Apocalipse 18
Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NVT
1 Ní cuayiivi miiⁿ ní n'diichí táámá ángel chi ngiicá yā yeⁿ'e na va'ai chɛɛti nguuvi ní vɛ́ɛ́ poder ch'ɛɛtɛ yeⁿ'é yā. Ní yáⁿ'āa miiⁿ canéé dɛɛvɛ ndúúcū dɛɛvɛ yeⁿ'e ángel miiⁿ.
1 Depois disso, vi outro anjo descer do céu com grande autoridade, e a terra se iluminou com seu esplendor.
2 Ní 'cai yiicú yā ní caⁿ'a yā: Yáāⁿ chi ch'ɛɛtɛ nituūvīi, yáāⁿ Babilonia chi ch'ɛɛtɛ ní nítuūvīi. Ní maaⁿ ní ch'ɛɛtinee espíritus yeⁿ'e yááⁿn'giinūuⁿ ndúúcū espíritus chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. Ní n'deee n'dáí 'yaada chi vaatíī snée tī yáāⁿ miiⁿ, 'yaada chi ní nguɛ́ɛ́ 'iinéé yiinú yā 'iiti.
2 Ele deu um forte grito: “Caiu a Babilônia! A grande cidade caiu! Tornou-se habitação de demônios, esconderijo de todo espírito impuro, covil de toda ave impura e de todo animal impuro e detestável.
3 Caati n'daataa miiⁿ chi yáāⁿ Babilonia miiⁿ ní ca'a tá vino chi vaadī taaⁿ yeⁿ'e tá nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ ní cu'ú yā vino miiⁿ chííⁿ chi yeⁿ'e chi dinuuⁿndi tá. Ní reyes yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū cueⁿ'é yā na yáāⁿ miiⁿ ní dinuuⁿndí yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū diíⁿ yā negocios chi 'cuiica yā cucáávā poder yeⁿ'e vaadī 'cuiica yeⁿ'e tá.
3 Porque todas as nações caíram por causa do Os reis da terra cometeram adultério com ela. Por ela tanto desejar luxo extravagante, os comerciantes da terra enriqueceram”.
4 Tuu'mi ní ch'iindiveéⁿ táámá nduudu yeⁿ'e va'ai chɛɛti nguuvi chi ngaⁿ'a 'túúcā: Ndís'tiī, 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'é, nan'daa nī yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ caati nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī nuuⁿndi ndúúcū tá. Ní nguɛ́ɛ́ cuta'á nī yeⁿ'e vaadī yá'āī yeⁿ'e tá.
4 Então ouvi outra voz do céu, que disse: “Saiam dela, meu povo! Não participem de seus pecados, ou serão castigados com ela.
5 Tí núúⁿndí yeⁿ'e tá n'deee n'dáí chi ndaā ndii na va'ai chɛɛti nguuvi. Ní Ndyuūs nin'gaacu yā yeⁿ'e chi diiⁿ tá chí nguɛ́ɛ́ n'daacā.
5 Pois os pecados dela se amontoaram até o céu, e Deus se lembrou de seus atos perversos.
6 Ní ndís'tiī diíⁿ nī ndúúcū tá tan'dúúcā chi diiⁿ tá nduucú nī. Ní ca'á nī táⁿ'ā miiⁿ 'uūvī vueltas yeⁿ'e chí tee tá ndís'tiī. Ní didiitú nī ndúúcū vino yeⁿ'e taza yeⁿ'e tá ndúúcū vino chi 'uūvī veces ditiinúú yeⁿ'e chi tee tá ndís'tiī.
6 Façam com ela o que ela tem feito; deem-lhe em dobro o castigo por Ela preparou um cálice de terror para os outros, por isso preparem-lhe uma porção dobrada.
7 Ní diíⁿ nī chi 'cueenu taavi tá cuuvi ní cuuvi yá'ai yeⁿ'e tá n'deee cá tan'dúúcā chi maaⁿ tá dich'ɛɛtɛ maaⁿ ta táⁿ'ā ndúúcū chi vɛ́ɛ́ cá chi sta'a tá cáávā maaⁿ tá. Ní 'tíícā nacadiinuuⁿ tá maaⁿ tá na staava yeⁿ'e tá. 'Muuⁿ caneé ní 'úú vɛɛ́ tan'dúúcā 'aama reina vɛɛ́ yā. Nguɛ́ɛ́ n'daata nguá'āa 'úú. Ní nguɛɛ 'cueenú cuuvi.
