Tiago 2
Hmooh hmëë he- ga-jmee Jesucristo; Salmos (CHZNTPS) vs BKJ
1 Ø̱ø̱hnꜗ, heˉ maˉdsooꜘ hohꜘ hnähꜘ kihꜗ Jesucristo Dsaˉjø̱ø̱hˈ jnänˋ hi̱ˉ llu̱u̱ꜗ goˉte˜, jmeeꜙ biiꜗ jmeehˈ hnähꜘ kweeˉ läꜙhiiꜘ nëˊ kya̱a̱hˊ dsaˉ.
1 Meus irmãos, não tenhais a fé de nosso Senhor Jesus Cristo, o Senhor da glória, com acepção de pessoas.
2 Cherˊmahꜗ gaꜙllooꜗ ja̱a̱ˉ dsaˉ jeeˊ dsaˉñeehꜙ hnähꜘ, hi̱ˉ heꜘ naˉ kye̱hˊ hmɨɨhˉ lluꜗ hiꜙ häˊ aniy˜ hmoohˈ gooyˉ kaˉlähꜘ. Hiꜙ waˊraˉ gaꜙllooꜗ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ täˉñeeꜘ hi̱ˉ sɨ̱hˊhɨꜙ hmɨɨhˉ kihꜗ.
2 Porque se vier à vossa assembleia um homem com um anel de ouro, em bons trajes, e entrar também um homem pobre com vestes imundas,
3 Hiꜙ cherˊmahꜗ jmä̱ä̱hˈ hnähꜘ jø̱ø̱hˈ hi̱ˉ jna̱a̱hˈ hmɨɨhˉ kihꜗ heꜘ, mahꜗ jwɨɨhˈ hnihꜘ: “Naꜘ jeeˊ lluˈ laˉ”, mahꜗ hi̱ˉ täˉñeeꜘ heꜘ, jwɨɨhˈ: “Jmääꜗ läꜙ maˉchehꜗ naˉ o jeeˊ laˉ yaˉnaꜘ hʉʉˊ tɨɨnꜙ laˉ.”
3 e mostrardes respeito ao que veste bons trajes, e lhe disserdes: Assenta-te tu aqui em um bom lugar; e disserdes ao pobre: Fica tu em pé, ou assenta-te abaixo do meu estrado.
4 Jeeˊ ja̱ˉ dsaˉläˉjnäähꜘ hnähꜘ heˉ saꜙ jmeehˉ hnähꜘ kweeˉ läꜙhiiꜘ nëˊ kya̱a̱hˊ dsaˉ. Heˉ jmeehˉ hnähꜘ läꜙja̱ˉ, jmä̱ä̱hꜙ hnähꜘ hñaahꜗ jwëëꜚ hi̱ˉ kye̱ˉ hʉʉˊdsëˉ hlɨɨhˈ jmahꜗ baˊ.
4 Não estais sendo parciais entre vós mesmos, e não vos tornastes juízes de maus pensamentos?
5 Nʉʉˉ daˊ hnähꜘ ø̱ø̱hnꜗ hi̱ˉ hnaanꜙ: ¿Cheˊ saꜙ gaꜙlle̱e̱hˉ Dio hi̱ˉ täˉñeeꜘ jmɨˉgyʉʉꜙ laˉ, mahꜗ läꜙdsooꜘ dsëyꜗ kiyhꜗ? Hi̱ˉ heꜘ la̱a̱ꜗ läꜙko̱hꜘ hi̱ˉ chaˉ kuuˊ kihˈ, hiꜙ hyoyhꜙ he̱e̱yꜚ yaꜙjwɨɨꜗ kihꜗ Dio läꜙko̱o̱ˉ gaꜙbä̱ä̱hˉ Dio hñiiꜘ kihꜗ läꜙjë̱ë̱ꜙ hi̱ˉ hnaayhˉ.
5 Ouvi, meus amados irmãos: Porventura não escolheu Deus aos pobres deste mundo para serem ricos na fé, e herdeiros do reino que prometeu àqueles que o amam?
6 Pero miˉkwa̱hꜚ hnähꜘ kihꜗ hi̱ˉ täˉñeeꜘ, mahꜗ hnaahꜙ hnähꜘ hi̱ˉ chaˉ kuuˊ. ¿Ja̱ˈ dsaˉ chaˉ kuuˊ naˉ hi̱ˉ tä̱ä̱hˊ jmeehꜙ hnähꜘ? ¿Ja̱ˈ hi̱ˉ heꜘ naˉ, dsaˉjä̱ä̱ꜙ hnähꜘ nëˊtaˊ?
