João 5
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVI
1 Chó'ōo tanducuéⁿ'ē cosa 'túúcā. Vɛ́ɛ́ 'áámá 'viicu yeⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ Israel. Níícu Jesús cuchɛ́ɛ yā yáāⁿ Jerusalén.
1 Algum tempo depois, Jesus subiu a Jerusalém para uma festa dos judeus.
2 Mííⁿ canéé 'áámá viini ch'ɛɛtɛ niiⁿnuⁿ cheendi chéēⁿ, cuaaⁿ naachí indáa yā ndúúcū 'iiti cuūchī chí n'diicui yā na yáāⁿ Jerusalén. Viini ch'ɛɛtɛ miiⁿ nguuvi Betesda na nduudu hebreo. Vɛ́ɛ́ nyuⁿ'u corredor nuuⁿmaⁿ ndiivi viini ch'ɛɛtɛ.
2 Há em Jerusalém, perto da porta das Ovelhas, um tanque que, em aramaico, é chamado Betesda, tendo cinco entradas em volta.
3 Na corredor miiⁿ ndiitú ndúúcū n'deēe n'dáí 'iiⁿ'yāⁿ ngíitā; 'iiⁿ'yāⁿ ngueenááⁿ, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ngii ngiicá yā, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chí ntí'ī ta'á yā o ca'a yā. 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ canéé ngíínú yā chí in'nuⁿ'u nuūⁿnīⁿ.
3 Ali costumava ficar grande número de pessoas doentes e inválidas: cegos, mancos e paralíticos. Eles esperavam um movimento nas águas.
4 Caati vɛɛ tiempo chi 'áámá ángel nch'eéⁿ yā níícú idi'núⁿ'u yā nuūⁿnīⁿ chi snéē ná viini ch'ɛɛtɛ. Ní cuayiivi 'iiⁿ'yāⁿ chi ndáa yā vmnááⁿ vmnaaⁿ chɛɛtí viini mííⁿ nanduuva yeⁿ'é yā yeⁿ'ē 'āā dɛ'ɛ́ nūuⁿ ca'āī chi ndii yā.
4 De vez em quando descia um anjo do Senhor e agitava as águas. O primeiro que entrasse no tanque, depois de agitada as águas, era curado de qualquer doença que tivesse.
5 Ní miiⁿ canéé 'áámá sáⁿ'ā ndiicú nditiiⁿ'yuⁿ 'iinu ndúuyū chí ngiītā sa.
5 Um dos que estavam ali era paralítico fazia trinta e oito anos.
6 Taachí Jesús n'diichí yā saⁿ'ā chi candíítí sá, níícú 'āā deenú yā chí 'āā 'naáⁿ ngíítā sa, tuu'mi ní ngaⁿ'a yā ngiī yā saⁿ'ā: ¿'Áá néⁿ'é dí chí nduūvā yeⁿ'ē di?
6 Quando o viu deitado e soube que ele vivia naquele estado durante tanto tempo, Jesus lhe perguntou: "Você quer ser curado? "
7 Ní saⁿ'ā chi ngiītā miiⁿ nan'guɛɛcútaⁿ'ā sa yeⁿ'é yā: Señor, nguɛ́ɛ́ mar 'áámá saⁿ'ā chi cu'nuūⁿ sa 'úú chɛ́ɛ́ti viinī taachi í'nuⁿ'u nuūⁿnīⁿ. Caati taachí ndaá, 'āā ndáā taamá yā chɛɛtí viīnī.
7 Disse o paralítico: "Senhor, não tenho ninguém que me ajude a entrar no tanque quando a água é agitada. Enquanto estou tentando entrar, outro chega antes de mim".
8 Ní ngaⁿ'a Jesús ngii yā saⁿ'ā: Nacuéeⁿ di. Nadacuéeⁿ di yiivɛ yeⁿ'ē di ní cúnaⁿ'a di.
8 Então Jesus lhe disse: "Levante-se! Pegue a sua maca e ande".
9 Tuu'mí nūuⁿ nduūvā yeⁿ'ē sa. Ní nadacuéeⁿ sa yiivɛ yeⁿ'ē sa. Ní cunaⁿ'a sá. Ní nguuvi miiⁿ ní sábado nguuvi chí ntaavi'tuunúuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ Israel.
