1 Coríntios 14

Nduudu nʼdai yeⁿʼe Ndyuūs yeⁿʼe cuicateco yeⁿʼe Tepeuxila (CUXNT) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Nducuéⁿ'ē chi diiⁿ yú canéé chi diiⁿ yú chi n'daacā, ti neⁿ'e yú nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. Vɛ́ɛ́ ntiiⁿnyuⁿ ch'ɛɛtɛ yeⁿ'é Ndyuūs. Ntiiⁿnyuⁿ miiⁿ chuū chi vmnááⁿ vmnaaⁿ chi ndís'tiī cuuvi neⁿ'é nī chi diíⁿ nī. Chííⁿ chí caaⁿ'máⁿ nī nduudu cuaacu chi Ndyuūs ch'iⁿ'í yā ndís'tiī.
1 Sigam o amor e procurem com zelo os dons espirituais, principalmente o de profetizar.
2 'Áámá hermano yeⁿ'e yú chi ngaⁿ'a táámá davaacu chi n̄'dááⁿ chi nguɛ́ɛ́ deēnū yú, hermano miiⁿ nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a sa ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ ti ngaⁿ'a sa ndúúcū Ndyuūs. S'uuúⁿ nguɛɛ n'giindiveeⁿ yú nduudu miiⁿ, naati Ndyuūs n'giindiveéⁿ yā, ní hermano miiⁿ ngaⁿ'a sa yeⁿ'e espíritu yeⁿ'ē maaⁿ sa.
2 Pois quem fala em línguas não fala para as pessoas, mas fala para Deus; ninguém o entende, pois, por meio do Espírito, fala mistérios.
3 'Iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'a yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs na veedi diíⁿ yā chi hermanos chi i'téénu cá yā Ndyuūs. Ní ca'cueeⁿ yā hermanos. Ní cá'a yā 'viich'ɛɛtíínūuⁿ hermanos.
3 Mas o que profetiza fala para as pessoas, edificando, exortando e consolando.
4 'Iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'á yā nduudu chi n̄'dááⁿ chi nguɛ́ɛ́ deenú tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ngi'cueeⁿ maáⁿ yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi candɛ́ɛ̄ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs chí n'giindiveeⁿ tanáⁿ'a yā, 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ngi'cueéⁿ yā tanáⁿ'a yā chi snúūⁿ yaācū.
4 O que fala em línguas a si mesmo edifica, mas o que profetiza edifica a igreja.
5 Neⁿ'é chi nducyaaca ndís'tiī cuuvi caaⁿ'máⁿ nī tanáⁿ'ā davaacu chi n̄'dááⁿ naati n'daacā ca chi caaⁿ'máⁿ nī nduudu yeⁿ'é Ndyuūs na veedi ní n'giindiveéⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ. 'Iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'á yā tanáⁿ'a davaacu chi n̄'dááⁿ chi nguɛ́ɛ́ deenu yú, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ ca'cueéⁿ yā s'uuúⁿ. Dámaāⁿ n'giindiveeⁿ yú nduuti chi táámá yā caaⁿ'máⁿ yā dɛ'ɛ́ neⁿ'ē caaⁿ'maⁿ nduudu miiⁿ.
5 Eu quero que vocês todos falem em línguas, mas muito mais que profetizem. Pois quem profetiza é superior ao que fala em línguas, a não ser que as interprete, para que a igreja receba edificação.
6 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é, ndúúti chi 'úú ndaá ní caaⁿ'máⁿ ndúúcū táámá davaacu chi n̄'dááⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ nī, ¿táácā cuuvi cunneé ndís'tiī? Naati nduuti chi caaⁿ'máⁿ na veedi tuu'mi ní cuuví caaⁿ'máⁿ yeⁿ'ē cosas chi cuchiī, o yeⁿ'ē nduudu cuaacu chí n'dai chí yeⁿ'é Ndyuūs. Tuu'mi ní cuuvi 'cuɛɛtinée nī tan'dúúcā chi ngaⁿ'á nduudu yeⁿ'é Ndyuūs, ní ca'cueéⁿ ndís'tiī.
