Atos 24
Ɨ nyúucarij tɨ jájcua tɨ aꞌɨj́na áꞌxaj ɨ Tavástaraꞌ ɨ Jesús tɨ Cɨríistuꞌ pueꞌeen ajta Salmos (COK) vs NAA
1 Anxɨ́ xɨcáj pu tyoomáꞌcaj, tɨꞌɨj Ananías ɨ tɨ tyíꞌijta u tyeyúuj tzajtaꞌ aꞌáa jaꞌráꞌaj aꞌájna a Cesarea, majta séecan jamuán ɨ huáasij, ajta huaꞌ jamuán sɨ́ɨj tɨ huaꞌ japua huatányuunyij, tɨ aꞌyan ántyapuaj tɨjɨn Tértulo. Aꞌɨ́ɨ mu ajoꞌtyáhuiixɨj ɨ tajtúhuan jimi, mej mij tyiꞌtɨ́j jitzán ujpuáꞌrityeꞌen aꞌɨ́jcɨ ɨ Pablo.
1 Cinco dias depois, o sumo sacerdote Ananias foi até Cesareia com alguns anciãos e com certo orador, chamado Tértulo, os quais apresentaram ao governador a sua acusação contra Paulo.
2 Matɨꞌɨj ayoꞌréꞌnyijtye aꞌɨ́jcɨ ɨ Pablo, aꞌɨ́ɨ pu ɨ Tértulo huatyóochej tɨ tyaaxájtziꞌ, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa aꞌɨ́jcɨ ɨ Félix tɨjɨn:
2 Depois que Paulo foi chamado, Tértulo passou a acusá-lo, dizendo: — Excelentíssimo Félix, tendo nós desfrutado de paz perene por meio do senhor e tendo sido feitas, por seu providente cuidado, notáveis reformas em benefício deste povo,
3 Néijmiꞌi tu a jimi tyaꞌancuriáaꞌvej aꞌnáj tɨnaꞌaj ajta joꞌtɨj naꞌaj, tyámuaꞌ tu tyíꞌmuatyojtziꞌreꞌ muéetzij Félix paj tajtúhuan puéꞌeen, pajta jéehua tyámuaꞌ naa tyíꞌuurej.
3 sempre e em todos os lugares, reconhecemos isto com profunda gratidão.
4 Ajta tyataꞌaj quee jéehua muaꞌɨtzaaj, aꞌyaa nu tyíꞌmuahuaviij paj aꞌtzúj táanamuaj ɨ tyaj tyimuaatéꞌexaatyeꞌsij.
4 Entretanto, para não deter o senhor por muito tempo, peço que, de acordo com a sua clemência, nos ouça por alguns instantes.
5 Aꞌyaa tu tyéetyoj aꞌmújcɨj mu tyáatɨꞌ, tɨ jéehua jeꞌej puaꞌaj tyíꞌuurej, ajta néijmiꞌqueꞌ ɨ cháanacaj japua caꞌnyíjraꞌaj huaꞌtáꞌcaa ɨ tyeɨ́tyee ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan mej mij huóonyoꞌsiꞌtyeꞌen, aꞌɨ́ɨ pu ajta antyúumuaꞌreej aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj jaꞌtzaahuatyeꞌ aꞌɨ́jcɨ ɨ Nazaret tɨ jáꞌmaꞌcan.
5 Porque, tendo nós verificado que este homem é uma peste e promove desordens entre os judeus do mundo inteiro, sendo também o principal agitador da seita dos nazarenos,
6 Ajta pu huatóotyesej tɨ jaatyáxaahuataj ɨ tyeyúuj, aꞌɨ́j tu jɨn jaatyéeviꞌ tyej tyij joꞌxɨ́jtyeꞌen aꞌyájna tɨꞌɨj tyéꞌyuꞌsiꞌ ɨ yuꞌxarij jitze.
6 o qual também tentou profanar o templo, nós o prendemos com o intuito de julgá-lo segundo a nossa Lei.
