1 Coríntios 11
Ekumenicky Cesky Preklad (CZECEP) vs ARIB
1 Jednejte podle mého příkladu, jako já jednám podle příkladu Kristova.
1 Sede meus imitadores, como também eu o sou de Cristo.
2 Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.
2 Ora, eu vos louvo, porque em tudo vos lembrais de mim, e guardais os preceitos assim como vo-los entreguei.
3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.
3 Quero porém, que saibais que Cristo é a cabeça de todo homem, o homem a cabeça da mulher, e Deus a cabeça de Cristo.
4 Každý muž, který se modlí nebo prorocky mluví s pokrytou hlavou, zneuctívá toho, kdo je mu hlavou,
4 Todo homem que ora ou profetiza com a cabeça coberta desonra a sua cabeça.
5 a každá žena, která se modlí nebo prorocky mluví s nezahalenou hlavou, zneuctívá toho, kdo je jí hlavou; je to jedno a totéž, jako kdyby byla ostříhaná.
5 Mas toda mulher que ora ou profetiza com a cabeça descoberta desonra a sua cabeça, porque é a mesma coisa como se estivesse rapada.
6 Jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. Je-li však pro ženu potupné dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.
6 Portanto, se a mulher não se cobre com véu, tosquie-se também; se, porém, para a mulher é vergonhoso ser tosquiada ou rapada, cubra-se com véu.
7 Muž si nemá zahalovat hlavu, protože je obrazem a odleskem slávy Boží, kdežto žena je odleskem slávy mužovy.
7 Pois o homem, na verdade, não deve cobrir a cabeça, porque é a imagem e glória de Deus; mas a mulher é a glória do homem.
8 Vždyť muž není z ženy, nýbrž žena z muže.
8 Porque o homem não proveio da mulher, mas a mulher do homem;
9 Muž přece nebyl stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
9 nem foi o homem criado por causa da mulher, mas sim, a mulher por causa do homem.
10 Proto má žena mít na hlavě znamení moci kvůli andělům.
10 Portanto, a mulher deve trazer sobre a cabeça um sinal de submissão, por causa dos anjos.
11 V Kristu ovšem není žena bez muže ani muž bez ženy,
11 Todavia, no Senhor, nem a mulher é independente do homem, nem o homem é independente da mulher.
12 vždyť jako je žena z muže, tak i muž skrze ženu - všecko pak je z Boha.
12 pois, assim como a mulher veio do homem, assim também o homem nasce da mulher, mas tudo vem de Deus.
13 Posuďte to sami: Sluší se, aby se žena k Bohu modlila s nezahalenou hlavou?
13 julgai entre vós mesmos: é conveniente que uma mulher com a cabeça descoberta ore a Deus?
14 Cožpak vás sama příroda neučí, že pro muže jsou dlouhé vlasy hanbou,
14 Não vos ensina a própria natureza que se o homem tiver cabelo comprido, é para ele uma desonra;
15 kdežto pro ženu ctí? Vlasy jsou jí totiž dány jako závoj.
15 mas se a mulher tiver o cabelo comprido, é para ela uma glória? Pois a cabeleira lhe foi dada em lugar de véu.
16 Chce-li někdo umíněně na tom trvat, tomu říkám: Není to obyčejem ani u nás, ani v ostatních církvích Božích.
16 Mas, se alguém quiser ser contencioso, nós não temos tal costume, nem tampouco as igrejas de Deus.
17 Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu.
17 Nisto, porém, que vou dizer-vos não vos louvo; porquanto vos ajuntais, não para melhor, mas para pior.
18 Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit.
18 Porque, antes de tudo, ouço que quando vos ajuntais na igreja há entre vós dissensões; e em parte o creio.
19 Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí.
19 E até importa que haja entre vós facções, para que os aprovados se tornem manifestos entre vós.
20 Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně:
20 De sorte que, quando vos ajuntais num lugar, não é para comer a ceia do Senhor;
21 každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije.
21 porque quando comeis, cada um toma antes de outrem a sua própria ceia; e assim um fica com fome e outro se embriaga.
22 Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím!
22 Não tendes porventura casas onde comer e beber? Ou desprezais a igreja de Deus, e envergonhais os que nada têm? Que vos direi? Louvar-vos-ei? Nisto não vos louvo.
23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
23 Porque eu recebi do Senhor o que também vos entreguei: que o Senhor Jesus, na noite em que foi traído, tomou pão;
24 vzdal díky, lámal jej a řekl: "Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku."
24 e, havendo dado graças, o partiu e disse: Isto é o meu corpo que é por vós; fazei isto em memória de mim.
25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku."
25 Semelhantemente também, depois de cear, tomou o cálice, dizendo: Este cálice é o novo pacto no meu sangue; fazei isto, todas as vezes que o beberdes, em memória de mim.
26 Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
26 Porque todas as vezes que comerdes deste pão e beberdes do cálice estareis anunciando a morte do Senhor, até que ele venha.
27 Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.
27 De modo que qualquer que comer do pão, ou beber do cálice do Senhor indignamente, será culpado do corpo e do sangue do Senhor.
28 Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.
28 Examine-se, pois, o homem a si mesmo, e assim coma do pão e beba do cálice.
29 Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.
29 Porque quem come e bebe, come e bebe para sua própria condenação, se não discernir o corpo do Senhor.
30 Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.
30 Por causa disto há entre vós muitos fracos e enfermos, e muitos que dormem.
31 Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.
31 Mas, se nós nos julgássemos a nós mesmos, não seríamos julgados;
32 Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.
32 quando, porém, somos julgados pelo Senhor, somos corrigidos, para não sermos condenados com o mundo.
33 A tak, bratří moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na druhého.
33 Portanto, meus irmãos, quando vos ajuntais para comer, esperai uns pelos outros.
34 Kdo má hlad, ať se nají doma, abyste se neshromažďovali k odsouzení. Ostatní věci zařídím, až přijdu.
34 Se algum tiver fome, coma em casa, a fim de que não vos reunais para condenação vossa. E as demais coisas eu as ordenarei quando for.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.