6 E, agora, irmãos, se eu for até aí falando em línguas, que proveito vocês terão, se eu não falar por meio de revelação, de conhecimento, de profecia ou de doutrina?
7 Taachí 'iiⁿ'yāⁿ itii'ví yā 'áámá flauta, o tuu'ví yā 'áámá guitarra, ní nguɛ́ɛ́ n̄'daaⁿ tono chi itii'ví yā, o tuu'ví yā tuu'mi ní ¿táácā cuuvi deenú tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ dɛ'ɛ̄ música chi itii'ví yā o tuu'ví yā?
7 É assim com instrumentos inanimados, como a flauta ou a harpa, quando emitem sons. Se não emitirem sons bem distintos, como se poderá reconhecer o que se toca na flauta ou na harpa?
8 Nduuti chi 'áámá soldado itii'ví yā trompeta yeⁿ'e música yeⁿ'e caanda, ní nguɛɛ n̄'daáⁿ tono chi itii'ví yā, ¿táácā cuuvi deenú tanáⁿ'ā soldados ní cuundiyaáⁿ yā chi 'āā ndaá caandaá?
8 Pois também se a trombeta der som incerto, quem se preparará para a batalha?
9 'Tiicá ntúūⁿ. Nduuti chi ndís'tiī ní caaⁿ'maⁿ nī ndúúcū nduudu chi nguɛ́ɛ́ deenu tanáⁿ'a yā ¿táácā tuumicadiinúúⁿ yā chi ngaⁿ'á nī? Ndís'tiī ní diíⁿ nī tan'dúúcā chi ngaⁿ'á nī na 'yúúné.
9 Assim também vocês, se com a língua não disserem palavra compreensível, como se entenderá o que é dito? Porque vocês estarão como que falando ao vento.
10 Nééné n'deee 'nááⁿ davaacu vɛ́ɛ́ iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi caaⁿ'máⁿ yā maaⁿ na nduudu yeⁿ'e yā nducuéⁿ'ē chi neⁿ'é yā ní tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'e yā.
10 Há, sem dúvida, muitos tipos de vozes no mundo, e nenhuma delas é sem sentido.
11 Nduuti chi 'úú nguɛɛ n'giindiveéⁿ nduudu yeⁿ'e tanáⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ canée yā tan'dúúcā 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi canúúⁿ yúúní. 'Tííca ntúuⁿ, 'úú ní caneé tan'dúúcā 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi canúúⁿ yúúní ti nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'é.
11 Mas, se eu não entender o significado da voz, serei estrangeiro para aquele que fala, e ele será estrangeiro para mim.
12 Ndís'tiī chi neⁿ'é nī diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ ch'ɛɛtɛ yeⁿ'é Ndyuūs, ngiicá nī Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs chi tée yā ntiiⁿnyuⁿ ndís'tiī, ntiiⁿnyuⁿ chi cuuví ca'cuéeⁿ nī nduudu yeⁿ'é Ndyuūs 'iiⁿ'yāⁿ. Ní 'íícú 'iiⁿ'yāⁿ cuuvi déénu ca yā yeⁿ'e Ndyuūs.
12 Assim, também vocês, visto que desejam dons espirituais, procurem progredir, para a edificação da igreja.
13 'Iiⁿ'yāⁿ mííⁿ chi caaⁿ'maⁿ yā táámá davaacu chi n̄'dááⁿ canéé chi ngiicá yā Ndyuūs dɛ'ɛ chi neⁿ'ē caaⁿ'maⁿ nduudu chí caⁿ'a yā. Ní cuuvi caaⁿ'máⁿ yā tanáⁿ'a yā nduudú miiⁿ.