6 Mas vós desprezastes o pobre. Não vos oprimem os homens ricos, e não vos levam aos bancos dos réus?
7 ¿Ja̱ˈ dsaˉ chaˉ kuuˊ naˉ, hi̱ˉ miˉkwa̱hꜗ jmɨɨˉ kihꜗ Cristo heˉ laꜗ naˊhñaahꜗ jnänˋ, hiꜙ ja̱ˉbaˊ kya̱a̱hˊ jmɨɨˉ kihꜗ Cristo gaꜙmiꜙche̱e̱yˉ hnähꜘ?
7 Porventura não blasfemam eles o nome digno pelo qual fostes chamados?
8 Heˉ jmeehˉ hnähꜘ lluꜗ baˊ ja̱ˉ, cherˊmahꜗ juˈdsooꜘ gaꜙmiꜙtehˋ hnähꜘ ley jʉʉhˉ, läꜙko̱o̱ˉ naˉsɨɨˉ juuˈ kihꜗ Dio: “Waˊ hnaahꜙ dsaˉkya̱a̱hˊ, ja̱ˉbaˊ läꜙko̱o̱ˉ hnaahꜙ hñaahꜗ.”
8 Se cumprirdes a lei real, conforme a escritura: Amarás a teu próximo como a ti mesmo, fazeis bem.
9 Pero cherˊmahꜗ saꜙ gaꜙjmeehˊ hnähꜘ kweeˉ läꜙhiiꜘ nëˊ kya̱a̱hˊ dsaˉ, heˉ jmeehˉ hnähꜘ dsoˊkyeˉ baˊ ja̱ˉ. Ja̱ˉbaˊ ley ja̱ˉ, hnɨɨ˜ kyahꜗ hnähꜘ heˉ naˉbä̱ä̱hˋ hnähꜘ dsooˊ.
9 Mas, se fazeis acepção de pessoas, cometeis pecado, e sois condenados pela lei como transgressores.
10 Ja̱a̱ˉ dsaˉ hi̱ˉ høøꜙ läꜙjëꜙ heˉ lleˋ ley kihꜗ Moisé, cherˊmahꜗ gaꜙhlä̱ä̱yhˉ kya̱a̱hˊ ko̱o̱ˉ mɨˈjuuꜗ baˊ, maˉnaˉbä̱ä̱yhˋ läꜙjëꜙ.
10 Porque qualquer que guardar toda a lei, e errar em um só ponto, tornou-se culpado de todos.
11 Heꜘ baˊ hi̱ˉ gaꜙjähꜘ: “Hneˉ hi̱ˉ naˉje̱e̱ꜚ gooˉ, taꜙ ka̱a̱hꜙ hi̱ˉ la̱a̱ꜗ kya̱a̱ꜗ jñahꜘ”, heꜘ baˊ hi̱ˉ heꜘ gaꜙjähꜘ kaˉlähꜘ: “Taꜙ jngëëhꜙ dsaˉ.” Heˉja̱ˉ, cherˊmahꜗ saꜙ ka̱a̱hꜙ hi̱ˉ la̱a̱ꜗ kya̱a̱ꜗ jñahꜘ, pero jngëëhꜙ dsaˉ, maꜙraꜙ heˉ maˉnaˉbä̱ä̱hˋ baˊ hneˉ chaˊnëˊ ley.
11 Porque aquele que disse: Não cometerás adultério, também disse: Não assassinarás. Ora, se tu pois não cometeres adultério, mas matares, és transgressor da lei.
12 Heˉja̱ˉ hnøøꜗ hlëëhˊ hnähꜘ hiꜙ hnøøꜗ jmeehˈ hnähꜘ läꜙko̱o̱ˉ lleˋ kyahˈ hnähꜘ baˊ, jëëhꜘ lloo˜ ko̱o̱ˉ jmɨɨˊ, ley ja̱ˉ ngɨɨhꜗ kwa̱a̱t˜ jnänˋ, ja̱ˉbaˊ ley heˉ kya̱a̱hˊ dsaˉlä̱ä̱ꜘ jneˊ.
12 Assim falai, e assim procedei, como os que hão de ser julgados pela lei da liberdade.
13 Kihꜗ hi̱ˉ saꜙ läˉñihꜘ dsëꜗ dsaˉkya̱a̱hˊ, ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ saꜙ läˉñihꜘ dsëꜗ Dio kya̱a̱yhˊ kaˉlähꜘ waˊraˉ gaꜙtëꜘ jeeˊ llayˈ taˊ. Pero cherˊmahꜗ gaꜙläꜙñihꜘ dsëˉ jneˊ kihˈ dsaˉkya̱a̱hˊ jneˊ, hwë̱ë̱ꜙ jneˊ lluˈ waˊraˉ gaꜙtëꜘ jeeˊ ngɨɨyhˈ kwa̱a̱t˜ jnänˋ.
