Lucas 17
Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NTLH
1 Jesús pu aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jamuán huacɨ́j tɨjɨn: —Jéehua pu tyíꞌsejreꞌ jeꞌej siaj tyiꞌtɨ́j jɨn tyityoꞌtyáꞌɨtzeereꞌen ɨ Dios jimi, jeꞌej pu puaꞌaj tyeꞌmej aꞌɨ́jcɨ jimi ɨ aꞌtɨ́j tɨ caꞌnyíjraꞌaj huaꞌtáꞌcaa mej mij séecan tyiꞌtɨ́j jɨn ootyáꞌɨtzeereꞌen ɨ Dios jimi.
1 Jesus disse aos seus discípulos:
2 Jéetzeꞌ pu jatyáhuɨꞌrii aꞌɨ́jcɨ ɨ aꞌtɨ́j maj jaꞌcátapiꞌ ɨ cɨjpáaraꞌan jitze ɨ tyetyéj soꞌnyíj tɨ veꞌéj, majta jeꞌen jaꞌtyárɨeenyij jájritzeꞌ tɨꞌij aꞌáa jaꞌtyájmuɨꞌnyij, jéetzeꞌ pu jatyáhuɨꞌrii quee tɨpuaꞌaj caꞌnyíjraꞌaj huaꞌtáꞌcareꞌen aꞌɨ́ɨjma ɨ maj cɨ́leꞌen mej mij aꞌɨ́ɨmaj ootyáꞌɨtzeereꞌen ɨ Dios jimi.
2 Seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no mar com uma grande pedra de moinho amarrada no pescoço do que fazer com que um destes pequeninos peque.
3 Aꞌɨ́j pu jɨn tyámuaꞌ xuꞌuj muaꞌaj.
3 Tenham cuidado! Se o seu irmão pecar, repreenda-o; se ele se arrepender, perdoe.
4 Tɨpuaꞌaj séej xɨcáj aꞌtɨ́j aráahuaꞌpuaj ootyáꞌɨtzeereꞌen aj jimi, tɨpuaꞌaj ajta jeꞌen aráahuaꞌpuaj ajoꞌréꞌnyej aꞌjimi tɨꞌij muaatáhuavii yee tyinaatúꞌuunyiꞌriꞌ ɨ nyaj jɨn ootyáꞌɨtzee aꞌjimi, aꞌyaa paj huárɨnyij petyaatúꞌuunyiꞌ.
4 Se pecar contra você sete vezes num dia e cada vez vier e disser: “Me arrependo”, então perdoe.
5 Majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj tamuáamuataꞌ japuan huaꞌpuaj aráꞌasej, aꞌyaa mu tyaatéꞌexaa aꞌɨ́jcɨ ɨ tavástaraꞌ tɨjɨn:
5 Os apóstolos pediram ao Senhor: — Aumente a nossa fé.
6 Aj puꞌij Jesús aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
6 E ele respondeu:
7 ’Tɨpuaꞌaj aꞌtɨ́j tyíꞌmuarɨeꞌej jaꞌmua jimi aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ tɨ tasáahua naꞌríij cányaꞌxɨɨ tɨ sɨɨreꞌ, tɨꞌɨjta uvéꞌnyej tɨ utyojoꞌváꞌmuarɨej, “¿Nyiquij aꞌyan setyaatájeevij yee mujoꞌtéꞌyiꞌij, huayíixɨꞌɨj pataꞌaj tyúꞌcuaꞌnyij”?
7 Jesus disse:
8 Caxu xaa nyuꞌuj aꞌyan tyaatájeevij, sulu aꞌyaa xuꞌuj tyaatájeevij tɨjɨn: “Pataꞌaj tyámuaꞌ tyúꞌuurej ɨ nyaj tyíꞌcuaꞌnyij, pajta tyámuaꞌ eenyeꞌ pej pij tyináacueꞌtyej, aj pej pij tápij muáaj tyíꞌcuaꞌnyij, pajta huayeꞌen.”
8 Claro que não! Pelo contrário, você dirá: “Prepare o jantar para mim, ponha o avental e me sirva enquanto eu como e bebo. Depois você pode comer e beber.”
