Atos 2
Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NVI
1 Tɨꞌɨj atyojoꞌréꞌnyej aꞌájna xɨcáaraꞌ maj jitzán tyíꞌyeꞌestyahuaꞌaj aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ taꞌráahuaꞌpuaj ɨ itéerij. Aꞌyaa mu jatamuáꞌmuaj tɨjɨn Pentecostés, aj mu mij néijmiꞌi tyúusɨɨj aꞌájna xɨcáaraꞌ jitze aꞌújna u chiꞌtáj.
1 Chegando o dia de Pentecoste, estavam todos reunidos num só lugar.
2 Matɨꞌɨj mij jáanamuajriꞌ tɨ caꞌnyíin jɨn ajeꞌcájujhuaꞌnasimaꞌaj ɨ jútyeꞌ, caꞌnyíin pu jɨn namuajriaꞌcaꞌaj u chiꞌtáj joꞌmaj jeꞌrátyaꞌcaꞌaj.
2 De repente veio do céu um som, como de um vento muito forte, e encheu toda a casa na qual estavam assentados.
3 Aj mu mij tyiꞌtɨ́j huaséj yaa tɨꞌɨj nyanúrij tɨ áꞌtaa, ajta joꞌtzaanyixɨj aꞌɨ́jna ɨ nyanúrij, tɨꞌquij huaꞌ muꞌúutzeꞌ anráavatzɨj ɨ tɨ huatyátzaanyixɨj.
3 E viram o que parecia línguas de fogo, que se separaram e pousaram sobre cada um deles.
4 Tɨꞌquij huatyáꞌɨtzee ɨ júuricamaꞌraꞌ ɨ Dios huaꞌ jimi ɨ tyeɨ́tyee, aj mu mij huatyóohuij maj tyuꞌtaxáj séecan jɨmeꞌ ɨ nyúucarij maj quee xu aꞌnáj jɨn meꞌtyajáꞌxaj, aꞌɨ́ɨ pu huoꞌtaꞌ ɨ júuricamaꞌraꞌ ɨ Dios maj aꞌyan tyuꞌtaxáj.
4 Todos ficaram cheios do Espírito Santo e começaram a falar noutras línguas, conforme o Espírito os capacitava.
5 Séecan mu ɨ tyeɨ́tyee aꞌáa joꞌtyúꞌuucaꞌaj ɨ maj ɨmuáj curiáꞌcɨxɨj ɨ maj jéehua jaxɨeꞌvaꞌcaꞌaj ɨ juyiꞌráj, mej mij aꞌyan huárɨnyij jeꞌej tɨ tyáꞌxɨeꞌveꞌ ɨ Dios, aꞌáa mu joꞌtyúꞌuucaꞌaj aꞌájna a Jerusalén.
5 Havia em Jerusalém judeus, tementes a Deus, vindos de todas as nações do mundo.
6 Matɨꞌɨj huóꞌnamuajriꞌ ɨ maj jeꞌej tyáhuaasimeꞌej caꞌnyíin jɨmeꞌ, néijmiꞌi mu tyúusɨɨj, ajta quee jeꞌej huáꞌmiteerastyaꞌcaꞌaj, aj mu mij jeꞌej tyityoꞌtóomuajtyacaꞌ, jiꞌnye mahuáꞌnamuajracaꞌaj maj tyíꞌxajtacaꞌaj aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ huáꞌnyuucaa sɨ́ɨj ajta sɨ́ɨj.
6 Ouvindo-se este som, ajuntou-se uma multidão que ficou perplexa, pois cada um os ouvia falar em sua própria língua.
7 Jéehua mu jeꞌej huojoꞌsejracaꞌaj, aꞌyaa mu tyúuꞌihuoꞌracaꞌaj tɨjɨn:
7 Atônitos e maravilhados, eles perguntavam: "Acaso não são galileus todos estes homens que estão falando?
8 ¿Jiꞌnye tyuꞌtáɨꞌriitariaꞌcaꞌ maj aꞌyan tyíꞌxajtaj tyatɨꞌɨj ityáj tyiꞌtamuáꞌmuaj? Tanyúuca mu jɨn tyíꞌxaj aꞌmúumaj.
8 Então, como os ouvimos, cada um de nós, em nossa própria língua materna?
9 Séecan tu aꞌáa jáꞌmaꞌcan aꞌájna a Partia, tyajta séecan aꞌájna a Media, tyajta séecan aꞌájna a Elam, tyajta séecan aꞌájna a Mesopotamia. Tyajta séecan aꞌáa jáꞌmaꞌcan a Judea, tyajta séecan aꞌájna a Capadocia, tyajta séecan aꞌájna a Ponto, tyajta séecan Asia jáꞌmaꞌcan.