13 Porque receberá o juízo sem misericórdia, aquele que não mostrou misericórdia; e a misericórdia triunfa sobre o juízo.
14 Ø̱ø̱hnꜗ, heeˉ jmääꜗ kihꜗ ja̱a̱ˉ hi̱ˉ jähꜘ maˉdsooꜘ baˊ dsëyˈ kihꜗ Dio mahꜗ niꜙ ko̱o̱ˉ heˉ lluꜗ saꜙ jmeeyꜙ. ¿Cheˊ lä̱ä̱yꜘ kya̱a̱hˊ heˉ ko̱o̱ˉ jäyhꜘ: “Maˉdsooꜘ baˊ dsënꜙ”?
14 Pois qual é o proveito, meus irmãos, se um homem disser que tem fé, e não tiver as obras? Poderá a fé salvá-lo?
15 Cherˊmahꜗ cha̱a̱ˉ ja̱a̱ˉ ø̱ø̱hꜗ jneˊ, dsaˉmëꜘ dsaˉñʉʉhˉ hi̱ˉ saꜙ chaˉ hmɨɨhˉ heˉ kë̱yhꜙ hiꜙ saꜙ chaˉ heˉ kuhˊhɨ̱yhꜗ ko̱o̱ˉ jmɨɨˊ ko̱o̱ˉ jmɨɨˊ,
15 Se uma irmã ou um irmão estiverem nus, carentes do alimento diário,
16 hiꜙ cherˊmahꜗ ja̱a̱ˉ hnähꜘ gaꜙchiihˊ hnihꜘ: “Jwërte kwaˊ beꜘ, gwa̱a̱hˉ baˊ hneˉ lluꜗ, ja̱ˉ miˉlla̱a̱hˈ hñaahꜗ, ja̱ˉ kuhˉ baˊ hneˉ lluꜗ.” Pero ¿heeˉ jmääꜗ heˉ gaꜙjähˊ läꜙnaˉ, cherˊmahꜗ saꜙ gaꜙkwëëhˋ hnihꜘ heˉ jmeeꜙ biiꜗ kiyhꜗ?
16 e algum de vós lhe disser: Ide em paz, aquentai-vos, e fartai-vos; e não lhes derdes as coisas necessárias para o corpo, qual será o proveito?
17 Ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ laꜗ kihꜗ hi̱ˉ jähꜘ maˉdsooꜘ dsëyꜗ kihꜗ Dio. Cherˊmahꜗ saꜙ chaˉ niꜙ miihˉ heˉ lluꜗ maˉjmeeyꜘ, saꜙ jmääꜗ heˉ jäyhꜘ: “Maˉdsooꜘ baˊ dsënꜙ.” Juuˈ taꜙjmahꜗ baˊ ja̱ˉ.
17 Assim é a fé, se não tiver as obras, é morta em si mesma.
18 Pero cherˊmahꜗ ja̱a̱ˉ gaꜙjähꜘ: “Hneˉ jmeehˉ taˊ lluˈ, jnäꜘ maˉdsooꜘ dsënꜙ”, läꜙlaˉ jwɨɨꜚ jnihꜘ kaˉlähꜘ: “Miˉjnääˈ kinꜙ heˉ maˉdsooꜘ hohꜘ, hneˉ hi̱ˉ saꜙ maˉjmeeꜘ niꜙ miihˉ taˊ lluˈ, mahꜗ jnäꜘ miˊjnäänꜗ kyahꜗ heˉ maˉdsooꜘ dsënꜙ kya̱a̱hˊ taˊ lluˈ heˉ jmeenꜙ.”
18 Porquanto o homem pode dizer: Tu tens a fé, e eu tenho as obras; mostra-me a tua fé sem as tuas obras, e eu te mostrarei a minha fé pelas minhas obras.
19 Hneˉ jmeehˉ dsooꜘ, ja̱a̱ˉ baˊ Dio cha̱a̱ˉ. Jmeehˉ baˊ hneˉ lluꜗ. Hiꜙ läꜙja̱ˉ jähꜘ hi̱ˉsaꜙllu̱ꜗ kaˉlähꜘ, mahꜗ jlä̱ä̱ꜙ bihꜗ kihꜗ heˉ goyhꜙ.
