Mateus 13

Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Aꞌájna xɨcáaraꞌ jitze, Jesús pu iirájraa u chiꞌtáj, aꞌáa pu jaꞌráꞌaj joꞌtɨj jaꞌvaꞌástɨmee ɨ jájrij tɨꞌquij aꞌáa joꞌtayíxɨj.
1 Naquele mesmo dia, Jesus saiu de casa e se assentou à beira-mar.
2 Aj mu mij jéehua ajtyáxɨɨriacaꞌ ɨ tyeɨ́tyee joꞌtɨj jeꞌej jéꞌeenyeꞌej, aj puꞌij antyíraj ɨ báarcuj jitze tɨ jáataꞌ acávaꞌcaꞌaj, ajta jeꞌen ooyíxɨj, majta ɨ tyeɨ́tyee aꞌáa mu jaꞌajtyequéetɨmaꞌcaa a tɨ jaꞌvaꞌástɨmee ɨ jájtyij.
2 E grandes multidões se reuniram em volta dele, de modo que entrou num barco e se assentou. E toda a multidão estava em pé na praia.
3 Tɨꞌquij jéehua tyihuaꞌajmuáꞌtyej séej nyúucarij jɨmeꞌ, aꞌyan tɨjɨn:
3 E de muitas coisas lhes falou por parábolas, dizendo:
4 Aa pu joomaꞌcaꞌaj jatahuaꞌnáaj ɨ ímueꞌrij, séecan puꞌij ɨ ímueꞌrij juyéj jitze huavatzɨ́ɨjraa, aj mu mij pínaꞌsee jútyeꞌ ajeꞌcáanyej matɨꞌɨj mij jaaréꞌjeꞌpuj.
4 E, ao semear, uma parte caiu à beira do caminho, e, vindo as aves, a comeram.
5 Ajta séecan aꞌáa pu joꞌvatzɨ́ɨjraa ɨ tyetyéj tzajtaꞌ joꞌtɨj quee jéehua jáꞌchuej, aj puꞌij jiyeꞌtzín ajnyéj ɨ ímueꞌrij, jiꞌnye capu jéehua huáchootaꞌcaꞌaj tɨꞌij aróonaanaꞌtyeꞌen,
5 Outra parte caiu em solo rochoso, onde a terra era pouca, e logo nasceu, visto não ser profunda a terra.
6 ajta tɨꞌɨj eeréꞌnyej ɨ xɨcáj, aj puꞌij huariaꞌhuaj ɨ tɨ arí ajnyéj, jiꞌnye capu aꞌchu ajoꞌcanáanaꞌajmaꞌcaaj.
6 Saindo, porém, o sol, a queimou; e, porque não tinha raiz, secou-se.
7 ’Ajta séecan ɨ ímueꞌrij, aꞌáa pu joꞌvatzɨ́ɨjraa ɨ tzícareꞌej tzajtaꞌ, tɨꞌɨj ij ɨ tzícareꞌej huahuósej, aꞌɨ́ɨ pu jaꞌváꞌnaj ɨ tɨ arí ajnyájcaꞌaj, aꞌɨ́j pu jɨn quee huácɨɨriacaꞌ.
7 Outra parte caiu entre os espinhos; e os espinhos cresceram e a sufocaram.
8 ’Ajta séecan aꞌáa pu joꞌvatzɨ́ɨjraa joꞌtɨj joꞌjɨ́ꞌreꞌen ɨ chuéj, aꞌɨ́ɨ pu xaa ij ajnyéj, tɨꞌquij huahuósej, séecan puꞌij ɨ ímueꞌrij aꞌyan tyeꞌrájraa aꞌchu anxɨtyej ɨ jatzíj tɨ catyéꞌtyaꞌajmaꞌcaa, ajta séecan huéeicatyej. Ajta séecan seityéj japuan tamuáamuataꞌ pu catyéꞌtyaꞌajmaꞌcaa sɨ́ɨj ajta sɨ́ɨj.
8 Outra, enfim, caiu em boa terra e deu fruto: a cem, a sessenta e a trinta por um.
9 ’Mu siaj ityanamuáarajmee, tyámuaꞌ xu naa tyáanamuaj.
