Jó 24
Bible Kralicka (CZBKR) vs ARC
1 Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
1 Visto que do Todo-Poderoso se não encobriram os tempos, por que não veem os seus dias os que o conhecem?
2 Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
2 Há os que até os limites removem; roubam os rebanhos e os apascentam.
3 Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
3 Levam o jumento do órfão; tomam em penhor o boi da viúva.
4 Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
4 Desviam do caminho os necessitados; e os miseráveis da terra juntos se escondem.
5 Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
5 Eis que, como jumentos monteses no deserto, saem à sua obra, madrugando para a presa; o campo raso dá mantimento a eles e aos seus filhos.
6 Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
6 No campo, segam o seu pasto e vindimam a vinha do ímpio.
7 Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
7 Ao nu fazem passar a noite sem roupa, não tendo ele coberta contra o frio.
8 A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
8 Pelas correntes das montanhas são molhados e, não tendo refúgio, abraçam-se com as rochas.
9 Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
9 Ao orfãozinho arrancam do peito e aceitam o penhor do pobre.
10 Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
10 Fazem com que os nus vão sem veste e aos famintos tiram as espigas.
11 Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
11 Dentro dos seus muros fazem o azeite; pisam os lagares e ainda têm sede.
12 Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
12 Desde as cidades gemem os homens, e a alma dos feridos clama; e, contudo, Deus lho não imputa como loucura.
13 Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
13 Eles estão entre os que se opõem à luz; não conhecem os seus caminhos e não permanecem nas suas veredas.
14 Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
14 De madrugada se levanta o homicida, mata o pobre e necessitado e de noite é como o ladrão.
15 Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
15 Assim como os olhos do adúltero aguardam o crepúsculo, dizendo: Não me verá olho nenhum, e oculta o rosto,
16 Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
16 nas trevas minam as casas que de dia assinalaram; não conhecem a luz.
17 Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
17 Porque a manhã, para todos eles, é como sombra de morte; porque, sendo conhecidos, sentem os pavores da sombra da morte.
18 Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
18 São ligeiros sobre a face das águas; maldita é a sua porção sobre a terra; não voltam pelo caminho das vinhas.
19 Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.
19 A secura e o calor desfazem as águas da neve; assim desfará a sepultura aos que pecaram.
20 Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
20 A madre se esquecerá deles, os vermes os comerão gostosamente; nunca mais haverá lembrança deles, e a iniquidade se quebrará como a árvore.
21 Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
21 Afligem a estéril que não dá à luz e à viúva não fazem bem;
22 Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
22 até aos poderosos arrastam com a sua força; se eles se levantam, não há vida segura.
23 Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
23 Se Deus lhes dá descanso, estribam-se nisso; seus olhos, porém, estão nos caminhos deles.
24 Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
24 Por um pouco se alçam e logo desaparecem; são abatidos, encerrados como todos os outros e cortados como as pontas das espigas.
25 Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
25 Se agora não é assim, quem me desmentirá e desfará as minhas razões?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Jó 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.