7 Glorificou a si mesma e viveu em luxo, agora retribuam com igual quantidade de tormento e tristeza. Ela se vangloriou em seu coração: ‘Sou rainha em meu trono. Não sou uma viúva desamparada, e não tenho motivo para me lamentar’.
8 Ní yáāⁿ Babilonia, cáávā chi diiⁿ tá 'túúcā, n'deee n'dáí vaadī yá'āī ní ndaā vmnaaⁿ yeⁿ'e tá na 'áámá nguuvi nūuⁿ, chííⁿ chi cuuvi yá'ai yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Ní 'cuūvi yā ní chɛɛ̄cu yā chi ya'ai yā. Ní cuiicu yā ní cuūcu 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ndúúcū nguuchi yáⁿ'ā ti Señor Ndyuūs miiⁿ ní vɛ́ɛ́ poder yeⁿ'é yā chi ch'ɛɛtɛ taavi ca ní ngaⁿ'á yā chi condenado yā.
8 Por isso, estas pragas a alcançarão num só dia: morte, pranto e fome. O fogo a consumirá por completo, pois o Senhor Deus, que a julga, é poderoso”.
9 Ní reyes yeⁿ'e yáⁿ'āa 'cúū chi cueⁿ'é yā ndúúcu tá ní dinuuⁿndí yā ndúúcu tá, ní n'deee n'dáí vɛ́ɛ́ yeⁿ'é yā ti diíⁿ yā tan'dúúcā chi diiⁿ tá. Reyes miiⁿ cuɛ́ɛ́cú yā ní yuudu n'dáí cuɛɛcú yā taachi snaaⁿ yā táⁿ'ā miiⁿ chi cuūcu tá ní snaaⁿ yā 'yaaⁿ'miⁿ yeⁿ'ē tá.
9 Os reis da terra que cometeram adultério com ela e desfrutaram seu luxo lamentarão por ela quando virem subir a fumaça de seus restos carbonizados.
10 Ní 'va'á yā yeⁿ'ē tá cáávā castigo yeⁿ'e tá ní cuééndii yā yaⁿ'ai yeⁿ'e tá ní caaⁿ'máⁿ yā: Dɛ'ɛ chúúcā ya'áí díí, dɛ'ɛ chúúca ya'áí díí n'daataá chi yáāⁿ Babilonia chi ch'ɛɛtɛ chi vɛ́ɛ́ poder ch'ɛɛtɛ yeⁿ'ē, ti chɛɛti 'áámá minííⁿyúⁿ nūuⁿ ndaā castigo yeⁿ'e di.
10 Ficarão de longe, aterrorizados com seu tormento, e clamarão: “Que terrível, que terrível, ó Babilônia, grande cidade! Num só instante, o julgamento caiu sobre você!”.
11 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā negocio na iⁿ'yeeⁿdí 'cūū cuɛɛcú yā ní yuudu n'dáí cuɛɛcú yā cáávā yáāⁿ Babilonia miiⁿ. Ní ya'ai yā cáávā yáāⁿ miiⁿ ti nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi cuuvi cuái yā yeⁿ'e mercancía chi ndɛɛ yā.
11 Os comerciantes da terra chorarão e lamentarão por ela, pois não restou ninguém para comprar suas mercadorias.
12 Mar 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cuaí yā yeⁿ'e chi ndɛɛ yā chi 'dííⁿnguāaⁿ ndúúcū 'dííⁿnguɛ̄ɛ, ndúúcū tuūu chi yaⁿ'ai chíí'vɛ̄, ndúúcū perlas ndúúcū tiīnūuⁿ n'dai ca chi nguuvi lino, ndúúcū tiīnūuⁿ seda, ndúúcū tiīnūuⁿ n'dai ca chi cuá'ā ndúúcū tíínūuⁿ n'dai ca chi morado, ndúúcū tanducuéⁿ'ē clase yeⁿ'e yáⁿ'á chi yuūdū ngééⁿ, ndúúcū cosas yeⁿ'e marfil, ndúúcū nducuéⁿ'ē cosas yeⁿ'e yáⁿ'á chi yaⁿ'ai chíí'vɛ̄ ndúúcū cūū cuááⁿ, ndúúcū cūū, ndúúcū tuūu mármol,
12 Ela comprava grandes quantidades de ouro, prata, joias e pérolas; linho fino, púrpura, seda e tecido vermelho; produtos feitos de perfumada madeira de cedro, de marfim e de madeira preciosa; bronze, ferro e mármore.
