Mateus 26
Lëk yam (DIKNT) vs NTLH
1 Nawën cï Jethu thök jam kek kɔcken ye buɔɔth, ke lëk ke,
1 Quando Jesus acabou de ensinar essas coisas, disse aos discípulos:
2 “Cïmën ŋic wek ye, Yan Ayum cïn yic luɔu abï yecök jɔɔk nïn karou bï bɛ̈n. Ku Manh Raan abï luɔm tënë kɔc rɛc bïk piäät tim cï rïïu kɔ̈u.”
2 — Vocês sabem que daqui a dois dias vai ser comemorada a
3 Kaam awën ke kɔcdït käk Nhialic ku kɔcdït baai Itharel, aake mɛ̈t pan raandït käk Nhialic cɔl Kaipa,
3 Os chefes dos sacerdotes e os líderes judeus se reuniram no palácio de Caifás, o Grande Sacerdote ,
4 ku guirkë tɛ̈ bï kek Jethu dam thïn ke cïï ŋic ku näk.
4 e fizeram um plano para prender Jesus em segredo e matá-lo.
5 Ku luelkë, “Acuk dɔm aköl yai. Ɣok aabï tïït bï kɔc kaŋ jäl, rin na dɔmku, ke kɔc ŋoot yai yic, tɛ̈dë ke kɔc juëc aa thär kek ɣo.”
5 Eles diziam: — Não vamos fazer isso durante a festa, para não haver uma revolta no meio do povo.
6 Tɛ̈wën rëër Jethu Bethanï pan raan atuet cɔl Thaimon,
6 — ausente —
7 ke tik bɔ̈ tɛ̈wën mïth yen, ke muk töny koor cï cuëëc tiɔm ril la yic miök ŋïr ye ɣɔɔc wëëu juëc apɛi, ku kuem thok ku luuŋ miök Jethu nhom ëbën.
7 — ausente —
8 Go kɔc Jethu buɔɔth puɔ̈th dak wën tïŋ kek kënë, ku jiɛɛmkë kamken, “Yeŋö tuuk yen miök ŋïr?”
8 Ao verem aquilo, os discípulos ficaram zangados e disseram: — Que desperdício!
9 “Miök ŋïr kënë ŋuɔ̈t acï ɣaac wëëu juëc ku gɛ̈m wëëu kɔc ŋɔ̈ŋ.”
9 Esse perfume poderia ter sido vendido por uma fortuna, e o dinheiro, dado aos pobres.
10 Go Jethu kë luelkë ŋic, ku lueel tënë ke, “Pälkë, yeŋö nyieeny wek ye? Kë cï looi tënë ɣa yen tiŋ, ee këpath apɛi.
10 Mas Jesus, sabendo o que eles diziam, disse:
11 Kɔc ŋɔ̈ŋ aabï rëër kamkun akölaköl, ku ɣɛn acïï bï rëër kek we akölaköl.
11 Pois os pobres estarão sempre com vocês, mas eu não.
12 Wën luuŋ tiŋ kënë miök ɣaguɔ̈p, ee looi këya bä tɔc bï guäpdiɛ̈ guiir bï jal thiɔ̈k.
12 O que ela fez foi perfumar o meu corpo para o meu sepultamento.
13 Wek alɛ̈k yic, kuat tɛ̈ bï Wɛ̈t Puɔth Yam piɔ̈ɔ̈c thïn pinynhom, kë cï tiŋ kënë looi, abï ya lueel bï ye atak.”
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: em qualquer lugar do mundo onde o
14 Nawën ke raan tök kam atuuc kathiäär ku rou, cɔl Judath Ithkariöt la tënë kɔcdït käk Nhialic
14 Então um dos doze discípulos, chamado Judas Iscariotes, foi falar com os chefes dos sacerdotes.
15 ku lueel, “Yeŋö bäk yiëk ɣa tɛ̈ thɔ̈n ɣɛn we Jethu?”
