Marcos 13
Khoryenkom Karyehtanà (HIXNT) vs NVT
1 Khoryenkom màn yaye nahatakatxownà hatà, Txesus komo. Tahatakantokonye rma, onà wyaro nkekon hatà, ànhananàhrà ro komo kukuru, Txesusu wya. Khananàhnye y, kekon hatà. Xenyko, moro ymo, anaro rha nàmno, Khoryenkom mànà ymo, poo, ohxe rma haxa wenyaha, tohu ymo, enyhoryexaho ymo, kekon hatà, noro, Txesusu wya.
1 Quando Jesus saía do templo, um de seus discípulos disse: “Mestre, olhe que construções magníficas! Que pedras impressionantes!”.
2 Onà wyaro haxa nkekon hatà, Txesusu, àwya. Moro ymo menyan hamà, anaro rha nàmno ymo, horyetho ymo, kekon hatà. Amnye nosomkawononkatxehkehe hampànà, àro ymo heno. Osomkawono ymo heno natarymatxehkehe hampànà, othenyekhenà ro me mak ha, kekon hatà, Txesusu.
2 Jesus respondeu: “Está vendo estas grandes construções? Serão completamente destruídas. Não restará pedra sobre pedra!”.
3 Oryefera yàhàn hona totxownà hatà. Àto rma nehxakon hatà, Txesusu, eryewtaxaho. Khoryenkom màn wetxe tompataye nehxakon hatà. Noro hyawo nehxatxkon hatà, Petru komo, Txaku xarha, Xowaw xarha, Antrye xarha. Nyamoro marma nehxatxkon hatà, àhyawo. Onà wyaro nketxkon hatà, àwya, anar komo nenytxahtor me mak hatà.
3 Mais tarde, Jesus sentou-se no monte das Oliveiras, do outro lado do vale, de frente para o templo. Pedro, Tiago, João e André vieram e lhe perguntaram em particular:
4 Àsokentoko ryhe nosomtatkatxehkeno, Khoryenkom mànà ymo heno, ketxkon hatà, àwya. Àsokentoko nosomtatkatxehkeno. Àhahnoke rma haxa ehtoko, eten komo tenyatxowà, uhutwamohsotho. Ekarymako, amna wya, ketxkon hatà, Petru komo, Txesusu wya.
4 “Diga-nos, quando isso tudo vai acontecer? Que sinais indicarão que essas coisas estão prestes a se cumprir?”.
5 Onà wyaro neyuhtxownà hatà, Txesusu. Anar komo wya oyonkuhtonàr kom hona mpànà xenytxoko, kekon hatà, àwyanye.
5 Jesus respondeu: “Não deixem que ninguém os engane,
6 Nomokyatxhe hampànà, onkuhtono ynye komo, anaro rha komo, thenyehra. Kryestu uro ha ketxhe rma haryhe. Toto komo yonkuhtetxhe hampànà. Thenyenohnà komo rma yonkuhtetxhe hampànà, kekon hatà.
6 pois muitos virão em meu nome, dizendo: ‘Eu sou o Cristo’, e enganarão muitos.
7 Waha yosohtahanàr komo yokaytà menytxetxhe hampànà. Mexehra nosohtahetxow hatà, waha komo, tawro xarha menytxetxhe hampànà, kekon hatà. Àro wyaro owyanye enytxantoko, oseryehpàra rma ehtxoko. Àro wyaro htxero haka mpànà natxhe ha, toto komo. Osomtatkatxehkahra rma hak naha, yukryeka, kekon hatà, Txesusu.
7 Vocês ouvirão falar de guerras e ameaças de guerras, mas não entrem em pânico. Sim, é necessário que essas coisas ocorram, mas ainda não será o fim.
8 Anaro rha yana komo nosohtahetxhe hampànà, kekon xarha tà, àwyanye. Anaro rha owto hon komo nosohtahetxhe hampànà. Anato rha nosowuhsaha hampànà, yukryeka, thenyehra, kekon hatà. Ehxera ro mak naha hampànà, nyahà. Àro wyaro htxero neryewhamyatxhe hampànà, toto komo. Eryewhamtàhkahra rma hak natxhe, kekon hatà, Txesusu.
8 Uma nação guerreará contra a outra, e um reino contra o outro. Haverá terremotos em vários lugares, e também fome. Tudo isso, porém, será apenas o começo das dores de parto.
