Atos 9

Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Tɨꞌɨj ooj aꞌɨ́jna ɨ Saulo huaꞌnyeechacaj tɨ huóꞌcuiꞌnyij aꞌɨ́ɨjma ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ ɨ tavástaraꞌ jimi, aj puꞌij uyoꞌtyéesej aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨ tyihuáꞌijtyaꞌcaꞌaj u tyeyúuj tzajtaꞌ.
1 Enquanto isso, Saulo só respirava ameaças e morte contra os discípulos do Senhor. Apresentou-se ao príncipe dos sacerdotes,
2 Aj puꞌij jaatáhuaviiriꞌ tɨ aꞌɨ́ɨn ɨ yuꞌxarij jaatapíjtyeꞌen ɨ tɨ jɨn ujoꞌtyájrutyej u tyeyúuj tzajtaꞌ aꞌájna tɨ aꞌyan tyajaꞌrájtyapuaj tɨjɨn Damasco. Tɨꞌij aꞌáa huojoꞌhuoonyij ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj jaꞌtzaahuatyeꞌ ɨ nyúucarij ɨ maj jɨn tyámuaꞌ tyityaajúꞌ ɨ Dios jimi, tɨꞌɨj naꞌaj tyétyacaa majta úucaa, tɨꞌij aꞌáa huejeꞌtyáanaj a Jerusalén.
2 e pediu-lhe cartas para as sinagogas de Damasco, com o fim de levar presos a Jerusalém todos os homens e mulheres que achasse seguindo essa doutrina.
3 Tɨꞌɨj arí a véjriꞌ joomáꞌcaj a Damasco, aj puꞌij jiyeꞌtzín jéehua japuan rányeeriꞌcɨriaꞌcaꞌ, aꞌájna joꞌtɨj joomaꞌcaꞌaj ɨ Saulo.
3 Durante a viagem, estando já perto de Damasco, subitamente o cercou uma luz resplandecente vinda do céu.
4 Aj puꞌij acájvej tɨꞌquij chóotaꞌ atyívej, nyúucarij pu huánamuajriꞌ tɨ aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
4 Caindo por terra, ouviu uma voz que lhe dizia: Saulo, Saulo, por que me persegues?
5 Tɨꞌquij aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ aꞌɨ́jna ɨ Saulo tɨjɨn:
5 Saulo disse: Quem és, Senhor? Respondeu ele: Eu sou Jesus, a quem tu persegues. {Duro te é recalcitrar contra o aguilhão.
6 Aj puꞌij ɨ tavástaraꞌ aꞌyan tyuꞌtanyúj tɨjɨn:
6 Então, trêmulo e atônito, disse ele: Senhor, que queres que eu faça? Respondeu-lhe o Senhor:} Levanta-te, entra na cidade. Aí te será dito o que deves fazer.
7 Majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj jamuán huajúꞌcaꞌaj, jéehua mu tyíꞌtzɨɨnyaꞌcaꞌaj, jiꞌnye nyúucarij mu huánamuajriꞌ, majta camu aꞌtɨ́j aꞌ joꞌséj.
7 Os homens que o acompanhavam enchiam-se de espanto, pois ouviam perfeitamente a voz, mas não viam ninguém.
8 Aj puꞌij ájchej aꞌɨ́jna ɨ Saulo, tɨꞌɨj a únyeeriacaꞌ, capu cheꞌ tyíꞌsejracaꞌaj, matɨꞌɨj mij jaꞌnavíꞌraj ɨ muácaꞌraꞌan jitze meyoꞌvíꞌtɨj a Damasco.
8 Saulo levantou-se do chão. Abrindo, porém, os olhos, não via nada. Tomaram-no pela mão e o introduziram em Damasco,
9 Aꞌyaa pu áꞌtyeej huéeicaj xɨcáj tɨquee atányeej, ajta quee tyiꞌtɨ́j huácuaj capu ajta yaꞌcaꞌaj.
9 onde esteve três dias sem ver, sem comer nem beber.
10 Sɨ́ɨj tɨ tyáꞌtzaahuatyeꞌ pu aꞌáa jáꞌchajcaꞌaj aꞌájna a Damasco, aꞌyaa pu ántyapuaacaꞌaj tɨjɨn Ananías, aj puꞌij tavástaraꞌ huataséjre aꞌɨ́jcɨ jimi, aꞌyaa pu tyaatajé tɨjɨn:
10 Havia em Damasco um discípulo chamado Ananias. O Senhor, numa visão, lhe disse: Ananias! Eis-me aqui, Senhor, respondeu ele.