9 Partos, medos e elamitas; habitantes da Mesopotâmia, Judéia e Capadócia, Ponto e da província da Ásia,
10 Séecan tu tyajta aꞌáa jáꞌmaꞌcan aꞌájna a Frigia, tyajta séecan aꞌájna a Panfilia, tyajta séecan aꞌájna a Egipto, tyajta puaꞌmaquéj aꞌájna a Libia, tyajta néijmiꞌqueꞌ aꞌáa tyaj ɨmuáj tyajaꞌránamuaj a Cirene,
10 Frígia e Panfília, Egito e das partes da Líbia próximas a Cirene; visitantes vindos de Roma,
11 séecan mu Roma jáꞌmaꞌcan; majta aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan, majta ɨ maj huatyóojuriiyutacaꞌ, ityáj tu huáꞌnamuaj jeꞌej maj tyíꞌxaj ɨ tanyúuca jɨmeꞌ. Aꞌɨ́j mu xaj ɨ tɨ naa namuajreꞌ jeꞌej tɨ yeꞌej rɨcɨj ɨ Dios.
11 tanto judeus como convertidos ao judaísmo; cretenses e árabes. Nós os ouvimos declarar as maravilhas de Deus em nossa própria língua! "
12 Séecan mu jeꞌej tyityoꞌtóomuajtyacaꞌ, majta quee jamuaꞌreeriacaꞌaj jeꞌej maj tyúꞌmuaꞌtyij, aꞌɨ́ɨ mu mij tyúuꞌihuoꞌracaꞌaj aꞌyan tɨjɨn:
12 Atônitos e perplexos, todos perguntavam uns aos outros: "Que significa isto? "
13 Majta séecan huoꞌtyáxaahuatacaꞌ, aꞌyaa mu tɨjɨn:
13 Alguns, todavia, zombavam deles e diziam: "Eles beberam vinho demais".
14 Ajta aꞌɨ́jna ɨ Pedro, aꞌɨ́ɨ pu huatyéechaxɨj, aꞌɨ́ɨjma jamuán ɨ maj tamuáamuataꞌ japuan sɨ́ɨj aráꞌasej, aj puꞌij huoꞌtajé caꞌnyíin jɨmeꞌ aꞌɨ́ɨjma ɨ tyeɨ́tyee, aꞌyan tɨjɨn:
14 Então Pedro levantou-se com os Onze e, em alta voz, dirigiu-se à multidão: "Homens da Judéia e todos os que vivem em Jerusalém, deixem-me explicar-lhes isto! Ouçam com atenção:
15 Aꞌyaa xu tyíꞌxaj tɨjɨn: “Metyájtaꞌruj aꞌmúumaj mu tyétyacaa. Capu aꞌyan tyiꞌjaꞌyájna, jiꞌnye óocheꞌ pu huaꞌíyaꞌaj naꞌaj.”
15 estes homens não estão bêbados, como vocês supõem. Ainda são nove horas da manhã!
16 Ajta aꞌíi pu aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ tɨ jaaxájtacaꞌ aꞌɨ́jna ɨ Joel. Aꞌɨ́ɨ pu aꞌɨ́jcɨ jɨn tyiꞌtyávaacaꞌaj tɨꞌij Dios jitze maꞌcan tyihuoꞌtéꞌexaatyeꞌen ɨ tyeɨ́tyee.
16 Pelo contrário, isto é o que foi predito pelo profeta Joel:
17 Aꞌyaa pu tyíꞌxaj ɨ Dios.
17 ‘Nos últimos dias, diz Deus, derramarei do meu Espírito sobre todos os povos. Os seus filhos e as suas filhas profetizarão, os jovens terão visões, os velhos terão sonhos.