9 Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
10 Aj mu mij ajtyáxɨɨriacaꞌ ɨ Jesús jimi aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj jamuán huacɨ́j, matɨꞌɨj mij jaataꞌíhuoꞌriꞌ jeꞌej tɨ een jɨmeꞌ séej nyúucarij jɨn tyihuáꞌixaatyaꞌcaꞌaj ɨ tyeɨ́tyee.
10 Então os discípulos se aproximaram de Jesus e lhe perguntaram: — Por que o senhor fala com eles por meio de parábolas?
11 Aj puꞌij Jesús aꞌyan tyuꞌtanyúj tɨjɨn:
11 Ao que Jesus respondeu:
12 ’Aꞌɨ́jna ɨ tɨ cɨ́ɨ tyiyoꞌitéej jeꞌej tɨ tyíꞌeen ɨ Dios jimi, Dios pu jéetzeꞌ jaatáꞌsij, ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ quee yóꞌitej, Dios pu jáariꞌraj aꞌchu tɨ caa arí tyúꞌmuaꞌreej
12 Pois ao que tem, mais será dado, e terá em abundância; mas, ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
13 Aꞌɨ́j nu jɨn séej nyúucarij jɨmeꞌ tyihuáꞌixaatyeꞌ, jiꞌnye aꞌɨ́ɨ mu atanyéjnyeꞌ, ajta camu tyiꞌtɨ́j séej, majta mu iityanamuáarajmee, majta quee tyiꞌtɨ́j namuaj, camu majta yóꞌitej.
13 Por isso, falo com eles por meio de parábolas: porque, vendo, não veem; e, ouvindo, não ouvem, nem entendem.
14 Aꞌyaa puꞌij huaꞌ jimi tyaꞌróoꞌastej jeꞌej tɨ tyoꞌyúꞌxacaꞌ aꞌɨ́jna ɨ Isaías ɨ tɨ tyíꞌxajtacaꞌaj ɨ Dios jitze maꞌcan aꞌyan tɨjɨn:
14 Assim, neles se cumpre a profecia de Isaías:
15 Jiꞌnye aꞌɨ́ɨ mu quee tyámuaꞌ metyityoomuámuaꞌreꞌ,
15 Porque o coração deste povo
16 ’Siajta muaꞌaj siataꞌaj huatóotyamuaꞌveꞌen, jiꞌnye muaꞌaj xu iityanamuáarajmee siaj sij jaꞌráꞌastijreꞌen ɨ siaj janamuaj, siajta atanyéjnyeꞌ.
16 — Bem-aventurados, porém, são os olhos de vocês, porque veem; e bem-aventurados são os ouvidos de vocês, porque ouvem.
17 Aꞌyaa nu tzáahuatyiꞌraꞌaj jɨn tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ maj mueꞌtɨ́j ɨ maj tyíꞌxaxaꞌtaꞌaj ɨ Dios jitze maꞌcan, aꞌɨ́ɨ mu jaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj maj jaaséj jeꞌej siaj muaꞌaj seríj tyiꞌtɨ́j tyíꞌsej nyej jimi, majta quee camu jaaséej, aꞌyaa mu majta tyáꞌxɨeꞌvaꞌcaꞌaj maj jáanamuaj jeꞌej siaj muaꞌaj tyíꞌnamuaj nyej jimi, ajta camu jáanamuajriꞌ.
17 Pois em verdade lhes digo que muitos profetas e justos desejaram ver o que vocês estão vendo, mas não viram; e quiseram ouvir o que vocês estão ouvindo, mas não ouviram.
18 ’Xáanamuajriꞌ jeꞌej tɨ huatóomuaꞌaj ɨ nyúucarij tɨ jaxaj aꞌɨ́jcɨ ɨ aꞌtɨ́j tɨ tyíꞌhuastyaa.
18 — Ouçam, portanto, o que significa a parábola do semeador.
19 Aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj jáanamuaj ɨ nyúucariaꞌraꞌ ɨ Dios, majta quee yóꞌitej, aꞌyaa mu een tɨꞌɨj ɨ ímueꞌrij tɨ ajoꞌvatzɨ́ɨjraa aꞌájna juyéj jitze, aꞌɨ́jna ɨ tɨ jeꞌej puaꞌaj een, aꞌɨ́ɨ pu tzajtaꞌ huataséjreꞌsij, tɨꞌquij huáariꞌraj ɨ nyúucarij ɨ maj júꞌmuaꞌreeriacaꞌaj ɨ juxɨéjnyuꞌcaa tzajtaꞌ.
