Lucas 15
Khoryenkom Karyehtanà (HIXNT) vs NTLH
1 Taa. Txesusu hyaka nohsamnohyatxkon hatà, txenyeru yahosnye ro komo, atxke natxhe moxamo katxho komo xarha. Noro yonytxaxe nohsamnohyatxkon hatà.
1 Certa ocasião, muitos cobradores de impostos e outras pessoas de má fama chegaram perto de Jesus para o ouvir.
2 Àro ke, noro hoko nàrwonatxkon hatà, Farysew komo, àyweronàhyamano ynye ro komo xarha. Atxke natxhe moxamo katxho komo yanyekyan hamà, mokà ymo, tàhyaka, ketxkon hatà. Nemtakmen xarha hamà, akoronye, ketxkon hatà, Txesus hoko.
2 Os fariseus e os mestres da Lei criticavam Jesus, dizendo: — Este homem se mistura com gente de má fama e toma refeições com eles.
3 Àro ke, kuknonano me onà wyaro nkekon hatà, Txesusu, àwyanye.
3 Então Jesus contou esta parábola :
4 Àsok hana owoknàthàyamo mehoryatxow ha, kekon hatà, àwyanye. Àwaymamsahotho rma mehoryatxow hamà. Ehorhàra kat manatxowà. Mehoryatxow hamà, kekon hatà. 100 me owoknà komo yehtoko, 99 komo mànomyatxow hamà. Ahehnawo rma mànomyatxow hamà, towenyxanotho txko yohonàr horà, àwaymamsahotho txko yohonàr horà. Owyanye xenyhera ro rma haka, mehoryatxowà roro rma hamà, kekon hatà.
4 — Se algum de vocês tem cem ovelhas e perde uma, por acaso não vai procurá-la? Assim, deixa no campo as outras noventa e nove e vai procurar a ovelha perdida até achá-la.
5 Owyanye xenyetxhe rma, teryehorye rma haxa manatxow hamà. Omotakanye manàmyatxow hamà.
5 Quando a encontra, fica muito contente e volta com ela nos ombros.
6 Omàn kom yaka harha maryatxow hamà, kekon hatà. Okukur komo manyekyatxow hamà, ohoyen komo rma. Omohtxoko, teryehotatxe, màketxow hamà, àwyanye. Roknàtho txko wenyo ha, àro ke teryehotatxe, màketxow hamà, àwyanye, kekon hatà, Txesusu.
6 Chegando à sua casa, chama os amigos e vizinhos e diz: “Alegrem-se comigo porque achei a minha ovelha perdida.”
7 Onà wyaro àkehe, owyanye. Àro wyaro rma rha neryehotetxhe ha, kahe yawon komo, toto hoko, towenyxan hoko rma. Anar me harha tanhànàthàrà yonyenhàr hoko, neryehotetxhe ha, kahe yawon komo, kekon hatà. Eryehotahra mak natxhe ha, anar kom hoko, thenyenohnà kom hoko rma. Ranhàn ehxera naha kany kom hoko rma eryehotahra natxhe ha, kekon hatà. Anar me harha tanhànàthàyamo yonyehnà kom hoko rma, eryehotahra natxhe ha, kahe yawon komo, kekon hatà, Txesusu, toto komo wya.
7 — Pois eu lhes digo que assim também vai haver mais alegria no céu por um pecador que se arrepende dos seus pecados do que por noventa e nove pessoas boas que não precisam se arrepender.
8 Kuknonano me xarha nàrwonàmye hatà, Txesusu. Àsok hana tàtxenyerunuthuru txko yohoryan ha, wos ha, kekon hatà. Atarymaxahotho rma yohoryan hamà. Ehorhàra kat naye, owyanye. Nehoryan hamà. 10 me nay hana, àtxenyerunu. Towenyxanotho txko natarymen hana. Àrotho rma yohoryan hamà. Weyu hotuhten hamà, xenyàr horà. Bàn yosnyen xarha hamà, kekon hatà. Tàwya xenyhera ro rma haka nehoryan roro rma haxa hamà.
8 Jesus continuou:
9 Tàwya xenyetxhe rma, neryehoten hamà. Tkukur komo yanyekyan hamà, thoyen komo rma. Omohtxoko, teryehotatxe, ken hamà, àwyanye. Rotxenyerunutho txko wenyo ha, àro ke teryehotatxe, ken hamà, àwyanye, kekon hatà, Txesusu.