18 Nyajta nu aꞌɨ́ɨjma jimi uyoꞌtaꞌítyij
18 Sobre os meus servos e as minhas servas derramarei do meu Espírito naqueles dias, e eles profetizarão.
19 Nyáaj nu tyiꞌtɨ́j jamuaataséjratyeꞌej u tajapuá
19 Mostrarei maravilhas em cima no céu e sinais em baixo, na terra, sangue, fogo e nuvens de fumaça.
20 Ajta ɨ xɨcáj jáꞌmuɨꞌnyij, capu cheꞌ huanyéeriꞌcɨj jaꞌmej.
20 O sol se tornará em trevas e a lua em sangue, antes que venha o grande e glorioso dia do Senhor.
21 Ajta aꞌtɨ́j tɨnaꞌaj tɨ ɨ Dios jimi huatyényuunyij,
21 E todo aquele que invocar o nome do Senhor será salvo! ’
22 ’Mu siaj Israel jitze ajtyámaꞌcan, xáanamuajriꞌ aꞌíjcɨ, xuꞌríj jamuaꞌreej tɨ ɨ Dios jaꞌantyíhuoj aꞌɨ́jcɨ ɨ Jesús Nazaret tɨ jáꞌmaꞌcan, aꞌyaa pu tyiꞌjaꞌyájna, jiꞌnye aꞌɨ́jna ɨ Jesús, jéehua pu tyiꞌtɨ́j jɨn aꞌyan huarɨ́j tɨ huápuɨꞌɨj juxɨeꞌveꞌ, aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ tɨ huoꞌtaséjra ɨ tyeɨ́tyee, aꞌɨ́ɨ pu aꞌyan huarɨ́j jaꞌmua jimi siaj sij jáamuaꞌreej tɨ Dios jaꞌantyíhuoj.
22 "Israelitas, ouçam estas palavras: Jesus de Nazaré foi aprovado por Deus diante de vocês por meio de milagres, maravilhas e sinais, que Deus fez entre vocês por intermédio dele, como vocês mesmos sabem.
23 Aꞌɨ́jna ɨ tyáatɨꞌ ɨ tɨ ajta tyévij jitze huanɨeꞌhuacaꞌ, aꞌɨ́j pu ɨ Dios jamuaatátuii, jiꞌnye aꞌyaa pu jaatamuaꞌaj, muaꞌaj xu sij yóꞌtatee ɨ cúruuj jitze, majta séecan jaꞌmua jamuán ɨ maj jeꞌej puaꞌaj tyíꞌtyetyeɨtyee.
23 Este homem lhes foi entregue por propósito determinado e pré-conhecimento de Deus; e vocês, com a ajuda de homens perversos, o mataram, pregando-o na cruz.
24 Ajta ɨ Dios pu jaatájuurityej, aꞌɨ́ɨ pu ajta japuan huatanyúj ɨ tɨ jɨn jajpuéjtzicaꞌaj aꞌɨ́jna ɨ Jesús, aꞌyaa pu huarɨ́j, jiꞌnye capu huatáɨꞌriitariacaꞌ tɨ aꞌáa jaꞌséeriaꞌaj jáꞌraꞌnyij muɨꞌchítyee tzajtaꞌ.
24 Mas Deus o ressuscitou dos mortos, rompendo os laços da morte, porque era impossível que a morte o retivesse.
25 Aꞌyaa pu tyuꞌtaxájtacaꞌ aꞌɨ́jna ɨ David aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ Jesús tɨjɨn:
25 A respeito dele, disse Davi: ‘Eu sempre via o Senhor diante de mim. Porque ele está à minha direita, não serei abalado.
26 Aꞌɨ́j pu jɨn jutyamuaꞌveꞌ ɨ nyaxɨéjnyuꞌcaa,
26 Por isso o meu coração está alegre e a minha língua exulta; o meu corpo também repousará em esperança,
27 jiꞌnye capáj tyuꞌtáꞌsij nyaj huámuɨꞌnyij,
27 porque tu não me abandonarás no sepulcro, nem permitirás que o teu Santo sofra decomposição.
28 Muáaj paj naataséjraj ɨ juyéj
28 Tu me fizeste conhecer os caminhos da vida e me encherás de alegria na tua presença’.
29 ’Nyeꞌihuáamuaꞌ, aꞌyaa nu tyajáꞌmuaꞌixaatyeꞌ tzáahuatyiꞌraꞌaj jɨmeꞌ, tɨꞌɨj ɨ David huamuɨ́ꞌ, majta jeꞌen jaꞌváꞌnaj, ijíij óocheꞌ pu yésejreꞌ iiyeꞌej Jerusalén joꞌmaj yaꞌváꞌnaj.
29 "Irmãos, posso dizer-lhes com franqueza que o patriarca Davi morreu e foi sepultado, e o seu túmulo está entre nós até o dia de hoje.
30 Ajta aꞌɨ́jna ɨ David, Dios jitze maꞌcan pu tyíꞌxaxaꞌtaꞌaj, aꞌyaa puꞌij tyáꞌmuaꞌreeriacaꞌaj tɨ ɨ Dios aꞌyan tyaꞌtáratziiriꞌ tɨ séej ɨ rey jɨmeꞌ tyeꞌentyárutyij ɨ tɨ jitzán eerámaꞌcan.