15 Ele disse: — Quanto vocês me pagam para eu lhes entregar Jesus? E eles lhe pagaram trinta moedas de prata.
16 Gokë gäm wëëu juëc. Ku jɔl tɛ̈ bï yen Jethu dɔm thïn wïc.
16 E daí em diante Judas ficou procurando uma oportunidade para entregar Jesus.
17 Nawën aköl tueŋ Yandït Ayum cïn yic luɔu, ke kɔc Jethu buɔɔth bɔ̈ tënë ye, ku thiëckë, “Ye tɛ̈nɛn wïc bï ɣok miëth yai guiir thïn tënë yï?”
17 No primeiro dia da Festa dos Pães sem Fermento , os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Onde é que o senhor quer que a gente prepare o jantar da
18 Go bɛ̈ɛ̈r, “Lak geeu tënë ŋɛkdït ku lɛ̈kkë ye, ‘Aye Bänyda lueel, aköl bï luɔidiɛ̈ thök acï bɛ̈n. Ee paandu yen abï ɣɛn Yan Ayum cïn yic luɔu cam thïn kek kɔckiɛ̈n ɣa buɔɔth.’ ”
18 Ele respondeu:
19 Go kɔc ë biööth kë cï Jethu lɛ̈k ke looi, ku guirkë miëth yai.
19 Os discípulos fizeram como Jesus havia mandado e prepararam o jantar da Páscoa.
20 Nawën la thëi bɛ̈n ke Jethu nyuc kek kɔcken ye buɔɔth kathiäär ku rou bïk mïth.
20 Quando anoiteceu, Jesus e os doze discípulos sentaram para comer.
21 Tɛ̈wën mïth kek ke lueel Jethu, “Wek alɛ̈k yic, raan tök kamkun abä luɔm.”
21 Durante o jantar Jesus disse:
22 Gokë puɔ̈th riääk apɛi ku gɛ̈ikë, ku thiëckë tök-tök, “Makei! Ye yic? Ye ɣɛn Bɛ̈ny?”
22 Eles ficaram muito tristes e, um por um, começaram a perguntar: — O senhor não está achando que sou eu; está?
23 Go Jethu bɛ̈ɛ̈r, “Ee raan tök kamkun lut yecin kek ɣa aduɔ̈k yic, yen ë raan bï ɣa gaany.
23 Jesus respondeu:
24 Ee yic, Manh Raan abï nɔ̈k cït tɛ̈ cï gät ye riɛnke athör thɛɛr yiic. Ku raan bï ye luɔm abï gum apɛi! Ku aŋuɛ̈ɛ̈n tënë ye diɛ̈t këc kaŋ dhiëëth.”
24 Pois o
25 Ku Judath aya, ëcï Jethu thiëëc, “Raan piööc, ye ɣa?” Go Jethu bɛ̈ɛ̈r, “Ee yï.”
25 Então Judas, o traidor, perguntou: — Mestre, o senhor não está achando que sou eu; está? Jesus respondeu:
26 Tɛ̈wën mïth kek, ke Jethu löm ayup ku dɔɔc ku bɛny yic, ku gɛ̈m kɔcken ye buɔɔth ku lueel, “Lɔ̈mkë kënë, ku camkë, kënë ee guäpdiɛ̈.”
26 Enquanto estavam comendo, Jesus pegou o pão e deu graças a Deus. Depois partiu o pão e o deu aos discípulos, dizendo:
27 Ku lööm aduŋ cï thiäŋ muɔ̈n abiëc, ku leec Nhialic ku gɛ̈m ke ku lueel, “Dɛ̈kkë thïn ëbën.”
27 Em seguida, pegou o cálice de vinho e agradeceu a Deus. Depois passou o cálice aos discípulos, dizendo:
28 “Kënë ë riɛmdiɛ̈, riɛm dɔ̈ɔ̈r kek Nhialic, bï kuër rin bï adumuɔ̈ɔ̈m kɔc ëbën päl piny.