11 Aj puꞌij aꞌyan tyaatéꞌexaa aꞌɨ́jna ɨ tavástaraꞌ tɨjɨn:
11 O Senhor lhe ordenou: Levanta-te e vai à rua Direita, e pergunta em casa de Judas por um homem de Tarso, chamado Saulo; ele está orando.
12 Aꞌtɨ́j pu huataséjre aꞌɨ́jcɨ jimi ɨ Saulo, tɨ aꞌyan ántyapuaj tɨjɨn Ananías, aꞌyaa pu tyuꞌtaséjre tɨ aꞌɨ́jna ɨ Ananías ujoꞌtyájrupij, tɨꞌquij jaꞌváꞌmuarɨej muꞌúutzeꞌ, tɨꞌij ajtáhuaꞌaj atányeerej.
12 {Este via numa visão um homem, chamado Ananias, entrar e impor-lhe as mãos para recobrar a vista.}
13 Tɨꞌɨj aꞌyan tyáanamuajriꞌ, aꞌyaa pu tyuꞌtanyúj aꞌɨ́jna ɨ Ananías tɨjɨn:
13 Ananias respondeu: Senhor, muitos já me falaram deste homem, quantos males fez aos teus fiéis em Jerusalém.
14 Ajta ijíij, aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj tyíꞌijta ɨ tyeyúuj tzajtaꞌ, aꞌɨ́ɨ mu jaatáꞌ tɨ aꞌɨ́ɨn yatanyéj, ajta huáꞌanviꞌtɨj huaꞌnajɨ́ꞌcaxɨꞌɨn aꞌɨ́ɨjma ɨ maj muéetzij muanaꞌmichej.
14 E aqui ele tem poder dos príncipes dos sacerdotes para prender a todos aqueles que invocam o teu nome.
15 Ajta ɨ tavástaraꞌ aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
15 Mas o Senhor lhe disse: Vai, porque este homem é para mim um instrumento escolhido, que levará o meu nome diante das nações, dos reis e dos filhos de Israel.
16 Nyáaj nu jaataséjratyeꞌej aꞌɨ́jcɨ ɨ Saulo tɨ aꞌyan tyúuxɨeꞌveꞌ tɨ jéehua jajpuéetzij jáꞌraꞌnyij nyéetzij jitze maꞌcan.
16 Eu lhe mostrarei tudo o que terá de padecer pelo meu nome.
17 Aj puꞌij ujóꞌmej aꞌɨ́jna ɨ Ananías, aꞌáa pu jaꞌráꞌaj a Judas tɨ jaꞌchej, aj puꞌij utyájrupij u chiꞌtáj. Ajta jeꞌen jaꞌváꞌmuarɨej áan muꞌúutzeꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ Saulo, aj puꞌij aꞌyan tyaatajé tɨjɨn:
17 Ananias foi. Entrou na casa e, impondo-lhe as mãos, disse: Saulo, meu irmão, o Senhor, esse Jesus que te apareceu no caminho, enviou-me para que recobres a vista e fiques cheio do Espírito Santo.
18 Tɨꞌɨj aꞌyan tyaatéꞌexaa, tyiꞌtɨ́j pu eetácuurixɨj ɨ jɨꞌsáaraꞌ jitze tɨ joꞌriáꞌnajcaꞌaj, tɨꞌɨj atányeeriacaꞌ, aj puꞌij ájchej aꞌɨ́jna ɨ Saulo tɨꞌquij huáɨꞌhuacaꞌ.
18 No mesmo instante caíram dos olhos de Saulo umas como escamas, e recuperou a vista. Levantou-se e foi batizado.
19 Aꞌtzúj aꞌtyéeviꞌcaj puꞌij téꞌej tyúꞌcuaa, tɨꞌquij jaatácaꞌnyistiꞌriꞌ, aꞌáa pu joꞌtyáꞌɨtzee huaꞌ jamuán ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ aꞌchu puaꞌan xɨcáj aꞌájna a Damasco.
19 Depois tomou alimento e sentiu-se fortalecido. Demorou-se por alguns dias com os discípulos que se achavam em Damasco.
20 Aj puꞌij huatyóochej tɨ tyihuóꞌixaatyeꞌen ɨ huaꞌ tyeyúuj tzajtaꞌ, aꞌyaa pu tyihuáꞌmuaꞌtyajcaꞌaj tɨ ɨ Jesús yójraꞌ puéꞌeen aꞌɨ́jcɨ ɨ Dios.