9 Imediatamente o homem ficou curado, pegou a maca e começou a andar. Isso aconteceu num sábado,
10 Níícú 'iiⁿ'yāⁿ Israel ngaⁿ'a yā ngiī yā saⁿ'ā chí 'āā nanduuvá yeⁿ'ē sa: Caati maaⁿ ní sábado miiⁿ, tan'dúúcā chi caⁿ'a ley, nguɛ́ɛ́ cuuví nandɛ́ɛ di yiivɛ yeⁿ'ē di.
10 e, por essa razão, os judeus disseram ao homem que havia sido curado: "Hoje é sábado, não lhe é permitido carregar a maca".
11 Ní n'guɛɛcútaⁿ'ā sa yeⁿ'é yā: 'Iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā chi nduuvā yeⁿ'é, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní ngaⁿ'a yā ngii yā 'úú: Nadacuéeⁿ di yiivɛ yeⁿ'ē di. Ní cuinaⁿ'a di.
11 Mas ele respondeu: "O homem que me curou me disse: ‘Pegue a sua maca e ande’ ".
12 Tuu'mi ní tiinguunééⁿ 'iiⁿ'yāⁿ Israel saⁿ'ā: ¿Du'ú chi 'tíícā ngaⁿ'ā ngii di: Nadacuéeⁿ di yiivɛ yeⁿ'e di, ní cuinaⁿ'a di?
12 Então lhe perguntaram: "Quem é esse homem que lhe mandar pegar a maca e andar? "
13 Níícú saⁿ'ā chi 'āā nduuvá yeⁿ'ē sa nguɛ́ɛ́ déénú sá du'ū 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ, caati Jesús divíi yā yeⁿ'e saⁿ'ā miiⁿ. Ní neené n'deēe 'iiⁿ'yāⁿ snée yā miiⁿ.
13 O homem que fora curado não tinha idéia de quem era ele, pois Jesus havia desaparecido no meio da multidão.
14 Cuayiivi Jesús nandaacá yā saⁿ'ā na yáácū templo. Ní ngaⁿ'a Jesús ngii yā saⁿ'ā: Cun'dííchí dí maaⁿ 'āā nduuvá yeⁿ'ē di. 'Aa ntɛ́ɛ́ diiⁿ di nuuⁿndi niicu nguɛ́ɛ́ cuta'āa táámá ca'ai chi más cā taaⁿ di.
14 Mais tarde Jesus o encontrou no templo e lhe disse: "Olhe, você está curado. Não volte a pecar, para que algo pior não lhe aconteça".
15 Tuu'mí saⁿ'ā miiⁿ cunaⁿ'ā sa ní caⁿ'a sa chii sa 'iiⁿ'yāⁿ Israel chi Jesús chi diíⁿ yā chi ndúúvā yeⁿ'e sa.
15 O homem foi contar aos judeus que fora Jesus quem o tinha curado.
16 Ni cáávā chuū ní can'dáā 'iiⁿ'yāⁿ Israel Jesús miiⁿ chí neⁿ'é sa 'caaⁿ'núⁿ sa 'iiⁿ'yāⁿ caati diíⁿ yā cosa chi 'tíícā miiⁿ nguuvi chi sábado chi ntaavi'túúnuuⁿ 'iiⁿ'yāⁿ.
16 Então os judeus passaram a perseguir Jesus, porque ele estava fazendo essas coisas no sábado.
17 Jesús nan'guɛɛcútaⁿ'a yā yeⁿ'ē sa: Chiidá ni ndíí maaⁿ chí idiiⁿ cá yā ntiiⁿnyuⁿ. Ní 'úú idiíⁿ ntiiⁿnyuⁿ dendu'ū.
17 Disse-lhes Jesus: "Meu Pai continua trabalhando até hoje, e eu também estou trabalhando".
18 Tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ Israel neⁿ'e taaví sa 'caaⁿ'núⁿ sa Jesús, caati nguɛ́ɛ́ damaāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā cumplir chi ngaⁿ'ā na ley yeⁿ'e sábado, caati ngaⁿ'á yā chi Dendyuūs Chiidá yā, ní diíⁿ yā chi nduuvidáámá yā ndúúcū Dendyuūs.