28 porque isto é o meu sangue, que é derramado em favor de muitos para o perdão dos pecados, o sangue que garante a
29 Alɛ̈k we, ɣɛn acïï bï bɛn dek muɔ̈n abiëc pinynhom tɛ̈n kek we, ɣet aköl bï ɣok ye dek ɣodhie pan Nhialic.”
29 Eu afirmo a vocês que nunca mais beberei deste vinho até o dia em que beber com vocês um vinho novo no
30 Nawën cïk jäl thök ke ket waak ku lek gɔn Olip cök.
30 Então eles cantaram canções de louvor e foram para o monte das Oliveiras.
31 Ku lueel Jethu tënë ke, “Wek kackiɛ̈, wek aabï kat ɣa ë wɛ̈ɛ̈r kënë cïmën këwäär cï gɔ̈t athör thɛɛr wël Nhialic yic ëlä, ‘Ɣɛn abä abiöök cɔl anäk ku amɛ̈l aabï wɛɛr.’
31 E Jesus disse aos discípulos:
32 Ku tɛ̈ cï ɣɛn rot jɔt raŋ yic, ke ɣɛn abï kaŋ la Galilia ba we la tiit thïn.”
32 Mas, depois que eu ressuscitar, irei adiante de vocês para a Galileia.
33 Go Pïtɛr lueel tënë Jethu, “Ɣɛn acïï bï kat tɛ̈ cɔk kɔc ëbën kat yï!”
33 Então Pedro disse a Jesus: — Eu nunca abandonarei o senhor, mesmo que todos o abandonem.
34 Go Jethu bɛ̈ɛ̈r, “Alɛ̈k yï, ee wɛ̈ɛ̈r kënë, ke thɔn ajïth këc kiu, yïn abä jai arak diäk.”
34 Mas Jesus lhe disse:
35 Go Pïtɛr dhuɔ̈k ye, “Na cɔk ɣa nɔ̈k kek yï, ke yïn acä bï kaŋ jai.” Ku lueel kɔcken kɔ̈k ye buɔɔth ëbën këya.
35 Pedro respondeu: — Eu nunca vou dizer que não o conheço, mesmo que eu tenha de morrer com o senhor! E todos os outros discípulos disseram a mesma coisa.
36 Kaam wën ke Jethu kek kɔcken ye buɔɔth la tɛ̈ cɔl Jethemani, ku lueel tënë ke, “Nyuɔ̈ɔ̈ckë tɛ̈n, ku yiënkë, ɣɛn ala tɛ̈ɛ̈n ba la röök.”
36 Jesus foi com os discípulos para um lugar chamado Getsêmani e lhes disse:
37 Ku cɔɔl Pïtɛr ku wɛ̈ɛ̈t Dhubedï karou, ku jɔl rëër ke nɛ̈k atiëël, ku dhiɛɛu apɛi yepuɔ̈u.
37 Então Jesus foi, levando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu. Aí ele começou a sentir uma grande tristeza e aflição
38 Ku lueel tënë ke, “Ɣɛn adhiau puɔ̈u apɛi, ee thou guɔ̈p. Rɛ̈ɛ̈rkë tɛ̈n ku yiënkë.”
38 e disse a eles:
39 Ku le tueŋ tɛ̈thin-nyɔɔt, ku rɛ̈ɛ̈ny rot piny ke gut yenhom piny ku röök ëlä, “Wä, na lëu rot ke yï cɔl kërɛɛc tit ɣa acïï bɔ̈. Ku acie wɛ̈t piändiɛ̈, ee wɛ̈t piändu.”
39 Ele foi um pouco mais adiante, ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e orou:
40 Nawën ke dhuk tënë ke kadiäk ku yök ke ke nin. Go lueel tënë Pïtɛr, “Niɛɛnkë! Cäk yiën tɛ̈thin-nyɔɔt? Yeŋö ye wek nin këlä?
