Marcos 9
Elu Ọhụn: Ẹkụkwọ-Nsọ (Azụụn Ọhụn rịn'a) (IKKNT) vs NTLH
1 Jesu nọ sịzị wẹ, “Ezioku kẹ m rị a gwa ọnụ, o nwọn ndị wuzo ebeni hụn jẹnkọlẹni d'a nwụn d'e ru mgbe wẹ hụn Alị-eze Osolobuẹ k'o gi ikẹn hi-ogbe bịa.”
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 Akpụ-ụhụọhịn isin a ghafegụụ, Jesu nọ weri Pita lẹ Jemisi lẹ Jọnụ, duru wẹ shi elu-ugu jẹn elu ọda-ọda, ya lẹ wẹ sụọ nọ nọdị ebẹhụ. Id'ẹnya ụmụ-azụụn a ebẹhụ, Jesu nọ nwọnhutọ,
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 ẹkwa a nọ hẹnrin nke ọchan, e gbuke—nwunkarị hụn onyẹ ọwụlẹ rị imẹ ụwa jẹnkọ d'a saẹka sụ wẹ.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 'Ya kẹ Ẹlaịja lẹ Mozizi nọ nwọnpụha ebẹhụ wẹ rị, e sọn Jesu e ku oku.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 Pita nọ sị Jesu, “Onyẹ-nkuzi, ọ rịka mma nị ẹnyi nọdịchanrịn ebeni! Nị ẹnyi mẹmẹ ọdụ ẹtọ, ohu jẹnkọ d'a wụ nke i, ohu wụ nke Mozizi, ohu wụ nke Ẹlaịja.”
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 (Ọ marịnzị ihiẹn o sikọ d'e ku, makẹni egun rị a tụ wẹ).
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 'Ya orukpu nọ pụha d'e kpumẹ wẹ; olu nọ gha imẹ orukpu ebẹhụ hanpụha, sị, “Ọnwan wụ ezi Nwa m; gọn n'ẹ ntịn!”
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 Wẹ nọ lehunmẹ ẹnya ozigbo, kanị a hụnzịnị wẹ onyẹ ọwụlẹ karị Jesu sụọ.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Ogẹn wẹ lẹ Jizọsị gi gha elu-ugu hụ hidanla, ọ nọ sị wẹ, “Agwakwọlẹ ni onyẹ ọwụlẹ ihiẹn ụnụ hụn d'e ru mgbe Nwa nke Ịhịan ghagụụ ọnwụn lihi.”
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 Wẹ nọlẹni gwa onyẹ ọwụlẹ, kanị wẹ sụọ nọdị, wẹ hụ e ku ẹ, a jụ ihiẹn “ịgha ọnwụn lihi” wụ.
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 Ya wẹ nọ jụ Jizọsị, sị, “Kị haịn ndị-nkuzi Iwu gi sị nị Ẹlaịja jẹnkọ d'e bu'zọ bịagụụ?”
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 Ọ nọ za wẹ, sị, “Ezioku rọ nị Ẹlaịja sikọ d'e bu'zọ bịa kẹni ọ kwademẹchanrịn ihiẹn ile. Kị ọnụ rozi nwan nị 'ya haịn Ẹkụkwọ-nsọ gi sị nị Nwa Nke Ịhịan jẹnkọ d'a ta okẹn afụnfụn, nị wẹ sikọ d'e legberi ẹ?
12 Ele respondeu:
13 M rị a gwa ụnụ nị Ẹlaịja a bịagụọ, kanị e mẹgụọ w'a ihiẹn sụọ nị wẹ—rịkẹ kẹ Ẹhụhụọ-nsọ dọn ku banyen'ẹ.”
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 Ogẹn wẹ gi kunrun ụmụ-azụụn a ndị ọzọ, wẹ nọ hụn igunrun hi-ogbe fihunmẹni wẹ, lẹ ndị hụ imẹ ndị-nkuzi Iwu kẹ wẹ rị a dọsọn wẹ ndọndọ.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Ogẹn igunrun hụ ile gi hụn Jizọsị, ọ tụ wẹ ẹnya ọda-ọda, wẹ nọ gbaburu ẹ d'e kele ẹ.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 Jesu nọ jụ ụmụ-azụụn a, sị, “Kịnị kẹ ọnụ lẹ wẹ rị a dọ?”