9 E, quando a encontra, convida as amigas e vizinhas e diz: “Alegrem-se comigo porque achei a minha moeda perdida.”
10 Onà wyaro àkehe, owyanye. Àro wyaro rma rha neryehotetxhe ha, kahe yawon komo, Khoryenkom yanoto komo rma, kekon hatà. Neryehotetxhe ha, toto hoko, towenyxan hoko rma. Anar me harha tanhànàthàrà yonyenhàr hoko, neryehotetxhe ha, kahe yawon komo, kekon hatà, Txesusu, toto komo wya.
10 — Pois eu digo a vocês que assim também os anjos de Deus se alegrarão por causa de um pecador que se arrepende dos seus pecados.
11 Kuknonano me xarha nàrwonàmye hatà, Txesusu. Onà wyaro nehxakon hatà, toto, kekon hatà. Thohke nehxakon hatà. Asak nehxatxkon hatà, umur komo, kekon hatà.
11 E Jesus disse ainda:
12 Onà wyaro nkekon hatà, umuru, àmahtàkàthàrà, tàyàmà wya. Apa y, amna hoko rma thoykaxem me nay hamà, akatxhothàrà, kekon hatà. Amnye rma rokatxho yahosnàr xe wehxaha. Tàmko, rowya, kekon hatà, àmahtàkàthàrà, tàyàmà wya, kekon hatà, Txesusu. Àro ke hoykay hatà, àyàm komo. Àhoye nàmye hatà, wahoto wya. Àhoye rma rha nàmye hatà, àmahtàkàthàrà wya xarha, kekon hatà, Txesusu.
12 Certo dia o mais moço disse ao pai: “Pai, quero que o senhor me dê agora a minha parte da herança.”
13 Àho rma rha tkatxhothàrà yàmtàhkay hatà, àmahtàkàthàrà. Txenyeru hona nàmtàhkay hatà. Tàwya txenyeru yahosàtxhe rma, toy hatà, bàn yaye, kekon hatà, Txesusu. Monyen komo yowto hona toy hatà. Àto neryehotekonà rma haxa mak hatà, tàwya tàtxenyerunuthuru yàmrà ke hatà. Netxenyerunkekonà rma haxa mak hatà, teryehotatho hoko rma haxa tesnàr ke hatà, kekon hatà, Txesusu.
13 Poucos dias depois, o filho mais moço ajuntou tudo o que era seu e partiu para um país que ficava muito longe. Ali viveu uma vida cheia de pecado e desperdiçou tudo o que tinha.
14 Taa. Netxenyerunkatxehkay haxa hatà. Àtoko rma ànyahpàra rma haxa nehxatxkon hakahpa tà, àton komo. Àro ke, tehetàhke rma haxa nehxakon hatà, nyahà. Tànyahrà yehekathàra ro mak nehxakon hatà, noro ha, àtxenyerumra ro mak tesnàr ke hatà, kekon hatà, Txesusu.
14 — O rapaz já havia gastado tudo, quando houve uma grande fome naquele país, e ele começou a passar necessidade.
15 Àro ke toy hatà, horykomo hyaka tatamohtxoho me. Àton komo kukuru rma hatà noro ha, horykomo. Noro rma nanotomay hatà. Toknà komo nyahmanàr hoko ehxe nànyakye hatà, honyko wyaron komo rma nyahmanàr hoko ehxe hatà, kekon hatà, Txesusu.
15 Então procurou um dos moradores daquela terra e pediu ajuda. Este o mandou para a sua fazenda a fim de tratar dos porcos.
16 Okno nyahàtho yonahrà xe rma nehxakon haryhe tà, tahyehrà ke rma haxa mak hatà. Ànyahrà yàmpàra ro mak nehxatxkon hatà, àton komo, àwya, kekon hatà, Txesusu.
16 Ali, com fome, ele tinha vontade de comer o que os porcos comiam, mas ninguém lhe dava nada.
17 Amnye nehutway harha tà. Onà wyaro nkekon hatà, tàwya rma. Apapa yanoto komo ryhe, tànyahke rma haxa natxow hamà, kekon hatà, noro ha, tàwya rma, kekon hatà, Txesusu. Enahrà yoho rma haxa tànyahke natxow hamà, nyamoro ha, kekon hatà. Urotho haxa ryhe, àwayehpaya wehxaha, rahyehrà, kekon hatà, tàwya rma, kekon hatà, Txesusu.