19 A todos os que ouvem a palavra do Reino e não a compreendem, vem o Maligno e arrebata o que lhes foi semeado no coração. Este é o que foi semeado à beira do caminho.
20 ’Ajta aꞌɨ́jna ɨ ímueꞌrij tɨ ajoꞌvatzɨ́ɨjraa ɨ tyetyéj tzajtaꞌ, aꞌyaa pu een tɨꞌɨj ɨ maj janamuaj ɨ nyúucarij majta jeꞌen jutyamuaꞌveꞌej naa tyaꞌancuriáaꞌsij ɨ maj jáanamuajriꞌ,
20 O que foi semeado em solo rochoso, esse é o que ouve a palavra e logo a recebe com alegria.
21 majta quee jéehua ajoꞌcanáanaꞌajmee capu ij huáɨꞌriityeꞌ maj tyámuaꞌ eenyeꞌ, matɨꞌɨjta jajpuéjtzij naꞌríij séecan jeꞌej puaꞌaj mahuáꞌuuriaj, caꞌnácan mu ootyáꞌɨtzeereꞌej.
21 Mas ele não tem raiz em si mesmo, sendo de pouca duração. Quando chega a angústia ou a perseguição por causa da palavra, logo se escandaliza.
22 ’Aꞌɨ́jna ɨ ímueꞌrij tɨ ajoꞌvatzɨ́ɨjraa joꞌtɨj joꞌtzícareꞌej tzajtaꞌ, aꞌɨ́ɨ pu aꞌyan een matɨꞌɨj ɨ maj janamuaj ɨ nyúucarij, ajta jéehua mu tyúumuaꞌtziityeꞌ aꞌɨ́jna jɨmeꞌ jeꞌej tɨ tyeꞌmej íiyan tɨ tyíꞌmaꞌcan cháanacaj japua, majta aꞌyan tyáꞌxɨeꞌveꞌ maj huoochíjtyaanyiꞌtaj, aꞌɨ́ɨ puꞌij huáꞌcuanamuaj. Néijmiꞌi pu aꞌíjna quee tyiꞌtáꞌcaa tɨ ɨ nyúucarij tyámuaꞌ huaꞌ jimi tyuꞌtyáꞌɨtzeereꞌen mej mij aꞌɨ́jna jɨn huahuóseꞌen.
22 O que foi semeado entre os espinhos é o que ouve a palavra, porém as preocupações deste mundo e a fascinação das riquezas sufocam a palavra, e ela fica infrutífera.
23 ’Ajta ɨ ímueꞌrij tɨ aꞌáa joꞌvatzɨ́ɨjraa ɨ chuéj japua tɨ huajɨꞌreꞌen, aꞌyaa pu een matɨꞌɨj ɨ maj janamuaj ɨ nyúucarij majta yóꞌitej, jéehua mu mij tyuꞌtátuiireꞌsij ɨ Dios jimi tɨꞌɨj aꞌɨ́jna ímueꞌrij tɨ huácɨɨriacaꞌ aꞌchu anxɨtyej tɨ catyéꞌtyaꞌajmaꞌcaa, naꞌríij huéeicatyej ajta seityéj japuan tamuáamuataꞌ ɨ ímueꞌrij.
23 Mas o que foi semeado em boa terra é o que ouve a palavra e a compreende; este frutifica e produz a cem, a sessenta e a trinta por um.
24 Jesús pu ajtáhuaꞌaj séej nyúucarij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
24 Jesus lhes propôs outra parábola, dizendo:
25 ajta matɨꞌɨj néijmiꞌi tyacuꞌtzísimaꞌcaj, sɨ́ɨj pu ajoꞌréꞌnyej tɨ jájchaꞌɨɨreꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ chuéj tyíchaꞌɨj, tɨꞌquij tuꞌpíj huahuástej aꞌɨ́jcɨ tzajtaꞌ ɨ tyeríicuj, ajta jeꞌen jóꞌraa.