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 Onyẹ ohu imẹ igunrun hụ nọ za a, sị, “Onyẹ-nkuzi, m wẹhẹ n'i nwa-m-okẹnnyẹ; eje-mmọn hụn ghalẹni a nị a e ku oku rị imẹ ẹ;
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 ogẹn ọwụlẹ o gi kwọndọn ẹ, o bu ẹ e gbe alị, ụfọfọ a gbọma a ọnụ, ọ tama nkwẹnrẹn-eze, ẹhịụ a ile e shiri. M sị ụmụ-azụụn ị wẹ chụpụ eje-mmọn hụ, kanị asanị wẹ ẹka.”
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 Jizọsị nọ sị wẹ, “Euu, agbọ nwọnlẹni okukwe! Elee ogẹn kẹ m'e sọnru ụnụ nọdị?! Elee ogẹn kẹ m'e dinruni ụnụ ndidi?! Wẹhẹ ni ni m nwata hụ!”
19 Jesus disse:
20 Wẹ nọ wẹhẹ ni Jesu nwata hụ. Hụn eje-mmọn hụ gihụ hụn Jesu, ọ nọ dọma nwata hụ, nwata hụ nọ dan alị, kperemẹ, ụfọfọ a gbọma a ọnụ.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 Jesu nọ jụ nẹdi nwata hụ, sị, “Kete elee mgbe kẹ ihiẹnni bidọn ẹ?” Ọ nọ sị, “K'ọ rị nwa-ndu k'ọ dọma a.
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 Imẹrinmẹ ogẹn, ọ tụ a e ye imẹ ọkụn lẹ imẹ mirin kẹni o gbu ẹ. Kanị, omẹni ị saẹka mẹ ihiẹn ọwụlẹ, y'e mẹ ni ẹnyi omikẹn, yeni ẹnyi ẹka.”
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 Jesu nọ sị a, “Ị sị, ‘Omẹni ị saẹka?’ O nwọnni ihiẹn wẹ ghalẹni e ri-ẹka e mẹ ni onyẹ nwẹ okukwe.”
23 Jesus respondeu:
24 Ozigbo, nẹdi nwata hụ nọ dankpọpụ ẹkwan, sị, “E kwerighọ m, ye ni m ẹka ebe m nọlẹni nwẹ okukwe!”
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Ogẹn Jesu gi hụn a nị igunrun rị a gbaha d'e kunrun wẹ, ọ nọ jụgbọ eje-mmọn hụ, sị a, “Ịyụ eje-mmọn odin hụn rị a napụ nwatanị iku-oku lẹ ịnụ-ihiẹn, m sị ị gha imẹ nwatanị pụ! Abanzịlẹ imẹ ẹ ọzọ!”
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Mmọn hụ nọ yi oro; ọ dọkẹnmẹgụụ nwata hụ, ọ nọ gha imẹ ẹ pụha. Nwata-okẹnnyẹ hụ nọ rịchanrịn kẹ ozun, nkesịnị ndị bu ọda nọ sị, “Ọ nwụnọlẹ!”
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 Kanị, Jesu nọ kwọndọn nwata ahụn ẹka, tụ udọn yen'ẹ ẹka lihi, ọ nọ turu ọtọ.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Ogẹn Jizọsị gi banyegụụ imẹ ụlọ, ụmụ-azụụn a nọ jụ a ebe ya lẹ wẹ sụọ rị a, sị, “Kị haịn ẹnyi gilẹni saẹka chụpụ a?”
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 Ọ nọ sị wẹ, “Ekpere sụọ kẹ wẹ gi a sa ẹka a chụpụ ụdịnị.”
29 Jesus respondeu:
30 Jizọsị lẹ ụmụ-azụụn a nọ pụ ebahụn, ghasi Galili. Jesu achọnị nị onyẹ ọwụlẹ marịn ebe wẹ rị,
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 makẹni ọ rị a kuzi ụmụ-azụụn a, a sị wẹ, “Wẹ sikọ d'e we Nwa nke Ịhịan ye ndị sikọ d'e gbun'ẹ; kanị, wẹ gbugụụ a, nke akpụ-ụhụọhịn ẹtọ, o lihi.”
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 Kanị aghọtanị wẹ ihiẹn ọ rị e ku, bụ egun anịnị wẹ jụ a ụtaa.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 E ru wẹ Kapanọm, ogẹn wẹ gi banyegụụ imẹ ụlọ, Jizọsị nọ jụ ụmụ-azụụn a, sị, “Kị ụnụ rịdẹ a dọ ogẹn ẹnyi gi rị ụzọ?”