40 Depois voltou e encontrou os três discípulos dormindo. Então disse a Pedro:
41 Yiënkë ku rɔ̈ɔ̈kkë bï we cïï them jakrɛc. Puɔ̈u ë gam ku guɔ̈p acïn riɛl.”
41 Vigiem e orem para que não sejam tentados. É fácil querer resistir à tentação; o difícil mesmo é conseguir.
42 Ku ben jäl ku le röök ëlä, “Wä, na cïï kërɛɛc kënë jiël, ke wɛ̈t piändu abï rot looi.”
42 Pela segunda vez Jesus foi e orou, dizendo:
43 Ku ben dhuk tënë ke, ku ben ke yök ke nin, rin cï nin ke göök apɛi.
43 Ele voltou de novo e encontrou os discípulos dormindo. Eles estavam com sono e não conseguiam ficar com os olhos abertos.
44 Goke nyääŋ piny ku ben jäl, ku ben la röök cïmën awën, kën ye kek diäk.
44 Jesus tornou a sair de perto deles e orou pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Ku dhuk tënë kɔcken ye buɔɔth ku lueel, “Ŋot we nin! Lääŋkë? Tɛ̈n nin acï thök, tiɛ̈ŋkë Manh Raan acï luɔ̈m kɔc rɛc. Ëmën tɛ̈ bï ɣa jal thɔ̈n kɔc rɛc acï ɣëët.
45 Então voltou até onde os discípulos estavam e perguntou:
46 Raan cä luɔm acï bɛ̈n. Jatkë röt, lokku buk rɔ̈m!”
46 Levantem-se, e vamos embora. Vejam! Aí vem chegando o homem que está me traindo!
47 Tɛ̈wën ŋot jiɛɛm yen, ku Judath raan töŋ kɔc atuuc kathiäär ku rou ɣëët. Ku yeen ë cath kek kɔc juëc muk paal ku atuel, ke cï kɔcdït käk Nhialic ku kɔcdït baai tooc.
47 Jesus ainda estava falando, quando chegou Judas, um dos doze discípulos. Vinha com ele uma grande multidão armada com espadas e porretes, que tinha sido mandada pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes judeus.
48 Ku Judath acï kɔc awën cath kek ye, lɛ̈k tɛ̈ bï kek raan wïckë bïk bɛ̈n dɔm ŋiɛc thïn, ëlä, “Raan ba muɔ̈ɔ̈th ku ciɛɛm yen ë raan wiɛ̈ckë. Damkë ku kuathkë.”
48 O traidor tinha combinado com eles um sinal. Ele tinha dito: “Prendam o homem que eu beijar, pois é ele.”
49 Kaam wën ɣëët Judath, ke la tënë Jethu nyin yic ku lueel, “Bɛ̈ny,” ku muɔ̈ɔ̈th ku ciim.
49 Judas foi até perto de Jesus e disse: — Mestre, que a paz esteja com o senhor! E o beijou.
50 Go Jethu bɛ̈ɛ̈r, “Mäthdiɛ̈, loi kënë bï yïn ë tɛ̈n.” Go kɔc awën bɛ̈n ku dɔmkë Jethu ku derkë.
50 Jesus respondeu: Então eles chegaram, prenderam Jesus e o amarraram.
51 Go raan tök kam kɔc awën rɛ̈ɛ̈r kek Jethu palde miëët bei, ku tök alony lui pan raandït käk Nhialic yïc, abï tɛɛm yïc wei.