9 Ajta tɨꞌɨj aꞌyan tyúꞌuurej jeꞌej siaj tyaataꞌíj, caxu siajta jeꞌej tyaatéꞌexaatyeꞌej yee cheꞌ Dios tyimuaanájchityeꞌen.
9 Por acaso o empregado merece agradecimento porque obedeceu às suas ordens?
10 Aꞌyaa xu chaꞌtaj sianaꞌaj muaꞌaj tyuꞌtaxáj, tɨpuaꞌaj seríj néijmiꞌi jɨn aꞌyan huárɨnyij jeꞌej tɨ ɨ Dios tyajamuaataꞌíj, aꞌyaa xu tyuꞌtaxáj yee: “Catu tyiꞌtɨ́j huɨɨreꞌ, jiꞌnye aꞌyaa tuꞌuj huarɨ́j jeꞌej tɨ tyíꞌtacɨꞌpuaacaꞌaj.”
10 Assim deve ser com vocês. Depois de fazerem tudo o que foi mandado, digam: “Somos empregados que não valem nada porque fizemos somente o nosso dever.”
11 Óocheꞌ pu huamaꞌcaj ɨ juyéj jitze Jerusalén tɨ jóꞌnyaa, aꞌáa pu huatyéenyej a Samaaria, ajta a Galileea.
11 Jesus continuava viajando para Jerusalém e passou entre as regiões da Samaria e da Galileia.
12 Tɨꞌɨj aꞌáa joomáꞌcaj aꞌáa mu yeꞌentyinájchacaꞌ ɨ tyétyacaa ɨ maj tamuáamuataꞌ aráꞌasej, metyíꞌcucuiꞌ aꞌɨ́ɨmaj aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ tɨ tyinyáxɨj huáꞌhueꞌraꞌ jitze ɨ maj aꞌyan jatamuáꞌmuaj tɨjɨn léepraj, aꞌáa mu ɨmuáj joꞌtyáhuiixɨj.
12 Quando estava entrando num povoado, dez leprosos foram se encontrar com ele. Eles pararam de longe
13 Matɨꞌɨj mij caꞌnyíin jɨn jaatajé aꞌyan tɨjɨn:
13 e gritaram: — Jesus, Mestre, tenha pena de nós!
14 Tɨꞌɨj Jesús huoꞌséj, aꞌyaa pu tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
14 Jesus os viu e disse: Quando iam pelo caminho, eles foram curados.
15 Tɨꞌɨj sɨ́ɨj huóosej tɨjɨn puꞌríj huarúj, aj puꞌij huariáꞌraa tyeꞌtyóotziꞌreꞌej ɨ Dios, caꞌnyíin jɨmeꞌ.
15 E, quando um deles, que era samaritano , viu que estava curado, voltou louvando a Deus em voz alta.
16 Aj puꞌij tyítunutacaꞌ avéjriꞌ ɨ Jesús jimi, ajta ecóotutacaꞌ tɨꞌɨj ij tyaatatyójtziꞌrej. Aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j, Samaaria pu jáꞌmaꞌcan.
16 Ajoelhou-se aos pés de Jesus e lhe agradeceu.
17 Jesús pu aꞌyan tyuꞌtaxájtacaꞌ tɨjɨn:
17 Jesus disse:
18 ¿Nyij aꞌmúu naꞌaj jusɨ́ɨj huariáꞌraa, aꞌmújna tɨ séej chuéjraꞌ japua jáꞌmaꞌcan tɨꞌij tyámuaꞌ tyaatáꞌan ɨ Dios?
18 Por que somente este estrangeiro voltou para louvar a Deus?
19 Aj puꞌij aꞌyan tyaatéꞌexaa aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ tyíꞌcuiꞌcaꞌaj tɨjɨn:
19 E Jesus disse a ele:
20 Aꞌɨ́ɨ mu ɨ fariseos aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ Jesús aꞌnáj tɨ huataséjreꞌej ɨ Dios tɨ jɨn tyuꞌtaꞌíjtaj, aj puꞌij Jesús aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
20 Alguns fariseus perguntaram a Jesus quando ia chegar o Reino de Deus . Ele respondeu:
21 Camu majta aꞌyan tyaataxájta ɨ tyeɨ́tyee yee: “Yánaꞌaj huatyéjve”, naꞌríij yee “Mánaꞌaj huatyéjve”, jiꞌnye aꞌɨ́jna ɨ tɨ jɨn ɨ Dios tyíꞌijta puꞌríj yésejreꞌ jaꞌmua tzajtaꞌ.