7 Ajta aꞌɨ́jna ɨ xantáaruꞌ taꞌnájcaj ɨ Lisias, aꞌɨ́ɨ pu aꞌúun joꞌtyájrupij tɨꞌquij táꞌjajnyiꞌriꞌ caꞌnyéjrij jɨmeꞌ.
7 Mas, sobrevindo o comandante Lísias, o arrebatou das nossas mãos com grande violência,
8 Ɨꞌríj paj muáaj asɨ́ɨj tyeeꞌíhuoꞌ pej pij jáamuaꞌreej tɨ aꞌyan tyiꞌjaꞌyájna néijmiꞌi ɨ tyaj jitzán tyíꞌpuaꞌrityeꞌ.
8 ordenando que os seus acusadores viessem à presença do senhor. Se o interrogar, o senhor mesmo poderá tomar conhecimento de todas as coisas de que nós o acusamos.
9 Majta ɨ Israel maj jitze ajtyámaꞌcan ɨ maj ajoꞌtyúꞌuucaꞌaj, aꞌyaa mu majta tyíꞌxajtacaꞌaj tɨ aꞌyan tyiꞌjɨꞌréꞌcan jɨmeꞌ.
9 Os judeus também concordaram na acusação, afirmando que estas coisas eram assim.
10 Aj puꞌij ɨ tajtúhuan jumuácaꞌ jɨn jaatéꞌexaa aꞌɨ́jcɨ ɨ Pablo tɨꞌij tyuꞌtaxáj, tɨꞌɨj ij Pablo aꞌyan tyuꞌtaxájtacaꞌ tɨjɨn:
10 Quando o governador fez sinal para que Paulo falasse, ele disse: — Sabendo que há muitos anos o senhor é juiz desta nação, sinto-me à vontade para me defender.
11 Ɨꞌríj paj muáaj asɨ́ɨj tyuꞌíhuoꞌ pej pij jáamuaꞌreej tɨjɨn oochán pu tamuáamuataꞌ japuan huaꞌpuaj xɨcáj tyooméj nyaj aꞌáa jaꞌráꞌaj aꞌájna a Jerusalén nyej nyij huatyényuunyij ɨ Dios jimi.
11 O senhor mesmo pode verificar que não se passaram mais de doze dias desde que fui a Jerusalém para adorar a Deus;
12 Camu náatyoj aꞌtɨ́j jeꞌej puaꞌaj nyetyiꞌjeevacaj, canu nyajta huáꞌtyaꞌxɨꞌcaꞌaj ɨ tyeɨ́tyee ɨ tyeyúuj tzajtaꞌ, canu nyajta joꞌmaj jóosɨꞌrii, nyajta quee caꞌnyíjraꞌaj huaꞌtáꞌcariaꞌaj ajaꞌhuaꞌ yee ɨ chájtaꞌnaj jitze.
12 e que não me acharam no templo discutindo com ninguém, nem agitando o povo, fosse nas sinagogas ou na cidade;
13 Aꞌíimaj ɨ tyeɨ́tyee camu jeꞌej aꞌnáj tyéejtyoosij maj jaataséjrataj ɨ maj jɨn nye jitze tyíꞌpuaꞌrityeꞌ.
13 nem podem provar diante do senhor as acusações que agora fazem contra mim.
14 Ajta aꞌyaa nu xaa tyaataxájta, canu jaatyáꞌavaataj, nyáaj nu jahuɨɨreꞌ ɨ huaꞌ Dios ɨ nyahuásimuaꞌcɨꞌɨj aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ juyéj tɨ jájcuaj, ɨ maj aꞌɨ́ɨmaj aꞌyan tyíꞌxaj tɨjɨn nyasɨ́ɨj nuꞌuj jájtyo, jiꞌnye aꞌyaa nu néijmiꞌi tyáꞌtzaahuatyeꞌ jeꞌej tɨ tyéꞌyuꞌsiꞌ ɨ yuꞌxarij jitze ɨ maj jɨn tyíꞌijta, ajta jeꞌej maj tyoꞌyúꞌxacaꞌ ɨ maj tyíꞌxajtacaꞌaj ɨ Dios jitze maꞌcan.
14 Porém confesso ao senhor que, segundo o Caminho, a que chamam seita, assim eu sirvo ao Deus de nossos pais, acreditando em todas as coisas que concordam com a lei e os escritos dos profetas,
15 Aꞌyaa nu chaꞌtaj nyanaꞌaj nyáaj tyeꞌejchóꞌveꞌ ɨ Dios jimi matɨꞌɨj aꞌmúumaj aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ maj huatájuuritaj ɨ muɨꞌchítyee, aꞌɨ́ɨmaj ɨ maj tyámuaꞌ tyíꞌtyetyeɨɨtyeristacaꞌaj, majta ɨ maj jeꞌej puaꞌaj tyityetyúuchaꞌɨɨcaꞌaj.
