10 Yäwänä Jekoptä yäŋkuk; Ude nämo! Gäk bänep paki nadäŋ namiŋpäŋä tuŋum gamitat u gäkŋata biŋam yäpmäŋ yäk. Gäk gabäŋpäŋ tägagämän nadätat. Gäk not täŋ namitan unita iŋamka gabäŋira Anutu iŋami bumik täyak yäk.
10 Mas Jacó insistiu: — Não recuse. Se alcancei favor na sua presença, peço que aceite o meu presente, porque ver o seu rosto é como contemplar o semblante de Deus; e você me acolheu tão bem.
11 Ude yäŋpäŋ äneŋi gwäk pimiŋpäŋ iwetgän täŋkuk; Tuŋum gamiro u gäkŋata yäpmäŋ yäk. Anututä täŋkentäŋ namiŋirän imaka täpuri kubäta nämo wäyäkŋek täyat. Ude peŋ iwettäyon Isotä tuŋum u yäpuk.
11 Portanto, aceite o meu presente, que eu lhe trouxe. Porque Deus tem sido generoso para comigo, e tenho fartura. E insistiu com ele, até que o aceitou.
12 Yäpmäŋpäŋ Isotä yäŋkuk; Eruk kuna! Näkä jukun kuŋira näwarut yäk.
12 Então Esaú disse: — Vamos partir e seguir viagem. Eu irei à sua frente.
13 Yäwänä Jekoptä iwetkuk; Ekänina, gäk nadätan? Nanaknaye bäräŋeŋ kukta kehäromini nämo. Ba sipsip bulimakau nanakiye nikek unita imaka, nadäwätäk täyat. Bäräŋeŋ jide täŋpäŋ kuneŋ? Bäräŋeŋ kuŋpäŋä nanakiye kuduptagän kumneŋ yäk.
13 Porém Jacó lhe disse: — Meu senhor sabe que estes meninos são fracos, e tenho comigo ovelhas e vacas de leite. Se forçados a caminhar demais um só dia, morrerão todos os rebanhos.
14 Unita gäkä jukun Idom kome päŋku ninta itsämäŋiri näk mäden tomkät nanaknaye-kät nin kwikinik äreŋpäŋ api gabäŋ ahäne.
14 Passe meu senhor adiante de seu servo; eu seguirei aos poucos, no passo do gado que me vai à frente e no passo dos meninos, até chegar a meu senhor, em Seir.
15 Ude yäwänä Isotä iwetkuk; Eruk, täŋkentäŋ tamikta ämanaye ätu gäkken yepmaŋpakaŋ tämagut yäpmäŋ kunayäŋ yäk. Yäwänä Jekoptä iwetkuk; Iron taŋi täyan upäŋkaŋ man yäyan ude nämo. Jop waki, näka bänep täga nadäŋpeŋ kweno uwä täga yäk.
15 Esaú respondeu: — Então permita que eu deixe com você alguns dessa gente que está comigo. Jacó respondeu: — Para quê? Basta que eu alcance favor aos olhos de meu senhor.
16 Eruk man yäwän tärewänpäŋ Iso uwä iniken kome wäpi Idom kepma ugän äneŋi kuŋkuk.
16 Assim, naquele dia Esaú voltou para Seir, pelo caminho por onde tinha vindo.
17 Idom kome kuŋkukopäŋ Jekop uwä Sukot komeken päŋku itkuk. Kome uken inita yottaba kubä täŋit, tomta yottaba ätu täŋit täŋkuk. Päŋku yottaba täŋpäŋ itkuko unita iniken man terak kome u wäpi Sukot yäŋ iwetkuŋ.
17 E Jacó foi para Sucote, e edificou para si uma casa, e fez cabanas para o seu gado. Por isso, o lugar se chamou Sucote.
18 Eruk, Mesopotemia kome peŋpeŋ äbuko, Sukot kome uken ätu it yäpmäŋ kuŋtäŋgän eruk akumaŋ päŋku Kenan kome Sekem täŋo yotpärare wäpi Salem uken ahäŋpäŋ u dubiniken kome yäpmäŋpäŋ itkuk.
18 Voltando de Padã-Arã, Jacó chegou são e salvo à cidade de Siquém, que está na terra de Canaã, e armou a sua tenda junto da cidade.
19 Kome yäpmäŋpäŋ itkuko unitäŋo mähemitä kome gwäkita siliwa moneŋta iwetkuk. Iwerä udegän yämiŋkuk. Kome mähemi uwä Hamo täŋo nanakiye. Hamo uwä Sekem täŋo nani.
19 A parte do campo, onde tinha armado a sua tenda, ele a comprou dos filhos de Hamor, pai de Siquém, por cem peças de dinheiro.
20 Täŋpäkaŋ Jekop kome uken mobä bukä kubä täŋpäŋ Anutu iniŋ oretta tom uterak däpmäŋpäŋ ijik täŋkukonik. Ude täŋkaŋ wäpi ‘Anutu, Isrel täŋo Anutu’ yäŋ iwetkuk. Iniken man terak wäpi ‘El, Elohe Isrel’ yäŋ iwetkuk.
20 E levantou ali um altar e lhe deu o nome de “Deus, o Deus de Israel”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 33, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.