18 Por essa razão, os judeus mais ainda queriam matá-lo, pois não somente estava violando o sábado, mas também estava até mesmo dizendo que Deus era seu próprio Pai, igualando-se a Deus.
19 Nan'guɛɛcutaⁿ'á Jesús ní ngaⁿ'a yā ngii yā saⁿ'ā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ chí ngaⁿ'á ngií ndis'tiī chi nguɛ́ɛ́ cuuvi diiⁿ Daiyá Dendyuūs mar 'áámá cosa dámaāaⁿ ndúútī chi nguɛ́ɛ́ n'diichí yā chi diiⁿ Chiidá yā. Caati tanducuéⁿ'ē chi diiⁿ Chiidá yā, 'tiicá ntúūⁿ diiⁿ Daiyá yā.
19 Jesus lhes deu esta resposta: "Eu lhes digo verdadeiramente que o Filho não pode fazer nada de si mesmo; só pode fazer o que vê o Pai fazer, porque o que o Pai faz o Filho também faz.
20 Caati Dendyuūs Chiidá ní dinéⁿ'e yā 'úú chi Daiya yā. Ní n'giⁿ'i yā 'úú tanducuéⁿ'e dendu'ū chi diíⁿ yā. Niicu Chiidá n'giⁿ'i cá yā 'úú ntiiⁿnyuⁿ n'gɛɛtɛ ca nguɛ́ɛ́ tii chuū. Níícú ndis'tiī caⁿ'a yíínú nī yeⁿ'ē.
20 Pois o Pai ama ao Filho e lhe mostra tudo o que faz. Sim, para admiração de vocês, ele lhe mostrará obras ainda maiores do que estas.
21 Tan'dúúcā Chiidá nadacuéeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ chí 'āā n'dii ní nga'a yā vida yeⁿ'é yā, 'tiicá ntúūⁿ 'úú Daiyá yā ní nadacuéeⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi 'āā n'díí ní nga'á vida 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ chi neⁿ'é nga'á.
21 Pois, da mesma forma que o Pai ressuscita os mortos e lhes dá vida, o Filho também dá vida a quem ele quer dá-la.
22 Caati Chiidá nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā juzgar mar 'aama 'iiⁿ'yāⁿ naatí ca'á yā 'úú chi Daiya yā chi diíⁿ juzgar tanducuéⁿ'ē.
22 Além disso, o Pai a ninguém julga, mas confiou todo julgamento ao Filho,
23 Caati tanducuéⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ diíⁿ yā honrar 'úú chi Daiyá yā tan'dúúcā tanducuéⁿ'ē 'iiⁿ'yāⁿ diíⁿ yā honrar Chiidá. Du'ū chi nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā honrar 'úú chi Daiyá Dendyuūs ní nguɛ́ɛ́ idiíⁿ yā honrar Chiidá chi dicho'ó yā 'úú.
23 para que todos honrem o Filho como honram o Pai. Aquele que não honra o Filho, também não honra o Pai que o enviou.
24 Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿ'á ngií ndis'tiī: 'Iiⁿ'yāⁿ chi n'giindiveéⁿ yā nduudu chi ngaⁿ'á, ní i'téénu yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi dicho'ō 'úú, vɛ́ɛ́ vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ yeⁿ'é yā. Niicu nguɛ́ɛ́ condenado yā. Nguɛ́ɛ́ canee yā dácaā yeⁿ'ē chi n'gii caati vɛ́ɛ́ vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ yeⁿ'é yā.
24 "Eu lhes asseguro: Quem ouve a minha palavra e crê naquele que me enviou, tem a vida eterna e não será condenado, mas já passou da morte para a vida.
25 Cuaacu nííⁿnyúⁿ, cuāācū niiⁿnyuⁿ ngaⁿ'á ngií ndís'tiī: Cuchii hora ní hora miiⁿ chuū taachi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi 'āā n'dií yā, 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e 'úú chi Daiyá Dendyuūs. 'Iiⁿ'yāⁿ chí i'teenu yā nduudu yeⁿ'é cunduuchí yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ.
25 Eu lhes afirmo que está chegando a hora, e já chegou, em que os mortos ouvirão a voz do Filho de Deus, e aqueles que a ouvirem, viverão.