51 Mas um dos que estavam ali com Jesus tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou uma orelha dele.
52 Go Jethu lɛ̈k ye, “Dhuɔ̈k paldu tɛ̈den awën, kɔc ye wïc bïk kɔc nɔ̈k, aabï thou aya këya.
52 Aí Jesus disse:
53 Cäk ë tak lɔn nadë, ka lɛ̈u ba Wä thiëëc bï ɣa tuɔ̈c atuuc nhial juëc apɛi bïk ɣa bɛ̈n kony?
53 Você não sabe que, se eu pedisse ajuda ao meu Pai, ele me mandaria agora mesmo doze exércitos de anjos?
54 Ku na ye këya, ke wël athör thɛɛr Nhialic bï röt tiɛɛŋ, wël ye lueel ka dhil rot looi këlä?”
54 Mas, nesse caso, como poderia se cumprir aquilo que as
55 Ku kaam wën ke lueel Jethu tënë ke ëlä, “Cäk bɛ̈n we muk atuel ku paal bäk ɣa bɛ̈n dɔm, ciɛ̈t ɣa ye raan kɔc rum? Ɣɛn ee rëër kek we akölaköl ɣa piööc kɔc luaŋ Nhialic, ku wek aa këc ɣa dɔm.
55 Depois Jesus disse para aquela gente:
56 Ku kënë acï rot looi bï kë cï gɔ̈t athör thɛɛr wël Nhialic yiic yenhom tiɛɛŋ.” Ku jɔl kɔcken ye buɔɔth ëbën nyääŋ piny ku kɛtkë.
56 Mas tudo isso está acontecendo para se cumprir o que os Então todos os discípulos abandonaram Jesus e fugiram.
57 Ku jɔl kɔc awën cï Jethu dɔm, Jethu ɣäth pan Kaipa luk yic, cï bäny käk Nhialic Itharel, ku kɔc piööc lööŋ kenhïïm mat thïn.
57 Os homens que prenderam Jesus o levaram até a casa do Grande Sacerdote Caifás, onde estavam reunidos alguns mestres da Lei e alguns líderes judeus.
58 Ku Pïtɛr ë biöth, ke mec kɔc cök ciëën agut tɛ̈ ɣëët yen pan bɛ̈ny luk yic. Ku nyuuc kek kɔc bɛ̈ny tiit, ku jɔl rëër bï kë lui Jethu tïŋ.
58 Pedro seguiu Jesus de longe até o pátio da casa do Grande Sacerdote. Entrou e sentou-se com os guardas para ver como aquilo ia terminar.
59 Bäny luk ku kɔcdït käk Nhialic aake cï nyuc bïk Jethu wïc guɔ̈p awuɔ̈c cï looi, rin bï kek ye tɛ̈m thou.
59 Os chefes dos sacerdotes e todo o Conselho Superior estavam procurando alguma acusação falsa contra Jesus a fim de o condenar à morte.
60 Ku acïn awuɔ̈c cïï bɛ̈n yök, cɔk alɔn ye kɔc juëc ye luɔm lueth, ke wɛ̈lken akëc rɔ̈m. Nawën ke kɔc karou jɔt röt,
60 Mas não puderam encontrar nada contra ele, embora muitos se levantassem para dizer mentiras a respeito dele. Afinal dois homens se apresentaram
61 ku luelkë, “Acuk piŋ ke lueel, ‘Ɣɛn abï luaŋ Nhialic kënë thuɔ̈r piny, ku na ye aköl ye nïn diäk ke ɣɛn abï dɛ̈t buth nyiɛnde.’ ”
61 e disseram: — Este homem afirmou: “Eu posso destruir o Templo de Deus e construí-lo de novo em três dias.”
62 Go Kaipa raandït käk Nhialic rot jɔt ku thiëëc Jethu, “Cïn wɛ̈t dhuk nhom ë wël cï luɛɛl yïguɔ̈pkä yiic?”
62 Aí o Grande Sacerdote se levantou e perguntou a Jesus: — Você não vai se defender desta acusação?
63 Go Jethu biɛt. Go Kaipa bɛn lɛ̈k ye, “Yïn athiëëc rin Nhialic ba lɛ̈k ɣo lɔn ye yïn Raan cï lɔc ku dɔc, Manh Nhialic.”
63 Mas Jesus ficou calado. Então o Grande Sacerdote tornou a perguntar: — Em nome do Deus vivo, eu exijo que você diga para nós: você é o
64 Go Jethu lɛ̈k ye, “Ee yic, cït tɛ̈ ca luɛ̈l ye. Ku aŋot lɛ̈k we ëbën lɔn ëmën ɣet tueŋ, wek aabï Manh Raan jäl tïŋ ke cï nyuc cuëny Nhialic ŋic käŋ looi ëbën, ku bïï puɔl nhïïm nhial.”