25 Mas, enquanto todos estavam dormindo, veio o inimigo dele, semeou o joio no meio do trigo e foi embora.
26 ’Aj puꞌij tɨꞌɨj ajnyéj aꞌɨ́jna ɨ tyeríicuj ajta jeꞌen íijmueyaꞌxɨj, aj mu mij jáamuaꞌreeriꞌ tɨ ajta sɨ́ɨj huáviviihuacaꞌ ɨ ímueꞌrij, jiꞌnye capu íijmueyaꞌxɨj aꞌɨ́jna ɨ tuꞌpíj.
26 E, quando as plantas cresceram e produziram fruto, apareceu também o joio.
27 Matɨꞌɨj mij ɨ maj tyíꞌmuarɨeꞌ ujóꞌjuꞌ mej mij jaatéꞌexaatyeꞌen aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ chuéj tyíchaꞌɨɨj aꞌyaa mu tɨjɨn: “Tavástaraꞌ, nyi pequee aꞌɨ́j huahuástej ɨ ímueꞌrij tɨ jɨ́ꞌreꞌen aꞌájna aꞌ chuéj japua, ¿joꞌnyij jaꞌajnyéj aꞌɨ́jna ɨ tuꞌpíj?”
27 Então os servos do dono da casa chegaram e disseram: “Patrão, o senhor não semeou boa semente no seu campo? De onde, então, vem o joio?”
28 Aj puꞌij aꞌɨ́jna ɨ tɨ chuéj tyíchaꞌɨj aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn: “Sɨ́ɨj tɨ nyéjchaꞌɨɨreꞌ pu jaahuástej.” Majta ɨ maj tyíꞌmuarɨeꞌ aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn: “¿Nyi muaꞌráanajchij tyaj ujóꞌjuꞌun tyej tyij jeꞌejcuuxɨj aꞌɨ́jcɨ ɨ tuꞌpíj?”
28 Ele, porém, lhes respondeu: “Um inimigo fez isso.” Mas os servos lhe perguntaram: “O senhor quer que a gente vá e arranque o joio?”
29 ’Aj puꞌij aꞌyan tyuꞌtanyúj tɨjɨn: “Capu juxɨeꞌveꞌ siaj jaariáꞌcutaj aꞌɨ́jcɨ ɨ tuꞌpíj, jiꞌnye tɨpuaꞌaj seríj jeꞌejcunan aꞌɨ́jcɨ ɨ tuꞌpíj, ajta pu éjcuuxɨsij aꞌɨ́jna ɨ tyeríicuj.
29 O dono da casa respondeu: “Não! Porque, ao separar o joio, vocês poderão arrancar também com ele o trigo.
30 Cheꞌ aꞌyan eenyeꞌ tɨꞌij néijmiꞌi huahuóseꞌen ꞌasta quee atyojoꞌréꞌnyej nyatɨꞌɨj tyeꞌentyiáꞌsij, aj nu nyij huoꞌtaꞌíjtyeꞌsij ɨ maj tyíꞌmuɨjhuacaa mej mij anaquéej jeꞌejcuuxɨj aꞌɨ́jcɨ ɨ tuꞌpíj, mataꞌaj jaꞌantyájɨꞌcaꞌxɨꞌɨn mej mij jajsɨ́ɨreꞌen majta jaatyáteeraj, majta jeꞌen juꞌtyátoosij aꞌɨ́jcɨ ɨ tyeríicuj u chiꞌtáj joꞌmaj tyejéꞌyuhuacaa.”
30 Deixem que cresçam juntos até a colheita. E, no tempo da colheita, direi aos ceifeiros: ‘Ajuntem primeiro o joio e amarrem-no em feixes para ser queimado; mas recolham o trigo no meu celeiro.’”
31 Jesús pu ajtáhuaꞌaj séej nyúucarij huoꞌtéꞌexaa aꞌyaa pu tɨjɨn:
31 Jesus lhes propôs outra parábola, dizendo:
32 Aꞌɨ́jna ɨ mostáasaj, aꞌyaa pu eenyeꞌ tyájatzeꞌ tɨꞌɨj ɨ tɨ jéetzeꞌ cɨ́leen quee séecan ɨ jatzíj, ajta tɨꞌɨj huahuóseꞌen, jéetzeꞌ pu uhuatɨ́tɨꞌɨj jaꞌmej quee séecan ɨ tuꞌpíj iiyeꞌej tɨ séejreꞌ ɨ cháanacaj japua. Yaa pu uhuatɨ́tɨꞌɨj jaꞌmej tɨꞌɨj cɨyéj, aj mu mij pínaꞌsee aveꞌréꞌnyesij mej mij aꞌáan tyojoꞌtyóoꞌitoꞌrityeꞌen ɨ cɨyáaraꞌ jitze.