21 Ninguém vai dizer: “Vejam! Está aqui” ou “Está ali”. Porque o Reino de Deus está dentro de vocês.
22 Aj puꞌij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj jamuán huacɨ́j tɨjɨn:
22 Então ele disse aos discípulos:
23 Séecan mu aꞌyan tyuꞌtaxájtaj yee: “Yánaꞌaj huatyéjve”, naꞌríij yee: “Mánaꞌaj huatyéjve”; caxu ujóꞌcɨꞌcaꞌan huaꞌ jamuán.
23 Alguns vão dizer a vocês: “Olhem aqui” ou “Olhem ali”; porém não saiam para procurá-lo.
24 Jiꞌnye aꞌyaa nu séeriaꞌaj naꞌmej aꞌájna xɨcáaraꞌ nyatɨꞌɨj jitzán tyeꞌentyárutyij aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ nyaj néijmiꞌi jɨn antyínyamuaꞌreeriaj naꞌmej. Aꞌyaa nu chaꞌtaj nyanaꞌaj huaséꞌrihuaꞌaj naꞌmej matɨꞌɨj ɨ maj tyóonaꞌaxcavaꞌra ɨ jútyeꞌ, tɨꞌɨj ootátaaxɨꞌɨn, jiyeꞌtzín pu huanyéeriꞌcɨriajraꞌaj.
24 Porque, assim como o relâmpago brilha de uma ponta do céu até a outra, assim será no dia em que o Filho do Homem vier.
25 Ajta anaquéej pu aꞌyan tyúuxɨeꞌveꞌ nyaj jéehua jaapuéjtzitarej, aꞌyaa pu ajta tyúuxɨeꞌveꞌ maj manúurɨeenyij aꞌɨ́ɨmaj ijíij maj huátyeɨtyee.
25 Mas primeiro ele precisa sofrer e ser rejeitado pelo povo de hoje.
26 Aꞌyájna tɨꞌɨj tyuꞌrɨ́j ajcaꞌhuáj ɨmuáj tɨꞌɨj ooj júuricaj aꞌɨ́jna ɨ Noé, aꞌyaa pu chaꞌtaj naꞌaj tyeꞌmej aꞌájna xɨcáaraꞌ jitze nyaj jitzán yaꞌuvéꞌnyesij, ɨ nyaj nyajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ.
26 Como foi no tempo de Noé, assim também será nos dias de antes da vinda do Filho do Homem.
27 Metyíꞌcuaꞌcariaꞌaj ɨ tyeɨ́tyee, majta yaꞌcariaꞌaj, séecan mu nyéjnyaɨꞌɨjchacariaꞌaj, aꞌyaa mu rɨjcaj ꞌasta naꞌaj quee Noé utyájrupij ɨ báarcuj jitze, aj mu mij jéehua huatyéviiyacaꞌ tɨꞌquij tyíjɨstyacaꞌ ɨ jájtyij, aꞌɨ́ɨ pu néijmiꞌcaa antyipuaꞌrij.
27 Todos comiam e bebiam, e os homens e as mulheres casavam, até o dia em que Noé entrou na barca. Depois veio o dilúvio e matou todos.
28 Aꞌyaa pu chaꞌtaj tyáaruj ajcaꞌhuáj ɨmuáj tɨꞌɨj ooj júuricaꞌaj aꞌɨ́jna ɨ Lot, aꞌɨ́ɨ mu tyíꞌcuaꞌcariaꞌaj ɨ tyeɨ́tyee, majta yaꞌcariaꞌaj, majta tyíꞌnanaavaꞌaj, majta tyíꞌtoocaꞌaj, majta tyíꞌhuastyahuaꞌaj, majta chiꞌij taꞌhuacariaꞌaj.