20 Imediatamente começou a proclamar pelas sinagogas que Jesus é o Filho de Deus.
21 Néijmiꞌi ɨ maj jáanamuajriꞌ, aꞌɨ́ɨ mu jeꞌej yóꞌsejracaꞌaj, aꞌyaa mu tyíꞌxajtacaꞌaj tɨjɨn:
21 Todos os seus ouvintes pasmavam e diziam: Este não é aquele que perseguia em Jerusalém os que invocam o nome de Jesus? Não veio cá só para levá-los presos aos sumos sacerdotes?
22 Jéetzeꞌ pu jacaꞌnyistiꞌracaꞌaj aꞌɨ́jcɨ ɨ Saulo, tɨꞌij aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌen ɨ tyeɨ́tyee, ajta huoꞌmuéꞌtɨj aꞌɨ́ɨjma ɨ juríiyuj ɨ maj Damasco jáꞌchajcaꞌaj tɨꞌɨj aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨ ɨ Jesús aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ Cɨríistuꞌ.
22 Saulo, porém, sentia crescer o seu poder e confundia os judeus de Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 Aꞌchu puaꞌan xɨcáj, aj mu mij jaaxáꞌpuɨꞌɨntarej aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan mej mij jaajéꞌcaj aꞌɨ́jcɨ ɨ Saulo.
23 Decorridos alguns dias, os judeus deliberaram, em conselho, matá-lo.
24 Aj puꞌij jáamuaꞌreeriꞌ aꞌɨ́jna ɨ Saulo. Aꞌnáj tɨnaꞌaj tújca majta tɨ́caꞌ, aꞌáa mu jeꞌtyétyaꞌcaꞌaj joꞌtɨj jaꞌpueertaj joꞌtɨj jeꞌráanyee ɨ juyéj, mej mij jaajéꞌcaj.
24 Estas intenções chegaram ao conhecimento de Saulo. Guardavam eles as portas de dia e de noite, para matá-lo.
25 Majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ séecan ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ, sicɨ́rij jitze tɨ veꞌéj mu jaꞌtyáaraj matɨꞌɨj mij jaꞌancuriáꞌtoj ɨ tɨ curiáꞌnamiꞌ jitze, aꞌtzáaj jéꞌtaꞌ tɨ́caꞌ aj puꞌij huatóoꞌuj.
25 Mas os discípulos, tomando-o de noite, fizeram-no descer pela muralha dentro de um cesto.
26 Tɨꞌɨj aꞌáa jaꞌráꞌaj a Jerusalén, jaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj tɨ huaꞌantyáanaxcaj aꞌɨ́ɨjma ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ, majta aꞌɨ́ɨmaj néijmiꞌi mu jatzɨɨnyaꞌcaꞌaj, jiꞌnye camu jaꞌtzaahuatyaꞌcaꞌaj yee aꞌɨ́ɨ pu ajta aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ tɨ tyáꞌtzaahuatyeꞌ.
26 Chegando a Jerusalém, tentava ajuntar-se aos discípulos, mas todos o temiam, não querendo crer que se tivesse tornado discípulo.
27 Ajta aꞌɨ́jna ɨ Bernabé jaꞌantzaahuaj, aj puꞌij yoꞌvíꞌtɨj aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj tamuáamuataꞌ japuan huaꞌpuaj aráꞌasej, ajta huoꞌtéꞌexaa tɨ ɨ Saulo jaaséj aꞌɨ́jcɨ ɨ tavástaraꞌ, tɨꞌɨj aꞌáa joomáꞌcaj ɨ juyéj jitze, ajta ɨ Saulo tyihuóꞌixaaj ɨ Jesús jitze maꞌcan aꞌɨ́ɨjma ɨ maj Damasco jáꞌchajcaꞌaj.
27 Então Barnabé, levando-o consigo, apresentou-o aos apóstolos e contou-lhes como Saulo vira o Senhor no caminho, e que lhe havia falado, e como em Damasco pregara, com desassombro, o nome de Jesus.
28 Aꞌyaa puꞌij aꞌáa tyojoꞌtyáꞌɨtzee aꞌɨ́jna ɨ Saulo aꞌájna a Jerusalén, ajta aꞌɨ́ɨjma jamuán joꞌcháꞌcanyaꞌaj. Tyihuáꞌixaatyaꞌcaꞌaj tzáahuatyiꞌraꞌaj jɨmeꞌ ɨ Jesús jitze maꞌcan.
