Provérbios 19
Tuivang Matu Chin Bible (HLT_THB) vs NVT
1 Thailatnaak awi ak kqawn thlakqawna awm anglakawh thlak khawdeng, kawpoek leek ak toen na awm leek bet hy.
1 É melhor ser pobre e honesto que ser desonesto e tolo.
2 Simnaak kaana ngaihnaak doeng awm am leek nawh, khawng khaam tawn aih awm tlunknaak ni.
2 De nada adianta o entusiasmo sem conhecimento; a pressa resulta em escolhas erradas.
3 Thlakqaw a qawnaak ing a lam seet sak nawh, Khawsa awh ak kaw vuung sak hy.
3 O insensato arruína a própria vida e depois se ira contra o S
4 Khawh taak ing pyi khawzah ta nawh, khawdeng thlang taw a pyi ing centak kaw.
4 A riqueza atrai muitos que se dizem amigos, mas a pobreza afasta todos eles.
5 Amak thyym dyihthingna ak dyi taw a toel kaana am awm kawm saw, qaai ak kqawn awm am loet ti kaw.
5 A testemunha falsa não ficará sem castigo; o mentiroso também não escapará.
6 Thlang khawzah ing ukkung kawzeelnaak sai thai nawh, kutdo ak pe thlang ing pyi khawzah ta thai hy.
6 Muitos buscam o favor de quem governa; todos querem ser amigos daquele que dá presentes.
7 Ak khawdeng cingnakhqi ing a mim cawt ce a mi sawhnaak awhtaw a pyikhqi ingtaw ikawmyihna nu a mi sawhnaak pai kaw! hquut nawh khy khqi seiawm qeeng taak boeih kawm uh.
7 Se até os parentes do pobre o desprezam, quanto mais seus amigos o evitarão! Ainda que o pobre suplique, eles todos o abandonam.
8 Cyihnaak ak ta ing a hqingnaak lungna nawh, simnaak ak ta ing theemleek hu kaw.
8 Quem adquire bom senso ama a si mesmo; quem dá valor ao entendimento prospera.
9 Amak thyym dyihthingna ak dyi taw a toel kaana am awm kawm saw, qaai ak kqawn taw plam kaw.
9 A testemunha falsa não ficará sem castigo; o mentiroso será destruído.
10 Khawsak nawmnaak ve thlakqawi ingqawi am qoepqui nih nawh tamnaa ing a boei a uk awm am kawihvaih nak khqoet hy.
10 Não é certo o tolo viver no luxo nem o escravo governar sobre príncipes.
11 Cyihnaak ingawh thlang yh thainaak pe nawh, thlang a thawlh qeennaak taw a boeimang-naak ni.
11 O sensato não perde a calma, mas conquista respeito ao ignorar as ofensas.
12 Sangpahrang ak kawsonaak taw samthyn a kaawk ing myih nawh, cehlai ak kawzeelnaak taw saaitlim ak khan awhkaw daamtui ing myih hy.
12 A ira do rei é como o rugido do leão, mas seu favor é como o orvalho sobre a grama.
13 Capa ak qaw taw a pa ham zoseetnaak na awm nawh, zuu, hqo ak lo poepa taw tuih poek ben tloei ing myih hy.
13 O filho tolo é uma desgraça para o pai; a esposa briguenta é irritante como uma goteira.
14 Im lo ingkaw khawhkham taw pa venna kaw qona awm nawh, zuu ak cyi taw Bawipa venna kaw qo ni.
14 Os pais deixam casas e riquezas como herança para os filhos, mas apenas o S
15 Ngaknaak ing ih tui sak nawh, thlang thak-dam taw buh cawi kaw.
15 O preguiçoso dorme profundamente, mas sua apatia o leva a passar fome.
16 Awi pek ak ngai ing a hqingnaak ngaihthyn nawh, a khawsak amak ngaihthyn taw thi kaw.
16 Quem guarda os mandamentos preserva a vida; quem os despreza morrerá.
17 Khawdeng ak lungnaak taw Khawsa kut ak zoe sak na awm nawh, theemleek a sai phu ce thung kaw.
17 Quem ajuda os pobres empresta ao S enhor ; ele o recompensará.
18 Ngaih-uunaak a awm tloek awh na capa ce toel lah, a hamna tlo kaw ti nawh koek poek.
18 Discipline seus filhos enquanto há esperança; do contrário, você destruirá a vida deles.
19 Kawkso thlang ing am thin tawi phu zaawk kaw, a nih ce hul tik seiawm na hul tlaih tlaih ngaih kaw.
19 A pessoa que se ira facilmente deve sofrer as consequências; se você a livrar uma vez, terá de fazê-lo novamente.
20 Thlang ing awi ak kqawn ce ngai nawh toelnaak ak awi ce do lah, a dytnaak ben nataw cyi kawp ti.
20 Obtenha todo conselho e instrução que puder, e você será sábio para o resto da vida.
21 Thlang ing khawkpoeknaak khawzah ta hy, ceseiawm Khawsa a khawkhannaak awh ni a soep hy.
21 É da natureza humana fazer planos, mas o propósito do S
22 Amak boet thai lungnaak ni thlang ing a ngaih; qaai kqawn lakawh khawdengna awm leek bet hy.
22 A lealdade torna a pessoa cativante; é melhor ser pobre que desonesto.
23 Khawsa kqihchahnaak ing hqingnaak pe nawh, ak ta boeih khawzeel ing awm kawm usaw, zoseetnaak ing am phakhqi kaw.
23 O temor do S enhor conduz à vida; dá segurança e proteção contra o mal.
24 Thlang thakdawh ing am khuiawh a kut tuun nawh am kha a thak hly awm ngak hy.
24 O preguiçoso pega a comida na mão, mas não se dá o trabalho de levá-la à boca.
25 Thlang ak thekhanaak ce vyyk lah, cawhtaw cyihnaak amak takhqi ing cyihnaak ta bet kawm uh, khaw ak poek thai thlang ce toel lah, cyi khqoet kaw.
25 Se você castigar o zombador, o ingênuo aprenderá uma lição; se corrigir o sábio, ele se tornará ainda mais sábio.
26 A pa khawdeng sak nawh, a nu im awhkawng ak thlaa taw capa, thlang chah ak phyih sak, ming seetnaak ak pekung ni.
26 O filho que maltrata o pai ou manda embora a mãe causa vergonha e desonra pública.
27 Ka capa, toelnaak awi am nang ngaihnaak hamna a nik cawngpyi ak awi ce koeh ngai.
27 Meu filho, se você deixar de ouvir a instrução, dará as costas para o conhecimento.
28 Cemyih ak thlang ing ak thyym ce husit nawh amak leek theem ce am kha ing daih hy.
28 A testemunha corrupta zomba da justiça; a boca do perverso devora o mal.
29 Toelnaak taw thlang ak thekhanaakkhqi ham saina awm nawh, thlaqaw am ting taw vyyknaak hamna ak awm ni.
29 O castigo está preparado para os zombadores, assim como o açoite para as costas dos tolos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Provérbios 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.