26 Tan'dúúcā Chiidá vɛ́ɛ́ vida yeⁿ'ē maáⁿ yā, 'tiicá ntúūⁿ ca'a yā 'úú chi Daiya yā vida yeⁿ'ē maáⁿ.
26 Pois, da mesma forma como o Pai tem vida em si mesmo, ele concedeu ao Filho ter vida em si mesmo.
27 'Tíícā ca'á yā poder 'úú chi diíⁿ juzgar 'iiⁿ'yāⁿ caati 'úú Saⁿ'ā chi Daiya Dendyuus 'úú.
27 E deu-lhe autoridade para julgar, porque é o Filho do homem.
28 Nguɛ́ɛ́ caⁿ'ā yiinu di yeⁿ'ē chúū, caati cuchii hora taachi nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ chi chinúu yā maaⁿ yaⁿ'āa 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'é.
28 "Não fiquem admirados com isto, pois está chegando a hora em que todos os que estiverem nos túmulos ouvirão a sua voz
29 Ní nadacuéeⁿ yā yeⁿ'ē nguaaⁿ tináⁿ'ā. 'Iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā chi n'daacā, ní caⁿ'á yā cuneé yā ndúúcū vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ yeⁿ'é yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ yā, caⁿ'á yā na condenación.
29 e sairão; os que fizeram o bem ressuscitarão para a vida, e os que fizeram o mal ressuscitarão para serem condenados.
30 Ní caⁿ'a Jesús: 'Úú ní damaáⁿ ní nguɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ vɛɛ cuuvi diíⁿ. Tan'dúúcā chi n'giindiveéⁿ, 'tíícā diíⁿ juzgar. Ní chi diíⁿ juzgar ní cuaacu caati nguɛ́ɛ́ in'nuúⁿ chi neⁿ'é maáⁿ naati chi neⁿ'e maāⁿ Chiidá chi dichó'o yā 'úú.
30 Por mim mesmo, nada posso fazer; eu julgo apenas conforme ouço, e o meu julgamento é justo, pois não procuro agradar a mim mesmo, mas àquele que me enviou".
31 Ndúútī chi yeⁿ'é māaⁿ chi ngaⁿ'á cuaacu ní nguɛ́ɛ́ cuaacu.
31 "Se testifico acerca de mim mesmo, o meu testemunho não é válido.
32 Táámá 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā caaⁿ'maⁿ cuaacú yā yeⁿ'ē 'úú. 'Úú ní deenú tīi chí ngaⁿ'a yā yeⁿ'ē 'uú chi cuaacu.
32 Há outro que testemunha em meu favor, e sei que o seu testemunho a meu respeito é válido.
33 Ní ndís'tiī ní dichó'o nī 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nanááⁿ Juan. Ní Juan miiⁿ caⁿ'a sa nduudu cuaacu yeⁿ'e 'úú.
33 "Vocês enviaram representantes a João, e ele testemunhou da verdade.
34 Caati 'úú nguɛ́ɛ́ ita'á nduudu cuaacu yeⁿ'ē sáⁿ'ā yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū naati ngaⁿ'á tanducuéⁿ'ē chuū caati ndís'tiī ní cuuvi nanguáⁿ'ai nī.
34 Não que eu busque testemunho humano, mas menciono isso para que vocês sejam salvos.
35 Níícú Juan chi chɛɛdínuūⁿniⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ tan'dúúcā 'áámá chi dɛɛvɛ ngiichi ní ngíí n'gai, 'tííca yā. Ní ndís'tiī ní dinéⁿ'e nī vaadī yeenú yeⁿ'é nī 'áámá tiempo ndúúcū chi dɛɛvɛ yeⁿ'é yā.
35 João era uma candeia que queimava e irradiava luz, e durante certo tempo vocês quiseram alegrar-se com a sua luz.
36 Naati 'úú ní ngaⁿ'á nduudu cuaacu chi ch'ɛɛtɛ ca chi caⁿ'a Juan miiⁿ caati ntiiⁿnyuⁿ chi teē Chiidá 'úú, ní chuū idiíⁿ. Tan'dúúcā maāⁿ ntiiⁿnyuⁿ chi diíⁿ ní ngaⁿ'ā nduudu cuaacu yeⁿ'é chi Chiidá dichó'o yā 'úú.