32 Esse grão é, na verdade, a menor de todas as sementes, mas, quando cresce, é maior do que as hortaliças, e chega a ser uma árvore, de modo que as aves do céu vêm se aninhar nos seus ramos.
33 Ajtáhuaꞌaj séej nyúucarij huoꞌtéꞌexaa aꞌyaa pu tɨjɨn:
33 Jesus lhes contou ainda outra parábola:
34 Jesús pu néijmiꞌi aꞌyan tyihuáꞌixaatyaꞌcaꞌaj séej nyúucarij jɨmeꞌ ɨ tyeɨ́tyee, capu tyiꞌtɨ́j huáꞌixaatyaꞌcaꞌaj jaꞌhuooꞌitéerican jɨmeꞌ.
34 Jesus disse todas estas coisas às multidões por parábolas e sem parábolas nada lhes dizia.
35 Aꞌyaa pu huarɨ́j tɨꞌij aróoꞌastej jeꞌej tɨ tyuꞌtaxájtacaꞌ aꞌɨ́jna ɨ tɨ tyíꞌxajtacaꞌaj ɨ Dios jitze maꞌcan tɨ aꞌyan tɨjɨn:
35 Isso aconteceu para se cumprir o que foi dito por meio do profeta: “Abrirei a minha boca em parábolas; publicarei coisas ocultas desde a criação do mundo.”
36 Aj puꞌij ɨ Jesús huoꞌtatyóotyeꞌej eerájraa ɨ tyeɨ́tyee jimi, tɨꞌquij chiꞌtáj utyájrupij, aꞌúu mu mij ajtyáxɨɨriacaꞌ ɨ maj jamuán huacɨ́j, matɨꞌɨj mij jaatáhuaviiriꞌ tɨ huoꞌtéꞌexaatyeꞌen jeꞌej tɨ huatóomuaꞌaj aꞌɨ́jna ɨ nyúucarij tɨ jaxaj ɨ tuꞌpíj tɨ quee tyiꞌtɨ́j huɨɨreꞌ tɨ ajnyéj ɨ tasáahua japua.
36 Então, despedindo as multidões, Jesus foi para casa. E, aproximando-se dele os seus discípulos, disseram: — Explique-nos a parábola do joio do campo.
37 Aj puꞌij Jesús aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
37 E Jesus respondeu:
38 ajta aꞌɨ́jna ɨ tasáahua, aꞌɨ́ɨ pu aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ cháanacaj. Aꞌɨ́jna ɨ ímueꞌrij tɨ jɨ́ꞌreꞌen aꞌɨ́ɨ mu aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ maj tyíꞌhuɨɨreꞌ ɨ Dios jimi, ajta aꞌɨ́jna ɨ tuꞌpíj, aꞌɨ́ɨ mu aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ tyeɨ́tyeristyamuaꞌmeꞌen ɨ tyiyáaruꞌ.
38 O campo é o mundo. A boa semente são os filhos do Reino; o joio são os filhos do Maligno.
39 Ajta aꞌɨ́jna ɨ tɨ jájchaꞌɨɨreꞌ aꞌɨ́ɨ pu aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ tyiyáaruꞌ. Ajta aꞌájna xɨcáaraꞌ maj jitzán tyíꞌtzaanan, aꞌyaa pu huatóomuaꞌaj aꞌájna xɨcáaraꞌ tɨ jitzán antyipuaꞌrij ɨ cháanacaj, majta ɨ maj tyíꞌtzaanan, aꞌɨ́ɨ mu aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ maj tyíꞌhuɨɨreꞌ u tajapuá.
39 O inimigo que o semeou é o diabo. A colheita é o fim dos tempos, e os ceifeiros são os anjos.
40 Aꞌyájna matɨꞌɨj ɨ tuꞌpíj tyéꞌejcuuxɨj mej mij jaatyáteeraj, aꞌyaa pu chaꞌtánaꞌaj tyeꞌmej aꞌájna xɨcáaraꞌ tɨ jitzán jóꞌvesij ɨ cháanacaj.