9 Ohxe mpànà ehutwatxoko, oseryehokahra oyehtxoho menye, kekon xarha tà, Txesusu, Petru komo wya. Anar komo ayaryatxhe hampànà, horykomo komo hyaka, tosonytxaxemà ro komo hyaka. Tohsamnohtoho kom yawo ohpokyatxhe hampànà, kekon hatà. Anaro rha tkayaryet komo hyaka ayaryatxhe hampànà, anaro rha kofehnakno komo hyaka xarha. Àwyanye ayanàhnohrà kom horà ayaryatxhe hampànà, romryenon me oyesnàr kom ke mak ha. Àwyanye rma uro mekarymetxhe ha, kekon hatà, Txesusu.
9 “Tenham cuidado! Vocês serão entregues aos tribunais e açoitados nas sinagogas. Por minha causa, serão julgados diante de governadores e reis. Essa será sua oportunidade de lhes falar a meu respeito.
10 Tokarymaxem me mak naha hampànà, àrwo yonyhorunu. Yukryeka yosomtatkatxehkahra ro rma haka, tokarymaxem me mak naha hampànà. Àro rma yonytxatxehketxhe hampànà, toto komo, anaro rha yana komo, omeroro, kekon hatà.
10 É necessário, primeiro, que as boas-novas sejam anunciadas a todas as nações.
11 Horykomo komo hyaka ayaryatxhe hampànà, ayanàhnohrà kom horà, kekon xarha tà. Àhyakanye ayanàtokonye, oseryehokahra rma ehtxoko. Àsoke ryhe koskarymeno, àwyanye, kahra rma ehtxoko, ohnawonye, kekon hatà. Àtoko rma oyoskarymatxho komo hutwamohsehe, Khoryenkom yokato. Omnyamohnà rma, noro haxa nàrwonaha, tàwya orwonàhyamanàr kom ke mak ha. Àro yawo ro rma haxa oskarymatxoko, kekon hatà, Txesusu, Petru komo wya.
11 Quando forem presos e julgados, não se preocupem com o que dirão. Falem apenas o que lhes for concedido naquele momento, pois não serão vocês que falarão, mas o Espírito Santo.
12 Oyowtà komo rma ayahohsetxhe hampànà, axanhàn komo wya, awayehkanàr kom horà. Oyàmkomo rma, ohokyamo xarha, ayahohsetxhe hampànà, àwyanye awayehkanàr kom horà, kekon hatà.
12 “O irmão trairá seu irmão e o entregará à morte, e assim também o pai a seu próprio filho. Os filhos se rebelarão contra os pais e os matarão.
13 Oxehranye rma haxa natxhe hampànà, toto komo, omeroro, romryenon me oyesnàr kom ke mak ha. Enàmtxok mak hampànà. Owyanye enàmtoho hoye ro, karyhe roro harha manatxhe hampànà, kekon hatà, Txesusu, Petru komo wya.
13 Todos os odiarão por minha causa, mas quem se mantiver firme até o fim será salvo.
14 Onà wyaro nkekon xarha tà, Txesusu, Petru komo wya. Anhà ymo menyatxhe hampànà, Khoryenkom mànàtho xanomkahnohmohsonye ymo, kekon hatà. Khoryenkom mànàtho yaka rma neryatxhe hampànà, waha komo, enyhoru rotho yaka rma. Àto tehxoryehra ro mak naha ha. Àto rma menyatxhe hampànà, kekon hatà, Txesusu. Àro wyaro nkekon hatà, Txesusu, anhà ymo hoko. Àro wyaro rma àmenhono, tano, thutwaxem me anhà ymo yehtxoho me.
14 “Chegará o dia em que vocês verão a ‘terrível profanação’ no lugar onde não deveria estar. (Leitor, preste atenção!) Então, quem estiver na Judeia, fuja para os montes.
15 Màmyaye tehtokonye, àtohra harha hak nahtxoko, bàn kom yaka harha. Tkatxho kom horà àtohra hak nahtxoko. Nekahtàmtxow haxa haka, kekon hatà.
15 Quem estiver na parte de cima da casa, não desça nem entre para pegar coisa alguma.
16 Bararàn kom hoko tehtokonye, omokhàra harha hak nahtxoko. Twomun kom horà omokhàra hak nahtxoko. Nekahtàmtxow haxa haka, kekon hatà.
16 Quem estiver no campo, não volte nem para pegar o manto.
17 Oko txko, mokyamo txko ha, yuhna heno komo, tonarkem heno komo xarha. Àtoko rma, thenyehra neryewhamyatxhe hampànà, nyamoro heno, kekon hatà, Txesusu.