30 Mas ele era profeta e sabia que Deus lhe prometera sob juramento que colocaria um dos seus descendentes em seu trono.
31 Jiꞌnye aꞌɨ́ɨ pu ɨ David jamuaꞌreeriacaꞌaj tɨjɨn aꞌyaa pu tyeꞌmej jeꞌej tɨ ɨ Dios tyaataxájtacaꞌ. Aꞌɨ́j pu jɨn aꞌyan tyuꞌtaxájtacaꞌ tɨjɨn huatájuuritaj ɨ Cɨríistuꞌ, ajta quee aꞌáa joꞌtyáꞌɨtzeereꞌej ɨ muɨꞌchítyee tzajtaꞌ, capu ajta huatyépetyij ɨ tyéviraꞌ.
31 Prevendo isso, falou da ressurreição do Cristo, que não foi abandonado no sepulcro e cujo corpo não sofreu decomposição.
32 Puꞌríj ɨ Dios jaatájuurityej aꞌɨ́jcɨ ɨ Jesús, ityáj tu tyajta aꞌyan tyáꞌmuaꞌreej tyajta tyuꞌséj aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ.
32 Deus ressuscitou este Jesus, e todos nós somos testemunhas desse fato.
33 Puꞌríj ajcáayijxɨ muácaꞌtaꞌ ɨ Dios u tajapuá, ajta arí jaꞌancuriáaꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ júuricamaꞌraꞌ ɨ tɨ Dios jɨn atóoraj, aꞌɨ́ɨ puꞌij taꞌij ɨ Jesús ityájma taatáꞌ ɨ júuricamaꞌraꞌ ɨ Dios, jiꞌnye aꞌyaa pu tyitaꞌtáratziiriꞌ. Aꞌíi puꞌij aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ siaj jaséj ajta ɨ siaj janamuaj.
33 Exaltado à direita de Deus, ele recebeu do Pai o Espírito Santo prometido e derramou o que vocês agora vêem e ouvem.
34 Jiꞌnye capu aꞌɨ́ɨn puéꞌeenyeꞌej ɨ David ɨ tɨ tyíraa u tajapuá, ajta aꞌyan tyuꞌtaxájtacaꞌ tɨjɨn:
34 Pois Davi não subiu ao céu, mas ele mesmo declarou: ‘O Senhor disse ao meu Senhor: Senta-te à minha direita
35 Asta nyanaꞌaj quee huaꞌantyimueꞌtɨn
35 até que eu ponha os teus inimigos como estrado para os teus pés’.
36 ’Aꞌɨ́j pu jɨn siataꞌaj jáamuaꞌreej néijmiꞌi ɨ siaj iiyeꞌej huacháatɨmee Israel, tɨ aꞌyan tyiꞌjaꞌyájna aꞌɨ́jna ɨ Jesús ɨ siaj jóꞌtatee, aꞌɨ́ɨ pu aꞌɨ́ɨn puéꞌeen ɨ tɨ Dios aꞌɨ́jna jɨn tyeꞌentyáarujtyej tɨꞌij Tavástaraꞌ puéꞌeenyeꞌ ajta Cɨríistuꞌ.
36 "Portanto, que todo Israel fique certo disto: Este Jesus, a quem vocês crucificaram, Deus o fez Senhor e Cristo".
37 Matɨꞌɨj jáanamuajriꞌ ɨ tyeɨ́tyee, jeꞌej pu puaꞌaj huoꞌtáꞌaj ɨ huaꞌ tzajtaꞌ, aj mu mij aꞌyan tyaataꞌíhuoꞌriꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ Pedro, majta aꞌɨ́ɨjma ɨ séecan ɨ maj tamuáamuataꞌ japuan sɨ́ɨj aráꞌasej, aꞌyan tɨjɨn:
37 Quando ouviram isso, os seus corações ficaram aflitos, e eles perguntaram a Pedro e aos outros apóstolos: "Irmãos, que faremos? "
38 Aj puꞌij ɨ Pedro aꞌyan tyuꞌtanyúj tɨjɨn:
38 Pedro respondeu: "Arrependam-se, e cada um de vocês seja batizado em nome de Jesus Cristo, para perdão dos seus pecados, e receberão o dom do Espírito Santo.
39 Jiꞌnye aꞌíjna ɨ nyúucarij jaꞌmua jitze pu huatamaꞌcan, ajta jáꞌmuayojmuaꞌ, ajta ɨ maj aꞌ ɨmuáj joꞌcháatɨmee séej ɨ chuéj japua. Néijmiꞌcaa pu cɨꞌtyij aꞌɨ́ɨjma ɨ Dios tɨ huoꞌtájeevij.
