1 Coríntios 11
Lëk yam (DIKNT) vs ARA
1 Luɔ̈ɔ̈ikë cïmëndiɛ̈, cïmën ye ɣɛn luui cïmën Raan cï lɔc ku dɔc.
1 Sede meus imitadores, como também eu sou de Cristo.
2 Wek aa ya leec rin ye wek luɔidiɛ̈ ku käk ya piɔ̈ɔ̈c muk nhïïm akölaköl. Ku wek aa käk cï piɔ̈ɔ̈c tënë kɔc cï gam, käk ca ke ŋic tënë kɔc kɔ̈k ku nyuɔ̈th ke we, buɔɔth yiic.
2 De fato, eu vos louvo porque, em tudo, vos lembrais de mim e retendes as tradições assim como vo-las entreguei.
3 Ku awiëc bäk ŋic lɔn Raan cï lɔc ku dɔc atɔ̈ moc nhom ku moc atɔ̈ tik nhom, ku Nhialic atɔ̈ Raan cï lɔc ku dɔc nhom.
3 Quero, entretanto, que saibais ser Cristo o cabeça de todo homem, e o homem, o cabeça da mulher, e Deus, o cabeça de Cristo.
4 Këya, mony ë röök, tɛ̈dë ke lëk kɔc wɛ̈t Nhialic ke cï yenhom kum, ee Raan cï lɔc ku dɔc rac guɔ̈p.
4 Todo homem que ora ou profetiza, tendo a cabeça coberta, desonra a sua própria cabeça.
5 Ku tiŋ ë röök tɛ̈dë ke lëk kɔc wɛ̈t Nhialic ke këc yenhom kum ë muɔnyde rac guɔ̈p, athöŋ ke tiŋ cï muut nhom bï rac guɔ̈p.
5 Toda mulher, porém, que ora ou profetiza com a cabeça sem véu desonra a sua própria cabeça, porque é como se a tivesse rapada.
6 Na cïï tik yenhom ye kum, tɛ̈ röök kɔc, ke ye rac guɔ̈p cïmën tiŋ cï muut nhom. Këya, adhil yenhom kum.
6 Portanto, se a mulher não usa véu, nesse caso, que rape o cabelo. Mas, se lhe é vergonhoso o tosquiar-se ou rapar-se, cumpre-lhe usar véu.
7 Moc acïï yenhom kum rin acï Nhialic looi bï ciɛ̈t ye, ku gɛ̈m kënë ye cɔl athöŋ kek ye. Ku athɛ̈ɛ̈k tik tënë moc aye nyuɔɔth lɔn cï ye looi ke cït moc.
7 Porque, na verdade, o homem não deve cobrir a cabeça, por ser ele imagem e glória de Deus, mas a mulher é glória do homem.
8 Rin acïn kë cïï Nhialic lööm tënë tik bï yen moc cak, ee tik yen acï cak kë cï lööm tënë moc.
8 Porque o homem não foi feito da mulher, e sim a mulher, do homem.
9 Ku moc akëc cak rin ë tik, ë tik yen ë cak rin ë moc.
9 Porque também o homem não foi criado por causa da mulher, e sim a mulher, por causa do homem.
10 Këya, rin ë wɛ̈t kënë ku rin atuuc nhial, tik adhil yenhom kum bï nyuɔɔth lɔn tɔ̈ yen moc cök.
10 Portanto, deve a mulher, por causa dos anjos, trazer véu na cabeça, como sinal de autoridade.
11 Ku cït lɔn ye ɣok kɔc cï mat kek Bɛ̈ny, tik acie kë puɔl yic tënë moc cïmën ye moc kë cïï yic puɔl tënë tik.
11 No Senhor, todavia, nem a mulher é independente do homem, nem o homem, independente da mulher.
12 Ee yic, ee lɔ̈m ë moc yen acï lööm bï ke tik cak ku ë yic aya, lɔn ë tik yen ë moc dhiëëth ku keek kedhie aabɔ̈ tënë Nhialic raan cï këriëëc ëbën cak.