28 A mesma coisa aconteceu no tempo de Ló. Todos comiam e bebiam, compravam e vendiam, plantavam e construíam.
29 Ajta aꞌájna xɨcáaraꞌ jitze tɨꞌɨj Lot eerájraa aꞌájna a Sodoma, aj puꞌij tɨéj huatyéviiyacaꞌ asúufrej tɨ áꞌnaxcaj, aj puꞌij néijmiꞌcaa antyipuaꞌrij.
29 No dia em que Ló saiu de Sodoma, choveu do céu fogo e enxofre e matou todos.
30 Aꞌyaa pu chaꞌtaj naꞌaj tyihuáꞌuurej aꞌájna xɨcáaraꞌ jitze tɨꞌɨj huataséjreꞌen ɨ tɨ ajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ.
30 Assim será o dia em que o Filho do Homem aparecer.
31 ’Aꞌyaa xu huárɨnyij aꞌájna xɨcáaraꞌ jitze, tɨpuaꞌaj aꞌtɨ́j aꞌáan jóꞌojvaacaj ɨ juchiꞌij japua, tɨpuaꞌaj chiꞌtáj tyiꞌráaꞌcaj ɨ tyíaꞌraꞌan, cheꞌ quee acáyiꞌcan tɨꞌij tyiꞌráꞌan. Ajta ɨ tɨ tyajaꞌmuarɨeꞌej ɨ juvíꞌraꞌtaj, cheꞌ ajta quee ajoꞌréꞌnyinyiicaꞌan ajuchéj.
31 Aí quem estiver em cima da sua casa, no terraço, desça, e fuja logo, e não perca tempo entrando na casa para pegar as suas coisas. E quem estiver no campo não volte para casa.
32 Siataꞌaj joꞌtámuaꞌreej jeꞌej tɨ tyáaruj ɨ ɨ́ɨraꞌraꞌan ɨ Lot.
32 Lembrem da mulher de Ló.
33 Aꞌtɨ́j tɨnaꞌaj tɨ jachaꞌɨj ɨ ju júuricamej tɨꞌij quee tyiꞌtɨ́j jeꞌej jooriaj, aꞌɨ́ɨ pu yoꞌrɨésij. Ajta ɨ aꞌtɨ́j tɨ yoꞌrɨésij ɨ ju júuricamej nye jitze maꞌcan, aꞌɨ́ɨ pu xaa jusén jɨn huatyáꞌɨtzeereꞌej.
33 A pessoa que procura os seus próprios interesses nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo terá a vida verdadeira.
34 ’Aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ, aꞌájna tɨ́caꞌrij tzajtaꞌ, mahuaꞌpuaj mu huajeꞌtɨj muáꞌjuꞌun ɨ utáatzij japua. Dios pu séej áꞌviꞌtɨn, ajta ɨ sɨ́ɨj aꞌáa pu joꞌtyáꞌɨtzeereꞌej.
34 Naquela noite duas pessoas estarão dormindo numa mesma cama. Eu afirmo a vocês que uma será levada, e a outra, deixada.
35 Majta huaꞌpuaj ɨ úucaa, néijmiꞌi mu tyaꞌtɨꞌxɨ́j muáꞌjuꞌun, Dios pu séej áꞌviꞌtɨn, ajta ɨ sɨ́ɨj, aꞌáa pu joꞌtyáꞌɨtzeereꞌej.
35 Duas mulheres estarão moendo trigo juntas: uma será levada, e a outra, deixada.
36 Majta huaꞌpuaj tyétyacaa, aꞌáa mu néijmiꞌi tyajaꞌmuárɨeꞌej muáꞌjuꞌun ɨ víꞌraꞌtaj, Dios pu ajta séej áꞌviꞌtɨn, ajta ɨ sɨ́ɨj, aꞌáa pu joꞌtyáꞌɨtzeereꞌej.
36 [Naquele dia, dois homens estarão trabalhando na fazenda: um será levado, e o outro, deixado.]
37 Majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj Jesús jamuán huacɨ́j, aꞌyaa mu tyaataꞌíhuoꞌriꞌ tɨjɨn:
37 Então os discípulos perguntaram: — Senhor, onde vai ser isso? Ele respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.