40 Pois, assim como o joio é colhido e jogado no fogo, assim será no fim dos tempos.
41 Nyajta nyáaj ɨ nyaj nyajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ, nyáaj nu huojoꞌtaꞌítyij ɨ maj tajapuá tyíꞌhuɨɨreꞌ mej mij huáꞌajsɨɨreꞌen aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jeꞌej puaꞌaj huáꞌuurej ɨ tyeɨ́tyee, majta jeꞌej puaꞌaj rɨcɨj.
41 O Filho do Homem mandará os seus anjos, que ajuntarão do seu Reino todos os que servem de pedra de tropeço e os que praticam o mal
42 Aꞌáa mu huojóohuaꞌxɨj joꞌtɨj jáꞌtaa, aꞌáa mu mij jéehua juyiinyixɨꞌɨn, majta jéehua huápuɨꞌɨj jajpuéjtzij muáꞌjuꞌun.
42 e os lançarão na fornalha acesa; ali haverá choro e ranger de dentes.
43 Majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj aꞌyan rɨcɨj jeꞌej tɨ ɨ Dios tyáꞌxɨeꞌveꞌ, aꞌyaa mu séeriaꞌaj muáꞌjuꞌun tɨꞌɨj ɨ xɨcáj aꞌájna joꞌtɨj ɨ huaꞌ vástaraꞌ tyejéꞌijtaj. Majta ɨ maj iityanamuáarajmee, micheꞌ tyámuaꞌ tyáanamuaj.
43 Então os justos resplandecerão como o sol, no Reino de seu Pai. Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
44 ’Aꞌájna joꞌtɨj ɨ Dios tyejéꞌijtaj, aꞌyaa pu tyíꞌeen tɨꞌɨj ɨ tyiꞌtɨ́j tɨ aviitziꞌ aꞌájna tasáahua japua tɨ ajta jéehua tyáꞌnajchij. Aꞌtɨ́j pu jáatyoj aj puꞌij ajtáhuaꞌaj jaatyáꞌavaatacaꞌ, tɨꞌquij néijmiꞌi tyuꞌtój ɨ tɨ tyíꞌijchaꞌɨj aj puꞌij jáananɨej aꞌɨ́jcɨ ɨ chuéj.
44 — O Reino dos Céus é semelhante a um tesouro escondido no campo, que um homem achou e escondeu. Então, transbordante de alegria, vai, vende tudo o que tem e compra aquele campo.
45 ’Aꞌyaa pu ajta tyíꞌeen aꞌájna joꞌtɨj ɨ Dios tyejéꞌijtaj tɨꞌɨj aꞌtɨ́j tɨ tyíꞌtoꞌracaa tɨ joꞌchaꞌcan tɨꞌij jáahuoonyij tyiꞌtɨ́j peerla tɨ naa een,
45 — O Reino dos Céus é também semelhante a um homem que negocia e procura boas pérolas.
46 tɨꞌɨj séej huátyoj tɨ tyáꞌnajchij, aj puꞌij jóꞌraa tɨꞌij néijmiꞌi tyúꞌtoonyij aꞌchu tɨ tyíꞌijchaꞌɨj, taꞌaj ij aꞌɨ́j huánanan ɨ peerla.
46 Quando encontrou uma pérola de grande valor, ele foi, vendeu tudo o que tinha e comprou a pérola.
47 ’Aꞌyaa pu ajta tyíꞌeen aꞌájna joꞌtɨj ɨ Dios tyejéꞌijtaj, tɨꞌɨj aꞌɨ́jna ɨ tápiꞌnarij ɨ maj hueꞌtyée jɨn viviꞌracaa, matɨꞌɨj jaꞌtyáhuaꞌxɨj a jáataꞌ, aj puꞌij tyoonáxcacan eetajájpuaj ɨ hueꞌtyée.
47 — O Reino dos Céus é ainda semelhante a uma rede que foi lançada ao mar e apanhou peixes de toda espécie.
48 Matɨꞌɨj quee cheꞌ úꞌvejrij ɨ tápiꞌnarij tzajtaꞌ, aj mu mij jeꞌtapísij a jáataꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ tápiꞌnarij, matɨꞌɨj mij aꞌáa yoopísij joꞌtɨj joꞌhuáchij, aj mu mij huaꞌsejran, matɨꞌɨj mij huaꞌváɨxɨꞌsij ɨ hueꞌtyée maj jɨ́ꞌreꞌen, majta ɨ maj quee jɨ́ꞌreꞌen, aa mu huóohuaꞌxɨj.