28 Daí por diante permaneceu com eles, saindo e entrando em Jerusalém, e pregando, destemidamente, o nome do Senhor.
29 Séecan pu ajta jamuán tyuꞌtaxájtacaꞌ, ɨ maj jaayíꞌtɨn ɨ huáꞌnyuucaa ɨ griego, majta aꞌɨ́ɨmaj jéehua mu tyúuꞌixaatyaꞌcaꞌaj aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ, majta tyíꞌtyesaꞌcaꞌaj maj jaajéꞌcaj.
29 Falava também e discutia com os helenistas. Mas estes procuravam matá-lo.
30 Matɨꞌɨj aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ jáamuaꞌreeriꞌ, aj mu mij yoꞌvíꞌtɨj aꞌɨ́jcɨ ɨ Saulo aꞌájna a tɨ aꞌyan tyajaꞌrájtyapuaj tɨjɨn Cesarea, matɨꞌɨj támij jaataꞌítyacaꞌ aꞌájna chájtaꞌ tɨ aꞌyan tyajaꞌrájtyapuaj tɨjɨn Tarso.
30 Os irmãos, informados disso, acompanharam-no até Cesaréia e dali o fizeram partir para Tarso.
31 Matɨꞌɨj manaꞌaj ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ, aꞌáa maj huacháatɨmee aꞌájna a Judea, ajta Galileea, ajta a Samaaria, néijmiꞌi mu tyámuaꞌ tyíꞌtyechajcaꞌaj, majta aꞌɨ́jcɨ jitze aróocaꞌnyajcaꞌaj ɨ júuricamaꞌraꞌ ɨ Dios. Meꞌtyesaꞌcaꞌaj aꞌɨ́jcɨ ɨ tavástaraꞌ maj tyiꞌtɨ́j jɨn ootyáꞌɨtzeereꞌen jimi, majta aꞌɨ́jna jitze aróocaꞌnyajcaꞌaj ɨ júuricamaꞌraꞌ ɨ Dios, aꞌɨ́j mu jɨn támuiꞌrisimaꞌaj.
31 A Igreja gozava então de paz por toda a Judéia, Galiléia e Samaria. Estabelecia-se ela caminhando no temor do Senhor, e a assistência do Espírito Santo a fazia crescer em número.
32 Aꞌɨ́jna ɨ Pedro, aꞌɨ́ɨ pu huaꞌcamuáarejyiꞌca aꞌɨ́ɨjma ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ, aꞌɨ́ɨjma pu ajta ujoꞌváꞌmuaariacaꞌ ɨ séecan ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ, aꞌáa maj jáꞌchajcaꞌaj a chájtaꞌ tɨ aꞌyan tyajaꞌrájtyapuaj tɨjɨn Lida.
32 Pedro, que caminhava por toda parte, de cidade em cidade, desceu também aos fiéis que habitavam em Lida.
33 Séej pu aꞌáa joꞌtyoo ɨ tyáataj tɨ aꞌyan ántyapuaj tɨjɨn Eneas, puꞌríj aráhueeicaj nyinyiꞌraꞌaj áꞌtyeeviꞌcaꞌaj tɨquee ajchaꞌcaꞌaj ɨ utáatzij japua, jiꞌnye capu tyéchavaaj.
33 Ali achou um homem chamado Enéias, que havia oito anos jazia paralítico num leito.
34 Aj puꞌij aꞌyan tyaatéꞌexaa aꞌɨ́jna ɨ Pedro tɨjɨn:
34 Disse-lhe Pedro: Enéias, Jesus Cristo te cura: levanta-te e faze tua cama. E levantou-se imediatamente.
35 Néijmiꞌi ɨ maj aꞌáa joꞌcháatɨmaꞌcaa aꞌájna a Lida, majta aꞌájna a Sarón, aꞌɨ́ɨ mu jaaséej tɨꞌɨj ájchej, aj mu mij jaꞌantzaahuaj aꞌɨ́jcɨ ɨ tavástaraꞌ.
35 Viram-no todos os que habitavam em Lida e em Sarona, e converteram-se ao Senhor.
36 Sɨ́ɨj tɨ ajta tyáꞌtzaahuatyeꞌ, aꞌáa pu joꞌtyávaacaꞌaj chájtaꞌ tɨ aꞌyan tyajaꞌrájtyapuaj tɨjɨn Jope, íitɨꞌ aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j, aꞌyaa pu ántyapuaj tɨjɨn Tabiita; Tabiita aꞌyaa pu huatóomuaꞌaj huáꞌnyuucaa jɨmeꞌ ɨ griego tɨjɨn Doorcaj. Aꞌɨ́jna ɨ íitɨꞌ jéehua pu aꞌyan rɨjcaa tyiꞌtɨ́j jɨmeꞌ tɨ xáꞌpuɨꞌ, huáꞌhuɨɨriaꞌaj ɨ maj quee jeꞌej tyéejviicueꞌ.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita - em grego, Dorcas. Esta era rica em boas obras e esmolas que dava.