15 tendo esperança em Deus, como também estes a têm, de que haverá ressurreição, tanto de justos como de injustos.
16 Aꞌɨ́j nu jɨn tyíꞌtyeseꞌ aꞌnáj tɨnaꞌaj nyej nyij jɨꞌréenyaꞌaj majoꞌchaꞌcanyeꞌen ɨ Dios jimi, nyajta ɨ tyeɨ́tyee jimi.
16 Por isso, também me esforço por ter sempre uma consciência pura diante de Deus e dos homens.
17 ’Tɨꞌɨj tyoomáꞌcaj aꞌchu puaꞌan nyinyiꞌraꞌaj nyaj majoꞌchaꞌcan, naariáꞌraj jóꞌnyaj jáꞌmaꞌcan nyej nyij túmii tyuꞌtapuéjveꞌen, nyajta tyuꞌtámuꞌvejritaj ɨ Dios jimi.
17 — Depois de anos, vim trazer donativos para o meu povo e também fazer oferendas,
18 Aꞌyaa nu nyij rɨjcaj matɨꞌɨj séecan naaséj ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan Asia maj jaꞌráacɨj, nyatɨꞌɨj nyeríj huányajajcuarej aꞌyájna tɨꞌɨj tyúuxɨeꞌveꞌ, capu ɨꞌríj ajaꞌjaꞌtɨɨtacaꞌaj, camu mij majta juꞌɨtziityaꞌcaꞌaj.
18 e foi nesta prática que alguns judeus da província da Ásia me encontraram já purificado no templo, sem ajuntamento de povo e sem tumulto,
19 Aꞌyaa pu tyúuxɨeꞌveꞌ mej mij aꞌɨ́ɨmaj yeveꞌréꞌnyej a jimi mej mij nye jitze tyoꞌojpuáꞌrityeꞌen, tɨpuaꞌaj aꞌyan tyiꞌtɨ́j metyíꞌmuaꞌreeriaj nye jimi.
19 os quais deviam comparecer diante do senhor e fazer as acusações, se tivessem alguma coisa contra mim.
20 Naꞌríij mequee, micheꞌ aꞌmúumaj jaataxáj tɨpuaꞌaj tyiꞌtɨ́j jɨn noꞌtyáꞌɨtzeerej nyatɨꞌɨj aꞌáa joꞌtyávaacaꞌaj huaꞌ jimi ɨ huaꞌ juéesij ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan.
20 Ou então que estes homens que estão aqui digam que crime acharam em mim, por ocasião do meu comparecimento diante do Sinédrio,
21 Caꞌ aꞌɨ́j jɨn noꞌtyáꞌɨtzee nyatɨꞌɨj ujoꞌtyávaacaꞌaj huaꞌ jimi, nyatɨꞌɨj aꞌyan tyuꞌtaxájtacaꞌ caꞌnyíin jɨmeꞌ tɨjɨn: “Ijíij xu muaꞌaj náꞌxɨjtyeꞌ, jiꞌnye nyetyáꞌtzaahuatyeꞌ aꞌɨ́jcɨ jɨmeꞌ ɨ maj majtáhuaꞌaj huatájuuritaj ɨ muɨꞌchítyee.”
21 salvo estas palavras que clamei, estando entre eles: “Hoje estou sendo julgado por vocês por causa da ressurreição dos mortos.”
22 Tɨꞌɨj aꞌíj huánamuajriꞌ, aꞌɨ́jna ɨ Félix, tyámuaꞌ pu tyúꞌmuaꞌreeriacaꞌaj jeꞌej tɨ ajóoꞌen ɨ maj tyáꞌtzaahuatyeꞌ jimi, aꞌɨ́j pu jɨn jaatapuáꞌcɨtacaꞌ, ajta aꞌyan tyihuoꞌtéꞌexaaj tɨjɨn:
22 Então Félix, conhecendo mais acuradamente as coisas relacionadas com o Caminho, adiou a causa, dizendo: — Quando chegar o comandante Lísias, tomarei uma decisão a respeito do caso de vocês.