12 Porque, como provém a mulher do homem, assim também o homem é nascido da mulher; e tudo vem de Deus.
13 Takkë yic, kek we ë röt lɔn puɔth yen bï tik röök tënë Nhialic ke këc yenhom kum tɛ̈ röök kɔc juëc thïn.
13 Julgai entre vós mesmos: é próprio que a mulher ore a Deus sem trazer o véu?
14 Aye ciɛɛŋ nyooth lɔn bɛ̈r nhïm nhom apɛi aacïï path ke moc.
14 Ou não vos ensina a própria natureza ser desonroso para o homem usar cabelo comprido?
15 Ku tɛ̈n tik ë kën dhëëŋ. Nhiëm bäär acï Nhialic gäm ye bï ya kën yen yenhom kum.
15 E que, tratando-se da mulher, é para ela uma glória? Pois o cabelo lhe foi dado em lugar de mantilha.
16 Ku na le raan ye tak lɔn wɛ̈t luɛɛl acie yic, ke ɣɛn ku akuut kɔc cï wɛ̈t Nhialic gam, ɣok aa cïn tɛ̈dɛ̈t ye ɣok Nhialic duɔɔr thïn.
16 Contudo, se alguém quer ser contencioso, saiba que nós não temos tal costume, nem as igrejas de Deus.
17 Wek aa cä bï leec wël lɛ̈k we kä yiic, rin tɛ̈ rɛ̈m wek bäk Nhialic door, kärɛc yakë ke looi kek aa juëc tɛ̈n käpuɔth yakë ke looi.
17 Nisto, porém, que vos prescrevo, não vos louvo, porquanto vos ajuntais não para melhor, e sim para pior.
18 Tueŋ, acï kɔc kɔ̈k lɛ̈k ɣa lɔn tɛ̈ rɛ̈m wek, wek aa weyiic tek. Ku acie wɛ̈t tök yen yakë lueel. Ku kënë alëu bï ya yic.
18 Porque, antes de tudo, estou informado haver divisões entre vós quando vos reunis na igreja; e eu, em parte, o creio.
19 Ee tɛ̈de, alɛ̈ukë bäk weyiic tek ë kamkun rin bï kɔc luel yic ŋic.
19 Porque até mesmo importa que haja partidos entre vós, para que também os aprovados se tornem conhecidos em vosso meio.
20 Tɛ̈ rɛ̈m wek ëbën ke we ye akut, ku cɔk alɔn ye wek ye tak lɔn ë yen kë cï Bɛ̈ny dɔ̈ɔ̈r looi kam kɔc yen camkë, ka cie yic.
20 Quando, pois, vos reunis no mesmo lugar, não é a ceia do Senhor que comeis.
21 Rin tɛ̈ mïth wek, wek aye ŋɛk mïth ë rot ke we cïï röt tit. Kɔc kɔ̈k aa rëër ke nɛ̈k cɔk ku wiɛɛt kɔc kɔ̈k.
21 Porque, ao comerdes, cada um toma, antecipadamente, a sua própria ceia; e há quem tenha fome, ao passo que há também quem se embriague.
22 Ciɛ̈nkë nhïïm bɛ̈ɛ̈i ye wek mïth thïn ku dɛ̈kkë thïn? Aye akut kɔc cï gam yen yakë bɛ̈n rac guɔ̈p, ku guɔ̈tkë kɔc cïn käjuëc nyïn? Yakë tak yeŋö ba lueel tënë we rin luɔi cït kënë? Ba we leec? Acä kɔŋ looi acïn.
22 Não tendes, porventura, casas onde comer e beber? Ou menosprezais a igreja de Deus e envergonhais os que nada têm? Que vos direi? Louvar-vos-ei? Nisto, certamente, não vos louvo.
23 Rin ɣɛn acï piööc yök tënë Bɛ̈ny. Ku ë yen aca bɛ̈n gäm we aya, lɔn Bɛ̈ny Jethu, ee wɛ̈ɛ̈r wäär bï ye luɔm, ee cä ayup lööm,
23 Porque eu recebi do Senhor o que também vos entreguei: que o Senhor Jesus, na noite em que foi traído, tomou o pão;
24 nawën cï Nhialic leec, ke bɛny ayup yic ku lueel, “Kënë ë guäpdiɛ̈ cï looi riɛnkun. Camkë ayum kënë bï wek ɣɛn aa tak.”