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 Kanị azanị wẹ Jesu, makẹni kẹ wẹ rị ụzọ, wẹ rị a dọ onyẹ kachanrịnnị imẹ wẹ ile.
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Jesu a nọdị alị, kpọ ụmụ-azụụn a mmẹbụọ hụ, sị wẹ, “Onyẹ ọwụlẹ chọ n'ọ wụrụ onyẹ ibuzọ, ya wụrụ onyẹ ịkpazụụn, ya wụrụ odibo ọnụ ile.”
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 'Ya ọ nọ weri nwata ohu, bu ẹ tumẹ ihun wẹ. Ọ nọ kọn ẹka ye ẹ olu, sị wẹ,
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 “Onyẹ ọwụlẹ nabanhan onyẹ ohu imẹ ndịnị makẹ ufiri m, nabanhan m; onyẹ ọwụlẹ hụn nabanhannị m, ẹlẹ mmẹ k'ọ nabanhan, kanị onyẹ hụn zihẹ ni m k'ọ nabanhan.”
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Jọnụ nọ sị Jesu, “Onyẹ-nkuzi, ẹnyi hụn okẹnnyẹ ohu k'ọ rị e gi ẹfan ị a chụpụ eje-mmọn, ẹnyi nọ sị a kụsị a, makẹni ọ rịnị e sọn ẹnyi.”
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 Kanị Jesu nọ sị a, “Akụsịlẹ n'a; makẹni o nwọnni onyẹ gi ẹfan m rụngụhụ ọrụn-atụmẹnya hụn sikọ d'e kujakẹnrin oku m.
39 Jesus respondeu:
40 Makẹni onyẹ ọwụlẹ hụn ghalẹni a lụ ẹnyi ọgụn rị azụụn nke ẹnyi.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 Ezioku kẹ m rị a gwa ọnụ, onyẹ ọwụlẹ ye ụnụ mkpu mirin ohu ra makẹlẹ ụnụ rị a za ẹfan Kraịstị, jẹnkọ d'a narịn ụgwọ ọrụn a.”
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 “Onyẹ ọwụlẹ hụn mẹ onyẹ ohu imẹ ụmụẹka ndịnị kwerini ni m mẹ njọ, ọ ka mma nị wẹ yimẹ onyẹ ahụn ọlọ hi-ogbe olu, tụ a ye imẹ ohimin.
42 Jesus continuou:
43 'Ya wụ, omẹni ẹka ị a haịn ị mẹ njọ, bepụ a. Ọ ka mma nị i gi ẹhụ zulẹni oke banye ndụn karị nị y'e nwọnghọ ẹka ẹbụọ, bụ y'e si ọkụn-mmọn, ọkụn hụ ghalẹni e tinyụn. [
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 Ọhọrị rị ebahụn a ra nwụn, ọkụn rịn'a ara tinyụn.]
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 Omẹni ụkụ ị a haịn ị e mẹ njọ, bepụ a: ọ ka mma n'ị dan ngụrọ banye ndụn karị nị y'e nwọnghọ ụkụ ẹbụọ bụ y'e si ọkụn-mmọn. [
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 Ọhọrị rị ebẹhụ a ra nwụn, ọkụn rịn'a ara tinyụn.]
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 Omẹni ẹnya ị a haịn ị e mẹ njọ, gụpụ a, ọ ka mma n'i gi ẹnya ohu banye Alị-eze Osolobuẹ karị nị y'e nwọnghọ ẹnya ẹbụọ, a tụ wẹ i ye ọkụn-mmọn.
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 Ọhọrị rị ebẹhụ a ra nwụn, ọkụn rịn'a ara tinyụn.”
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 “Wẹ k'e gi ọkụn mẹ ịhịan sụọ kẹ wẹ dọn e gi nnu e mẹ ihiẹn a sụọ.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 Nnu rị mma; kanị, o tuhu ụsụọ a, nanị kẹ y'a dọn mẹ ẹ n'ọ sụọmazị ụsụọ? A nọ nị kẹ nnu ebe ibe ụnụ rị; e mẹ ni nị udọn a rị ẹgbata ọnụ lẹ ibe ụnụ.”
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.