23 Aj puꞌij ɨ Félix aꞌɨ́j huataꞌíj ɨ xantáaruꞌ tɨ anxɨtyej xantáaruꞌuj tyíꞌijtyeꞌ tɨ ooj jachaꞌɨɨcaj aꞌɨ́jcɨ ɨ Pablo, ajta aꞌtzúj cɨ́ɨ tyaatáꞌan mej mij aꞌɨ́ɨmaj jáamuaarej ɨ maj jamuaꞌtyej, majta tyiꞌtɨ́j jaatáꞌan tɨ tyáꞌɨtziityeꞌ.
23 E ordenou ao centurião que conservasse Paulo na prisão, tratando-o com tolerância e não impedindo que os seus próprios o servissem.
24 Tɨꞌɨj tyoomáꞌcaj aꞌchu puaꞌan xɨcáj, ajtáhuaꞌaj uvéꞌnyej aꞌɨ́jna ɨ Félix, ajta jamuán ɨ ɨ́ɨraꞌraꞌan tɨ aꞌyan ántyapuaj tɨjɨn Drusila, ɨ tɨ Israel jitze ajtyámaꞌcan. Tɨꞌɨj ij jaataꞌíjtacaꞌ aꞌɨ́jcɨ Pablo, ajta jeꞌen jáanamuajriꞌ jeꞌej tɨ aꞌɨ́ɨn tyíꞌxajtacaꞌaj aꞌɨ́jcɨ jitze maꞌcan ɨ Jesús tɨ ajta Cɨríistuꞌ puéꞌeen.
24 Passados alguns dias, Félix veio com Drusila, sua mulher, que era judia. Mandou chamar Paulo e passou a ouvi-lo a respeito da fé em Cristo Jesus.
25 Ajta tɨꞌɨj ɨ Pablo aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨ tyámuaꞌ tyíꞌchajca, ajta tyámuaꞌ tyiꞌhuóochaꞌɨɨn, ajta aꞌyan tyaatéꞌexaa tɨ Dios puéjtzij huoꞌtáꞌsij aꞌɨ́ɨjma ɨ maj aꞌyan séejreꞌ iiyeꞌej cháanacaj japua, aꞌɨ́j puꞌij tyuꞌtátzɨɨn aꞌɨ́jna ɨ Félix, aꞌyaa pu tyaatéꞌexaa tɨjɨn:
25 Quando Paulo começou a falar sobre a justiça, o domínio próprio e o Juízo vindouro, Félix ficou amedrontado e disse: — Por agora, você pode retirar-se, e, quando eu tiver oportunidade, mandarei chamá-lo.
26 Ajta aꞌɨ́jna ɨ Félix aꞌyaa pu tyáꞌxɨeꞌvaꞌcaꞌaj tɨ ɨ Pablo túmii jaatáꞌan, aꞌɨ́j pu jɨn mueꞌtɨ́j jaatachoꞌvej tɨꞌij jamuán tyuꞌxáj
26 Ao mesmo tempo, esperava que Paulo lhe desse dinheiro. Por isso, chamando-o mais frequentemente, conversava com ele.
27 Huaꞌpuaj nyinyiꞌraꞌaj pu mutyojoꞌmej, tɨꞌquij Félix eerájraa tɨ tyiꞌtyávaacaꞌaj tajtúhuan jɨmeꞌ, tɨꞌquij téꞌej sɨ́ɨj tyeꞌentyájrupij tɨ aꞌyan ántyapuaacaꞌaj tɨjɨn Porcio Festo. Ajta aꞌɨ́jna ɨ Félix, aꞌyaa pu tyáꞌxɨeꞌvaꞌcaꞌaj tɨ tyámuaꞌ tyuꞌtyáꞌɨtzeereꞌen aꞌɨ́ɨjma jimi ɨ maj Israel jitze ajtyámaꞌcan, aꞌɨ́j pu jɨn quee jiꞌrájtoo aꞌɨ́jcɨ ɨ Pablo.
27 Dois anos mais tarde, Félix teve por sucessor Pórcio Festo. E, como Félix queria assegurar o apoio dos judeus, manteve Paulo encarcerado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.