17 Que terríveis serão aqueles dias para as grávidas e para as mães que estiverem amamentando!
18 Onà wyaro hak nàrwonàmtxowà, Khoryenkom yakoro. Apa y, txemnyeh mehra hak nahko, rokahtàmtoho, katxow haka, toto komo, kekon hatà.
18 Orem para que a fuga de vocês não aconteça no inverno,
19 Àtoko rma, thenyehra rma haxa neryewhamyatxhe hampànà, toto komo. Àro wyaro eryewhampàra ro mak nehxatxkonà, amnyehran heno komo, Khoryenkomo wya toto yakàhtothàrànhàrà yaye ro rma. Àro wyaro eryewhampàra rma rha natxhe xarha, amnyen komo, kekon hatà, Txesusu.
19 pois haverá mais angústia naqueles dias que em qualquer outra ocasião desde que Deus criou o mundo, e nunca mais haverá angústia tão grande.
20 Thenyehra mak neryewhamyatxhe hampànà, kekon hatà. Amnye eryewhamtohotho komo yatàknanàhkehe hampànà, Kohkomo, tàwya tàmryenon komo kurunhotho me, tànwahanonkatxhàyamo kurunhotho me. Atàknanàhkahra ehtok haxa, omeroron komo wayehtàkanàràtho haryhe, kekon hatà, Txesusu.
20 De fato, se o Senhor não tivesse limitado esse tempo, ninguém sobreviveria, mas, por causa de seus escolhidos, ele limitou aqueles dias.
21 Àtoko rma, onà wyaro nketxhe hampànà, anar komo, owyanye. Tan naha, Kryestu, omohsaho rma, ketxhe hampànà. Mono nay hatà, ketxhe xarha, anar komo, owyanye. Enytxahrany mak ehtxok hampànà, kekon hatà.
21 “Portanto, se alguém lhes disser: ‘Vejam, aqui está o Cristo!’ ou ‘Vejam, ali está ele!’, não acreditem,
22 Kryestu uro ketxhe rma haryhe, anar komo. Khoryenkomo rwonà yokarymanye uro ketxhe rma haryhe, anar komo. Eryehokano yeryatxhe rma haryhe, thenyehra, kekon hatà. Tahoxet komo rma yonyhetxhe rma haryhe, toto komo wya. Àro hoye ro onkuhtono yeryatxhe hampànà. Khoryenkomo mryenon komo xarha yonkuhtotxahke natxhe rma haryhe, kekon hatà, Txesusu.
22 pois falsos cristos e falsos profetas surgirão e realizarão sinais e maravilhas a fim de enganar, se possível, até os escolhidos.
23 Omokhàra ronye rma haka, wekarymatxehkan hampànà, owyanye. Àro ke, ohxe mpànà ehtxoko, kekon hatà, Txesusu, Petru komo wya.
23 Fiquem atentos! Eu os avisei a esse respeito de antemão.
24 Toto komo yeryewhamtoho yatàknatxhe rma, nawanyehe hakahpa harha hampànà, kamàm heno, kekon xarha tà, Txesusu. Nuno xarha, awasmehra harha naha hampànà, kekon hatà.
24 “Naquele tempo, depois da angústia daqueles dias, ‘o sol escurecerá, a lua não dará luz,
25 Xeryko heno xarha, kahe hoye nothahyaha hampànà. Nosowuhsaha hampànà, kahe hokonotho rma, kekon hatà.
25 as estrelas cairão do céu, e os poderes dos céus serão abalados’.
26 Àro wyaro exetxhe rma, Toto me Enusaho yonyatxhe hampànà, toto komo. Kahrutun wawo omoknàrà yonyatxhe hampànà. Ehonomnà me xaxa nomokyaha. Ohxe xaxa tonyxem me rma nomokyaha, Toto me Enusaho, kekon hatà.
26 Então todos verão o Filho do Homem vindo nas nuvens com grande poder e glória.
27 Àtoko rma, kahe yawon komo nyakyaha, noro ha. Tanoto komo rma nyakyaha. Nyamoro wya, tànwahanonkatxhàyamo yohamnohpehe hampànà. Ananye rha nehamnohyatxhe hampànà, yukryeka màtà ymo hoye, kahe màtà ymo hoye, kekon hatà, Txesusu, Petru komo wya.
27 Ele enviará seus anjos para reunir seus escolhidos de todas as partes do mundo, das extremidades da terra às extremidades do céu.
