Lucas 14
Jini wen bʌ tʼan (CTU76) vs NVT
1 Ti jump'ej i q'uinilel c'aj oj ti ochi ti uch'el Jesús ya' ti yotyot juntiquil am bʌ i ye'tyel cha'an fariseojob. Jini yambʌ fariseojob chʌncox i chʌc chijtyan bajche' mi' cha'len Jesús.
1 Certo sábado, Jesus foi comer na casa de um líder fariseu, onde o observavam atentamente.
2 Ya'an je'el ti i tyojel Jesús juntiquil c'am bʌ winic si't'il bʌ.
2 Estava ali um homem com o corpo muito inchado.
3 Che' jini, Jesús ti' c'ajtibe jini ajcʌntisajob i cha'an israelob yic'ot jini fariseojob: ¿Yom ba mi lajmisʌntyel juntiquil xc'am'an che' ti q'uinilel c'aj oj o mach yom? che'en.
3 Jesus perguntou aos fariseus e aos especialistas da lei: “A lei permite ou não curar no sábado?”.
4 Che' jini, ñʌch'ʌl ti cʌyleyob. Che' jini Jesús ti yʌc'ʌ i c'ʌb ti xc'am'an. Ti' lajmisʌ. Ti' xiq'ui majlel.
4 Eles nada responderam, e Jesus tocou no homem enfermo, o curou e o mandou embora.
5 Che' jini Jesús ti' sube jini fariseojob: Pero jatyetla, anic la' burro mi la' tyat wacax tsa' bʌ yajli ochel ti pozo, ¿mach'a ba'an mi quejel la' wa' loc'san ti ora jach aunque i q'uinilelʌch c'aj oj? Che' ti yʌlʌ Jesús.
5 Depois, perguntou a eles: “Qual de vocês, se seu filho ou seu boi cair num buraco, não se apressará em tirá-lo de lá, mesmo que seja sábado?”.
6 Pero jini fariseojob mach'an ti mejli i saj jac'beñob i t'an.
6 Mais uma vez, não puderam responder.
7 Che' ñac Jesús ti' q'uele jini pʌyʌlo' bʌ ti q'uiñejel chʌncol i yajcan jini más wen bʌ buchlibʌl. Ti' subeyob ili t'an:
7 Quando Jesus observou que os convidados para o jantar procuravam ocupar os lugares de honra à mesa, deu-lhes este conselho:
8 Mi an juntiquil mi' pʌyet ti q'uiñejel cha'an ñujpuñel, mach yom ma' buchtyʌl ti más wen bʌ buchlibʌl ame mi c'otyel yambʌ pʌyʌl bʌ mu' bʌ i q'uejlel ti más ñuc bajche'et.
8 “Quando você for convidado para um banquete de casamento, não ocupe o lugar de honra. E se chegar algum convidado mais importante que você?
9 Ame jini tsa' bʌ i pʌyʌyetla mi tyʌlel i subeñet: La' buchlec jini yambʌ winic wʌ' ba' buchulet, che'en. Che' jini, quisintic mi quejel a wubin cha'an ma' majlel ti buchtyʌl ti mach'ʌ lajal wen bʌ buchlibʌl.
9 O anfitrião virá e dirá: ‘Dê o seu lugar a esta pessoa’, e você, envergonhado, terá de sentar-se no último lugar da mesa.
10 Pero che' pʌyʌlet ti q'uiñejel yom ma' majlel ti buchtyʌl ya' ba'an jini mach'ʌ lajal wen bʌ buchlibʌl. Che' jini, che' mi c'otyel jini tsa' bʌ i pʌyʌyet mi quejel i subeñet: Pi'ʌl, yom wʌ' ma' tyʌlel ti jini más wen bʌ buchlibʌl, che'en. Che' jini, ñuc mi quejel i q'uelet ti pejtyelel yaño' bʌ pʌyʌlo' bʌ ya' bʌ buchulob ti q'uin a wic'ot.
10 “Em vez disso, ocupe o lugar menos importante à mesa. Assim, quando o anfitrião o vir, dirá: ‘Amigo, temos um lugar melhor para você!’. Então você será honrado diante de todos os convidados.
11 Como majchical jach mi' lolon chan isan i bʌ mi quejel i ju'sʌntyel. Pero jini jubem bʌ i pusic'al mi quejel i q'uejlel ti ñuc. Che' ti yʌlʌ Jesús.
11 Pois os que se exaltam serão humilhados, e os que se humilham serão exaltados”.
12 Jesús ti' pejcʌ jini winic tsa' bʌ i pʌyʌ ti uch'el. Ti' sube: Che' ma' pʌy ti uch'el ti q'uinil o mi ti ic'an mach yom jin jach ma' bej pʌye' jini utso' bʌ a wic'ot, mi a wijts'iñob a wʌscuñob, mi a pi'ʌlob, mi jini ricojo' bʌ lʌc'ʌlo' bʌ ti chumtyʌl. Como jini mi' cha' pʌyet cha'an mi' q'uextyʌbeñet jini tsa' bʌ a cha'le.