17 Caindo em si, ele pensou: “Quantos trabalhadores do meu pai têm comida de sobra, e eu estou aqui morrendo de fome!
18 Àten hamà, apapa hyaka, kekon hatà. Apa y, ranhàn hoko rma haxa wehxaknano, àken hamà, àwya, kekon hatà. Khoryenkomo wanwekyaknano, omoro xarha kanwekyaknano, àken hamà, apapa wya, kekon hatà, tàwya rma, kekon hatà, Txesusu.
18 Vou voltar para a casa do meu pai e dizer: ‘Pai, pequei contra Deus e contra o senhor
19 Apa y, romuru omoro katxho mehra harha tehxorye wehxaha, urotho, owya, atxke rma haxa ryesnàr ke, àken hamà, àwya, kekon hatà. Apa y, ayanoto me harha uro txeryko, àken hamà. Apa y, ohyaka tatamohxemà ro komo wyaro rma uro txeryko, àken hamà, apapa wya, kekon hatà, tàwya rma. Àro wyaro nehutway harha tà, kekon hatà, Txesusu.
19 e não mereço mais ser chamado de seu filho. Me aceite como um dos seus trabalhadores.’ ”
20 Àro ke toy harha tà, noro ha, tàyàm màn yaka harha. Moxe ro rma nenyey hatà, àyàmà. Buru hnàn yawo rma haxa nehxakon hatà. Àro ke àhyaka kàtay hatà. Wakeryemekye hatà. Namtxuhkay xarha tà, kekon hatà, Txesusu.
20 Então saiu dali e voltou para a casa do pai.
21 Apa y, ranhàn hoko rma haxa wehxaknano, kekon hatà, umuru, tàyàmà wya. Khoryenkomo wanwekyaknano, omoro xarha kanwekyaknano, kekon hatà. Romuru omoro katxho mehra harha tehxorye wehxaha, urotho, owya, atxke rma haxa ryesnàr ke, kekon hatà, umuru, tàyàmà wya, kekon hatà, Txesusu.
21 E o filho disse: “Pai, pequei contra Deus e contra o senhor e não mereço mais ser chamado de seu filho!”
22 Onà wyaro haxa nkekon hatà, àyàmà, tanoto komo wya. Moson hononà enyhoru rma suhtatxko ha, kekon hatà, àwyanye. Romuru màhonomtetxhe ha, kekon hatà. Amor hoko manewumtetxhe xarha, màhrowomumtetxhe xarha, kekon hatà, àyàmà, tanoto komo wya, kekon hatà, Txesusu.
22 — Mas o pai ordenou aos empregados: “Depressa! Tragam a melhor roupa e vistam nele. Ponham um anel no dedo dele e sandálias nos seus pés.
23 Faka mxekàtho xarha mekyatxhe ha, kekon xarha tà, àwyanye. Ehsuryexahotho txko rma mekyatxhe ha, metahetxhe xarha, kasahxemtotho menye, keryehotatho menye, kekon hatà, tanoto komo wya, kekon hatà, Txesusu.
23 Também tragam e matem o bezerro gordo. Vamos começar a festejar
24 Àsok tawro hana. Àwayehsaho wyaro tan ehxera nehxaknan hamà, romuru, kekon hatà. Àwayehxemo kom waye asanàmsaho wyaro tan harha naha, kekon hatà. Àwaymamsaho wyaro rma ehxera nehxaknano, ehosaho wyaro rma kàhyawony harha naha, kekon hatà, àyàmà, tanoto komo wya. Àro ke nasahxemtotxownà hatà, kekon hatà, Txesusu.
24 porque este meu filho estava morto e viveu de novo; estava perdido e foi achado.”
25 Taa. Asahxemtontokonye rma, nomokye hatà, wahoto, umuru xarha. Tàyàm mararàn hoko ehxahotho rma nomokye hatà, bàn kom yaka harha, kekon hatà. Bàn komo hahnoke tehtoko, furwe txemeknyàrà yonytxay hatà. Àmanhonàr komo xarha yonytxay hatà, kekon hatà, Txesusu.
25 — Enquanto isso, o filho mais velho estava no campo. Quando ele voltou e chegou perto da casa, ouviu a música e o barulho da dança.