36 "Eu tenho um testemunho maior que o de João; a própria obra que o Pai me deu para concluir, e que estou realizando, testemunha que o Pai me enviou.
37 Níícú maaⁿ Chiidá chi dichó'o yā 'úú ngaⁿ'a yā nduudu cuaacu yeⁿ'ē 'úú. Ndís'tiī mar 'áámá vmnéⁿ'ēe nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ nī nduudu yeⁿ'e chiidá, ndíí nguɛ́ɛ́ ndúú n'diichí nī 'iiⁿ'yāⁿ taacá yā.
37 E o Pai que me enviou, ele mesmo testemunhou a meu respeito. Vocês nunca ouviram a sua voz, nem viram a sua forma,
38 Ní ndis'tiī ní nguɛ́ɛ́ 'áámá canée nī ndúúcū nduudu yeⁿ'é yā caati ndís'tiī nguɛ́ɛ́ s'téénu nī chi 'úú ní 'iiⁿ'yāⁿ chi Dendyuūs dichó'o yā.
38 nem a sua palavra habita em vocês, pois não crêem naquele que ele enviou.
39 In'nuúⁿ nī naachi cánéé nguūⁿ na libro yeⁿ'e Ndyuūs, níícú cadiinúúⁿ nī chi vɛ́ɛ́ vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ yeⁿ'é nī. Ní mííⁿ ngaⁿ'ā cuaacu yeⁿ'ē 'úú.
39 Vocês estudam cuidadosamente as Escrituras, porque pensam que nelas vocês têm a vida eterna. E são as Escrituras que testemunham a meu respeito;
40 Ndis'tiī nguɛ́ɛ́ neⁿ'é nī chii nī nanaáⁿ tiī cuūvī vida cueⁿ'e daāⁿmaⁿ yeⁿ'é nī.
40 contudo, vocês não querem vir a mim para terem vida.
41 'Úú ní nguɛ́ɛ́ cuta'á honra yeⁿ'e saⁿ'ā yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū.
41 "Eu não aceito glória dos homens,
42 Naati 'úú ideenú táácā ndís'tiī ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'é nī Dendyuūs.
42 mas conheço vocês. Sei que vocês não têm o amor de Deus.
43 'Úú ní cuchií ndúúcū chi duuchi Chiidá. Ní nguɛ́ɛ́ 'cuaaⁿ nī ndís'tiī 'úú. Ndúúti chi taamá yā cuchií yā ndúúcū nduudu yeⁿ'e maáⁿ yā, tuu'mi ní 'cuaáⁿ nī 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ.
43 Eu vim em nome de meu Pai, e vocês não me aceitaram; mas, se outro vier em seu próprio nome, vocês o aceitarão.
44 ¿Táácā cu'téénú ndís'tiī chi diíⁿ nī honrar 'áámá nī yeⁿ'ē taamá nī ní nguɛ́ɛ́ neⁿ'é nī chi Dendyuūs diíⁿ yā honrar n'diī?
44 Como vocês podem crer, se aceitam glória uns dos outros, mas não procuram a glória que vem do Deus único?
45 Nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ ndis'tiī chi 'úú ngaⁿ'á nuuⁿndi yeⁿ'e ndís'tiī nanááⁿ Chiidá. Vɛ́ɛ́ 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a nuuⁿndi yeⁿ'e ndís'tiī chi Moisés chi 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu nī.
45 "Contudo, não pensem que eu os acusarei perante o Pai. Quem os acusa é Moisés, em quem estão as suas esperanças.
46 Ndúúti chi ndís'tiī chi'téénu nī yeⁿ'e Moisés miiⁿ tuu'mi ní cu'téénu nī 'úú caati yeⁿ'ē 'úú chi dingúuⁿ sa.
46 Se vocês cressem em Moisés, creriam em mim, pois ele escreveu a meu respeito.
47 Ndúúti chi nguɛ́ɛ́ i'téénu nī chi dingúūⁿ Moisés, ¿tááca cu'téénu nī nduudu yeⁿ'ē 'úú?
47 Visto, porém, que não crêem no que ele escreveu, como crerão no que eu digo? "
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.