12 Então Jesus se voltou para o anfitrião e disse: “Quando oferecer um banquete ou jantar, não convide amigos, irmãos, parentes e vizinhos ricos. Eles poderão retribuir o convite, e essa será sua única recompensa.
13 Pero che' ma' mele' q'uiñejel, ma' pʌye' jini mach'ʌ ba'an chʌ bʌ an i cha'añob, jini mach bʌ weñob i c'ʌb i yoc, jini mach bʌ wen mi' cha'len xʌmbal yic'ot jini muts'ulo' bʌ i wut.
13 Em vez disso, convide os pobres, os aleijados, os mancos e os cegos.
14 C'ajacña a woj mi quejel a wubin mi chʌ'ʌch ma' cha'len. Como jini mach ch'ujbi i cha' q'uextyʌbeñetyob. Pero cha'an wen ti a cha'le mi quejel a q'uextyʌbentyel ya' ti panchan che' mi quejel i tyejchel loq'uel ba'an sajtyemo' bʌ jini tsa' bʌ i cha'le wen bʌ che' ñac cuxulob tyo. Che' ti yʌlʌ Jesús.
14 Assim, na ressurreição dos justos, você será recompensado por ter convidado aqueles que não podiam lhe retribuir”.
15 Che' ñac juntiquil ya' bʌ an ti q'uiñejel yic'ot Jesús ti yubi tsa' bʌ ujti i yʌle' Jesús ti yʌlʌ: C'ajacña i yoj jini mu' bʌ i ochel ti q'uiñejel ya' ba' mu' ti yumʌl Dios, che'en.
15 Ao ouvir isso, um homem que estava à mesa com Jesus exclamou: “Feliz será aquele que participar do banquete no reino de Deus!”.
16 Che' jini Jesús ti yʌlʌ: Juntiquil winic ti queji i mele' colem bʌ q'uiñejel. Ti' pʌyʌ cabʌl quixtyañujob cha'an mi c'otyelob.
16 Jesus respondeu com a seguinte parábola: “Certo homem preparou um grande banquete e enviou muitos convites.
17 Che' ti c'oti mero i yorojlel q'uiñejel ti' xiq'ui majlel juntiquil ajtroñel i cha'an, cha'an mi majlel i suben pejtyelel jini pʌyʌlo' bʌ: La'ixla. Lu' listojix cha'an q'uiñejel, che' ti subentiyob.
17 Quando estava tudo pronto, mandou seu servo dizer aos convidados: ‘Venham, o banquete está pronto’.
18 Pero ti jujuntiquil jini pʌyʌlo' bʌ ti queji i yʌle' chʌ bʌ och mach ch'ujbi i majlel. Jini ñaxan bʌ tsa' bʌ i pejcʌ ti yʌlʌ: A wocolic ñusʌbeñon. Ujtyel c mʌñe' jumpejt lum. Wersa mic majlel j q'uele'. Che' ti yʌlʌ.
18 Mas todos eles deram desculpas. Um disse: ‘Acabei de comprar um campo e preciso inspecioná-lo. Peço que me desculpe’.
19 Yambʌ ti yʌlʌ: A wocolic ñusʌbeñon. Tsa'ix c mʌñʌ diez tyat wacax. Chʌncol c majlel j q'uel mi yujil troñel. Che' ti yʌlʌ jini cha'ticlel.
19 Outro disse: ‘Acabei de comprar cinco juntas de bois e quero experimentá-las. Sinto muito’.
20 Yambʌ ti yʌlʌ: Ujtyel c ñujpuñel. Jin cha'an mach ch'ujbi c majlel, che'en.
20 Ainda outro disse: ‘Acabei de me casar e não posso ir’.
21 I yajtroñel jini winic chʌncol bʌ i mele' q'uiñejel ti sujti i suben i yum bajche' ti' lu' jac'ʌyob. Che' jini ti mich'ʌ i yum. Ti' sube i yajtroñel: Cucu ti ora jach ya' ti lum yic'ot ti pejtyelel calle tyac. Wʌ' ma' pʌy tyʌlel jini mach'ʌ ba'an chʌ bʌ an i cha'añob yic'ot mach weñob i c'ʌb yic'ot jini mach'ʌ wen mi' cha'len xʌmbal yic'ot muts'ulo' bʌ i wut. Che' ti yʌlʌ jini xmel q'uin.
21 “O servo voltou e informou a seu senhor o que tinham dito. Ele ficou furioso e ordenou: ‘Vá depressa pelas ruas e becos da cidade e convide os pobres, os aleijados, os cegos e os mancos’.
22 Che' ñac ujtyem i mele' bajche' ti subenti, jini ajtroñel ti cha' sujti ya' ba'an i yum. Ti yʌlʌ: C yum, tsa'ix c lu' cha'le bajche' ti a xiq'uiyon. Pero max tyo but'ul a wotyot, che'en.