13 ndúúcū canela, ndúúcū especias chi yuudu ngééⁿ, ndúúcū cúⁿ'úyaa, ndúúcū ungüento chi nguuvi mirra ndúúcū perfumes chi dɛɛvɛ ngééⁿ, ndúúcū vino, ndúúcū aceite, ndúúcū harina fino, ndúúcū trigo. Ní ndɛɛ́ yā ntúūⁿ 'iiti s'eeⁿ yeⁿ'e carga ndúúcū 'iiti cuūchī s'eeⁿ, ndúúcū 'yuūdūu s'eeⁿ, ndúúcū carros, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi esclavos.
13 Também comprava canela, especiarias, incenso, mirra, bálsamo, vinho, azeite de oliva, farinha fina, trigo, gado, ovelhas, cavalos, carroças, escravos e vidas humanas.
14 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi diíⁿ yā negocios miiⁿ ngaⁿ'á yā yeⁿ'e yáāⁿ ch'ɛɛtɛ miiⁿ: Tanducuéⁿ'ē cosas yeⁿ'e chi nguɛ́ɛ́ n'daacā n'dai chi neⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ 'āā ntɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́. Ní nducuéⁿ'ē chi vaadī 'cuiica ndúúcū cosas chi n'dai taavi yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ 'āā ntɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́. Ní 'āā ntɛ́ɛ́ cuuví nndaāca yā tanducuéⁿ'ē dendu'ū yeⁿ'ē.
14 “Acabaram as coisas extravagantes de que você tanto gostava”, dizem eles. “Todo o seu luxo e esplendor se foram para sempre, e nunca mais serão seus.”
15 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā negocios ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ ch'ɛɛtɛ miiⁿ, chííⁿ chi diiⁿ chi 'cuiicá yā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ cuɛɛtindíí yaⁿ'áí yā ti 'va'a yā yeⁿ'e castigo yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ. Ní cuɛɛcú yā ní yuudu n'dai 'cuai yā.
15 Os comerciantes que enriqueceram vendendo-lhe essas coisas ficarão de longe, aterrorizados com seu tormento. Chorarão e clamarão:
16 Ní ngaⁿ'a yā: Dɛ'ɛ chúúcā ya'ai yeⁿ'e yáāⁿ Babilonia ch'ɛɛtɛ ti tan'dúúcā 'áámá n'daataá chi vɛ́ɛ́ vestido yeⁿ'e tiinūuⁿ lino chi yaⁿ'ai chíí'vɛ̄ ndúúcū tíínūuⁿ chi cuá'ā ndúúcū morado. Ní vɛ́ɛ́ adorno yeⁿ'e tá chi 'dííⁿnguāaⁿ ndúúcū tuūu chi yaⁿ'ai chíí'vɛ̄ ndúúcū perlas.
16 “Que terrível, que terrível para essa grande cidade! Ela se vestia da mais fina púrpura e de linho vermelho, adornada com ouro, pedras preciosas e pérolas!
17 Ní chɛɛti 'áámá hora nūuⁿ tanducuéⁿ'ē vaadī 'cuiica yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ ní ch'iinu. Ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ capitanes chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e barcos ti diíⁿ yā negocios cucáávā barcos yeⁿ'e yā ní ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi caⁿ'á yā na barcos, ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e barcos, nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní chɛɛtíndii yaⁿ'ai yā.
17 Num só instante, toda a sua riqueza se foi!”. E todos os capitães dos navios mercantes, e também seus passageiros, marinheiros e tripulantes, ficarão de longe.
18 Ní taachi n'diichí yā 'yaaⁿ'miⁿ yeⁿ'e nguuchi yaⁿ'ā yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ 'cai yiicú yā: ¿Chɛɛ táámá yáāⁿ tan'dúúcā yáaⁿ 'cūū?