19 Tu crês que há um só Deus; fazes bem; os demônios também creem, e tremem.
20 Peerꜙ ta̱a̱hˉ hneˉ. ¿Heˉlaˈ saꜙ hii˜ läꜙngëëhꜘ miihˉ? Saꜙ jmääꜗ heˉ jähˊ jneˊ maˉdsooꜘ baˊ dsënˉ kihꜗ Dio mahꜗ saꜙ naˊjnäꜘ taˊ jnänˋ.
20 Porém, ó homem vão, queres tu saber que a fé sem as obras está morta?
21 ¿Ja̱ˈ gaꜙjmeeꜘ Dio kwa̱a̱t˜ llu̱u̱ꜗ Abraham dsaˉ maˉgyu̱hˉ jnänˋ taꜙlaꜙ kihꜗ taˊ lluˈ heˉ gaꜙjmeeyꜘ, heˉ gaꜙngëëyꜗ Isaac jo̱o̱yꜘ kihꜗ Dio mahꜗ maˊ ju̱u̱yꜘ nëˊ naˊhyooꜘ?
21 Porventura não foi Abraão, nosso pai, justificado pelas obras, quando ofereceu Isaque, o seu filho, sobre o altar?
22 ¿Cheˊ saꜙ ngëëhꜘ haˉ läꜙ laꜗ? Gaꜙläꜙdsooꜘ dsëꜗ Abraham kihꜗ Dio, heˉja̱ˉ baˊ gaꜙjmeeyꜘ läꜙko̱o̱ˉ gaꜙjähꜘ Dio. Hiꜙ kya̱a̱hˊ heˉ gaꜙjmeeꜘ Abraham ja̱ˉ, gaꜙläꜙjnäꜘ maꜙraꜙ heˉ gaꜙläꜙdsooꜘ baˊ dsëyˈ kihꜗ Dio.
22 Vede que a fé operou com as suas obras, e que pelas suas obras a fé foi aperfeiçoada?
23 Läꜙja̱ˉ gaꜙläꜙteꜗ läꜙko̱o̱ˉ naˉsɨɨˉ juuˈ kihꜗ Dio heˉ jähꜘ läꜙlaˉ: “Gaꜙläꜙdsooꜘ dsëꜗ Abraham kihꜗ Dio, heˉja̱ˉ gaꜙjmeeꜘ Dio kwa̱a̱t˜ llu̱u̱yꜗ.” Hiꜙ gaꜙläꜙche̱e̱yꜙ omeꜚ kya̱a̱ꜗ Dio.
23 E a escritura cumpriu-se, a qual diz: E Abraão creu em Deus, e foi-lhe isso imputado como justiça, e ele foi chamado o Amigo de Deus.
24 Läꜙja̱ˉ dsaˉläˉngëëꜘ jneˊ, jmeeꜙ Dio kwa̱a̱t˜ llu̱u̱ꜗ dsaˉ, kya̱a̱hˊ heˉ jmeeyꜙ taˊ lluˈ, ja̱ꜙ maꜙlaꜙ kya̱a̱hˊ heˉ maˉdsooꜘ dsëyꜗ.
24 Vede então como que, pelas obras, o homem é justificado, e não pela fé somente.
25 Ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ gaꜙlaꜗ kihꜗ Rahab, ja̱a̱ˉ dsaˉmëꜘ hi̱ˉ maˊ hnëë˜ hñiiꜘ kya̱a̱hˊ waˊ hi̱ˉ chaˉ hi̱ˉ. Gaꜙjmeeꜘ Dio kwa̱a̱t˜ llu̱u̱yꜗ kihꜗ heˉ gaꜙkwayꜘ jeeˊ gaꜙjä̱ꜘ hi̱ˉ gaꜙllaꜙnääꜗ ko̱o̱ˈ juuˈ hiꜙ gaꜙche̱e̱yꜗ taꜙ jyohꜘ jwëˈ läꜙlluꜗ jeeˊ gaꜙla̱a̱yꜘ.
25 E de igual modo, não foi também Raabe, a prostituta, justificada pelas obras, quando recebeu os mensageiros, e os enviou por outro caminho?
26 Jmɨˉngoꜗ heˉ moꜙsoꜙ kya̱a̱hˊ jmɨˉlleꜘ, naˉju̱u̱ˊ baˊ ja̱ˉ. Ja̱ˉbaˊ läꜙja̱ˉ laꜗ jnänˋ. Saꜙ jmääꜗ heˉ maˉdsooꜘ dsëˉ jneˊ kihˈ Dio, cherˊmahꜗ saꜙ naˊjnäꜘ taˊ lluˈ heˉ jmeeˉ jneˊ.
26 Porque assim como o corpo sem o espírito está morto, assim também a fé sem obras é morta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.