24 e, tendo dado graças, o partiu e disse: Isto é o meu corpo, que é dado por vós; fazei isto em memória de mim.
25 Këlä aya, wën cï miëth thök ke löm aduŋ cï thiäŋ muɔ̈n abiëc ku lueel, “Aduŋ muɔ̈n abiëc kënë ë dɔ̈ɔ̈r yam kek Nhialic cï thany riɛmdiɛ̈. Tɛ̈ dek wek ye, luɔikë këya bï wek ɣɛn aa tak.”
25 Por semelhante modo, depois de haver ceado, tomou também o cálice, dizendo: Este cálice é a nova aliança no meu sangue; fazei isto, todas as vezes que o beberdes, em memória de mim.
26 Wek aa thon ë Bɛ̈ny luɛɛl, ɣet aköl bï yen bɛn dhuk tɛ̈ cɛm wek ayum kënë ku dɛ̈kkë muɔ̈n abiëc aduɔ̈k yic.
26 Porque, todas as vezes que comerdes este pão e beberdes o cálice, anunciais a morte do Senhor, até que ele venha.
27 Këya, na cam raan ayum Bɛ̈ny ku dëk aduŋ muɔ̈n abiëc yic, dhël yen ye dhɔ̈l guɔ̈p, ke yeen ala guɔ̈p awuɔ̈c, rin cï yen adumuɔ̈ɔ̈m looi tënë guɔ̈p ku riɛm ë Bɛ̈ny.
27 Por isso, aquele que comer o pão ou beber o cálice do Senhor, indignamente, será réu do corpo e do sangue do Senhor.
28 Raan adhil yepuɔ̈u kaŋ caath kärɛc cï ke looi bï jäl mïth ayup ku dëk aduɔ̈k yic.
28 Examine-se, pois, o homem a si mesmo, e, assim, coma do pão, e beba do cálice;
29 Na cam raan ayup ku dëk aduɔ̈k yic, ku cïï tɛ̈den ye kek tök thïn kek guɔ̈p ë Bɛ̈ny yïk yenhom bï ŋic, ka bï Nhialic tɛ̈m awuɔ̈c tɛ̈ cɛm yen ayup ku dëk aduɔ̈k yic.
29 pois quem come e bebe sem discernir o corpo, come e bebe juízo para si.
30 Yen ë kë cï kɔc juëc weyiic gup riaam ku tuany ke ku thou kɔc juëc.
30 Eis a razão por que há entre vós muitos fracos e doentes e não poucos que dormem.
31 Na kɔŋku ɣopuɔ̈th wïc kärɛc cuk ke looi, ka cïn kë tëm Bɛ̈ny ɣo awuɔ̈c.
31 Porque, se nos julgássemos a nós mesmos, não seríamos julgados.
32 Ku luk aye Bɛ̈ny looi ku tëm ɣo awuɔ̈c, rin na nhiäk la piny thök ke Nhialic cïï ɣo tëm awuɔ̈c kek kɔc pinynhom ëbën.
32 Mas, quando julgados, somos disciplinados pelo Senhor, para não sermos condenados com o mundo.
33 Këya, miɛ̈thakäi cï gam, tɛ̈ mɛt wek wenhïïm bäk mïth, ke we ye röt tiit.
33 Assim, pois, irmãos meus, quando vos reunis para comer, esperai uns pelos outros.
34 Ku na le raan nɛ̈k cɔk, ka dhil mïth baai rin bï Nhialic we cïï tëm awuɔ̈c, rin cïï wek röt ye tiit tɛ̈ röm wek. Ku wël kɔ̈k aa ba la lueel tɛ̈ ɣeet ɣɛn tënë we.
34 Se alguém tem fome, coma em casa, a fim de não vos reunirdes para juízo. Quanto às demais coisas, eu as ordenarei quando for ter convosco.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.