18 Quando virem subir a fumaça, gritarão e dirão: “Onde há outra cidade tão grande como essa?”.
19 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní s'neéⁿ yā iyaācá vmnaaⁿ tiíⁿ yā ní chɛɛcú yā. Ní yuudu n'dai chɛɛcú yā. Ní 'caí yā: Dɛ'ɛ̄ chúúcā ya'ai, dɛ'ɛ̄ chúúcā ya'ai yeⁿ'e yáāⁿ ch'ɛɛtɛ miiⁿ. Ní nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi vɛ́ɛ́ barco yeⁿ'e yā vmnaaⁿ nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā ní 'cuííca yā cáávā vaadī 'cuiica yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ, chɛɛti 'áámá hora nūuⁿ ch'iinu yáāⁿ ch'ɛɛtɛ miiⁿ ndúúcū chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'ē.
19 Chorarão, jogarão pó sobre a cabeça e clamarão: “Que terrível, que terrível para essa grande cidade! Os donos dos navios se enriqueceram, transportando pelos mares sua imensa riqueza. Num só instante, tudo se foi!”.
20 Naati ndís'tiī chi canéé na va'ai chɛɛti nguuvi ndúúcū ndís'tiī chí apóstoles, ndúúcū ndís'tiī chi ngaⁿ'a nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ní ndúúcū nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ chi yeⁿ'é Ndyuūs, nducyáácá nī yeenú nī yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ ti Ndyuūs caⁿ'a yā chi condenado yáāⁿ miiⁿ. Ní Ndyuūs diíⁿ yā justicia yeⁿ'e ndís'tiī.
20 Alegrem-se com o destino dela, ó céus, ó povo santo, apóstolos e profetas! Porque finalmente Deus a julgou, por causa de vocês.
21 Tuu'mi ní ángel chi neené ditiinú yā sta'á yā 'áámá tuūu ch'ɛɛtɛ chi tan'dúúcā 'áámá tuūu ch'ɛɛtɛ yeⁿ'e molino. Ní canuúⁿ yā tuūu miiⁿ na nuūⁿnīⁿ'yáⁿ'ā ní ngaⁿ'á yā. 'Tíícā: Ní diitu dituuví yā yáāⁿ Babilonia chi yáāⁿ ch'ɛɛtɛ miiⁿ ní 'āā ntɛ́ɛ́ cuuvi n'diichí yā yáāⁿ miiⁿ.
21 Então um anjo poderoso levantou uma pedra enorme, do tamanho de uma grande pedra de moinho, a lançou no mar e gritou: “Assim, Babilônia, a grande cidade, será derrubada com violência e nunca mais será encontrada!
22 Ní 'āā ntɛ́ɛ́ n'giindiveeⁿ yā na yúúní yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ música yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi di'cuɛɛcú yā arpas, ndúúcū música yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ músicos, ndúúcū música yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi i'tiiví yā flautas, ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi di'cuɛɛcú yā trompetas. Ní nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ chi idiiⁿ ntiiⁿnyuⁿ na yáāⁿ miiⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ yā chi 'cuɛɛcu tuūu yeⁿ'e molino na yáāⁿ miiⁿ.
22 Nunca mais se ouvirá em seu meio o som de harpas, cantores, flautas e trombetas. Nunca mais se achará em seu meio qualquer artífice em algum ofício. Nunca mais se ouvirá em seu meio o som do moinho.
23 'Āā ntɛ́ɛ́ n'diichí yā chidɛɛvɛ yeⁿ'e lámparas yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ. 'Āā ntɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ yā ruido yeⁿ'e 'viicú chi diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi n'giindivaacú yā. 'Áárá chi 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ ní diíⁿ yā negocios ní ch'ɛɛtɛ n'dai ca poder yeⁿ'é yā nguɛ́ɛ́ ti tanáⁿ'a yā yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū, ní 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ miiⁿ ní chinnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e tanáⁿ'ā naciones ndúúcū dendu'ū yeⁿ'e vaadī ngaatu chi diíⁿ yā.
23 Nunca mais brilhará em seu meio a luz da lâmpada. Nunca mais se ouvirão em seu meio as vozes alegres de noivas e noivos. Pois seus comerciantes eram os poderosos do mundo, e suas feitiçarias enganavam nações.
24 Ní na yáāⁿ ch'ɛɛtɛ miiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ nndaāca yā yuūuⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'á yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū yuūuⁿ yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chí yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū yuūuⁿ yeⁿ'e nducyáácá 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū chi ch'īi yā.
24 Em suas ruas corria o sangue de profetas e do povo santo, e o sangue dos que no mundo inteiro foram mortos”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.