64 Jesus respondeu:
65 Go Kaipa aläthke rɛt yiic yekɔ̈u ku lueel, “Acï Nhialic tɔɔn guɔ̈p. Yeŋö ŋot wïcku kɔc kɔ̈k bï bɛn jam käk cï looi ëmën? Ku wek aacï tɛ̈ tɔɔn yen Nhialic thïn piŋ.
65 Aí o Grande Sacerdote rasgou as suas próprias roupas e disse: — Ele
66 Yeŋö yen wɛ̈tdun?” Gokë bɛ̈ɛ̈r, “Ala guɔ̈p awuɔ̈c, adhil nɔ̈k.”
66 Então, o que resolvem? Eles responderam: — Ele é culpado e deve morrer!
67 Ku jɔl kɔc kɔ̈k aa ŋuɔ̈ɔ̈t nyin ku guutkë kecin. Ku lëk kɔc kɔ̈k ye tɛ̈wën ye kek ye gut,
67 Em seguida cuspiram no rosto de Jesus e deram bofetadas nele. E os que batiam nele
68 “Raan cï lɔc ku dɔc, mɛɛk raan yï gut?”
68 diziam: — Ei, Messias, adivinhe para nós quem foi que bateu em você!
69 Kaam wën ŋot rëër Pïtɛr piiny kal yic pan bɛ̈ny, ke nyɛn lui pan Kaipa bɔ̈ tënë ye ku lueel, “Yïïn aya, yïn yï rëër kek Jethu raan Galilia.”
69 Pedro estava sentado lá fora no pátio, quando uma das empregadas chegou perto dele e disse: — Você também estava com Jesus da Galileia.
70 Go jai kenhïïm ëbën ku lueel ëlä, “Ɣɛn acïï raandun ye lueel ŋic diɛn. Ku kë ye lueel acä cak deet yic aya.”
70 Mas ele negou diante de todos, dizendo: — Eu não sei do que é que você está falando.
71 Ku ler aɣeer. Go nyɛn dɛ̈t alony bɛ̈n ku lëk kɔc awën kääc thïn, “Mony kënë ë ye rëër kek Jethu raan Nadharet.”
71 Depois foi para a entrada do pátio. Outra empregada o viu e disse às pessoas que estavam ali: — Ele estava com Jesus de Nazaré.
72 Go Pïtɛr bɛn jai ku kuëëŋ ku lueel, “Ɣɛn akuc mony kënë.”
72 Pedro negou outra vez, respondendo: — Juro que não conheço esse homem!
73 Ku kaam awën, ke lueel kɔc kääc thïn tënë Pïtɛr, “Ee yic, yïn ë raanden rin yïn ë raan Galilia, yïn ë jam cïmënden.”
73 Pouco depois, os que estavam ali chegaram perto de Pedro e disseram: — O seu modo de falar mostra que, de fato, você também é um deles.
74 Go Pïtɛr rot bɛn kuëëŋ, “Nhialic abä nɔ̈k tɛ̈ cïï ɣɛn yic luel! Ɣɛn akuc raan jiɛɛm wek riɛnke!” Nyin yic tɛ̈wën ke thɔn ajïth kiu.
74 Então Pedro disse: — Juro que não conheço esse homem! Que Deus me castigue se não estou dizendo a verdade! Naquele instante o galo cantou,
75 Go Pïtɛr këwäär cï Jethu lɛ̈k ye tak. “Tueŋ ke thɔn ajïth këc kiu, ke yïn abä jai arak diäk.” Ku ler aɣeer ke cï guɔ̈p yär ku dhiɛɛu.
75 e Pedro lembrou que Jesus lhe tinha dito: “Antes que o galo cante, você dirá três vezes que não me conhece.” Então Pedro saiu dali e chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.