13 Por isso, quem fala em línguas, ore para que as possa interpretar.
14 Nduuti chi 'úú caaⁿ'máⁿngua'á ndúúcū táámá davaacu chi n̄'dááⁿ ní nguɛ́ɛ́ deenú chííⁿ chí caaⁿ'máⁿ tuu'mi ní dámaāⁿ espíritu yeⁿ'é caāⁿ'maⁿ. Ní 'úú ní nguɛ́ɛ́ tuumicadiinúúⁿ dɛ́'ɛ̄ vɛɛ chi caaⁿ'máⁿ.
14 Porque, se eu orar em línguas, o meu espírito, de fato, ora, mas a minha mente fica infrutífera.
15 ¿Dɛ'ɛ̄ diíⁿ tuu'mi? Caaⁿ'maⁿngua'á ndúúcū nduudu na veedi ní espíritu yeⁿ'é ní túúmícádiīnúuⁿ chííⁿ chi diíⁿ. Ní caatá ndúúcū nduudu na veedi ní espíritu yeⁿ'é ní túúmícádiīnúúⁿ chííⁿ chi caātá dendu'ū.
15 Que farei, então? Vou orar com o espírito, mas também vou orar com a mente; vou cantar com o espírito, mas também vou cantar com a mente.
16 Ndúúti chi ndís'tiī caaⁿ'maⁿngua'á nī ndúúcū táámá davaacu chi n̄'dááⁿ ní ngaⁿ'á nī 'tíícā: N'dií Ndyuūs, gracias, ní diíⁿ nī ndúúcū espíritu yeⁿ'é nī, tuu'mi ní ¿táácā cuuvi caaⁿ'maⁿ tanáⁿ'a yā chi 'tíícā chiiⁿ chi ngaⁿ'a nī?
16 Se você louvar apenas em espírito, como o não instruído poderá dizer o “amém” depois da oração de agradecimento que você fez? Porque ele não entende o que você diz.
17 'Áárá chí n'daacā ngaⁿ'a nī, nguɛ́ɛ́ cunnee nī 'iiⁿ'yāⁿ chi caⁿ'á yā yaācū.
17 A sua oração de agradecimento pode ser muito boa, mas o outro não é edificado.
18 'Úú Pablo nca'á gracias Ndyuūs yeⁿ'e yú chi ngaⁿ'á cá n'deee 'nááⁿ davaacu chi n̄'dááⁿ ndúúcū espíritu yeⁿ'é nguɛɛ ti ndís'tiī.
18 Dou graças a Deus, porque falo em línguas mais do que todos vocês.
19 Taachí ngaⁿ'á na yaācū n'daacā ca chí caaⁿ'máⁿ nyuⁿ'u nduudu na veedi chi 'úú cadiinúúⁿ ní 'iicu ca'cueéⁿ tanáⁿ'a yā, ti 'úú ngaⁿ'á ta ndiīchi mil nduudu táámá naaⁿ davaacu chi n̄'dááⁿ chi nguɛ́ɛ́ itúúmícadiīnuuⁿ tanáⁿ'a yā.
19 Contudo, na igreja prefiro falar cinco palavras com o meu entendimento, para instruir os outros, do que falar dez mil palavras em línguas.
20 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é, nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ nī tan'dúúcā dá'caiyaā, o tan'dúúcā 'áámá da'cuá'āa chi nguɛ́ɛ́ inadacadíínuuⁿ yā yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'e yā 'tíícá nī. Maaⁿ ní nducueⁿ'ē chi diíⁿ nī ní nadacadíínuuⁿ nī yeⁿ'ē tan'dúúcā saⁿ'ā n'gɛɛtɛ nadacadíínuuⁿ sa.
20 Irmãos, não sejam meninos no entendimento. Quanto à maldade, sim, sejam crianças; mas, quanto ao entendimento, sejam pessoas maduras.