39 Pois a promessa é para vocês, para os seus filhos e para todos os que estão longe, para todos quantos o Senhor, o nosso Deus chamar".
40 Séej pu nyúucarij ajta jɨn tyihuoꞌtéꞌexaaj, jéehua pu huoꞌijmujriꞌ mej mij quee jeꞌej puaꞌaj tyityetyúuchaꞌɨɨj matɨꞌɨj ɨ séecan ɨ tyeɨ́tyee.
40 Com muitas outras palavras os advertia e insistia com eles: "Salvem-se desta geração corrompida! "
41 Aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj jáanamuajriꞌ, majta tyáꞌantzaahuaj majta huáɨꞌhuacaꞌ, huéeicaj víꞌraꞌaj mu aꞌchu aráꞌaxcaa, aj mu mij aꞌɨ́ɨjma jamuán antyóosɨɨj ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ.
41 Os que aceitaram a mensagem foram batizados, e naquele dia houve um acréscimo de cerca de três mil pessoas.
42 Majta néijmiꞌi mu aꞌɨ́j jitze tyíꞌmuaꞌajcaj jeꞌej maj tyihuáꞌmuaꞌtyajcaꞌaj aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj tamuáamuataꞌ japuan huaꞌpuaj aráꞌasej, tyámuaꞌ mu naa tyityetyúuchaꞌɨɨcaꞌaj, máahuoocaꞌaj ɨ Dios jimi, majta jusɨꞌrihuaꞌaj mej mij néijmiꞌi jáacuaꞌnyij ɨ páan.
42 Eles se dedicavam ao ensino dos apóstolos e à comunhão, ao partir do pão e às orações.
43 Néijmiꞌi mu jeꞌej tyojoꞌsejracaꞌaj majta jeꞌej tyityóomuajtyajcaꞌaj, aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ jeꞌej tɨ Dios tyiꞌtɨ́j tyíꞌsejratacaꞌaj aꞌɨ́ɨmaj jɨmeꞌ ɨ maj tamuáamuataꞌ japuan huaꞌpuaj aráꞌasej.
43 Todos estavam cheios de temor, e muitas maravilhas e sinais eram feitos pelos apóstolos.
44 Néijmiꞌi mu tyámuaꞌ tyíꞌtyechajcaꞌaj ɨ maj tyáꞌantzaahuaj, majta mu néijmiꞌi tyiꞌtóoaꞌcariaꞌaj aꞌchu tɨ sɨ́ɨj caa tyiꞌtɨ́j tyíꞌijchaꞌɨj.
44 Todos os que criam mantinham-se unidos e tinham tudo em comum.
45 Aꞌyaa mu rɨjcaj, tɨpuaꞌaj aꞌtɨ́j tyiꞌtɨ́j jaꞌɨtziityaꞌaj, aꞌɨ́ɨ pu tyiꞌtɨ́j toonyij, tɨꞌɨj ij jaatáꞌsij ɨ túmii aꞌɨ́jcɨ ɨ tɨquee cheꞌ jeꞌej tyéejtyoovej.
45 Vendendo suas propriedades e bens, distribuíam a cada um conforme a sua necessidade.
46 Aꞌnáj tɨnaꞌaj mu jusɨꞌrihuaꞌaj u tyeyúuj tzajtaꞌ, majta mu jusɨꞌrihuaꞌaj joꞌmaj jaꞌchej, mej mij joꞌtámuaꞌreej ɨ tavástaraꞌ, majta jeꞌen néijmiꞌi tyíꞌcuaꞌnyij, muutyámuaꞌvaꞌaj ɨ jutzájtaꞌ.
46 Todos os dias, continuavam a reunir-se no pátio do templo. Partiam o pão em suas casas, e juntos participavam das refeições, com alegria e sinceridade de coração,
47 Tyámuaꞌ mu tyaꞌtáꞌcariaꞌaj ɨ Dios, majta ɨ tyeɨ́tyee naa mu huojoꞌsejracaꞌaj aꞌɨ́ɨjma, aꞌɨ́j mu jɨn aꞌnáj tɨnaꞌaj támuiꞌrisimaꞌaj aꞌɨ́ɨmaj ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj tyaꞌantzáꞌhuatyahuaꞌaj.
47 louvando a Deus e tendo a simpatia de todo o povo. E o Senhor lhes acrescentava todos os dias os que iam sendo salvos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.