28 Kuknonano me xarha nekarymay hatà, Txesusu, Petru komo wya. Àsok hana nay ha, nat ha, kekon hatà. Tataskatxhe rma, naten hamà, natà, fek yohà rma. Owyanye atanàrà yonyetoko, onà wyaro màketxow hamà. Mexehra rma haxa tàtxemnyehàntetxow hamà, màketxhe, kekon hatà, Txesusu.
28 “Agora, aprendam a lição da figueira. Quando surgem seus ramos e suas folhas começam a brotar, vocês sabem que o verão está próximo.
29 Àro wyaro rma rha amnye muhutwetxhe hampànà. Àro wyaro owyanye ronekarymatxho yonyetoko, onà wyaro màketxhe hampànà. Mexehra rma haxa nomokyan hamà, Toto me Enusaho, màketxhe hampànà, kekon hatà.
29 Da mesma forma, quando virem todas essas coisas, saberão que o tempo está muito próximo, à porta.
30 Onà wyaro yaworo xaxa àkehe, owyanye, kekon xarha tà. Amnyeno rma kukur komo ryhe, àwayehtàkahra natxhe hampànà. Ehtokonye rma haka nehoryatxhe hampànà, ronekarymatxho, omeroro, kekon hatà, Txesusu.
30 Eu lhes digo a verdade: esta geração certamente não passará até que todas essas coisas tenham acontecido.
31 Kahe heno nosomtatkehe hampànà. Yukryeka heno xarha nosomtatkehe hampànà. Rorwon haxa ryhe, osomtatkahra ro mak naha ha, kekon hatà.
31 O céu e a terra desaparecerão, mas as minhas palavras jamais desaparecerão.
32 Àsokentok hana nomokyan ha, Toto me Enusaho, kekon hatà. Omohtoho yawasànà ywero naha, royàmà, noro marma mak ha. Àywenyeke mak natxhe ha, toto komo, kekon hatà. Àywenyeke rma rha natxhe, kahe yawon komo xarha. Àywenyeke rma rha naha, Khoryenkom muru xarha. Royàm marma ryhe, àywero naha, kekon hatà, Txesusu.
32 “Contudo, ninguém sabe o dia nem a hora em que essas coisas acontecerão, nem mesmo os anjos no céu, nem o Filho. Somente o Pai sabe.
33 Ohxe mpànà ehtxoko, kekon xarha tà. Thona ro mpànà ehtxoko, omohtoho yawasànà ywenyeke oyesnàr kom ke, kekon hatà.
33 E, uma vez que vocês não sabem quando virá esse tempo, vigiem! Fiquem atentos!
34 Horykomo wya anotomano ynyàrà wyaro naha, kekon hatà. Anatoko meya ten hana, noro ha, anar komo yowto hona. Bàn yaye tàtohra ro rma haka, onà wyaro nken hamà, tanoto komo wya. On hok exko, rano me, kehe, anaro wya. On hok exko, rano me, omoro xarha, kehe, anaro wya. Àro wyaro omeroro nanotometxow hamà, kekon hatà. Bàn yonye ro xarha yanotomen hamà. Thona ro mpànà exko, ken hamà, horykomo, noro wya, kekon hatà, Txesusu.
34 “A vinda do Filho do Homem pode ser ilustrada pela história de um homem que partiu numa longa viagem. Quando saiu de casa, deu instruções a cada um de seus servos sobre o que fazer e disse ao porteiro que vigiasse, à espera de sua volta.
35 Àro wyaro rma rha thona ro mpànà ehtxoko, omnyam xarha, kekon hatà. Àsokentok hana nomokyan ha, oyoh komo, bànkemà wyarono, awanaka hana, kohsarakataw hana, apaytara htàmnàtok hana, enmahrà ro hana. Noro yomohtoho ywenyeke manatxhe. Àro ke, thona ro mpànà ehtxoko, kekon hatà.
35 Vocês também devem vigiar! Pois não sabem quando o dono da casa voltará: à tarde, à meia-noite, de madrugada ou ao amanhecer.
36 Anatoko onhutwahtor kom ho nomokyan hana. Tànàhsomà wyaro oyonyatxow hana. Àro ke, thona ro mpànà ehtxoko, kekon hatà.
36 Que ele não os encontre dormindo quando chegar sem aviso.
37 Àro wyaro àkehe, owyanye. Àro wyaro rma rha àkehe xarha, omeroron komo wya. Thona ro mpànà ehtxoko, àkehe, kekon hatà, Txesusu, Petru komo wya.
37 Eu lhes digo o que digo a todos: vigiem!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.