21 Canéé nguūⁿ na libro yeⁿ'é Ndyuūs ndii cuááⁿ vmnaaⁿ 'tíícā: 'Úú chi 'iivú Ndyuūs ngaⁿ'á chuū. 'Úú dicho'ó 'iiⁿ'yāⁿ chi canúúⁿ yúúní chi ngaⁿ'á yā nduudu cuaacu yeⁿ'é ndúúcū táámá naaⁿ davaacu. Ndaa yā nanááⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā 'caandiveéⁿ yā nduudu yeⁿ'é. 'Tíícā ngaⁿ'a Ndyuūs.
21 Na lei está escrito: “Falarei a este povo por meio de homens de outras línguas e por meio de lábios de outros povos, e nem assim me ouvirão, diz o Senhor.”
22 Cáávā chiiⁿ ní Ndyuūs ca'á yā poder 'iiⁿ'yāⁿ chi caaⁿ'máⁿ yā n'deee 'naaⁿ davaacu chi 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ tuumicadíínuuⁿ yā. Ní chííⁿ chí n'giⁿ'i Ndyuūs ní 'aama seña chi poder yeⁿ'e yā cááva 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā Ndyuūs. Nguɛ́ɛ́ caavā s'uuúⁿ chi i'téénu yú. 'Iiⁿ'yāⁿ chi ca'cueéⁿ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ní ngaⁿ'a yā cáávā s'uuúⁿ chi i'teenu yú nguɛ́ɛ́ ti cáávā 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā Dendyuūs yeⁿ'ē yú.
22 Portanto, as línguas constituem um sinal não para os que creem, mas para os que não creem; a profecia, no entanto, não é para os que não creem, e sim para os que creem.
23 Ndúúti chi 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā 'iivú Ndyuūs, o 'iiⁿ'yāⁿ chi canúúⁿ yúúní, ndaa yā na yáacū ní nduuvidaamá yā ndúúcu yú ní nducyaaca yú ngaⁿ'a yú davaacu chí n̄'dááⁿ. ¿'Áá nguɛ́ɛ́ caaⁿ'máⁿ yā chi s'uuúⁿ ní loco yú?
23 Assim, se toda a igreja se reunir no mesmo lugar e todos se puserem a falar em línguas, no caso de entrarem pessoas não instruídas ou não crentes, será que não vão dizer que vocês estão loucos?
24 Ndúúti chi nducyaaca nī ca'cueeⁿ nī nduudu yeⁿ'é Ndyuūs na veedi ní ndaa 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chɛɛti yaācū, 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu yā 'iivú Ndyuūs o nguɛ́ɛ́ déénu yā 'iivú Ndyuūs yeⁿ'ē yú, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ cuuvi diíⁿ yā sentir nuuⁿndi yeⁿ'é yā. Ní nadacadiinúúⁿ yā yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'é yā na staava yeⁿ'é yā.
24 Porém, se todos profetizarem, e entrar ali um não crente ou não instruído, ele será convencido por todos e julgado por todos.
25 'Iiⁿ'yāⁿ miiⁿ ní cuuvi deenú yā dɛ'ɛ̄ chi maáⁿ yā nadacadiinúúⁿ yā na staava yeⁿ'e yā chi nguɛɛ cuuvi n'diichí yā. Ní 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ cundiitín'díí yā ní cu'téénu yā Ndyuūs. Ní ngaⁿ'á yā 'tiicā: Cuaacu nííⁿnyúⁿ Ndyuūs caneé yā ndúúcū ndís'tiī.
25 Os segredos que ele tem no coração se tornarão manifestos, e, assim, prostrando-se com o rosto em terra, adorará a Deus, testemunhando que Deus está, de fato, no meio de vocês.