37 Tɨꞌɨj Pedro ooj aꞌáa joꞌtyávaacaꞌaj aꞌájna a Lida, aj puꞌij ɨ Doorcaj tyiꞌijcuíꞌnyacaꞌ tɨꞌquij huamuɨ́ꞌ, ajta ɨ tyéviraꞌ matɨꞌɨj jacajoꞌsij, aj mu mij juꞌtyájtoo u chiꞌtáj.
37 Aconteceu que adoecera naqueles dias e veio a falecer. Depois de a terem lavado, levaram-na para o quarto de cima.
38 Aꞌájna a Jope aꞌáa pu véjriꞌ putyajáꞌrɨcɨj a Lida, aꞌáa pu joꞌtyávaacaꞌaj aꞌɨ́jna ɨ Pedro, matɨꞌɨj jáamuaꞌreeriꞌ aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ, huaꞌpuácaa mu huataꞌítyacaꞌ mej mij uyoꞌtéꞌexaatyeꞌen aꞌyan tɨjɨn:
38 Ora, como Lida fica perto de Jope, os discípulos, ouvindo dizer que Pedro aí se encontrava, enviaram-lhe dois homens, rogando-lhe: Não te demores em vir ter conosco.
39 Tɨꞌquij ɨ Pedro huaꞌ jamuán ujóꞌmej, tɨꞌɨj aꞌáa jaꞌráꞌaj, aj mu mij juꞌtyéeviꞌtɨj joꞌtɨj jeꞌrácaꞌtyii ɨ muɨꞌchíj, majta néijmiꞌi aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj antyúujɨɨmuaꞌastariacaꞌ, muaꞌcooyiꞌnyaꞌaj mu eetyahuíistɨraj aꞌɨ́jcɨ jimi ɨ Pedro, matɨꞌɨj mij tyaataséejra ɨ cáanarij aꞌɨ́ɨn tɨ tyíꞌtaꞌhuacareꞌej ɨ Doorcaj tɨꞌɨj óocheꞌ júuricaj.
39 Pedro levantou-se imediatamente e foi com eles. Logo que chegou, conduziram-no ao quarto de cima. Cercavam-no todas as viúvas, chorando e mostrando-lhe as túnicas e os vestidos que Dorcas lhes fazia quando viva.
40 Pedro pu huoꞌtaꞌíj maj néijmiꞌi iirácɨɨnyej, tɨꞌquij tyítunutacaꞌ, ajta jaatáhuoj ɨ Dios jimi, jaꞌraséeraj aꞌɨ́jcɨ ɨ muɨꞌchíj, aj puꞌij aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
40 Pedro então, tendo feito todos sair, pôs-se de joelhos e orou. Voltando-se para o corpo, disse: Tabita, levanta-te! Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 Ajta ɨ Pedro muácaꞌraꞌan pu jitze jajvíꞌraj tɨꞌquij jaꞌajriáj, aj puꞌij huoꞌtajé aꞌɨ́ɨjma ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ, ajta aꞌɨ́ɨjma ɨ úucaa ɨ maj antyúujɨɨmuaꞌastariacaꞌ, tɨꞌquij júurican huataséjratacaꞌ.
41 Ele a fez levantar-se, estendendo-lhe a mão. Chamando os irmãos e as viúvas, entregou-lha viva.
42 Néijmiꞌqueꞌ mu jáamuaꞌreeriꞌ aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj aꞌáa huacháatɨmaꞌcaa aꞌájna a Jope, mueꞌtɨ́j mu mij jaꞌantzaahuaj aꞌɨ́jcɨ ɨ tavástaraꞌ.
42 Este fato espalhou-se por toda Jope e muitos creram no Senhor.
43 Pedro pu aꞌáa joꞌtyáꞌɨtzee aꞌchu puaꞌan xɨcáj aꞌájna a Jope, aꞌɨ́jcɨ jimi ɨ navíj tɨ tyíiꞌhuacaa, Simón pu ántyapuaacaꞌaj aꞌɨ́jna ɨ aꞌtɨ́j.
43 Pedro permaneceu ainda muitos dias em Jope, em casa dum curtidor, chamado Simão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.