26 Àro ke tanoto komo kukuru yanyekye hatà. Àsok tawro furwe txemekyatxowà, kekon hatà, àwya. Àsok tawro manhetxowà, kekon hatà, tanoto wya, kekon hatà, Txesusu.
26 Então chamou um empregado e perguntou: “O que é que está acontecendo?”
27 Oyowtà nomokno harha, kekon hatà, anoto, àwya. Faka mxekàtho yotahahono, oyàmà, kekon hatà. Ehsuryexahotho txko rma yotahahono, tàhyaka harha oyowtà yomoknàr ke, àwayehpàra esnàr ke, ohxe esnàr ke, kekon hatà, anoto, wahoto wya, kekon hatà, Txesusu.
27 — O empregado respondeu: “O seu irmão voltou para casa vivo e com saúde. Por isso o seu pai mandou matar o bezerro gordo.”
28 Ewakhàra mak nehxakon hatà, wahoto, towtà hoko tatakuynyàr ke. Àro ke, bàn kom yaka owompàra ro mak nehxakon hatà, kekon hatà. Àro ke nahatakay hatà, àyàmà. Àhyaka nomokye hatà. Owomkot ha, kekon hatà, àwya, teryewrye ro hatà, kekon hatà, Txesusu.
28 — O filho mais velho ficou zangado e não quis entrar. Então o pai veio para fora e insistiu com ele para que entrasse.
29 Onà wyaro haxa tàyàmà yoyukye hatà, noro ha, kekon hatà. Mexe rma haxa tatamohxemà ro me wehxaha, uro, ohyaka, kekon hatà, noro. Owya ranotomantoko, ayanweknyehnà ro me wehxaha, kekon hatà. Rahxemtohra mak manaha, kekon hatà. Owoknà kom hoye tàmpàra ro mak manaha ha, rowya, kekon hatà. Oyeryehotatxoko, okukur kom yakoro, kahra ro mak manaha ha, rowya, kekon hatà, wahoto, tàyàmà wya, kekon hatà, Txesusu.
29 Mas ele respondeu: “Faz tantos anos que trabalho como um escravo para o senhor e nunca desobedeci a uma ordem sua. Mesmo assim o senhor nunca me deu nem ao menos um cabrito para eu fazer uma festa com os meus amigos.
30 Nuxe haxa ryhe mahxemton hamà, kekon xarha tà. Noro ryhe, atxke nehxak hatà, onàmàthàràtho yàmtàhkek hatà, woràskomo komo wya, twayamon komo wya, kekon hatà. Omokàtxhe rma, mahxemtono yxak mak hamà, kekon hatà. Ehsuryexahotho txko metahahon hatà, owya noro ymo yahxemtotho me hatà, kekon hatà, wahoto, tàyàmà wya, kekon hatà, Txesusu.
30 Porém esse seu filho desperdiçou tudo o que era do senhor, gastando dinheiro com prostitutas. E agora ele volta, e o senhor manda matar o bezerro gordo!”
31 Kàrà y, kekon mak hatà, àyàmà, àwya. Omoro ryhe, rohyawo roro manaha, kekon hatà. Rokatxhotho ryhe, akatxho me harha mpànà naha ha, omeroro, kekon hatà, àyàmà, buru wya, wahoto wya, kekon hatà, Txesusu.
31 — Então o pai respondeu: “Meu filho, você está sempre comigo, e tudo o que é meu é seu.
32 Tasahxemtohorye mak tehxatxhe, kekon xarha tà, àwya. Àsok tawro hana, àwayehsaho wyaro tan ehxera nehxaknan hamà, oyowtà, kekon hatà. Àwayehxemo kom waye asanàmsaho wyaro tan harha naha, kekon hatà. Àwaymamsaho wyaro rma ehxera nehxaknano, ehosaho wyaro rma kàhyaw harha naha, kekon hatà. Àro ke tasahxemtohorye tehxatxow hamà. Teryehotahorye rma tehxatxow hamà, kekon hatà, àyàmà, buru wya, wahoto wya, kekon hatà, Txesusu. Àro wyaro Farysew komo kuknon me ryhe wahoto yehtxoho yokarymay hatà.
32 Mas era preciso fazer esta festa para mostrar a nossa alegria. Pois este seu irmão estava morto e viveu de novo; estava perdido e foi achado.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.