26 Ndís'tiī ní 'tíícā diíⁿ nī taachi nduuvidáámá nī. Naⁿ'a ndís'tiī ní candɛ́ɛ nī 'aama canción. Ní naⁿ'a nī ch'eeⁿnee listo nī chi ca'cueéⁿ nī tanáⁿ'a yā. Naⁿ'á nī ní ch'eeⁿnee listo nī chi caaⁿ'máⁿ nī 'áámá nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. Naⁿ'á nī ní caaⁿ'máⁿ nī táámá naaⁿ davaacu chi n̄'dááⁿ naati n'nuúⁿ nī vmnaaⁿ vmnaaⁿ 'áámá hermano chi cuuvi caaⁿ'máⁿ dɛ'ɛ̄ chi neⁿ'e caaⁿ'maⁿ nduudu s'eeⁿ chi n̄'dááⁿ. 'Tíícā cuuvi, ní cu'téénu cá nī yeⁿ'ē 'iivú Ndyuūs.
26 Que fazer, então, irmãos? Quando vocês se reúnem, um tem um salmo, outro tem um ensino, este traz uma revelação, aquele fala em línguas, e ainda outro faz a interpretação. Que tudo seja feito para edificação.
27 Damaāⁿ 'uuvī o 'iinú nī 'aama 'aamá nī caaⁿ'máⁿ nī ndúúcū naaⁿ davaacu, nduudú chí n̄'dááⁿ, naatí táámá nī ch'eeⁿnee listo chi caaⁿ'máⁿ nī dɛ'ɛ̄ neⁿ'é caaⁿ'māⁿ nduudu s'eeⁿ chi n̄'dááⁿ.
27 No caso de alguém falar em línguas, que não sejam mais do que dois ou, quando muito, três, e isto sucessivamente, e haja alguém que interprete.
28 Nduuti chi nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ 'áámá yā nguaaⁿ ndís'tiī chi cuuvi caaⁿ'maⁿ dɛ'ɛ neⁿ'e caaⁿ'māⁿ nduudu s'eeⁿ chí n̄'dááⁿ tuu'mi 'iiⁿ'yāⁿ nguɛ́ɛ́ cuuvi caaⁿ'máⁿ yā ndúúcū davaacu chí n̄'dááⁿ naachi nduuvidaamá nī. Naati 'iiⁿ'yāⁿ miiⁿ cuuvi ndeé yā cúūnū cúūnū ndúúcū Dendyuūs ndúúcū davaacu chi n̄'dááⁿ.
28 Mas, não havendo quem interprete, fique calado na igreja, falando consigo mesmo e com Deus.
29 Taachí nduuvidaamá nī, 'uuví nī o 'iinu nī candɛ́ɛ nī nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ní ca'aama ca'aama nī caaⁿ'máⁿ nī nduudu na veedi ní tanaⁿ'á yā nadacadíínuuⁿ yā yeⁿ'e nduudu chí ngaⁿ'a nī.
29 Tratando-se de profetas, falem apenas dois ou três, e os outros julguem.
30 Ní nduuti Ndyuūs ní n'giⁿ'i yā 'áámá ndís'tiī chi vɛ́ɛ nī 'áámá nduudu yeⁿ'é yā chi caaⁿ'máⁿ nī, tuu'mi ní 'iiⁿ'yāⁿ chi candɛ́ɛ yā nduudu miiⁿ canéé chí tée yā lugar chi caaⁿ'máⁿ nī nduudu yeⁿ'é Ndyuūs.
30 Se, porém, vier uma revelação a alguém que esteja sentado, cale-se o primeiro.
31 'Tíícā nducyaaca nī cuuvi caaⁿ'máⁿ nī nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ca'áámá ca'áámá nī. Tanáⁿ'a nī n'giindiveéⁿ nī. Ní 'tíícā ní cuuvi déénu cá nī yeⁿ'é Ndyuūs ní cu'téénu cá nī yeⁿ'é yā.
31 Porque todos poderão profetizar, um após outro, para que todos aprendam e sejam consolados.
32 'Iiⁿ'yāⁿ chi caaⁿ'máⁿ yā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs deenu yā dɛ'ɛ tiempo chi caaⁿ'máⁿ yā.