48 E, quando já estava cheia, os pescadores a arrastaram para a praia e, assentados, escolheram os bons para os cestos e jogaram fora os ruins.
49 ’Aꞌyaa puꞌij ajta tyeꞌmej aꞌájna xɨcáaraꞌ tɨ jitzán néijmiꞌi tyeꞌentyipuáꞌrij íiyan ɨ cháanacaj japua, aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj tyíꞌhuɨɨreꞌ u tajapuá aꞌɨ́ɨ mu iiráajuꞌun mej mij huaꞌváꞌjajpuaxɨꞌɨn ɨ tyeɨ́tyee maj jeꞌej puaꞌaj rɨcɨj, majta ɨ maj xáꞌpuɨꞌ rɨcɨj,
49 Assim será no fim dos tempos: os anjos sairão, separarão os maus dentre os justos
50 aj mu mij aꞌáa huojoꞌcáhuaꞌxɨj ɨ oornaj tzajtaꞌ aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jeꞌej puaꞌaj rɨcɨj. Aj mu mij juyiinyixɨꞌɨn, majta jéehua jajpuéetzij muáꞌjuꞌun.
50 e os lançarão na fornalha acesa; ali haverá choro e ranger de dentes.
51 Aj puꞌij Jesús aꞌyan tyihuoꞌtaꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
51 Então Jesus perguntou: Eles responderam: — Sim!
52 Aj puꞌij Jesús aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
52 Então Jesus lhes disse:
53 Tɨꞌɨj Jesús jaꞌantyipuáꞌrij tɨ tyihuáꞌixaatyeꞌ séej nyúucarij jɨmeꞌ, aj puꞌij jóꞌraa,
53 Quando Jesus acabou de contar essas parábolas, retirou-se dali.
54 aꞌáa pu jaꞌráꞌaj joꞌtɨj joꞌvéꞌsej, aj puꞌij huatyóochej tɨ tyihuóꞌmuaꞌtyej huaꞌ tyeyúuj tzajtaꞌ. Majta ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj jáanamuajriꞌ, jeꞌej mu tyoꞌtaséj aꞌyaa mu mij tyúuꞌixaatyaꞌcaꞌaj tɨjɨn:
54 E, chegando à sua terra, ensinava-os na sinagoga, de modo que se maravilhavam e diziam: — De onde lhe vêm esta sabedoria e estes poderes miraculosos?
55 ¿Nyi quee yójraꞌ puéꞌeen aꞌɨ́jcɨ tɨ tyíꞌsiꞌchacaa, ajta aꞌɨ́ɨn náanajraꞌ ɨ Maríia? ¿Nyiquee aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ huaꞌ ihuáaraꞌ aꞌɨ́ɨjma ɨ Jacobo, ɨ José, ɨ Simón, ajta aꞌɨ́jna ɨ Judas,
55 Não é este o filho do carpinteiro? A sua mãe não se chama Maria, e seus irmãos não são Tiago, José, Simão e Judas?
56 nyi mequee majta yéchej tajamuán, aꞌɨ́ɨmaj ɨ ihuáamuaꞌmuaꞌ ɨ maj úucaa? ¿Joꞌnyij jáꞌmaꞌcan aꞌɨ́jna ɨ muaꞌtzíiriaꞌraꞌ tɨ jitzán séejreꞌ?
56 Todas as suas irmãs não vivem entre nós? Então, de onde lhe vem tudo isto?
57 Aꞌɨ́j mu mij jɨn quee jaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj maj jimi tyáꞌantzaahuatyeꞌen. Ajta ɨ Jesús aꞌyaa pu tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
57 E escandalizavam-se por causa dele. Jesus, porém, lhes disse:
58 Aꞌɨ́j pu jɨn quee jéehua tyuꞌmuárɨej aꞌájna, jiꞌnye aꞌɨ́ɨmaj ɨ tyeɨ́tyee camu jitzán tyáꞌtzaahuatyaꞌcaꞌaj.
58 E não fez ali muitos milagres, por causa da incredulidade deles.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.