22 Depois de cumprir essa ordem, o servo informou: ‘Ainda há lugar para mais gente’.
23 Che' jini i yum otyot ti' cha' xiq'ui jini ajtroñel i cha'an. Cucu ya' ti bij tyac yic'ot ti mucu bij tyac. Ma' wersa subeñob quixtyañujob cha'an mi yochelob cha'an mi bujt'el cotyot, che'en.
23 Então o senhor disse: ‘Vá pelas estradas do campo e junto às cercas entre as videiras e insista com todos que encontrar para que venham, de modo que minha casa fique cheia.
24 Como mic subeñet mi junticlec jini tsa' bʌ c ñaxan pʌyʌ mi quejel i saj c'uxe' jini tsa' bʌ c chajpʌ. Che' ti yʌlʌ i yum q'uiñejel, che' Jesús.
24 Pois nenhum dos que antes foram convidados provará do meu banquete’”.
25 Cabʌl quixtyañu ti' tsʌcleyob majlel Jesús. Che' jini ti' sutqui i bʌ cha'an i pejcañob. Ti' subeyob:
25 Uma grande multidão seguia Jesus, que se voltou para ela e disse:
26 Jini mu' bʌ i tsʌcleñon majlel yom i más p'untyañon che' bajche' mi' p'untyan i tyat mi i ña', mi i yijñam mi i yalobilob, mi i yʌscuñob, mi i chichob mi i yijts'iñob. Yom i más p'untyañon che' bajche' mi' bajñel p'untyan i bʌ. Mi mach che'ic mi' p'untyañon mach ch'ujbi i yochel ti ajcʌnt'an c cha'an.
26 “Se alguém que me segue amar pai e mãe, esposa e filhos, irmãos e irmãs, e até mesmo a própria vida, mais que a mim, não pode ser meu discípulo.
27 Jini mach bʌ yom i tsʌcleñon aunque mi tsʌnsʌntyel cha'añon mach ch'ujbi i yochel ti ajcʌnt'an c cha'an. Che' ti yʌlʌ Jesús.
27 E, se não tomar sua cruz e me seguir, não pode ser meu discípulo.
28 Pero mi an juntiquil mu' bʌ la' pensalin la' mele' colem bʌ la' wotyot, ¿mach ba ñaxan mi la' wen pensalin mi an ba' ma' tyaje' pejtyelel chʌ bʌ yes yom cha'an mi mejlel i yujtyel troñel?
28 “Quem começa a construir uma torre sem antes calcular o custo e ver se possui dinheiro suficiente para terminá-la?
29 Ame che' ujtyem la' mele' i c'ʌclib i yebal otyot, ma'ix mi la' tyaje' chʌ bʌ yes yom cha'an mi yujtyel la' mele'. Che' jini pejtyelelob mu' bʌ i q'uele' mi wajleñetyob.
29 Pois, se completar apenas os alicerces e ficar sem dinheiro, todos rirão dele,
30 Mi quej i yʌlob: Jini winic ti queji i mele' colem bʌ i yotyot pero mach'an ti mejli i jolontisan. Chʌ'ʌch mi quejel i yʌlob.
30 dizendo: ‘Esse aí começou a construir, mas não conseguiu terminar!’.
31 Che' je'el mi an juntiquil rey mu' bʌ i majlel ti guerra ti' contra yambʌ rey, ¿mach ba mux i wʌ pensalin mi jasʌl diez mil i soldado cha'an mi' ganarin i contra mu' bʌ i tyʌlel yic'ot veinte mil soldado?
31 “Ou que rei iria à guerra sem antes avaliar se seu exército de dez mil poderia derrotar os vinte mil que vêm contra ele?
32 Mi mach ch'ujbi i ganarin mi yubin, che' ñajt tyo an jini yambʌ rey mux i wʌ choque' majlel winicob cha'an mi' wersa c'ajtiben cha'an lajmic contrajiya.
32 E, se concluir que não, o rei enviará uma delegação para negociar um acordo de paz enquanto o inimigo está longe.
33 Che' bajche' jini, majchical jach ya' ba' añetla mach bʌ yom i cʌye' i wen p'untyan chʌ bʌ an i cha'an mach ch'ujbi i yochel ti ajcʌnt'an c cha'an. Che' ti yʌlʌ Jesús.
33 Da mesma forma, ninguém pode se tornar meu discípulo sem abrir mão de tudo que possui.
34 C'ʌjnibal ats'am. Pero mi ti jili i tsajel ma'ix bajche' ch'ujbi i cha' tsaj'isʌntyel.
34 “O sal é bom para temperar, mas, se perder o sabor, como torná-lo salgado outra vez?
35 Che' ma'ix i tsajel ats'am, jilemix i c'ʌjñibal. Mach saj wenix mi cha'anic lac lum mi cha'anic mi lac xʌc'tyun yic'ot jini mu' bʌ laj c'ʌn cha'an wen'ac lac lum. Che' jach mi chojquel. Jini yom bʌ i ch'ʌmben isujm ili t'an, pensalinla. Che' ti' cha'le cʌntisʌ Jesús.
35 O sal sem sabor não serve nem para o solo nem para adubo; é jogado fora. Quem é capaz de ouvir, ouça com atenção!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.