32 Os espíritos dos profetas estão sujeitos aos próprios profetas,
33 Ndyuūs neⁿ'é yā chi vɛ́ɛ́ orden chɛɛti yáacū yeⁿ'é yā ní vɛ́ɛ́ vaadī 'diīiⁿ. 'Tíícā ní ch'eeⁿnéé 'diíⁿ nī dendu'ū na staava yeⁿ'é nī. 'Tíícā cānee tanducuéⁿ'ē yaācū yeⁿ'é Ndyuūs.
33 porque Deus não é Deus de confusão, e sim de paz. Como em todas as igrejas dos santos,
34 Taachi nduuvidáámá nī n'daataá nguɛ́ɛ́ cuuvi candɛɛ tá nduudu yeⁿ'e Dendyuūs, naati 'diiⁿ 'diíⁿ nūuⁿ 'cuɛɛtinéé cheendí tá. 'Tíícā canéé nguūⁿ na ley yeⁿ'é Ndyuūs.
34 que as mulheres se conservem caladas nas igrejas, porque não lhes é permitido falar; mas estejam submissas, como também a lei o determina.
35 Nduuti chi 'áámá n'daataá nguɛ́ɛ́ tuumicadíínuuⁿ tá yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi ngaⁿ'a yā chɛɛti yaācū, tuu'mi taachi ndaa tá ná vaacu tá cuuvi nítíínguuneeⁿ ta isaⁿ'ā yeⁿ'e tá. Nduuti chi 'ááma n'daataá candɛɛ tá nduudu yeⁿ'é Ndyuūs chɛɛti yaācū, tuu'mi 'cuináaⁿ tá.
35 Se, porém, querem aprender alguma coisa, perguntem em casa ao seu próprio marido; porque para a mulher é vergonhoso falar na igreja.
36 ¿'Áá nguɛ́ɛ́ neⁿ'é nī 'caandiveéⁿ nī chi dinguúⁿ yeⁿ'e nī? ¿Dɛ́'ɛ ra tuu'mi? ¿'Áá yeⁿ'e ndís'tiī nduudu yeⁿ'e Ndyuūs o ndaā dámáāaⁿ nanááⁿ ndís'tiī nduudu miiⁿ?
36 Por acaso a palavra de Deus se originou no meio de vocês? Ou será que ela veio exclusivamente para vocês?
37 Nduuti chi 'áámá saⁿ'ā nguaaⁿ ndís'tiī nadacadíínuuⁿ sa chi cuaacu chi ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'ē sa chiiⁿ chi caaⁿ'maⁿ sa nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs, ní Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs ca'cueéⁿ yā saⁿ'a miiⁿ, tuu'mi ní cuuvi deenu sa chííⁿ chi idinguúⁿ tan'dúúcā chi Ndyuūs ch'iⁿ'í yā 'úú.
37 Se alguém se considera profeta ou espiritual, reconheça que é mandamento do Senhor o que estou escrevendo para vocês.
38 Nduuti chi saⁿ'ā miiⁿ nguɛ́ɛ́ 'caandiveeⁿ sa nduudu yeⁿ'é, tuu'mi ní ndís'tiī nguɛ́ɛ́ 'caandiveéⁿ nī nduudu yeⁿ'ē sa.
38 E, se alguém o ignorar, será ignorado.
39 'Tíícā diíⁿ nī, ndís'tiī hermanos yeⁿ'é. Caaⁿ'máⁿ nī nduudu cuaacu ní ca'á nī lugar chi 'iiⁿ'yāⁿ caaⁿ'máⁿ yā táámá davaacu chi n̄'dááⁿ.
39 Portanto, meus irmãos, procurem com zelo o dom de profetizar e não proíbam que se fale em línguas.
40 Diiⁿ n'daacá nī tanducuéⁿ'ē ndúúcū orden.
40 Tudo, porém, seja feito com decência e ordem.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.