1 Coríntios 11
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARC
1 Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.
1 Sede meus imitadores, como também eu, de Cristo.
2 Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.
2 E louvo-vos, irmãos, porque em tudo vos lembrais de mim e retendes os preceitos como vo-los entreguei.
3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.
3 Mas quero que saibais que Cristo é a cabeça de todo varão, e o varão, a cabeça da mulher; e Deus, a cabeça de Cristo.
4 Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,
4 Todo homem que ora ou profetiza, tendo a cabeça coberta, desonra a sua própria cabeça.
5 a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.
5 Mas toda mulher que ora ou profetiza com a cabeça descoberta desonra a sua própria cabeça, porque é como se estivesse rapada.
6 Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.
6 Portanto, se a mulher não se cobre com véu, tosquie-se também. Mas, se para a mulher é coisa indecente tosquiar-se ou rapar-se, que ponha o véu.
7 Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.
7 O varão, pois, não deve cobrir a cabeça, porque é a imagem e glória de Deus, mas a mulher é a glória do varão.
8 Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.
8 Porque o varão não provém da mulher, mas a mulher, do varão.
9 Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
9 Porque também o varão não foi criado por causa da mulher, mas a mulher, por causa do varão.
10 Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.
10 Portanto, a mulher deve ter sobre a cabeça sinal de poderio, por causa dos anjos.
11 V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,
11 Todavia, nem o varão é sem a mulher, nem a mulher, sem o varão, no Senhor.
12 vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu - všecko pak je z Boha.
12 Porque, como a mulher provém do varão, assim também o varão provém da mulher, mas tudo vem de Deus.
13 Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?
13 Julgai entre vós mesmos: é decente que a mulher ore a Deus descoberta?
14 Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,
14 Ou não vos ensina a mesma natureza que é desonra para o varão ter cabelo crescido?
15 kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.
15 Mas ter a mulher cabelo crescido lhe é honroso, porque o cabelo lhe foi dado em lugar de véu.
16 Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.
16 Mas, se alguém quiser ser contencioso, nós não temos tal costume, nem as igrejas de Deus.
17 Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu.
17 Nisto, porém, que vou dizer-vos, não vos louvo, porquanto vos ajuntais, não para melhor, senão para pior.
18 Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit.
18 Porque, antes de tudo, ouço que, quando vos ajuntais na igreja, há entre vós dissensões; e em parte o creio.
19 Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí.
19 E até importa que haja entre vós heresias, para que os que são sinceros se manifestem entre vós.
20 Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně:
20 De sorte que, quando vos ajuntais num lugar, não é para comer a Ceia do Senhor.
21 každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije.
21 Porque, comendo, cada um toma antecipadamente a sua própria ceia; e assim um tem fome, e outro embriaga-se.
22 Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím!
22 Não tendes, porventura, casas para comer e para beber? Ou desprezais a igreja de Deus e envergonhais os que nada têm? Que vos direi? Louvar-vos-ei? Nisso não vos louvo.
23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
23 Porque eu recebi do Senhor o que também vos ensinei: que o Senhor Jesus, na noite em que foi traído, tomou o pão;
24 vzdal díky, lámal jej a řekl: "Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku."
24 e, tendo dado graças, o partiu e disse: Tomai, comei; isto é o meu corpo que é partido por vós; fazei isto em memória de mim.
25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku."
25 Semelhantemente também, depois de cear, tomou o cálice, dizendo: Este cálice é o Novo Testamento no meu sangue; fazei isto, todas as vezes que beberdes, em memória de mim.
26 Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
26 Porque, todas as vezes que comerdes este pão e beberdes este cálice, anunciais a morte do Senhor, até que venha.
27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.
27 Portanto, qualquer que comer este pão ou beber o cálice do Senhor, indignamente, será culpado do corpo e do sangue do Senhor.
28 Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.
28 Examine-se, pois, o homem a si mesmo, e assim coma deste pão, e beba deste cálice.
29 Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.
29 Porque o que come e bebe indignamente come e bebe para sua própria condenação, não discernindo o corpo do Senhor.
30 Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.
30 Por causa disso, há entre vós muitos fracos e doentes e muitos que dormem.
31 Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.
31 Porque, se nós nos julgássemos a nós mesmos, não seríamos julgados.
32 Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.
32 Mas, quando somos julgados, somos repreendidos pelo Senhor, para não sermos condenados com o mundo.
33 A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého.
33 Portanto, meus irmãos, quando vos ajuntais para comer, esperai uns pelos outros.
34 Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.
34 Mas, se algum tiver fome, coma em casa, para que vos não ajunteis para condenação. Quanto às demais coisas, ordená-las-ei quando for ter convosco.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.